Peter a Lucia
Romain Rolland
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/422482/bmid_peter-a-lucia-KZv-422482.jpg
4
7727
7727
Keď vypukla prvá svetová vojna, usiloval sa Romain Rolland ako mnohí iní európski spisovatelia prehlušiť „vojnovú vravu" svojím perom. Mimo vlasti píše sériu publicistických článkov. Publicistickú činnosť však niekoľko ráz preruší, pretože v danej atmosfére je presvedčený o jej neužitočnosti. Túži po umeleckej tvorbe, kde sa názory na vojnu a spoločnosť dajú vyjadriť plnšie a zaujímavejšou formou. Najvýznamnejším a čitateľsky najúspešnejším protivojnovým protestom je útly román Peter a Lucia (napísaný r. 1918, vydaný r. 1920), ktorý má medzi Rollandovými dielami osobitné miesto. Chýbajú v ňom veľké obrazy, zápas utrpenia. Počet postáv je skromný a ani dej nie je bohatý. Hrdinovia sú obyčajní, ničím nevynikajúci mladí ľudia, medzi ktorými vzniká krehký cit, láska, láska na prvý pohľad, láska plachá, oddaná, čistá, opísaná v mäkkých lyrických tónoch. Intímna téma tu však priberá zovšeobecňujúci zmysel — mier žičí láske, ktorá je vlastná človeku, vojna ju zabíja. Nežný cit, ktorý spája Petra a Luciu, silne zdôrazňuje surovosť, neľudskosť, nezmyselnosť vojny, ktorej sa nedá uniknúť. Taká je hlboko humanistická myšlienka románu. Láska a smrť, to sú staré motívy európskej literatúry. Tu sú však podané v nevídanom spojení. V ostrom svetle odidylizovanej skutočnosti vystupujú obzvlášť výrazne spoločenské príčiny, ktoré lásku dvoch ľudí viedli do smrti. Proti smrti sa dvíha autorov protest práve z lásky k človeku. Také sú totiž korene pacifizmu i humanizmu Romaina Rollanda.... celý text
Literatura světová Novely Romány
Vydáno: 1984 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Pierre et Luce, 1920
více info...
Přidat komentář
Tragický příběh první lásky dvou mladých lidí z naprosto odlišného prostředí, kteří by se za normálních okolností ani nepotkali. Ale v komplikované době první světové války bylo všechno jiné než normální. Oba hrdinové se sotva přehoupli do dospělosti a začali se seznamovat se světem kolem, když do jejich životů vstoupila válka. Petr právě obdržel povolávací rozkaz a je nešťastný, protože si uvědomuje, že se z fronty nemusí vrátit a přitom si ze života ještě příliš neužil a hlavně nepoznal lásku. Právě v této době potká Lucii. Samozřejmě se do sebe zamilují. Jenže v této době je snad ani nemůže potkat šťastný konec.
Je to dojemný příběh, psaný čtivou formou. Nicméně některé pasáže mi připadaly nedotažené a charakter hlavních hrdinů málo propracovaný. Na druhou stranu sbližování a postupně se probouzející láska mezi protagonisty bylo vykresleno velice citlivě a celkem uvěřitelně.
Nevím no. Možná jsem moc mladá, ale tohle je na mě příliš velká nuda. Je to nepřirozené a strojené. Patrně je to tím, že jsem přibližně ve věku hlavních hrdinů a vztahy se teď prostě vnímají jinak. Dočetla jsem knihu jen kvůli kulise války, která tomu všemu dávala nějaký vyšší význam.
(SPOILER)
Jak moc špatný je, když řeknu, že se mi líbil konec? Jo, prostě mám ráda, když příběh nekončí tak úplně dobře.
Jenže mi to celý přišlo šíleně naivní, navíc ty jejich city přišly zničehonic. Nemůžu se rozhodnout, jestli je dobře, že umřeli, nebo ne. Protože aspoň nezažili ty horší věci. Nedožili se toho, že by Petr musel do války. Na druhou stranu, umřeli tak brzo.
Štve mě, že ani ty hlavní postavy vlastně vůbec nepoznáme. Vždyť co o nich víme, o každým tak jednu, dvě věci.
Každopádně to bylo takový nijaký. Znovu si to určitě nepřečtu, ale nelituju toho, že jsem to četla.
Opět kniha vybraná k maturitě. Na základce jsem ji sice četla a dočetla, ale protože se maturita blíží, potřebovala jsem ji přečíst znovu. Do knížky jsem se nyní neuměla začíst. Několik měsíců jsem si ji občas brala do ruky, přečetla maximálně 5 stránek z úvodu a zase odložila. Rozhodla jsem se, že se tedy pustím do audioknihy. Musím uznat, že mě zachránila.
Jinak je to knížka velmi krátká, jednoduchá a myslím, že se bude i dobře popisovat.
Tak tohle jsem měla číst v mládí. Teď už jsem stará a sladkobolné vzdychání je mi vzdálené.
