Peter a Lucia
Romain Rolland
Působivý příběh tragické mladé lásky, inspirovaný bombardováním Paříže na Velký pátek v roce 1918.
Literatura světová Novely Romány
Vydáno: 1979 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Pierre et Luce, 1920
více info...
Přidat komentář
Tuhle knihu jsem četla v rámci povinné četby a musímříct že to zas tak hrozné nebylo. Já osobně jsem nikdy neměla ráda čtenářské deníky. Nebudu tady nic nalhlávat, ale já takové ty "starší" knížky nečtu. Špatně se mi čtou a celkově mě ty příběhy nenadchnou. Ale tohle bylo něco jiného. Bylo to zajímavé a zamilované. Četlo se to rychle a ani mi navadila zastaralá čeština! ☻ Konec je smutný, ale zase romantický. Společná smrt.
Mně se to líbilo a jsem ráda, že jsem si knížku přečetla.
Maturitní četba, kterou si pamatuji i po 6ti letech a stále vzpomínám na příběh lásky v období války...
Knihu jsem si byla “nucena” přečíst v rámci povinné četby a jsem za to opravdu ráda. Obyčejně bych nad tím, jak se rychle a hned tak hluboko do sebe mladí lidé zamilují, zavrtěla hlavou. Tento příběh na mě však působil naprosto jinak. Láska zde byla nadějí na lepší život ve světě plném války a smutku.
Příběh mě dokázal chytnou za srdce a budu se k němu určitě vracet.
Doporučuji!)
Zpět ke klasice - milostná novela z válečné Paříže....
Petr : "V každém jinochovi od 16 do 18 let je kus hamletovské duše. Nechtějte na něm, aby chápal válku!
Setkání s Lucií je osudové : "I kdyby ji už nikdy nespatřil, to věděl, že docela jistě je a že znamená hnízdo pro jeho duši. Přístav v té světové vichřici."
A Paříž, která přehlížela své trosky z posledního nepřátelského náletu a lízala si rány...
Něžná novela - jen ten konec, ten je příliš krutý...
Doporučím těm, kteří dokáží ocenit poetismus v tvorbě nositele Nobelovy ceny za literaturu.
Nemůžu s rozhodnout, jestli 2* nebo 3* ... četla jsme ji k maturitě, přikláním se ke 3*, kvůli pouhým cca 100 stranám ...
Knihu jsem četla, jako jednu z 20 povinných. Kniha mě nijak extra nezaujala, je psána úzce spisovným jazykem a to i přímé řeči, čemuž se moc "nedá věřit" když to řeknu takhle, snad žádný náctiletý nemluví úzce spisovnou češtinou. („Dnes si patrně po prvé myslím," řekl, „že i na válce je něco dobrého."
„Och nemluvme o ní! Je to tak protivné!")
Na druhou stranu je to rozhodně nádherné zpracování pravé lásky, kontrast mezi láskou a válkou, strachem a štěstím.
Ostuda, že jsem tuto klasiku četla až ve 30ti letech. Kniha se mi líbila, je velmi něžná, opravdu samá, až neuvěřitelná láska. Škoda, že si milenci byli tak jisti svou smrtí.. ale v době války asi není divu. Spisovatelův styl psaní se mi líbil. Doporučuji.
Tuto knihu několika generacím českých čtenářů spolehlivě znechutila povinná četba na střední škole. I já bych díky tomu po této knize sáhla jen pokud bych potřebovala podložit nábytek a po ruce nebyl některý svazek Harryho Pottera.
Jedna z nejlepších a nejkrásnějších knih, co jsem četla. Milostný příběh, který probíhá v době první světové války. Bohužel konec je tragický jak už jde odhadnout z děje, ale prostě je to PETR A LUCIE! naprostá klasika a krása v jednom. A zaručuji že ji za jeden den přečtete.
Jedna z mých srdcovek, to je příběh Petra a Lucie a netřeba to rozvádět.
Jenom si neodpustím svůj názor na povinnou četbu - je to ZASTARALÉ A NEFUNKČNÍ - a často se míjí účinkem, bohužel.
Knížečka, kterou přečtěte za odpoledne a už ve vás zůstane. Prožíváte nádherný romantický příběh, do kterého vstoupí první světová válka a tvrdě vás hodí zpátky na zem. Je to smutné,ale je to krásné ❤️
Velmi útlá knížečka, která se mi ale četla velmi špatně. Nevím, jestli je to překladem, ale nedokážu si představit, že by spolu dva mladí lidé, byť před více než sto lety, mluvili stylem, který jim přiřkl autor.
Tato kniha mě moc nenadchla, chybí mi tam hlubší myšlenka, autor v jedné z kapitol rozvine úvahy několika postav, ale těmi několika stránkami to končí. Vše ostatní je o náhodné velké lásce dvou mladých lidí, (spoiler alert!!) kteří se chvilku potkávají a pak zemřou. Ano, je tam několik pěkných filosofických úvah, ale i tak mi vše přijde popsáno tak nějak povrchně, nezáživně. Pan Rolland ve mně nedokázal vzbudit takové emoce, jako např. pan Dumas mladší. Ale slohově je to napsáno mistrně! A teď je zase čas na pořádnou bichli! :)
Jedná se o velmi útlou knížečku, která je důkazem toho, že po relativně krátké době jsme si schopni postavy zamilovat a vcítit se do nich. A nepotřebujete pět set stran. Trochu zde vidím i klasický příběh Romea a Julie. Stejně jako u tohoto slavného dramatu se můžeme zamyslet nad pomíjivostí života. A mohu si položit stejnou otázku jako o Shakespearova díla: Je to skutečně tragédie? Není největším štěstím zemřít milován a milující?
Knížku jsem četla ve stejné době, jako Romea, Julii a tmu a po pár letech mi příběhy z nich trochu splývají. To ale nemění nic na tom, že tehdy se mi příběh líbil a nenechal mne lhostejnou.
Když se zbořil chrám, zbořila se i část mě, upnutá na toto vyprávění. Slzy vehnané do očí. Sevřený pocit kolem žaludku. Novela o Petrovi a Lucii, nepřejícné nic. Silné city, není jim dopřáno, ani maličkostí. Maličkosti jsou vším čeho si žádají.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) láska smrt milostné romány Francie Paříž bombardování tragédie novely pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
1984 | Petr a Lucie |
1963 | Dobrý člověk ještě žije |
1974 | Okouzlená duše I |
1957 | Jan Kryštof I |
1956 | Život Beethovenův |
Tenká knížka skrývajíci příběh dvou mladých lidi, končící tragicky. Pro někoho kýč jak bič, na mě to fungovalo a fungovat bude kdykoliv knížku přečtu. A to nejsem extra romantická duše