Petr a Lucie
Romain Rolland
Celé jedno století uplynulo od událostí první světové války, které tvoří pozadí nejznámějšího díla Romaina Rollanda, nositele Nobelovy ceny za literaturu, novely Petr a Lucie. V mistrně vykreslené atmosféře města, přírody, světla a tmy, válečného rachotu i ticha sní svůj křehký sen o lásce nesmířlivý, trochu zhýčkaný mladík, procházející nelehkým obdobím dospívání, a života znalejší dívka, která však umí bezmezně milovat. Spíš než jako literární postavy působí jako skuteční lidé, s nimiž dýcháte i přicházíte o dech – a nejen proto, že jejich příběh se stejně tak může odehrát i dnes.... celý text
Literatura světová Novely Romány
Vydáno: 2022 , OdeonOriginální název:
Pierre et Luce, 1920
více info...
Přidat komentář


Dojemný, nezvykle psaný příběh mladé lásky během první světové války. Ačkoliv mám osobně raději knihy, které se odehrává přímo na frontě, nebo v koncentračních táborech, jsem ráda, že jsem sáhla po Petrovi a Lucii. Knížečka je útlá, a Romain Rolland nám ukazuje, že není potřeba 300 a více stránek, aby autor dokázal napsat takový literární skvost. Pro mě je to daleko silnější příběh než třeba Romeo a Julie od mého oblíbeného Shakespeara.


Útlá knížka, která patřila do povinné četby v době mého středoškolského studia, a i dnes - po téměř 40 letech do tohoto zlatého fondu patří stále. Upřímně hlavně díky svému malému rozsahu. Nicméně, je to škoda, protože kniha má stále co říci.....pamatuji si na ni dodnes. Shodou okolností Městské divadlo Zlín uvádí muzikálovou verzi této novely. A po jejím shlédnutí jsem věděl, že si knihu přečtu znovu. Muzikálové provedení bylo opravdu skvělé. Hezké písničky, zajímavá scéna a skvělá choreografie. I když muzikál, žádné odlehčené provedení, za návštěvu představení určitě stojí. Na taková provedení by měly chodit školy, aby studenti viděli, že i klasika může být zajímavá, že i její divadelní zpracování může působit zajímavě. Za mne jedno z mála představení, která si potlesk ve stoje rozhodně zasloužila.


Souhlas s komentářem Greenfingers s drobnou poznámkou, že před dlouhou řádkou let byly v povinné středoškolské četbě vedle klasických děl, na které se skutečně nezapomíná a řada čtenářů se k nim i ráda vrací, zařazena také jiná díla. Ani na ta se nezapomíná, samozřejmě ne proto, že by zaujala, ale především proto, že jejich přečtení "souška"učitelka důsledně vyžadovala a zkoušela.


Knihu jsem četl v rámci povinné četby coby student před hezkou řádkou let. Tvorbu Romaina Rollanda řadím vedle válečných románů Remarquea a Hemingwaye mezi to nejlepší, co bylo v té době napsáno. Atributem klasických děl je patrně fakt, že si téměř každý čtenář na ně vzpomene. Na rozdíl od některých současných " taky bestsellerů"(čti thrillerů), jejichž hodnota je prchavá a pofidérní.


Tak jsem poprvé vyzkoušela e-knihu z Databáze knih a musím říct, klasická kniha je pro mě pořád TOP.
Petr a Lucie - jsem četla někde na střední a teď se mi kniha hodila do čtenářské výzvy. Co k tomu říct, smutný příběh zamilovaných lidiček v kruté době první světové války.


Vděčné a zároveň věčné téma lásky na pozadí války. Vnímavost a zvýšená citlivost lidí pro ten nejstarší cit - lásku, v období, kdy si nejsou jisti ani vlastními životy je pochopitelná. A čas - kolik ho mají, aby se na sebe usmáli, políbili se, objali...stihnou to i zítra? Jeden z nesmrtelných příběhů se špatným koncem? V očích mnoha lidí snad ano, vždyť na konci číhala smrt. Ale přišla nečekaně, když srdce a duše byly plné lásky a přítomnosti milované osoby - co je víc než zemřít ruku v ruce a bok po boku se svojí láskou... Kdo z nás může soudit.


