Petr a Lucie
Romain Rolland
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/164719/petr-a-lucie-164719.peg
4
7652
7652
Válečná Rollandova práce (psáno v srpnu 1918) - milostná idyla dvou mladých lidí v Paříži, bombardované němec. letadly. Náhodné setkání synka měšť. rodiny a proletářské Lucie začíná děj románku, odehravšího se od 30. ledna do Velkého pátku 19. března 1918, kdy oba milenci tragicky hynou pod zřítivším se pilířem bombardovaného chrámu. Dílo je obrazem hrůznosti imperialistické války, ničící nevinné mladé lidi.... celý text
Literatura světová Novely Romány
Vydáno: 1951 , SvobodaOriginální název:
Pierre et Luce, 1920
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Smutný příběh lásky mezi dvěma mladými lidmi, Petrem a Lucií.
Kniha cíleně ukazuje, jaké strasti přináší válka - strach, nejistotu, smrt... Právě proto ji můžeme považovat za dílo ostře kritizující 1. sv. válku a Romaina Rollanda řadit do skupiny spisovatelů silně poznamenaných válečnými útrapami - do tzv. ztracené generace.
Co se příběhu týká, pojednává o lásce Petra a Lucie, která je tragicky ukončena bombardováním Paříže. Z hlediska žánru jde o novelu - právě díky konci, který by mnozí nečekali. (My jsme však dílo rozebírali ve škole o hodinu literatury, a tak jsem již bohužel znala celý děj i se závěrem...) Téma není nijak překotně originální, ale tuším, že právě zasazení do válečných let činí knihu zajímavější. Autorův styl psaní mi vyhovoval, najdete zde spoustu tropů (kupř. metafory, přirovnání, personifikace ad.).
Petra a Lucii DOPORUČUJI spíše dámské části čtenářů.
Jak jsem starej, tak jsem ubrečenej. Prožil jsem něco podobného, akorát jsem přitom neumřel. Nevím, jestli to nebyla chyba.
2021/7
Také jedna z těch lepších klasik do povinné četby, rozhodně můžu doporučit na maturitu - děj je přímočarý, postav není moc atd. Příběh jako takový mě ale moc nezaujal.
(SPOILER) Na střední jsme měli přinést naší závěrečnou práci na výtvarné praxe a doteď si pamatuju chladnou odpověď profesorky: "Nápad předčil formu" a myslím si, že Petr a Lucie trpí přesně opačným problémem. Rolland píše krásně: empaticky předává emoce titulní dvojice, jeho citlivý a lyrický styl je velmi nápaditý, text působí skoro jako romantická báseň. Ale obsah je tak trošku nuda, příběh nemá žádný dramatický oblouk a ani v jediný moment jsem neměl extra tendence se ke knize vracet. Petr a Lucie se potkají, zamilují, pak chvilku užívají života a z ničeho nic je zabije bomba. Když to porovnám s většinou klasické beletrie první poloviny dvacátého století, todle působí po stránce děje strašně slabě.
Kniha je v podstatě epickou básní. Je psaná poetickou okrasnou řečí, která se ovšem vůbec nehodí k věku postav. Popravdě jsem čekala klasický příběh a tak i když mi kniha nevadila a přečetla se rychle, v srdci mi stopu nezanechala.
Kdo má rád poezii, měl by si Petra a Lucii určitě přečíst. Nebo kdo rychle potřebuje klasické dílo do seznamu četby do školy, poněvadž tato knížka se čte rychle a bezbolestně.
Kniha není zrovna můj šálek, ale přečetl jsem jí do výzvy. Úplně mě nezaujala, ale ani nijak neurazila. Dojemný příběh se smutným koncem...
Jsem zklamaná kvůli nedějovitosti knihy. Zoufale se v ní nic nedělo a já se strašně nudila. Samé vnitřní dialogy, myšlenkové pochody, náhledy na tehdejší společnost. Příběh ani v tak kratičké knížečce téměř žádný. Nevím, co jsem čekala od milostné novely. Je však pravda, že svou poetiku a romantiku měla. Já to ale nedokázala ocenit.
Bohužel mi tato kniha příliš nesedla. Děj je opravdu jednoduchý a prostý, jakýkoliv dialog nelogický a na můj vkus příliš mnoho filozofování na malý počet stran.
Úžasná. Romantický a bolestný příběh o tom, jak válka dokáže nesmyslně ničit životy.
(SPOILER) Nedočetl jsem tuto knihu. Nelíbilo se mi, jakým způsobem autor psal. Domnívám se, že oba umřou, ale nevím to jistě. Kniha se mi velice nelíbila!
Nejsem milovník romantických příběhů a to se podepsalo během čtení této knihy. Hned ze začátku bylo jasné, jak celý děj skončí, což je za mne škoda. Atmosféra byla ale vykreslena pěkně a po chvíli jsem byl do ni vtažen.
Tenká knížka, ale nějak jsem se nemohla začíst. Myslím, že některé publikace by měli číst až dospělí, že dětem na základní škole to neřekne to, co by mělo.
Poprvé jsem četla na střední škole. Nyní jsem si ji chtěla připomenout, protože už jsem si ji nepamatovala. A vlastně se ani nedivím. Po týdnu jsem musela hodně přemýšlet, o čem to vlastně bylo. Pro mě jako naprosto neromantickou duši to bylo příliš naivní a nudné. V rámci povinné literatury se do zvládnout dá, ale jinak bych se do ní nepouštěla.
Četla jsem už v pubertě. Teď jsem si ji zase oživila. Já ten příběh mám svým způsobem ráda, ale pro každého to není :-)
Byla bych raději, kdyby byl upřednostněn příběh ústřední dvojice, ale spíše převládají vzletné popisy všeho okolo, co by tam ani nemuselo být. A poslední věta mi přijde vzhledem k celkové koncepci knihy až sprostě odbytá.
Zajímal mě milostný příběh na pozadí první světové války a o téhle knize jsem přemýšlela dlouho. Nicméně mě zklamala, a to hlavně kvůli své patetičnosti a zkostnatělosti. Chápu, pan Rolland psal v minulém století, což se nutně muselo odrazit na jazyce, ale znám i modernější díla z této doby, které obstojí i dnes. Tahle to podle mě není.
Sice útlá kniha, ale četla jsem jí dýl než některou třísetstránkovou knížku. Rozhodně to není lehké čtení. A ke všemu se mi to nijak zvlášť nelíbilo. No aspoň jedno téma výzvy splněno.
Knihu jsem četla v rámci maturity, která se neúprosně blíží. Musím říci, že kniha byla velice zajímavě napsaná. Zároveň se na ni člověk musel velmi soustředit a číst vážně vklidu a uvědoměle. I tak mě nijak nezaujala. Chápu, že se zajímá o těžké téma, ale pro mě to vážně nebylo nic, co bych si potřebovala přečíst vícekrát.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) láska smrt milostné romány Francie Paříž bombardování tragédie novely pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 1984 |  Petr a Lucie |
| 1963 | Dobrý člověk ještě žije |
| 1974 |  Okouzlená duše I |
| 1957 | Jan Kryštof I |
| 1956 | Život Beethovenův |
Děj knihy velmi jednoduchý, ale krásný. Čte se to samo.