Petr Koukal: Jsem

12.11.2017

Tak po velmi dlouhé době jsem knihu zlousknul během víkendu, a to bych teda musel hodně dlouho přemýšlet, kdy se mi toto povedlo naposledy :-) Na knihu jsem se těšil a četla se velmi svižně. Jen těžko se mi odtrhávalo od stránek ;-) Spousty pozoruhodných informací, pocitů a názorů. Všem sportovním nadšencům vřele doporučuji (a nejen jim...)!

14.10.2017

Nečekala jsem tak otevřenou a upřímnou zpověď, navíc výtečným způsobem sepsanou. Nicméně jsem se během čtení zmítala mezi dvěma silnými dojmy: Jeden byl z toho, jak silný může být sportovní příběh a druhý paradoxně.... moje občasné antipatie k PK za to, co o sobě odhaluje.

05.05.2017

Opravdu čtivá knížka, velmi mě nadchla. Hodně zaujala, hlavně svými různorodými tématy. Přesně takhle úžasné by měly být všechny životopisy. Za mě 100%.

28.03.2017

Kniha mě od začátku hrozně nadchla. Příběh byl zpracovaný opravdu kvalitně. V panu Koukalovi jsem poznala člověka, co něco prožil a vše bral s nadhledem. Je to dobrý člověk. Stejně tak jako jeho kniha.

25.03.2017

Přesně takhle si představuji kvalitně napsanou knihu ze života jednoho sportovce. Petr Koukal u nás nemá na růžích ustláno. Proč? Ulovil totiž ženskou, kterou mu závidí půlka republiky :-) Gabča na hrad! No jo, tak přeci nebude holka držet celibát...
Ale zpátky ke knize. Oceňuji hlavně upřímnost. V dnešním světě velice vzácný jev. Díky ní je vyprávění úplné. Nemůžete zkrátka říct A a na B se vykašlat. Jinak si nemusím kupovat knihu, ale postačí mi včerejší noviny v čekárně u doktora.
Sport, nemoc, mezilidské vztahy. To jsou tři hlavní pilíře, na kterých stojí tenhle neobyčejný příběh. Každá stránka obsahuje nějakou zajímavou informaci. Chvíli se smějete, chvíli drbete na bradě, nebo pro změnu kroutíte hlavou.
Musím také pochválit grafickou úpravu knihy. Například číslování provedené jako skóre zápasu je trefa do černého. Jsou to maličkosti, ale kolega čert tkví v detailech.
Oba pánové zkrátka odvedli skvělý kus práce. Dejte jim šanci. Kvalitní zábava je zaručena a navíc budete konečně vědět, jak se píše bangminston :-)

06.03.2017

Velmi čtivá knížka, která odhaluje zákulisí badmintonové scény. Z počátku jsem k ní přistupovala velmi nedůvěřivě, ale celkem příjemně mě překvapila. Velmi oceňuji Petrovu upřímnost a přímost, se kterou nahlas řekl i hodně nepříjemné věci. V některých bodech s ním souhlasím a v některých rozhodně ne. Sama se pohybuji v českém badmintonovém prostředí, takže některé věci, které říkal, mě mrzí , že je takto vidí. Ale každý to vnímá jinak a má svůj názor.
S čím se však ztotožňuji je jeho názor na doping. Nebo asoň s náznaky, které uvedl (protože psal, že ještě názor nemá udělaný).
Na knize se mi líbilo, že se nebál mluvit o žádném tématu - badminton, rodina (já bych teda některé věci rozhodně nepřiznala), rakovina, Gábina, peníze. K penězům - na to, že je to u nás chudý sport, mi přišlo, že se neměl tak špatně. Vím, že za tím byla dřina a stres, ale myslela jsem, že je to horší. Mnohem horší. Také by mě zajímalo, co se stalo s Dickym, proč to už dál nešlo. Přišlo mi to jen nakousnuté.
Smekám před jeho cílevědomostí a dřinou. Vždyť živit se badmintonem u nás je téměř zázrak. Proto na mě padala lítost, když jsem si četla o jeho cestách na turnaje. Taková samota, cizí prostředí, neútulné hotely... Přesto nad zážitkem s hodinovým hotelem (už nevím kde, v nějaké asijské zemi) jsem se musela smát, i když věřím, Petrovi asi do smíchu moc nebylo.
A ještě k rakovině - když měl rakovinu a chemoterapie a zapíral mamince, tak mi jí bylo líto. Je to přece první a poslední člověk, který by pro něj udělal vše a on ji takto potrápil. Chápu jeho důvody, ale stejně jsem si říkala, že paní Koukalovou obdivuji.
Držím palce, ať se mu daří a, i když ne závodně, u badmintonu zůstane.

Kniha nejen pro sportovní fanoušky a ač napsaná novinářem, rozhodně není jen součtem časopiseckých rozhovorů, ale je určitě o několik levelů výš. Došlo ke šťastnému spojení otevřenosti Petra Koukala a spisovatelského umu Martina Moravce, díky jehož fejetonům "Enter, mami" jsem sáhla i po této knize. Rozhodně jsem nebyla zklamaná, naopak doporučuji všem - dozvíte se o zákulisí sportu, atmosféře turnajů i olympijských her,nemoci i mezilidských vztazích a to vše za jediný den či půlden, během kterého knížku určitě "zhltnete".

Super čtení, byla jsem dost překvapená jak byla kniha velmi čtivá. Ráda čtu životopisy, ale tento byl extra čtivý. Za odpoledne jsem měla přečteno a i několik dní po přečtení jsem stále nadšená. Všem vřele doporučuji.

01.01.2017

Kniha mě až překvapila tím, jak byla čtivá. Všechno rychle plyne a rozhodně to není jenom o příběhu rakoviny. Naopak. Dost prostoru je věnováno prostřední profesionálního badmintonu (což je zde zajímavé i pro někoho, koho to vůbec nezajímá). Dost prostoru tady má také soukromý život, o kterém se člověk jinak příliš nedozví, jelikož Petr Koukal neplatí v českém prostředí za mediální hvězdu, o které by se psalo všude. Bez okolků se přiznává k věcem, na které určitě není pyšný a taktéž prozrazuje mnohé o svém životě s Gábinou, dnes již Koukalovou. Doporučuji přečíst, komukoli.

21.12.2016

Pro mě jako fanouška a aktivního hráče raketových sportů jedna z nejlepších autobiografií. 13. komnata nejen Petra Koukala, ale i samotného badmintonu, lidských povah a vztahů.

Knihu jsem přečetl za půlden, nedokázal jsem se od ní odtrhnout, protože Petrovy důležité momenty životní i sportovní jsou popsány velmi napínavě. Potěšila mne detailnost, s jakou Petr popisuje, jak to chodí na turnajích, jak obtížně se shání peníze na sport stojící mimo mainstream, k jakým podmínkám je jeho hráč odsouzen. Knížka ale není jen o rakovině, sportu, případně o vztahu ke Gábině, naopak je moc dobře namixovaná ze všeho, včetně Petrova upřímného přiznání, jaký býval frajírek, ale i jak nacházel cestu k tátovi. Celé knížka mne nadchla a byl bych nejraději, kdyby podobnou napsal třeba i lyžař Martin Koukal (myslím, že spolu nemají nic společného, ale i on by měl co vyprávět)