Petr a Lucie

Knížka se mi líbila. Je v ní vidět upřímnost, láska. Je tam spousta názorů na válku. Prostě pohledy od chudích lidí, co válku vůbec neřeší a užívají si, jako by to byla jejich poslední hodina společného života.♡♡

Další milé překvapení v rámci povinné četby.
Krátké, dobře napsané, čtivé.
Jen děje bych ocenila trochu víc.

"Žít se musí... Jakmile člověk myslí, přestává žít..."

Toto bola moja úplne prvá kniha, ktorú som prečítal v školských laviciach. Zo začiatku nasilu lebo som musel, následne som si ju prečítal ešte raz. Neviem ako by sa mi páčila po 10 rokoch, ale vtedy som bol ohúrený.

Přes hrůzy války Láska. Nebo možná právě proto.

Přestože je tato knížečka vskutku útlá, dostává se díky ní čtenáři neuvěřitelně silného emocionálního zážitku. Na jedné straně tu jsou pocity strachu a zmaru a beznaděje, které vyvolává právě odehrávající se válka, na druhé straně tu je první láska a pocity štěstí, které mladí hrdinové prožívají - ten kontrast je tu velmi výrazný a výborně zachycený. A vůbec celková atmosféra, kterou Rolland vykreslil naprosto věrohodně a sugestivně, je tu skvěle popsaná, člověku se vryje do paměti a nutí ho k zamyšlení. Je to hodně silný příběh, který v čtenáři zůstane ještě dlouho po přečtení!

Užila jsem si pár hodin čtením báječné knihy. Velmi impozantní příběh. Děkuji.
Doporučuji ji všem přečíst. Není to jen ledajaký příběh. :-)

Nádherný příběh tragické lásky dvou mladých lidí, kteří se setkávají v poněkud špatné době - během bombardování Paříže roku 1918. A přestože příběh nemá šťastný konec, je to taková dobrá ukázka toho, že pravá láska se může vyklubat i na pozadí válečného utrpení a hrůzy války..

Knihu jsem dostala v mládí, protože mám stejné křestní jméno, jako hlavní hrdinka :-). A celkem se mně líbila. příběh se četl snadno a lehce.

Jako ostatní jsem i já četl knihu k maturitě a k tomuto účelu jí můžu jen doporučit, protože je jednoduchá na čtení a dost krátká.
Kdybych jí ale nemusel číst ve studentských letech, tak bych ji asi nečetl vůbec. Příběh mne sice bavil, ale úplná "bomba" to není.

Moje maturitní otázka... a bylo to to nejlepší, co mě kdy potkalo... Vzpomínám na ten příběh s nostalgickou radostí... ačkoliv je tragický, zanechává v srdci i mysli příjemně hřejivou stopu...

Jednoduché čtení. Nic úžasného.

Dávám tři hvězdičky, protože nemám ráda smutné konce..
Ale doporučuji k četbě k maturitě-o knize se dá dobře vyprávět a není to hlavně "tlustá bichle" :)

Knihu som si druhýkrát prečítala po 17tich rokoch v rámci čitateľskej výzvy 2016 (obľúbená kniha tvojho detstva). Keď som ju čítala prvýkrát bola som 17ročná stredoškoláčka - približne vo veku hlavných hrdinov (tí mali 18), možno aj preto mi bol vtedy príbeh ich lásky veľmi blízky a neskutočne sa mi páčil. Kniha sa čita veľmi dobre a rýchlo, ale hodnotím ju o stupeň nižsie ako by som ju asi hodnotila predtým. Od vtedy som už určite prečíta veľa kníh, ktoré vo mne zanechali silnejšie pocity. Napriek tomu ju však môžem odporučiť všetkým, hlavne násťročným čitateľom. Je to krásny lyrický román o láske dvoch mladých ľudí. Tragický koniec v tomto prípade poukazuje na absurdnosť vojny a jej fatálny dopad na život a sny obyčajných ľudí.

Nemůžu si pomoct, ale při čtení knihy jsem si říkala, kdy už konečně hlavní hrdinové umřou. Řečeno s trochou nadsázky, samozřejmě. Příběh je to krásný a smutný zároveň, ale mě příliš neoslovil. Možná je to tím, že jsem knihu k maturitě četla ve spěchu, nebo snad proto, že jsem věděla, jak dopadne. Za sebe však mohu říct, že znám mnohem lepší knihy s válečnou tematikou.

Krásny jazyk, citlivo opisované premeny mladých (spôsobené závanom lásky či vojnou), úctivá "mluva" hlavných hrdinov... No akosi mi tam nesedia všetky tie paradoxy, ktoré sú napísané s takou samozrejmosťou, až sa nad nimi málokto pozastaví (práca v továrni na výrobu zbraní pre peniaze, "láska" začínajúca strachom a pocitom neistoty a beznádeje atď.).

Kniha s krásným příběhem. Je to zároveň i důkaz toho, že i ve špatných dobách/chvílích si člověk dokáže najít něco pozitivního. Samozřejmě pokud chce. Ovšem ten konec je opravdu šokující, i když se dá očekávat. Již dříve jsem četla knihu Romeo, Julie a tma od Otčenáška a tato mi ji dost připomněla.

Tak nádherná kniha plná lásky a romance v pozadí hrůzné války. Neskutečně se mi líbilo, jak se hrdinové pokoušejí vytěsnit válku z jejich života a chtějí žít krásný život naplněn jen a pouze láskou, i když tak nějak ví, že to není možné. Přenádherné.

Celá kniha je tak krásná, že každou chvíli čekáte, až se něco pokazí. Čekáte tak dlouho, až jste na poslední stránce a ono je stále všechno "dokonalé". A potom to přijde. Ta poslední věta, která Vás raní.

Abych řekla pravdu, tak Petra a Lucii jsem si chtěla přečíst ještě předtím, než jsem se dozvěděla, že patří mezi povinnou literaturu. Všichni my říkali, že příběh je moc hezký, ale smutný. Připadalo mi to očividné, jelikož se příběh mladých milenců odehrává za války. Jenže když jsem knížku četla, tak co stránka, to štěstí a rozkvétající láska. Pořád jsem čekala kdy přijde ta smutná část. Už jsem byla skoro na konci!
A pak přišla na řadu poslední stránka ...
No, a potom ...
Potom jsem pochopila, že někdy stačí na konci jediná věta, která vás hluboce zasáhne.

Dojemný, romantický a oddechový příběh z Francie roku 1918. Souhlasím s tím, co tady někdo psal, a to s tím, že tahle kniha rozhodně patří do oddělení "Tohle by si měl každý přečíst před tím než umře".

Ačkoli kniha Petr a Lucie pozbývá příběhu, dokáže zanechat ve čtenáři pocity jako jakékoliv dílo se srdceryvným dějem. Líbí se mi námět - děj je z válečného prostředí, ale přece se války skoro ani nedotkne. Je to příběh dvou milenců, kterým nevadí válka, protože mají jeden druhého.

Přečetla jsem knihu k maturitě. Jednoznačné pozitivum je délka knihy - ani ne 100 stran. Další vlastnosti, které oceňuji, jsou lyrické prvky v díle a lehce identifikovatelné symboly (pro ty, kteří jako já nerozumí poezii a ukrytým slovům mezi řádky hotový zázrak). Nezařadila bych knihu mezi své nejoblíbenější, ale určitě ji dávám do poličky "Tohle by si měl každý přečíst než umře". Pěkné dílo k zamyšlení.