Petr a Lucie
Romain Rolland
Petr potká Lucii úplně náhodou. Během bombardování Paříže v lednu 1918 oba před náletem utečou na stanici podzemní dráhy. Někdy i nenápadný pohled a dotyk v bezejmenném davu mohou být začátkem velké lásky, která dokáže rozkvést i uprostřed nejšílenějšího válečného běsnění.
Literatura světová Novely Romány
Vydáno: 2018 , OmegaOriginální název:
Pierre et Luce, 1920
více info...
Přidat komentář
Romantický příběh odehrávající se na pozadí války. Mám z toho trošku zvláštní pocity, ale příběh je rozhodně silný a já jsem ráda, že jsem konečně překonala tu averzi ke klasice, kterou ve mě vypěstovala povinná četba ve škole.
Naprosto mě dostal svět a celkově ukázka toho, jak válka působí na mladé lidi - a to jen vědomí, že kdykoliv může někde spadnout bomba a nebo musíte narukovat. Svým způsobem jsem i ocenila dost netradiční charakter hlavního hrdiny. On, jakožto muž, má být ten na vše připravený, ale autor ho naopak podal dost citlivého se sklony k depresi a nebojím se říct, až zženštilého. Naproti tomu Lucie byla ta silná a stále veselá a určitě ji zformovalo prostředí, ve kterém vyrůstala.
Co mě opravdu nesedlo je vlastně délka příběhu - za 100 stran se toho stihlo rozebrat opravdu hodně a asi bych nepohrdla pár stránkami navíc. Rozhovory mezi hlavními hrdiny mi přišli takové umělé. Takové nemastné, neslané a místy až přílišně naivní. Ale možná se tu teď tluče dnešní doba a to, co jsem zvyklá číst s dobou, kdy žil autor.
Třešnička na dortu je pro mě krásná obálka z edice CooBoo classics a pak shrnutí života Romaina Rollanda a celkově vliv toho, co dělal a jak žil na celé dílo.
Mám ráda tyhle romantické příběhy, které nekončí happy-endem, takže už jenom to bylo bod navíc. Co se týče postav, tak jsem si naprosto zamilovala Lucii a její realistický pohled na život, zatímco Petr mě lehce štval s jeho infantilními a naivními "názory". Nemám ráda takovéhle submisivní "muže", yuuu.
Přečetla jsem to jenom kvůli povinné četbě, ale příběh mě zklamal. Asi jsem čekala něco víc, ale nedokázala jsem si vytvořit vztah k postavám a přišlo mi to hodně naivní. Každopádně je to krátká knížka a jde rychle přečíst.
,,Ešte šťastie, že čoskoro umrieme!...Najhroznejšie by bolo stať sa takými, ako sú tí ľudia, ktorí sú pyšní, že sú ľuďmi, že ničia, prznia..."
Bola to pre mňa prvá kniha vôbec, ktorá sa mi veľmi vryla do pamäti. Aj z dôvodu až príliš romantického príbehu, ktorý som čítala ako začínajúca pubertiačka.
Příběh dvou mladých lidí, kteří se snaží alespoň na chvíli zapomenout na hrůzy války a prožívat první lásku.
Petr a Lucie je dalším z tragických příběhu dvou mladých zamilovaných lidí. Zatímco Romeo a Julie museli trpět ve středověké Itálii, Petr a Lucie trpí za první světové války. Konec by na mne možná až moc rychlý, ale vzhledem k Rollandovým pacifistickým sklonům se nedalo čekat, že by onen tragický konec nějak více rozepisoval.
Přečteno dvakrát. Pokaždé stejný dojem. Věřím tomu, že může někdo takové city prožívat, ale ne těmito slovy vyjadřovat. Přirovnala bych k Foglarovi nebo Karafiátovi.
Výzva 2021 - hodně známá kniha (asi z hodin ČJ že?) a o to víc mě překvapilo, jak naivní příběh to vlastně je.