(SPOILER)
Smutný příběh lásky mezi dvěma mladými lidmi, Petrem a Lucií.
Kniha cíleně ukazuje, jaké strasti přináší válka - strach, nejistotu, smrt... Právě proto ji můžeme považovat za dílo ostře kritizující 1. sv. válku a Romaina Rollanda řadit do skupiny spisovatelů silně poznamenaných válečnými útrapami - do tzv. ztracené generace.
Co se příběhu týká, pojednává o lásce Petra a Lucie, která je tragicky ukončena bombardováním Paříže. Z hlediska žánru jde o novelu - právě díky konci, který by mnozí nečekali. (My jsme však dílo rozebírali ve škole o hodinu literatury, a tak jsem již bohužel znala celý děj i se závěrem...) Téma není nijak překotně originální, ale tuším, že právě zasazení do válečných let činí knihu zajímavější. Autorův styl psaní mi vyhovoval, najdete zde spoustu tropů (kupř. metafory, přirovnání, personifikace ad.).
Petra a Lucii DOPORUČUJI spíše dámské části čtenářů.
Jak jsem starej, tak jsem ubrečenej. Prožil jsem něco podobného, akorát jsem přitom neumřel. Nevím, jestli to nebyla chyba.
2021/7
Také jedna z těch lepších klasik do povinné četby, rozhodně můžu doporučit na maturitu - děj je přímočarý, postav není moc atd. Příběh jako takový mě ale moc nezaujal.
(SPOILER) Na střední jsme měli přinést naší závěrečnou práci na výtvarné praxe a doteď si pamatuju chladnou odpověď profesorky: "Nápad předčil formu" a myslím si, že Petr a Lucie trpí přesně opačným problémem. Rolland píše krásně: empaticky předává emoce titulní dvojice, jeho citlivý a lyrický styl je velmi nápaditý, text působí skoro jako romantická báseň. Ale obsah je tak trošku nuda, příběh nemá žádný dramatický oblouk a ani v jediný moment jsem neměl extra tendence se ke knize vracet. Petr a Lucie se potkají, zamilují, pak chvilku užívají života a z ničeho nic je zabije bomba. Když to porovnám s většinou klasické beletrie první poloviny dvacátého století, todle působí po stránce děje strašně slabě.
Kniha je v podstatě epickou básní. Je psaná poetickou okrasnou řečí, která se ovšem vůbec nehodí k věku postav. Popravdě jsem čekala klasický příběh a tak i když mi kniha nevadila a přečetla se rychle, v srdci mi stopu nezanechala.
Kdo má rád poezii, měl by si Petra a Lucii určitě přečíst. Nebo kdo rychle potřebuje klasické dílo do seznamu četby do školy, poněvadž tato knížka se čte rychle a bezbolestně.
Kniha není zrovna můj šálek, ale přečetl jsem jí do výzvy. Úplně mě nezaujala, ale ani nijak neurazila. Dojemný příběh se smutným koncem...
Jsem zklamaná kvůli nedějovitosti knihy. Zoufale se v ní nic nedělo a já se strašně nudila. Samé vnitřní dialogy, myšlenkové pochody, náhledy na tehdejší společnost. Příběh ani v tak kratičké knížečce téměř žádný. Nevím, co jsem čekala od milostné novely. Je však pravda, že svou poetiku a romantiku měla. Já to ale nedokázala ocenit.
Bohužel mi tato kniha příliš nesedla. Děj je opravdu jednoduchý a prostý, jakýkoliv dialog nelogický a na můj vkus příliš mnoho filozofování na malý počet stran.
Úžasná. Romantický a bolestný příběh o tom, jak válka dokáže nesmyslně ničit životy.
(SPOILER) Nedočetl jsem tuto knihu. Nelíbilo se mi, jakým způsobem autor psal. Domnívám se, že oba umřou, ale nevím to jistě. Kniha se mi velice nelíbila!
Nejsem milovník romantických příběhů a to se podepsalo během čtení této knihy. Hned ze začátku bylo jasné, jak celý děj skončí, což je za mne škoda. Atmosféra byla ale vykreslena pěkně a po chvíli jsem byl do ni vtažen.
Tenká knížka, ale nějak jsem se nemohla začíst. Myslím, že některé publikace by měli číst až dospělí, že dětem na základní škole to neřekne to, co by mělo.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) láska smrt milostné romány Francie Paříž bombardování tragédie novely pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 1984 |  Petr a Lucie |
| 1963 | Dobrý člověk ještě žije |
| 1974 |  Okouzlená duše I |
| 1957 | Jan Kryštof I |
| 1956 | Život Beethovenův |
Novela, která je psána a čte se jako báseň. Nejlépe opravdu vyzní, když se čte nahlas. Děj a obsah ( včetně literárního rozboru) jsem už znala ze školy, a tak mě překvapilo jen to, že celý konec je vyjádřen jednou větou. A pak už nic... Přízračné!