Petr a Lucie
Romain Rolland
https://www.databazeknih.cz/img/books/81_/81834/bmid_petr-a-lucie-UtE-81834.jpg
4
7829
7829
Petr Aubier bydlí se svými rodiči v Paříži v období vrcholení první světové války. Stejně jako mnozí jiní chlapci musí i on za necelý půlrok nastoupit do armády a jít do války. Celé dny se prochází po městě zničeném bombardováním a přemítá o životě a nemůže pochopit smysl války. Při dalším náletu se setkává s dívkou a nachází v ní novou naději. Jeho procházky už mají stálý cíl a vždy míří za tou neznámou. Po krátké době se oba osmělí a Petr se seznamuje s Lucií. Lucie se živí malováním obrázků na zakázku a Petr ji začíná na jejích obchůzkách doprovázet. Oba se navzájem poznávají a stávají se z nich nerozluční přátelé. Prožívají spolu krásné dny plné radosti a porozumění. Vzniká mezi nimi krásné pouto čisté lásky. Vytvořili si vlastní svět, svět bez války a utrpení. Petrovy dny se však stále více sčítají a ani jejich láska nemůže ten čas zastavit. Stále se mezi ně vkrádá myšlenka smrti, i když si to oba nechtějí připustit. O Velkém pátku, kdy vrcholí bombardování, se Petr a Lucie vydávají na varhanní koncert do pařížského chrámu Saint-Gervais. Při prvních tónech se zřítila klenba a oba je pohřbila pod svými sutinami. Zůstali navždy spolu a ani válka je nerozdělila. Válka nad nimi ztratila svou moc.... celý text
Literatura světová Novely Romány
Vydáno: 1998 , Amosium ServisOriginální název:
Pierre et Luce, 1920
více info...
Přidat komentář
Spoustu autorů použilo prostředí války ve svých dílech, někomu se to zdařilo lépe a někomu hůře. Petr a Lucie pro mě osobně nic nového nepřinesli, proto hodnotím pouze průměrem.
Krásné. Lucie je svým přístupem k životu pro mě obdivuhodná. Láska je jediným smyslem života.
Ano, je to knížka, která se nedá číst jedním dechem, je docela složitá a musí se u ní přemýšlet, přesto je to jedna z mých oblíbených. Ač jsem si některé pasáže musela číst vícekrát, abych je pochopila, celková myšlenka je nádherná. Tak čistá a upřímná láska uprostřed hrůz války...
Knihy o válce moc ráda nečtu, ale tahle je jiná. Snad proto, že nezobrazuje válku jako takovou, ale lidé, kteří za války žili. Jak ji prožívali, jak se snažili utéct a jak se jim to (alespoň na chvíli) podařilo.
Kniha neoslní, ale také neurazí. Romantický příběh o tom, že láska je víc než válka. Hodně naivní postavičky, ale moc hezky vykreslené prostředí. Mně osobně se kniha líbíla hlavně v tom, že je určena přesná doba, od kdy do kdy se to děje, co se kdy stane. Jak faktické! :)
Tuto knihu jako povinnou měl u nás přečtený snad každý z důvodu, že byla krátká. Já ji četla jako jednu z prvních, ale vůbec mne nenadchla. Ani jsem se na její obsah nemohla pořádně soustředit. Opravdu nevím, proč je tato kniha tak slavná...
Těšila jsem se na nějaké jednoduché (ale hluboké) čtení o lásce. Nestalo se. Bylo to takové náročné, musela jsem hodně přemýšlet a rozhovory byly škrobené. Což ovšem možná odpovídá době příběhu. Ale hlavní myšlenka se mi líbí. I ten konec se tam hodí, bez něj by to nějak nebylo ono. Nebylo by to tolik burcující.
Láska žije až do konce. Neměla moc dlouhé trvání, jen co je pravda. Jasná demostrace toho, že válka v rychlosti ničí vše, co jí přijde do cesty? Z dnešního pohledu jsou v knize už nepříliš typické dialogy, ale nejsem z těch, kdo mají problém s mluvou dávných dob.
Potkají se, milujou se, milojou se, milujou se, milujou se, pořád se milujou, jsou mrtví. THE END.
Nejkrásnější kniha o lásce jakou jsem kdy četla. Možná pro mě předčila i Shakespeara s Máchem dohromady :) Dokonce jsem si z knížky musela začít vypisovat citáty, abych na ně nazapomněla, až knížku vrátím zpátky do knihovny, protože by byla velká škoda zapomenout ne to, že:
"Stává se někdy, že zazní neúplný akord, drsně a chraptivě; zanechává ducha v nepokoji až do chvíle, kdy se k němu připojí nový tón a sloučí nepřátelské nebo chladně si cizí prvky, jako by to byli návštěvníci, kteří se neznají a čekají, až budou představeni. To pak ihned nepříjemné napětí povolí a harmonie plyne od článku k článku. Takový duševní chemický proces provedl toho dne vlahý letmý dotyk dívčí ruky."
Nemůžu si pomoct, nuda, nuda a příběh, který mě vůbec ničím nedojal. V porovnání s dokonalým Otčenáškovým dílem brak. A to jsem si to chtěla vzít k maturitě. Hell no!
Tato kniha je taková novodobější podoba známého příběhu Romea a Julie...Láska je tu ale zobrazena v průběhu války, v knize je krásně popsáno, jak dva mladí lidé v sobě nachází zalíbení, přesto, že kolem nich hučí děla a zuří právě válka. Jedná se o takový jednodušší styl psaní, ale ten v podstatě zaručuje i snadnou čtivost. Je to velmi milá a romantická novela, která se jako povinná četba čte dobře.
Kniha s výběrem krásných jazykových prostředků. Popisy emotivního rozpoložení hlavních hrdinů mě zcela vtáhly do děje.
Lidé píšící, že má kniha nezajímavý děj, mají do značné míry pravdu. Rolland ovšem nepíše děj (jinak by nenapsal novelu, nýbrž román), ale náladu a tu vystihl beze zbytku. Stěžejní téma lásky dvou náctiletých na pozadí jednoho z nejbrutálnějších období lidstva, doplněné o drobné filosofické úvahy o podstatě člověka, lásky, války a mnoha jiných, zkrátka bere dech. Jen jediné mi zůstalo záhadou: Kdo je ona rusovláska z posledních stran?
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) láska smrt milostné romány Francie Paříž bombardování tragédie novely pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 1984 |  Petr a Lucie |
| 1963 | Dobrý člověk ještě žije |
| 1974 |  Okouzlená duše I |
| 1957 | Jan Kryštof I |
| 1956 | Život Beethovenův |
Tuto knihu jsem sice četla asi tak v 16ti, ale stále si pamatuji, jak mě ohromila tak velká láska, cit byl popsán velmi, velmi krásně, tak smutné a tak krásné zároveň....