Petr a Lucie
Romain Rolland
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/137459/petr-a-lucie-137459.jpg
4
7854
7854
Již třicet dní se píše rok 1918. Ve Francii stále zuří válka. A právě zde začíná náš příběh. Lidé při bombardování Paříže prchají do prostor podzemní dráhy, aby našli alespoň dočasný azyl. Mezi nimi i mladý muž Petr Aubier, který se zde poprvé setkává s Lucií. Nepromluví spolu, jen se vlivem tísnícího davu dotýkají. O pár dní později se spolu znovu potkávají. Opět žádná slova, jen vyzývavé úsměvy. Na třetím setkání se už ale Petr odhodlá a dá se s dívkou do hovoru. Začíná se rodit láska. Tráví spolu spousty času, Petr doprovází Lucii i do práce. Dívka se živí malováním a následně svá díla prodává, aby si vydělala na živobytí. Oba milenci přestávají vnímat okolní svět. Žijí jen pro sebe, zapomínají na válečné útrapy, které sužují jejich zemi. Oba je ale trápí představa, že Petr bude v červnu povolán do války, ve které už bojuje i jeho starší bratr Filip. Snaží se proto co nejvíce užívat života. Jeden žije pro druhého a během velikonočního týdnu se mají jeden druhému zcela oddat. O Velkém pátku, který roku 1918 připadl na 29. březen a kdy si Petr s Lucií šli slíbit lásku do kostela na náměstí svatého Gerváce, je však během varhanního koncertu při bombardování pohřbí mohutný padající pilíř.... celý text
Literatura světová Novely Romány
Vydáno: 1960 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
Pierre et Luce, 1920
více info...
Přidat komentář
Nějak se stalo, že jsem se s Rollandovou útlou novelkou během svých středoškolských let minula, a tak jsem propásla ten správný věk, kdy je nejlepší Petra a Lucii číst. Vcelku pochopitelně příběh obsahuje řadu dnes už (doufám) přežitých klišé a některé autorovy představy, co se tak asi může honit v hlavě adolescentní holčině jsou celkem srandovní, ale za přečtení rozhodně stojí. Hvězdička navrch za ostrý konec bez zbytečných řečí.
Petr a Lucie je jedna velká lovestory odehrávající se během první světové války. Po setkání v metru se oba hrdinové postupně sbližují a zároveň si tak trochu propíchnou bubliny, ve kterých žijí – dochází ke střetu jejich sociálních vrstev a pohledu na svět.
Vzhledem k tomu, že se jedná o knihu, která má necelých 100 stran, děj pěkně ubíhá, ale přitom nepůsobí zbytečně zrychleně.
V příběhu se také nachází moc pěkné myšlenky, i jazyk je příjemný a malebný.
Podtrženo sečteno, Petra a Lucii považuju za fajn záležitost, kterou si klidně přečtu znovu.
Pár hezkých chvil, které prožívají dva mladí lidé ve svém malém světe uprostřed světa hrutého. Tady se člověk musí zamyslet, co je v životě každého nejdůležitější .....
Návrat k povinné četbě. Po knize jsem opětovně sáhla kvůli Čtenářské výzvě, nicméně před oněmi více než dvaceti lety na mne zapůsobila mnohem víc. Mám ráda válku popisovanou drsněji, tohle bylo na mne příliš básnické. Co bylo krásné, bylo to zamilování, ten popis čisté, vcelku naivní, lásky. Konec je ve své podstatě dokonalý, jiný by snad být nemohl.
"Život je , jaký je. Berme jej tak jak je".
Krátká knížečka o romantické a tragické lásce mladých lidí v době války.
Nebyl jim přán dlouhý život, ale užili si každou společnou chvíli navzdory osudu a odešli jeden druhému v náručí...Smutné, leč citlivě napsané.
Velmi citlivě popsaná láska dvou mladých lidí za přetěžké doby. Přečteno v rámci čtenářské výzvy a jsem za tuto volbu rád. Povinná strava všech romantických duší.
Kniha se nečetla špatně, ale nemůžu říci, že patří k mým oblíbeným. Příběh je zajímavý a litovala jsem, jak smutně dopadl.
Knihu jsem měla k maturitě a všem ji k maturitě též doporučuji.
Zvláštně psaná kniha. Některé části podle mě zbytečné. Nijak originální děj.
Avšak díky své krátkosti dokáže udržet pozornost a zájem.
Rozhodně se nejedná o špatnou knihu, jen některé pasáže mi nesedli. Přesněji, přibližně první polovina je velice výborná - krásně čtivá a i z pohledu antimilitaristického (jak autor pohlíží na válku). Nicméně později, když už jsou hlavní postavy do sebe po uši zamilované (nějak těžko se jim to díky rychlému tempu děje věří), kniha přechází do dialogů v podobě otravných zamilovaných řečiček, jenž místy působí strašně poeticky. Prostě tak by se asi normální, i když zamilovaný pár, v realitě nebavil. Pro milovníky zamilovaných pohádek nejspíše nádherný zážitek, což asi není nic pro mě, nicméně že se jedná o celkem čtivou a rychle sfouknutou jednohubku (během jednoho dne), o tom žádná. 6/10.
