Peter a Lucia
Romain Rolland
Působivý příběh tragické mladé lásky, inspirovaný bombardováním Paříže na Velký pátek v roce 1918. Piate vydanie. 61-473-74
Literatura světová Novely Romány
Vydáno: 1974 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Pierre et Luce, 1920
více info...
Přidat komentář
Kniha, u které i přes již zveřejněnou informaci o tragickém konci, doufáte až do poslední chvíle ve šťastnější konec. Svět těch dvou je tak podobný tomu našemu a zároveň naprosto odlišný. Autor poukazuje na to, že láska nehyne v žádné době a zamilovanost je silnější než smrt. Rozhodně to ale není slaďák, spíše dojemný příběh dvou mladých lidí, kterým osud nepřál.
Vždycky jsem milovala tento romantický, snový a krásně napsaný hořkosladký skvost a stále ho s velikou chutí ráda otevřu. A přesto, že je to kniha nesmírně útlá a není moc těžké si prakticky zapamatovat všechna slova, si každé jednotlivé znovu a znovu užiji. Mám ji hned v několika vydáních a nepochybně sbírku do budoucna ještě rozšířím.
Otevřeno bezpočtukrát a znovu úžasné a nadčasové.
Doporučuji!
Povinná školní četba? To nepochopím. Spousta keců, atmosféra celou dobu ukňouraná... Děj téměř žádný.
Plusem je, že kniha je kraťoučká, a tak úplně nudit nezačne. Takže v tomhle formátu to ujde.
Za 2*
Knihu jsem četla v rámci četby k maturitě. Příběh byl dojemný tak, jak jsem čekala, ale i když kniha měla pouze 100 stran, přišla mi strašně zdlouhavá. Některé popisové části byly nudné.
Krásný příběh, plný krásných úvah. Pochopila jsem z něj, že bychom si měli vážit života a vůbec všeho, co nám nabízí. Každý den máme prožívat tak, jakoby měl být poslední. Stačí válka a člověk okamžitě ztrácí to, co považoval za samozřejmost. Je to místy trochu složitější na čtení, ale určitě doporučuji ;).
Zrůdnost a utrpení. Napsat něco tak směšně a trapně, to chce talent. Je mi jedno, že je knížka skoro 100 let stará a že se v té době psalo jinak, na kýčovitosti celého příběhu to nic nemění. Díkybohu je na straně 92 zavalil pilíř kostela, takže jejich žvástům byl konec, protože takové slovní průjmy se víc jak 100 stran vydržet nedají.
Top z maturitní četby, četlo se to samo, docela krátké a mělo to příběh...
Smutné, ale tak hezké... Petr byl kouzelný..:-)
,,Zmýlili jsme se ve stanici. Vystoupili jsme příliš brzy. "....
Krásná knížka, objevila jsem ji díky škole, ale hodně se mi líbila. Smutný, ale krásný příběh lásky za války, a zajímavé filozofické myšlenky na pozadí.
Knížku jsem přečetla kvůli povinné četbě. A musím říct, že mě chytla hnedka ze začátku. Věděla jsem, jak příběh končí, jen jsem si celou dobu říkala, že se to určitě změní, jak se budu blížit ke konci. A ono nic. No, nevadí. Rozhodně všem doporučuji.
Kniha o válce, o lásce. To jsou hlavní témata. Je pravda, že kniha je v podstatě bez děje, ale musím říct, že takhle si asi představuju čistou a nekonečnou lásku.
Knihu jsem četla k maturitě. Zaujala mě jak je poutavě a přitom výstižně napsaná. Je tu vyobrazena láska na první pohled a i to, že mladíkovi nevadí, že je dívka rozdílná. To vše je zobrazeno za války. Na konci knihy jsem neudržela slzy.
Krásná novela, v krátkém čase nám přiblíží úžasné postavy a podtrhne hrůzu a nesmyslnost války. Čtení jsem si užil a konec byl správně kořeněný emocemi.
Nádherný, romantický a zároveň velice smutný příběh, který se čte jedním dechem. Vřele doporučuji!
Pěkný příběh i když na lásku na první pohled úplně nevěřím, tato se mi celkem líbila. Nejhezčí je stejně jazyk knihy. A lepší než příběh je nejspíš to, že je to knížka na zamyšlení... :)
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) láska smrt milostné romány Francie Paříž bombardování tragédie novely pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
1984 | Petr a Lucie |
1963 | Dobrý člověk ještě žije |
1974 | Okouzlená duše I |
1957 | Jan Kryštof I |
1956 | Život Beethovenův |
Hubená knížka k maturitě...I přes její hubenost nuda....Celou dobu se jenom kecá o ničem a na konci na ně žuchne sloup-jak dojemné...
Za mě 2hvězdičky a to ještě jenom z toho důvodu, že se to s jiným odpadem nedá srovnávat....... Líp by to napsal i můj 13letý bratr... Dneska se za klasiku může brát opravdu cokoliv...