Petr a Lucie
Romain Rolland
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402208/bmid_petr-a-lucie-2se-402208.jpg
4
7750
7750
Petr potká Lucii úplně náhodou. Během bombardování Paříže v lednu 1918 oba před náletem utečou na stanici podzemní dráhy. Někdy i nenápadný pohled a dotyk v bezejmenném davu mohou být začátkem velké lásky, která dokáže rozkvést i uprostřed nejšílenějšího válečného běsnění.
Literatura světová Novely Romány
Vydáno: 2018 , OmegaOriginální název:
Pierre et Luce, 1920
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem četl na střední škole jako povinnou četbu a kniha se mi líbila. Knihu jsem poměrně rychle přečetl, poněvadž není obsáhlá. Závěr knihy je tragický.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
"Není to přání příliš smělé? Často jsem slyšela, že je to sobecké; a já sama mnohdy přemýšlím, na co vlastně má člověk právo. Když tak kolem sebe vidím tolik bídy a tolik utrpení, opravdu se bojím dožadovat se něčeho... Ale mé srdce přece žádá a volá: Ano, mám právo, mám svaté právo na trochu, trošinku štěstí. Řekněte mi upřímně: Je to sobecké? Myslíte, že je to špatné?"
Vzrušil ho nesmírný soucit. Ten výkřik srdce, to prostinké, nesmělé přání jim hluboce otřáslo. Vyhrkly mu slzy. Jak tak seděli bok po boku na lavici a opírali se o sebe, cítili teplo svých nohou. Zatoužil obrátit se k ní a sevřít ji v náručí. Neodvážil se pohnout, protože se bál, že by již neovládl své vzrušení. Seděli nehybně a dívali se rovně před sebe, k nohám.
Krátký a krásný příběh, který si asi přečetl už skoro každý kdo ji měl v povinné četbě.
Já mám rád tuto knihu. Připomíná mi to mládí na gymplu, na střední... Člověk se musí prolouskat první 1/3, která spíše opisuje Francii ve válce a tak a romantiky je málo, ale jak se kniha přehoupne k 2/3 tak začne být příběh o těch dvou a to je zkrátka moc fajn. Sedět si tak někde na lavičce, číst tuto knihu a být duchem s nimi. Pěkné...
Je to krátke a rozkošné ako láska Petra a Lucie. Tragický milenci, nepodobní Rómeovi a Júlii. Nemám v obľube siahodlhé opisy a tu ich bolo veľa. Ale nie je to len príbeh o láske - je aj o zbytočnosti vojny, o tom, že mladí, ešte pred tým, než okúsia život, sú nutní ho položiť na oltár... čoho? Slobody? Demokracie? Väčšieho dobra? Lyrickosť diela bola krásna, ale pomerne zaťažujúca. "Príbeh o generácii, ktorú zničila vojna, i keď unikla jej granátom."
Knihu bych neotevřela nebýt seznamu literatury k maturitě, ale hltala jsem každé Rollandovo slovo. Krásný příběh mladé lásky v ponurém období války, díky které mi bylo při čtení smutno. Ovšem Petra a Lucii jsem si zamilovala hned. Úžasná kniha, která nepotřebuje 500 stran aby vylíčila vše potřebné pro pochopení příběhu.
Novela čerstvého nositele Nobelovy ceny za literaturu plně odhaluje autorův postoj k válce. Psáno krásným jazykem s velice dobrým překladem.
Hezký silný příběh, ale nějak už nevím o čem to bylo, musím se nad tím zamyslet. Asi jsem od toho čekala vce, když je to tak proslulé dílo.
Povinná četba obsahuje tituly, které popisují důležité události dějin lidstva. Ukazují, jak lidé ve své době mysleli a jednali. Tak jako Na západní frontě klid popisuje 1. světovou válku z pohledu vojáka, Petr a Lucie obsahuje pohled civilistů.
Bohužel mě ale tato kniha tak nudila, že jsem jen nedočkavě čekala na jejich konec.
Dojemný příběh založený na kontrastu čisté lásky a krutosti války. Hezké, citlivé, nespravedlivé. U posledního odstavce jsem se neubránila slzám.
ČTENO V RÁMCI ČTENÁŘSKÉ VÝZVY 2018:
Kniha absolutně mimo můj styl. Nicméně i když jsem k tomu přihlédla, nenašla jsem bohužel nic, co by mne zaujalo. Moje vydání mělo sice jen 80 stránek, ale asi nikdy jsem nečetla tak roztažený příběh. Možná jsem nepochopila gró knihy, možná nejsem tak náročný čtenář, abych obsah správně pochopila... Ale zdlouhavý popis mladé lásky není nic pro mě. Musela jsem se donutit jo dočíst.
Nádherná kniha. Přečteno jedním dechem, kniha co chytne za srdce, určitě se k ní vrátím
Nemám ráda knihy z období válek. Tahle kniha mě moc neoslovila, děj byl pro mě táhlý a nudný. Nejvíc jsem ocenila metafory a jazykovou kompozici, ale to je tak vše.
Tuto knihu jsme dostali jako povinnou četbu a mně se do ní zprvu vůbec nechtělo. Bylo to asi hlavně z toho důvodu, že válečnou tématiku fakt moc nemusím. Nicméně uznávám, že nakonec jsem byla mile překvapena. Kromě války zde hrála roli i láska dvou mladinkých lidí. Celý ten příběh jsem prožívala s nimi a přála jsem si, abych jednou taky mohla zažít tak věrnou lásku jako oni dva... a ne jenom tak chvilkově zažít, ale mít opravdu takový opravdový vztah s někým na celý život. Upřímně ale říkám, že z dvojice mi byl sympatičtější Petr. Chvílemi jsem nechápala Luciino chování, ale nejspíš se tak byla zvyklá chovat proto, že měla nelehký život už odmala. Abych nezapomněla vyzdvihnout i Petrova bratra, tak se mi hrozně líbilo, jak Petrovi a Lucii ten vztah přál. Nechci tady prozrazovat konec, ale bohužel jsem tušila, že to tak nějak dopadne.
Taková romantická až tragická jednohubka na jedno odpoledne :D Bohužel nikdy nebudu asi příznivec tradičních klasik, i když tohle se nečetlo vyloženě špatně.. :-)
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) láska smrt milostné romány Francie Paříž bombardování tragédie novely pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 1984 |  Petr a Lucie |
| 1963 | Dobrý člověk ještě žije |
| 1974 |  Okouzlená duše I |
| 1957 | Jan Kryštof I |
| 1956 | Život Beethovenův |
Knihu jsem četla s odstupem několik let už podruhé. Nejdříve na základní škole, teď na střední. Novela je kraťoučká, během pár hodin se dá knížečka přečíst. Začátek, který obsahuje popis války a Petrovy rodiny, je pro mě takový nezáživný, ale se začátkem vztahu mezi Petrem a Lucií se to čte už hezky. Prostě Romeo a Julie za první světové války. Tragický konec se dá předpokládat, oba hrdinové se se společnou budoucností loučí už samého začátku jejich románku. Některé dialogy se mi zdály takové nereálné, až moc naškrobené, ale co já vím, jak se mluvilo v Paříží v roce 1918.