Petr a Lucie
Romain Rolland
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/1584/bmid_petr-a-lucie-oMP-1584.jpg
4
7581
7581
Milostná novela, jemně kreslený příběh tragické lásky mladých milenců zahalený stínem válečného utrpení a hrůzy první světové války. Oba mladí lidé žili svou bezmeznou láskou a svými romantickými sny a ve velikonočním týdnu se měli zcela oddat jeden druhému...
Literatura světová Novely Romány
Vydáno: 1984 , MelantrichOriginální název:
Pierre et Luce , 1920
více info...
Přidat komentář
K Petrovi a Lucii se určitě ještě mnohokrát vrátím, protože tahle novela mě pravděpodobně nemá šanci omrzet jen tak. Citlivá, nádherná a tak krásně poeticky napsaná... Jen ta Luciina "mateřskost" mi místy přišla lehce přehnaná, ale to je detail. Doporučuji, melancholickým duším především.
Čtivý, ale velmi smutný milostný příběh z Paříže v období první světové války.
To je tak moc procítěný a smutný příběh. Jako bych na studené pařížské ulici prostoupené mlhou sama stála. Až na to, že se mi zdálo, že se na lásku až pateticky tlačí a jazyk byl trošičku hůře stravitelný, nemám co vytknout.
Další klasika, kterou by byla chyba nepřečíst. Kniha v mé povinné četbě nesměla chybět, příběh krásný a poslední věty knihy přinášely husí kůži.
Pribeh o lasce mezi dvemi mladými lidmi, konec teto knihy je docela dojemny
Krásná kniha. Sice jsem ji musela číst dvakrát, protože jsem ji na poprvé nepochopila, ale stálo to za to. Oceňuju hlavně autorův styl a rychlý děj.
Kouzle první lásky s hořkosladkou příchutí. Je to tak kraťoučké, že se do toho člověk nemůže hlouběji ponořit, ale i tak ho to donutí k zamyšlení. A to já na klasiku moc nejsem.
Kdysi dávno - a snad i teď? - povinná maturitní četba. Kdysi jsem nepochopila úplně celou tragedii příběhu o zoufalé snaze poznat lásku za zvuků válečné vřavy. Teď už to člověk chápe, poté co má sám něco odžito a jeho láska nerušeně trvá. Jak málo času měli hrdinové příběhu a jak hrůzná je jakákoliv válka.....
Petr s Lucií se do sebe zamilovali v Paříži za zvuku dopadajících pum. To dělá jejich zamilovanost výjimečnou a hodnou podrobného popisu. Láska, kterou k sobě chovali, byla zvláštní tím, že pramenila z války. Dostali se až do extrému; byli zahleděni jen do sebe, a když spolu zrovna nebyli, snili jeden o druhém a byli lhostejní k okolí. Chtěli zapomenout na válečné útrapy a toužili jen po lásce, kterou si přece zaslouží každý. Avšak realita se postavila proti nim, protože ona tu je, ať už to chceme nebo ne.
Nelze se jim divit. Málo lidí evropské civilizace už v dnešní době ví, co to znamená být ve válce. Obzvláště na citlivého a mladého člověka to musí mít nesmírný dopad; úzkost střídající se s úlevou, strach z nedostatku základních životních potřeb a hlavně zoufalý nedostatek lásky, kterou je každý mladý člověk oslněn a touží po ní. Byli si navzájem útěchou a dokonce si umožňovali těžké časy prožít, ne jen přežít. Na tom samotném nic špatného nevidím. Nicméně člověk by se s tím neměl uzavírat do sebe. Myslím, že by měl využít podporu, sílu a lásku, kterou dostává od druhého, pro pomoc ostatním lidem.
To jsem si z této knihy odnesl.
Nechci psát, že jsem zklamaná. Zkusím se perifrázovat. Když autor převzal motiv Romea a Julie, čekala jsem inspiraci touto tragédií, ale ne téměř totožný příběh, kdy byl změněn pouze časoprostor a konec byl svým způsobem také pozměněn.
Dávám 3 hvězdičky za krásný archaický a knižní jazyk plný metafor. To bylo přímo nádherné a zde si autor zaslouží můj obdiv, ne každý si umí s obraznými pojmenováními takto vyhrát.
Jedna z krásných knih světové literatury, která je příjemně naivní, ale i přesto laskavá, citlivá a filosoficky hluboká. Je to láska, která chrání duše mladých milenců před hrůzami války. Četla jsem znova po deseti letech a nelituji.
Četla jsem knihu jednou na gymplu a pak až teď po deseti letech. Pamatovala jsem si to jako krásnou knihu, ke které se chci někdy vrátit. Nyní jsem trochu pozměnila názor. Dějově je kniha opravdu zajímavá. Ale na mě až moc filosofická a občas jsem se až nudila.
(SPOILER) To bylo... jak jen to říct? Dost o ničem. Ano, krásné, mladý pár a válka. Ano, smutné, na konci oba zemřou, ale upřímně, nemělo to bůhvíjaký příběh ani myšlenku.
Krátký, přesto však krásný příběh. Až mi bylo líto, že tak rychle skončil. 4.5/5
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) láska smrt milostné romány Francie Paříž bombardování tragédie novely
Autorovy další knížky
| 1984 |  Petr a Lucie |
| 1963 | Dobrý člověk ještě žije |
| 1974 |  Okouzlená duše I |
| 1957 | Jan Kryštof I |
| 1956 | Život Beethovenův |
Četla jsem v patnácti a tehdy to vnímáte jinak, než bych to nejspíš vnímala teď. Každopádně jde o příběh, který s léty získává nostalgii a podivnou touhu vrátit se v čase zase zpátky, do dob, kdy ještě věříte snům, kdy se dokážete bezdůvodně smát a kdy pláčete, aniž byste tušili, proč vás něco tiskne u srdce.
Příběh lásky, která nemá šanci se rozvinout a všichni to víme. Příběh života, který navždycky zůstane nenaplněný a plný pochyb - milovali by se tak moc, kdyby měli šanci prožít spolu celý život? Příběh, který vám vroste do kůže a zůstane tam jako věčná připomínka mládí, jako připomínka bolestí, křivd a zcela nesmyslných smrtí ve jménu války člověka proti člověku...