Petr a Lucie
Romain Rolland
Již třicet dní se píše rok 1918. Ve Francii stále zuří válka. A právě zde začíná náš příběh. Lidé při bombardování Paříže prchají do prostor podzemní dráhy, aby našli alespoň dočasný azyl. Mezi nimi i mladý muž Petr Aubier, který se zde poprvé setkává s Lucií. Nepromluví spolu, jen se vlivem tísnícího davu dotýkají. O pár dní později se spolu znovu potkávají. Opět žádná slova, jen vyzývavé úsměvy. Na třetím setkání se už ale Petr odhodlá a dá se s dívkou do hovoru. Začíná se rodit láska. Tráví spolu spousty času, Petr doprovází Lucii i do práce. Dívka se živí malováním a následně svá díla prodává, aby si vydělala na živobytí. Oba milenci přestávají vnímat okolní svět. Žijí jen pro sebe, zapomínají na válečné útrapy, které sužují jejich zemi. Oba je ale trápí představa, že Petr bude v červnu povolán do války, ve které už bojuje i jeho starší bratr Filip. Snaží se proto co nejvíce užívat života. Jeden žije pro druhého a během velikonočního týdnu se mají jeden druhému zcela oddat. O Velkém pátku, který roku 1918 připadl na 29. březen a kdy si Petr s Lucií šli slíbit lásku do kostela na náměstí svatého Gerváce, je však během varhanního koncertu při bombardování pohřbí mohutný padající pilíř.... celý text
Literatura světová Novely Romány
Vydáno: 1960 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
Pierre et Luce, 1920
více info...
Přidat komentář
Začátek knihy mě vůbec nebavil, ani jsem pomalu nevěděla o čem tam mluví, ale pak nastal zlom a konečně se tam začalo něco dít. Kniha mě docela bavila. Nemůžu jí hodnotit jako nejhorší, ale ani jako nejlepší, spíše takový průměr.
Příběh plný lásky, citů, něhy, a všeho co do správného vztahu patří. Nádherně se to četlo a vzbudilo to ve mne spoustu emocí.
Příběh sice krásný, ale mankote, to musel každou větu třikrát zopakovat a v každém opakování vygradovat přeslazenou kudrlinkovatost?
Ano, bylo to zamilované, ano, autorovy myšlenky byly skvělé, ale byla to taková nuda! Netušila jsem, že takhle krátký příběh může být tak nezajímavý. Té lásky a sladkých slov má po chvíli člověk plné zuby. Prostě povinná četba - kdybych nemusela, tak si ji nepřečtu.
Dílo plné pocitů, filozofie a lásky, kterou by chtěl poznat každý člověk. Co ale naplat, když je čtení této ne moc dlouhé knihy strašná nuda. Na mě to bylo až moc přeslazené a nedějové. Spíše doporučuji české dílo Romeo, Julie a tma, které tématicky podobnou látku zpracovává mnohem zajímavěji.
Knihu jsem četl jako povinnou četbu a zřejmě si jí budu muset za pár let přečíst znovu :) prakticky mi nic neřekla
Nádhera. Přečteno za chvíli, ale dojmy přetrvají určitě ještě nějakej čas, což je jenom dobře. Z Petra a Lucie mám ten dojem, že máme kašlat na to co příjde, stejně to příjde.
Příběh o čisté lásce, která ve skutečnosti možná ani neexistuje, se v této knize zdá tak realná, že má člověk chuť vyrazit do ulic a hledat. Autor vše napsal tak čtivě a živě, jako by to bylo divadlo a ne stránka v knize.
Jednu větu si zapamatuji už asi do dne mého skonání, nebo do vystudování vysoké školy: „Žák všechno zná, ale nic neví.“
Na knihu jsem narazila díky povinné četbě a velmi jsem se na ni těšila. Válečná literatura, to je moje.
Zpočátku mě četba velmi bavila - popis pochmurnosti a marnotratnosti války mě nadchnul. Pak ale Petr potkal Lucii a kniha se omezila pouze na otravnou zamilovanost a plytké rozhovory. Bohužel celkový dojem nezachránil už ani konec knihy.
Otřískaná novela, která se čte jedním dechem a opravdu KAŽDÝ by si ji měl alespoň jednou přečíst. Příběh mladých zamilovaných lidí zasazen do válečného prostředí se všemi zápletkami je kvalitní ukázkou nejen šílenosti doby, ale taky skutečné lásky. Romaine Rollande, to se ti prostě povedlo!
Něha a láska, která je celým příběhem protknuta, s kontrastem ve válce a utrpení, přesně vystihuje spisovatelovu duši. Jeho osobnost dýchá z každé stránky. Krásné dílo.
Příběh je tak krátký a tak naplněný pocity a vášní, že nemá smysl uvažovat, jestli kniha stojí za přečtení. Prostě ano!
Podle mého názoru tato knížka stojí za přečtení, každý by to mohl alespoň zkusit ;). Já sama jsem ji přelouskala téměř jedním dechem a moc se mi líbí. Krásný příběh s dojemným koncem.
Přelouskala jsem to kvůli maturitě a své potřebě dělat věci do konce. Ale nelíbilo se mi to, na to kolik to má stran mi to zabralo neuvěřitelně moc času.
"To je takový to, jak se nazačátku potkaj v metru a pak na ně spadne kostel?" :D Jinak knížka krásná. :) plná citu. :)
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) láska smrt milostné romány Francie Paříž bombardování tragédie novely pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
1984 | Petr a Lucie |
1963 | Dobrý člověk ještě žije |
1974 | Okouzlená duše I |
1957 | Jan Kryštof I |
1956 | Život Beethovenův |
A mně se tahle kniha zrovna hodně líbila. Přečetla jsem ji za den jedním dechem. Příběh je dojemný a je moc hezky napsaný. Když člověk prožívá těžkou životní situaci, rozhodně ho nenechá chladným.