Petr a Lucie
Romain Rolland
https://www.databazeknih.cz/img/books/81_/81834/bmid_petr-a-lucie-UtE-81834.jpg
4
7729
7729
Petr Aubier bydlí se svými rodiči v Paříži v období vrcholení první světové války. Stejně jako mnozí jiní chlapci musí i on za necelý půlrok nastoupit do armády a jít do války. Celé dny se prochází po městě zničeném bombardováním a přemítá o životě a nemůže pochopit smysl války. Při dalším náletu se setkává s dívkou a nachází v ní novou naději. Jeho procházky už mají stálý cíl a vždy míří za tou neznámou. Po krátké době se oba osmělí a Petr se seznamuje s Lucií. Lucie se živí malováním obrázků na zakázku a Petr ji začíná na jejích obchůzkách doprovázet. Oba se navzájem poznávají a stávají se z nich nerozluční přátelé. Prožívají spolu krásné dny plné radosti a porozumění. Vzniká mezi nimi krásné pouto čisté lásky. Vytvořili si vlastní svět, svět bez války a utrpení. Petrovy dny se však stále více sčítají a ani jejich láska nemůže ten čas zastavit. Stále se mezi ně vkrádá myšlenka smrti, i když si to oba nechtějí připustit. O Velkém pátku, kdy vrcholí bombardování, se Petr a Lucie vydávají na varhanní koncert do pařížského chrámu Saint-Gervais. Při prvních tónech se zřítila klenba a oba je pohřbila pod svými sutinami. Zůstali navždy spolu a ani válka je nerozdělila. Válka nad nimi ztratila svou moc.... celý text
Literatura světová Novely Romány
Vydáno: 1998 , Amosium ServisOriginální název:
Pierre et Luce, 1920
více info...
Přidat komentář
Jako mlade divce, kdyz jsem mela knihu v povinne cetbe na skole, se mi knizka libila, ted, jako zrala zena mi prijde naprosto uzasna. Cetla i poslechla jsem si ji jako audioknihu a byla jsem nadsena z obou verzi.
Kniha milostná i když smutná, ale určitě bych si ji přečetla znovu. Ne jen proto, že je jedna z mých knih povinné četby.
Klasika, která se stala mojí srdcovou záležitostí. Krásný, bohužel smutný příběh o dvou mladých lidech, kteří pro lásku byli ochotni udělat vše.
Je to zkrátka příběh z jiné doby a dnes už to nikdo nedokáže pořádně ocenit. Celkově jsem se na začátku trochu nudila a kniha mě začala bavit asi v půlce. Nebylo to ale tak, že bych nemohla přestat číst. Byla jsem ráda, že už ji mám za sebou jako povinnou četbu. Jsem tak trochu zvyklá číst jaksi akčnější knihy. To ale knihu neodsuzuji, jen si myslím, že ji málokdo může správně ocenit na ZŠ (9. třída). Třeba se mi bude líbit víc, až trochu vyrostu, vážně nevím. za mě 3*.
Srdcovka. Povinná četba na SŠ, čteno nahlas před třídou. Okamžitě jsem si knihu zamilovala. Krásné personifikace, metafory. Úža!!! Četla jsem ji několikrát a jelikož zdobí mou knihovnu, tak se k ní určitě ještě párkrát vrátím.
Klasika, kterou si mohu odškrtnout, že mám přečteno. Nadšená jsem z knihy ale rozhodně nebyla.
Na to, že jsem tito knihu dostala ve škole jako pov. četbu. Byla jsem až překvapená jak mě kniha dostala a to i přes to, že jsem v tu dobu čtení neměla vůbec oblibě.
Kniha neměla žádný děj. Celý příběh působil kýčovitě. Souhlasím s tím, že nějakou emoci ze mě dokázal vyvodit jen konec, ale taky se přitom mohl autor rozepsat víc.
Co se mi na tom vlastně líbilo? Ten konec, jediná část, která se mi opravdu líbila, byl konec. Postavy byly bezcharakterní a nudné. Děj samotný téměř o ničem a jediná část, která ve mně vyvolala aspoň zárodek nějakého citu, byl jen a pouze konec.
Působilo to na mne jako soubor pocitů, myšlenek a vzdechů, které zůstanou, když něco skončí. Jako by to autor obrátil a chtěl to všechno vyjádřit před koncem, protože ten konec přijde velmi náhle.
Knížka krásná a chvíli trvalo si zvyknou na styl psaní.
Už od začátku jsem nějak tušila že kniha nedopadne dobře.
Ale hodně mě zklamal konec.
Jednou větou ukončit krásnou knihu.
Kniha je krásná a doporučuji
Krásná útlá knížka. Spisovatel se držel striktně příběhu a nikam neodbíhal a o to byl příběh krásnější. Držel se jen Petra a Lucie a jejich myšlenek a citů. Jediné co mě tak trošku zklamalo byl moc krátký konec. Sice v celém příběhu se nic nepřehánělo, ale ukončit příběh v jediné větě byl trošičku uspěchané. Na konec jsme se nemohli nijak připravit a ani vzpamatování s osudem postav nám nebylo dopřáno. Prostě tečka a zavřít knížku nebo otočit na první stránku a začít od začátku?
Možná to některým tato kniha připadá jako klišé, ale podle mě je krásné najít lásku i v takovém období. A o to krásnější je, že si tu tak lásku užívali, protože vlastně věděli, že to může každou chvilku skončit....
Napsáno tak jak to je, bez žádného přikrášlování. Tuhle knihu buď milujete nebo nenávidíte. A já si jí zamilovala.
Z této knihy mám velmi smíšené pocity. Rolland napsal krásný příběh o snad nejtěžších dobách a byl o dvou mladých lidech, kteří byli schopni zemřít a vlastně i na smrt čekali. Moc krásný.
Nejdříve jsem si knihu nechtěl ani přečíst, protože jsem si myslel, že je napsaná jako Na západní frontě klid od E. M. Remarqua. Téma války mi je cizí. Když jsme se o knize a o tom o čem je, zmínili ve škole, tak jsem svůj názor na ni přehodnotil. To, co mi v knize Na západní frontě klid vadí, v této knize není (vadí mi popis boje, popis toho, jak to probíhalo na frontách). Pro mě je to takový líbezný příběh dvou milenců z období první světové války. Hlavní hrdinové mi sedli a vše jsem jim věřil. Autor to napsal velmi poutavě a čtivě. Velice oceňuji to, že příběh občas zachází do autorových „filozofických“ úvah (o lásce, atd.). V textu je znatelně cítit autorův odpor k válce a k všemu okolo ní. Dále bych ocenil ještě takovou drobnost a to poznámky v závorkách, které dovysvětlují a rozvíjí hlavní myšlenky vět. Knihu jsem si vypůjčil v knihovně a četl jsem vydání z roku 1984 od Melantrichu a moc se mi líbily ilustrace (krásně doplňují příběh, jsou subtilní a jemné).
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) láska smrt milostné romány Francie Paříž bombardování tragédie novely pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 1984 |  Petr a Lucie |
| 1963 | Dobrý člověk ještě žije |
| 1974 |  Okouzlená duše I |
| 1957 | Jan Kryštof I |
| 1956 | Život Beethovenův |
Krásný, silný příběh, dokazující, že intenzita je důležitější než délka. Přesto jednu hvězdičku strhávám. Občas jsem se ve vodopádu básnění trochu topila, a Luciina mateřská něha k Petrovi v některých chvilkách byla.... poněkud nevhodná vzhledem k povaze jejich vztahu.