Kniha se četla celkem hezky a příběh dvou milenců v prostředí války je samozřejmě nadčasový; nemohl jsem se ovšem zbavit dojmu, že se autor občas uchyloval ke zbytečným melodramatickým obratům a celkově mi nesedl styl vyprávění. Snad je to vina překladu, nebo je to čistě subjektivní, ale nějak to nemohu knize odpustit. (Sem tam jsem měl pocit, že v textu vidím ručně připsané poznámky Shakespeara.) Tak či tak doporučuji ke čtení, už jen proto, že je kniha krátká a autor skutečně dokázal mrazivost událostí války v kontrastu jedné dětské lásky velmi dobře vystihnout.


Jako audiokniha z roku 1978. Děkuji paní Čočkové, protože tak nádherná kniha s tak procítěným přednesem, to je prostě úžasné. Jsem opravdu plná dojmů a velmi těžko se mi k tomu něco píše. Již jsme to asi někde psala. Povinná četba je většinou opravdu výběr z toho nejkrásnějšího, co bylo kdy napsáno. Jenom je obrovská škoda, že k tomu, aby to člověk pochopil, nestačí sedět ve školní lavici ....


Já nevím...
Kniha rozhodně není špatná, přestože jsem zvolila opravdu OTŘESNÝ překlad (2018). Kam se vytratila nějaká spisovná a pravopisně správná podoba češtiny?
Autor však nemůže za naši neschopnost, a tak se pokusím vyjadřovat se hlavně k samotnému ději.
Opět jsem se dopustila osudové chyby. Měla jsem nějaké očekávání. Něco jsem od knihy čekala. 'Když je to tak známé a kdekdo si tento příběh vychvaluje, tak to asi bude opravdu dobré.' Ale byla jsem trochu zklamaná.
Dobré to bylo, ale to je vše. Nic víc. Co se děje týče, tak když si přečtete obsah, dozvíte se téměř vše, co byste zjistili v nadcházejících 111 stránkách.
Hlavní náplň knihy, tedy vztah mezi Petrem a Lucií, byla sice pěkná a dojemná, ale až příliš idealistická. Nedokážu si moc představit, jak by tohle mohlo fungovat...
I přes to je však kniha pěkná a obsahuje pár zajímavých myšlenek, za které jsem panu autorovi vděčná.
Nač se trápit něčím, co nemůžeme změnit? Raději užívejme přítomného okamžiku a milujme, dokud máme ještě čas.


Kdysi dávno jsem četla příběh o jedné nenaplněné lásce... A ten příběh ve mě zůstal po celá dlouhá léta, aby mi připomínal krutost doby a marnou touhu lásku vyhrát boj nad nekonečnou hloupostí války...


Tuhle knížku jsem četla kdysi k maturitě a tehdy jsem si ten příběh zamilovala. Je to takové pohlazení po duši. Teď jsem se k ní vrátila a opět se přesvědčila, jak překrásný je to příběh - příběh hluboké lásky a oddanosti dvou mladých lidí v nelehkém čase války.


Úplnou náhodou jsem narazila na ukázku z knihy a ta mě tak zaujala, že jsem si knihu musela přečíst. Kniha je nádherná. Je úleva se přesunout od témat dnešních knih, kde je samý sex, podvádění, kluk, který si užívá s každou, holka, která neví, co chce. Je to příjemná změna. Kniha ukazuje na krásný příběh dvou zamilovaných lidí za první světové války. Od knihy jsem s nemohla odtrhnout. Dojemné, krásné, překvapivé, oddychové, můžete si u toho odpočinout, moc nepřemýšlet a jen si užívat příběh dvou lidí, kterým jde jen o to, aby byli spolu. Lidi, co se do sebe zamilují i přesto, že je mezi nimi sociální rozdíl, že je první světová válka a všude je samé utrpení a násilí. Čtete to, protože si myslíte, že víte, jak to dopadne, ale na konci knihy vám tečou slzy, protože konec je tak dojemný, krásný a romantický... tragický, ale teď si ten konec ani jinak představit neumím. Kniha podle mě nemá chybu.


