Petr a Lucie
Romain Rolland
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/137459/petr-a-lucie-137459.jpg
4
7787
7787
Již třicet dní se píše rok 1918. Ve Francii stále zuří válka. A právě zde začíná náš příběh. Lidé při bombardování Paříže prchají do prostor podzemní dráhy, aby našli alespoň dočasný azyl. Mezi nimi i mladý muž Petr Aubier, který se zde poprvé setkává s Lucií. Nepromluví spolu, jen se vlivem tísnícího davu dotýkají. O pár dní později se spolu znovu potkávají. Opět žádná slova, jen vyzývavé úsměvy. Na třetím setkání se už ale Petr odhodlá a dá se s dívkou do hovoru. Začíná se rodit láska. Tráví spolu spousty času, Petr doprovází Lucii i do práce. Dívka se živí malováním a následně svá díla prodává, aby si vydělala na živobytí. Oba milenci přestávají vnímat okolní svět. Žijí jen pro sebe, zapomínají na válečné útrapy, které sužují jejich zemi. Oba je ale trápí představa, že Petr bude v červnu povolán do války, ve které už bojuje i jeho starší bratr Filip. Snaží se proto co nejvíce užívat života. Jeden žije pro druhého a během velikonočního týdnu se mají jeden druhému zcela oddat. O Velkém pátku, který roku 1918 připadl na 29. březen a kdy si Petr s Lucií šli slíbit lásku do kostela na náměstí svatého Gerváce, je však během varhanního koncertu při bombardování pohřbí mohutný padající pilíř.... celý text
Literatura světová Novely Romány
Vydáno: 1960 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
Pierre et Luce, 1920
více info...
Přidat komentář
Pro mě strojené, přecitlivělé dílko, do kterého jsem se pořádně nedokázala začíst. Nepochopila jsem, co na sobě ti dva viděli, stejně jako v Romeovi a Julii. Zřejmě pro mě tento typ knih o teenagerovských láskách na první pohled není. Ještě jsem nečetla žádnou, která by mne dokázala přesvědčit, že se něco takového může stát. Obě hlavní postavy mi připadaly ploché a nezajímavé, asi jako Daisy v knize Velký Gatsby. Jediný a podstatný rozdíl je v tom, že Velký Gatsby o Daisy není...
Dvě hvězdičky dávám za kouzelný jazyk, kterým je to psáno. Pro mě nezvyklá poetičnost byla prakticky tím jediným, co se mi na knize líbilo.
Krásný, silný příběh, dokazující, že intenzita je důležitější než délka. Přesto jednu hvězdičku strhávám. Občas jsem se ve vodopádu básnění trochu topila, a Luciina mateřská něha k Petrovi v některých chvilkách byla.... poněkud nevhodná vzhledem k povaze jejich vztahu.
Jako mlade divce, kdyz jsem mela knihu v povinne cetbe na skole, se mi knizka libila, ted, jako zrala zena mi prijde naprosto uzasna. Cetla i poslechla jsem si ji jako audioknihu a byla jsem nadsena z obou verzi.
Kniha milostná i když smutná, ale určitě bych si ji přečetla znovu. Ne jen proto, že je jedna z mých knih povinné četby.
Klasika, která se stala mojí srdcovou záležitostí. Krásný, bohužel smutný příběh o dvou mladých lidech, kteří pro lásku byli ochotni udělat vše.
Je to zkrátka příběh z jiné doby a dnes už to nikdo nedokáže pořádně ocenit. Celkově jsem se na začátku trochu nudila a kniha mě začala bavit asi v půlce. Nebylo to ale tak, že bych nemohla přestat číst. Byla jsem ráda, že už ji mám za sebou jako povinnou četbu. Jsem tak trochu zvyklá číst jaksi akčnější knihy. To ale knihu neodsuzuji, jen si myslím, že ji málokdo může správně ocenit na ZŠ (9. třída). Třeba se mi bude líbit víc, až trochu vyrostu, vážně nevím. za mě 3*.
Srdcovka. Povinná četba na SŠ, čteno nahlas před třídou. Okamžitě jsem si knihu zamilovala. Krásné personifikace, metafory. Úža!!! Četla jsem ji několikrát a jelikož zdobí mou knihovnu, tak se k ní určitě ještě párkrát vrátím.
Klasika, kterou si mohu odškrtnout, že mám přečteno. Nadšená jsem z knihy ale rozhodně nebyla.
Na to, že jsem tito knihu dostala ve škole jako pov. četbu. Byla jsem až překvapená jak mě kniha dostala a to i přes to, že jsem v tu dobu čtení neměla vůbec oblibě.
Kniha neměla žádný děj. Celý příběh působil kýčovitě. Souhlasím s tím, že nějakou emoci ze mě dokázal vyvodit jen konec, ale taky se přitom mohl autor rozepsat víc.
Co se mi na tom vlastně líbilo? Ten konec, jediná část, která se mi opravdu líbila, byl konec. Postavy byly bezcharakterní a nudné. Děj samotný téměř o ničem a jediná část, která ve mně vyvolala aspoň zárodek nějakého citu, byl jen a pouze konec.
Působilo to na mne jako soubor pocitů, myšlenek a vzdechů, které zůstanou, když něco skončí. Jako by to autor obrátil a chtěl to všechno vyjádřit před koncem, protože ten konec přijde velmi náhle.
Knížka krásná a chvíli trvalo si zvyknou na styl psaní.
Už od začátku jsem nějak tušila že kniha nedopadne dobře.
Ale hodně mě zklamal konec.
Jednou větou ukončit krásnou knihu.
Kniha je krásná a doporučuji
Krásná útlá knížka. Spisovatel se držel striktně příběhu a nikam neodbíhal a o to byl příběh krásnější. Držel se jen Petra a Lucie a jejich myšlenek a citů. Jediné co mě tak trošku zklamalo byl moc krátký konec. Sice v celém příběhu se nic nepřehánělo, ale ukončit příběh v jediné větě byl trošičku uspěchané. Na konec jsme se nemohli nijak připravit a ani vzpamatování s osudem postav nám nebylo dopřáno. Prostě tečka a zavřít knížku nebo otočit na první stránku a začít od začátku?
Možná to některým tato kniha připadá jako klišé, ale podle mě je krásné najít lásku i v takovém období. A o to krásnější je, že si tu tak lásku užívali, protože vlastně věděli, že to může každou chvilku skončit....
Napsáno tak jak to je, bez žádného přikrášlování. Tuhle knihu buď milujete nebo nenávidíte. A já si jí zamilovala.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) láska smrt milostné romány Francie Paříž bombardování tragédie novely pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 1984 |  Petr a Lucie |
| 1963 | Dobrý člověk ještě žije |
| 1974 |  Okouzlená duše I |
| 1957 | Jan Kryštof I |
| 1956 | Život Beethovenův |
Překrásná, smutná knížka s nečekaným koncem.