Petr a Lucie
Romain Rolland
Petr Aubier bydlí se svými rodiči v Paříži v období vrcholení první světové války. Stejně jako mnozí jiní chlapci musí i on za necelý půlrok nastoupit do armády a jít do války. Celé dny se prochází po městě zničeném bombardováním a přemítá o životě a nemůže pochopit smysl války. Při dalším náletu se setkává s dívkou a nachází v ní novou naději. Jeho procházky už mají stálý cíl a vždy míří za tou neznámou. Po krátké době se oba osmělí a Petr se seznamuje s Lucií. Lucie se živí malováním obrázků na zakázku a Petr ji začíná na jejích obchůzkách doprovázet. Oba se navzájem poznávají a stávají se z nich nerozluční přátelé. Prožívají spolu krásné dny plné radosti a porozumění. Vzniká mezi nimi krásné pouto čisté lásky. Vytvořili si vlastní svět, svět bez války a utrpení. Petrovy dny se však stále více sčítají a ani jejich láska nemůže ten čas zastavit. Stále se mezi ně vkrádá myšlenka smrti, i když si to oba nechtějí připustit. O Velkém pátku, kdy vrcholí bombardování, se Petr a Lucie vydávají na varhanní koncert do pařížského chrámu Saint-Gervais. Při prvních tónech se zřítila klenba a oba je pohřbila pod svými sutinami. Zůstali navždy spolu a ani válka je nerozdělila. Válka nad nimi ztratila svou moc.... celý text
Literatura světová Novely Romány
Vydáno: 1998 , Amosium ServisOriginální název:
Pierre et Luce, 1920
více info...
Přidat komentář
Začátek knihy mě vůbec nebavil, ani jsem pomalu nevěděla o čem tam mluví, ale pak nastal zlom a konečně se tam začalo něco dít. Kniha mě docela bavila. Nemůžu jí hodnotit jako nejhorší, ale ani jako nejlepší, spíše takový průměr.
Příběh plný lásky, citů, něhy, a všeho co do správného vztahu patří. Nádherně se to četlo a vzbudilo to ve mne spoustu emocí.
Příběh sice krásný, ale mankote, to musel každou větu třikrát zopakovat a v každém opakování vygradovat přeslazenou kudrlinkovatost?
Ano, bylo to zamilované, ano, autorovy myšlenky byly skvělé, ale byla to taková nuda! Netušila jsem, že takhle krátký příběh může být tak nezajímavý. Té lásky a sladkých slov má po chvíli člověk plné zuby. Prostě povinná četba - kdybych nemusela, tak si ji nepřečtu.
Dílo plné pocitů, filozofie a lásky, kterou by chtěl poznat každý člověk. Co ale naplat, když je čtení této ne moc dlouhé knihy strašná nuda. Na mě to bylo až moc přeslazené a nedějové. Spíše doporučuji české dílo Romeo, Julie a tma, které tématicky podobnou látku zpracovává mnohem zajímavěji.
Knihu jsem četl jako povinnou četbu a zřejmě si jí budu muset za pár let přečíst znovu :) prakticky mi nic neřekla
Nádhera. Přečteno za chvíli, ale dojmy přetrvají určitě ještě nějakej čas, což je jenom dobře. Z Petra a Lucie mám ten dojem, že máme kašlat na to co příjde, stejně to příjde.
Příběh o čisté lásce, která ve skutečnosti možná ani neexistuje, se v této knize zdá tak realná, že má člověk chuť vyrazit do ulic a hledat. Autor vše napsal tak čtivě a živě, jako by to bylo divadlo a ne stránka v knize.
Jednu větu si zapamatuji už asi do dne mého skonání, nebo do vystudování vysoké školy: „Žák všechno zná, ale nic neví.“
Na knihu jsem narazila díky povinné četbě a velmi jsem se na ni těšila. Válečná literatura, to je moje.
Zpočátku mě četba velmi bavila - popis pochmurnosti a marnotratnosti války mě nadchnul. Pak ale Petr potkal Lucii a kniha se omezila pouze na otravnou zamilovanost a plytké rozhovory. Bohužel celkový dojem nezachránil už ani konec knihy.
Otřískaná novela, která se čte jedním dechem a opravdu KAŽDÝ by si ji měl alespoň jednou přečíst. Příběh mladých zamilovaných lidí zasazen do válečného prostředí se všemi zápletkami je kvalitní ukázkou nejen šílenosti doby, ale taky skutečné lásky. Romaine Rollande, to se ti prostě povedlo!
Něha a láska, která je celým příběhem protknuta, s kontrastem ve válce a utrpení, přesně vystihuje spisovatelovu duši. Jeho osobnost dýchá z každé stránky. Krásné dílo.
Příběh je tak krátký a tak naplněný pocity a vášní, že nemá smysl uvažovat, jestli kniha stojí za přečtení. Prostě ano!
Podle mého názoru tato knížka stojí za přečtení, každý by to mohl alespoň zkusit ;). Já sama jsem ji přelouskala téměř jedním dechem a moc se mi líbí. Krásný příběh s dojemným koncem.
Přelouskala jsem to kvůli maturitě a své potřebě dělat věci do konce. Ale nelíbilo se mi to, na to kolik to má stran mi to zabralo neuvěřitelně moc času.
"To je takový to, jak se nazačátku potkaj v metru a pak na ně spadne kostel?" :D Jinak knížka krásná. :) plná citu. :)
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) láska smrt milostné romány Francie Paříž bombardování tragédie novely pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
1984 | Petr a Lucie |
1963 | Dobrý člověk ještě žije |
1974 | Okouzlená duše I |
1957 | Jan Kryštof I |
1956 | Život Beethovenův |
A mně se tahle kniha zrovna hodně líbila. Přečetla jsem ji za den jedním dechem. Příběh je dojemný a je moc hezky napsaný. Když člověk prožívá těžkou životní situaci, rozhodně ho nenechá chladným.