Kniha vypráví o lásce dvou mladých lidí, kteří se musí vypořádat s existencí války. Oba se snaží vymazat ji z hlavy a myslet na něco jiného – láska jim poskytuje dostatečné rozptýlení. Bylo pro ně jistě utěšující, že na poslední chvíli našli jeden druhého a zjistili, že v tom ztraceném světě nejsou sami, že mají někoho, na koho se můžou spolehnout. Láska jim dodá smysl všeho, už se začnou těšit na zítřek.
Čtyři roky války se musí podepsat na psychice lidí. Obzvlášť mladí, dospívající lidé, kteří všechno začínají teprve poznávat – ti byli nuceni dospět o mnoho let dřív. Když vidí každý den smrt, těžce se to podepíše na jejich psychickém stavu, jejich myšlení. Pochopí, že tento svět je nespravedlivý, smrt je všude okolo, přestanou mít jakékoliv sny a jen se začnou strachovat o svůj život. Samozřejmě že v nich je nějaká jiskra naděje na lepší život, ale jejich negativní pohled na život je postaví na zem. V průběhu času tedy začali vidět jediné východisko ve smrti, kterou považovali za jediný únik z toho nespravedlivého světa.
V knize je mimo jiné vidět kritika lidstva – chtějí stále víc a víc, nejsou spokojeni s tím, co mají, jsou proto schopni rozpoutat válku a zničit tak životy všech. Muži, kteří musí nastoupit do armády, jsou svědky každodenní smrti a civilisté začnou vidět svět jinýma očima; žijí v nejistotě, mají strach z toho, co bude zítra, a proto se snaží dohnat všechno, co dosud nestihli nebo zkrátka si užívat, dokud můžou. Autor se zamýšlí nad tím, jaký smysl má válka, když takhle akorát jen ničí životy.
Knihu považuji jako dobré svědectví toho, jak to vypadalo v běžných lidských životech za války. Možná by si ji měli přečíst všichni, protože potom možná pochopí, co je v životě důležité a začnou si více vážit toho, co mají…


Opět další maturitní záležitost, která měla působit lehce, ale k jejímu dočtení jsem se zrovna neměla. Také zastávám názor, že se jedná o poněkud naivní ukázku zasaženou do hrůz 1.světové války... plusem však je, že děj je nenáročný a lehce zapamatelný. :)


Takového suchara jako já jinoch s jemnou duší a útlým tělem zrovna nedojme. Když této knížečce ale dáte šanci, zjistíte, že zas tak hrozná není.


Knihy na téme kolem světové války nemám moc ráda. Ale příběh je pěkný. I dobře se mi četl.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) láska smrt milostné romány Francie Paříž bombardování tragédie novely pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
1984 | ![]() |
1963 | ![]() |
1974 | ![]() |
1957 | ![]() |
1956 | ![]() |
Asi je to tím, že jsem tuhle knihu četla v podobném období jako např. Romeo, Julie a tma od Otčenáška, ale u mě tohle nezabodovalo. Hezký příběh mladého páru na konci první světové války. Ale na můj vkus se moc mladě nechovali. Přišli mi takoví smíření se smrtí, že sis snad přáli, aby na ně ten kostel spadnul. Pardon.
Určitě to patří ke klasice, ale já si myslím, že jsou lepší příběhy, nejen o mladých zamilovaných lidech, ale i o WW1.