Je mi jasné, že před sto lety takových příběhů moc napsáno nebylo (o to méně těch co by byly známé ještě po sto letech) a asi bych se na knihu normálně díval úplně jinak, ale takhle to fakt nebylo nic pro mě. Škoda
já hodnocení tentokrát nedávám....jsem totiž ostuda....četla jsem to jen jednou kvůli maturitě a jaksi za těch 9 let jsem zapomněla ,,vo co gou"....takže si to budu muset přečíst znova a pak poupravím komentář a přidám hodnocení ;) jen vím, že se mi ta knížka líbila a že jsem byla smutná z toho konce ale jinak si děj už nepamatuju...jen ten konec :(
Novela o lásce mladého páru, která se odehrává v posledním roce 1. světové válce, vyprávěno v er-formě. Petr a Lucie se neztotožňují s aktuálním drsným světem války, a vytvoří si svůj vlastní izolovaný svět, ve kterém si užívají přítomných okamžiků a vedou zajímavé dialogy, a to až do svého brzkého a tragického konce. V knize se objevují filozofické úvahy o smyslu života, o válce a o tom, jak mění lidský charakter a mezilidské vztahy, ale například i o strachu a náboženství. Typ knihy, který ve čtenáři něco zanechá a přiměje se zamyslet.
Fajn krátká knížečka, která určitě patří do takového toho "základu". Ubíhala rychle a všechno bylo napsáno hodně citlivě, jen si myslím, že autor lásku pojímá neskutečně obstarožně a ani konec nepůsobí tak dojemně, jak asi má.
Malá rozsahem, hutná obsahem. Každá druhá věta váží tunu. Z minerálů má podobné vlastnosti zlato. Knížku jsem četla dlouho, protože jsem si užívala její poetický jazyk a znepokojivý děj. Láska dvou čistých lidí, schopnost žít okamžikem a v mlze se ztrácet před okolním zpitomělým světem plným nenávisti, války a zloby. Velice autentické a i po sto letech živé dílo.
díky čtenářské výzvě, eknize zdarma a zkoušení nové appky (ReadEra – doporučuji!) jsem se po dlouhé době opět začetl v krásném smutném dílku RR. i když jsem to poprvé četl před více než 40 lety, čas této novelce v ničem neubírá, je stále stejně silná a dojemná. kam se derou dnešní producenti spotřebních tiskovin...
Petr a Lucie se řadí mezi klasiky. Příběh se odehrává v Paříži během 1. světové války. Ústředním motivem je láska.
Tichá láska mezi Petrem a Lucií, pomalu krystalizující je velkým kontrastem proti hlučné, rychlé a násilné válce. Láska jako by je vytrhla z reálného světa plného bolesti do jiného světa, krásného světa. Jenže nic netrvá věčně a realitě ani Petr s Lucií nedokážou utéct.
Z povinné četby jsem si před 10 lety uměla vybrat hromady jiných děl. Teď jsem chtěla dohnat nějaké resty, ale kraťoučkou novelu jsem louskala přes měsíc (i když jsem obsah samozřejmě znala). Tohle vážně není můj styl.
Hodnocení: Tuto knihu jsem četla jako součást povinné četby a nebyla vůbec špatná.
Začátek byl za mě slabší a delší dobu jsem měla problém se do knihy začíst, po cca 25 stranách se mi kniha četla už lépe a konečně jsem byla schopná se do příběhu alespoň trochu dostat. Chvíli jsem si musela zvykat na styl psaní, který mi zas tolik nesedl, ale postupně jsem si na něj zvykla a kniha se mi četla celkem dobře.
K hlavním hrdinům jsem si celkem rychle našla cestu a celkem si je oblíbila a tak to zůstalo po celou dobu příběhu. Líbilo se mi spojení lásky mezi 2 mladými lidmi s tematikou války- doba zde byla velmi dobře popsána a člověk si tak dokázal představit co se v té době dělo.
Na můj vkus zde bylo málo akce a klidně bych uvítala více zvratů, ale nápad byl originální a ve výsledku se mi líbil. Konec jsem opravdu nečekala, byl to pro mě celkem šok a odhadovala jsem ho úplně jinak, než to nakonec skončilo.
Pokud chcete nějakou klasickou literaturu, kde se prolíná láska a válka, tak knihu klidně zkuste, nesedla jsem si z toho na zadek, ale líbilo se mi to.
Milostný příběh a zároveň kritika války a její nesmyslnosti. Možná mi chybí větší vykreslení hlavních postav, abych se do nich víc vcítila. Přesto i po 100 letech čtivé a pocity aktuální.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) láska smrt milostné romány Francie Paříž bombardování tragédie novely pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
1984 | Petr a Lucie |
1963 | Dobrý člověk ještě žije |
1974 | Okouzlená duše I |
1957 | Jan Kryštof I |
1956 | Život Beethovenův |
Přečteno jedním dechem, ale..Já na tu klasiku prostě asi nejsem, ikdyž láska na pozadí války je pěkná věc. Ke knize se už nevrátím.