Mam rada tyhle hezky napsany zamilovany pribehy. Je to tak cisty, nevinny a krasny!! Opakovane se ke knizce vracim a moc rada :))
Pan Rolland a jeho novela Petr a Lucie dokázala něco, co u mne žádná kniha z období 1. sv. války nedokázala. A to je právě přiblížení hrůz války a strachu z ní. Ano, například Na západní froně klid taktéž výstižně popisuje hrůzy a strasti války, ale nikdy jsem se nedokázal žít do role mladého vojáka Bäumera. Jenže tady nám to autor přibližuje prostřednictvím něčeho, co nám všem je blízké. A tím mám na mysli lásku. Nevinou lásku a mladou zamilovanost, kvůli které bychom obětovali všechno na světě. Díky tomuto jsem dokázal se vžít do Petra a proto i poenta na konci byla pro mě velikou ránou. Kniha je krátká, velice příjemně se čte a navíc je v maturitní četbě. Takže pokud se rozhodujete, jestli jí zařadit, nebo ne, tak já mohu říct jen veliké ANO!
Děj knihy je velice jednoduchý. Někdy je však jednoduchost to nejlepší, po čem autor může šáhnout. A to platí i v tomto případě - nekomplikovanost příběhu dala krásně vyniknout hlavnímu motivu knihy. Přesto mě milostný příběh hlavních protagonistů tolik nevtáhnul. Kdybych měla porovnat knihu s obdobným dílem Jana Otčenáška - Romeo, Julie a tma, tak musím říct, že mě kniha moc nezaujala. Celkový dojem z knihy však zlepšil konec, který podtrhl tragiku celého příběhu a který se, dle mého názoru, Rollandovi velmi povedl.
Tohle vypadá na starou dobrou pohádku o lásce. A je to fakt pohádka. Kdy jindy by se tihle dva do sebe mohli zamilovat, než za světový války? Peťan si žil docela v klidu, jenom měl v kapse povolávací rozkaz, zatímco Lucina už něco najela a život se s ní nepáral.
Od tý doby, co se potkaj, tak se kolem nich přešlapuje a na to, jak je to krátký, se to dost vleče. Možná je to tim, že myšlenka takový romantiky mi přišla nesmyslná i na dobu před sto lety.
Kdyby nedošlo k tomu incidentu s pilířem, tak by to určitě končilo o dvacet stránek dál u toho, jak se zbouchnutá Lucina věší v parádnim pokoji na lustr a na stole leží psaní z války. Na mě to byl asi trošku větší slaďák člověče.
Milostná novela o tragické lásce během první světové války.
Toto je knížka plná emocí a citu. Z textu to přímo sálá, začnete číst a okamžitě jste spolu s Petrem a zahlédnete Lucii. Je to napsáno tak intenzivně, že to prožíváte společně s ním. Knížka nám ukazuje, že lze prožít něco krásného a citlivého i v tak hrozném období, jako je válka.
Knížka je plná krásných slovních spojení, slovních obratů. Celé to pohladí po duši. Včetně popisů Paříže i přírody. Vše si dokážete krásně představit a vcítit se do každého okamžiku.
I v tak krátké novele se dá na pár stránkách vytvořit nádherné dílo.
Smutný příběh, který by si měl přečíst každý.
Smutná povídka, smutný příběh jedné krátké lásky. Někdy se to tak stane, že to prostě nevyjde. Nádhera! Dojalo mne to.
Doposlechnuto jako audiokniha 49 minut 37 minut. Příběh je krátký je v něm obsaženo vše co má, začátek vztahu až jejich smutný konec. V knize jsou obsaženy 3 postavy, Petr, Lucie a vypravěč. Miluju praskání gramofonu takže poslech nádherný, vyprávění příběhu taky super ale ta hlasitá hudba mezi kapitolamy to byl děs. Nepochopila jsem však proč je toto dílo určeno k maturitám.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) láska smrt milostné romány Francie Paříž bombardování tragédie novely pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 1984 |  Petr a Lucie |
| 1963 | Dobrý člověk ještě žije |
| 1974 |  Okouzlená duše I |
| 1957 | Jan Kryštof I |
| 1956 | Život Beethovenův |
Dnes už takřka nesmrtelný příběh lásky odehrávající se ve válečné Paříži . Krásná , romantická knížka s jasným poselstvím , na jejímž konci většině z nás ukápne slza ... Nejen , že se mi hodila do čtenářské výzvy, ale cítila jsem vůči této knize jistý dluh . Příběh jsem znala , ale knihu jsem nikdy nečetla . Jsem ráda , že jsem to napravila .