Piknik u cesty
Arkadij Strugackij , Boris Strugackij
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/468037/bmid_piknik-u-cesty-boH-468037.jpg
4
1529
1529
Román Piknik u cesty je zřejmě nejslavnějším dílem bratrské dvojice. V tomto dnes již klasickém románu hraje ústřední úlohu Zóna – oblast plná tajemství a záhadných jevů, kterou po sobě zanechala mimozemská Návštěva. V Zóně může nebezpečí přijít odkudkoli a každý krok může znamenat smrt. Přesto však stalkeři, ilegální hledači mimozemských artefaktů, noc co noc riskují životy, aby získali zázračné poklady, jež nepochází z našeho světa. Daň, kterou si Zóna vybírá, je vysoká. A platit musí všichni – bez výjimky. Ale možná, že se někde hluboko, velmi hluboko v Zóně za desítkami vražedných pastí nachází něco, co dokáže zcela změnit osud nálezce a s ním i celého lidstva... Nový překlad románu vychází z úplného, zrestaurovaného textu originálu. Po téměř padesáti letech si tak čeští čtenáři mohou přečíst Piknik u cesty přesně takový, jaký ho autoři chtěli mít.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2021
,
Triton
Originální název:
Пикник на обочине (Piknik na obočině), 1972
více info...
Přidat komentář
POZOR!!!MOŽNÁ OBSAHUJE SPOILER!!!
Úžasný výlet do pásma. Ale ten konec!? Jako vážně? A co se stalo dál? Potřebuji to tajemné zakončení znát! Vydám se do pásma sám a dozvím se to za každou cenu! :)
Dá se platonicky zamilovat do knihy? Tak, aby měl člověk pocit, že tam chce opravdu být? Že chce být Stalker? Že chce umět procházet světem, které jiné zabíjí a ne proto, že se narodil s nějakými výjimečnými fantasy schopnostmi, nebo že je prostě velkej drsňák? Ach, ano. Vemte na to jed.
Co o této knize říct, snad jen neskutečná atmosféra Pásma a její záhady. V této knize vaše hlava šrotuje na 100% aby si dokázalo tak nějak vykreslit podobu Pásma.
Skvělá věc je, že na motivy této knihy vznikly tři počítačové hry STALKER. Kdo hry hrál, tak by si měl povinně tuto knihu přečíst.
Celkové hodnocení 95%
Na túto knihu som sa strašne tešil. Nie je tlustá, takže nevyžaduje veľa času na čítanie. Veľmi dávno som hral hru Stalker, ktorá čerpala podľa knihy, a tak som mal možnosť porovnávať. Herný Stalker mal hutnejšiu atmosféru, pretože mohol byť konzumentovi podaný obrazne a bol usadený do ukrainskej oblasti černobylskej elektrárne. V knihe sa nachádzame niekde v Severnej Amerike, takže si nemôžeme presne urobiť obraz, ako to tam vyzerá. Je jasné, že FPS musí byť akčné, no kniha akčná nie je. Ľudia tu bojujú len s "pascami", ktoré tu nechala mimozemská rasa pri ich "návšteve". Herný Stalker pracuje s výbuchom elektrárne, kde následne radiácia zmenila faunu a flóru podľa svojho gusta. V knihe sa mi páčili preklady na anomálie, no čitateľ zistil až po čase, čo robia. Ničmenej hlavná úloha Stalkerov zostala - hľadať artefakty. A o tom je aj celá kniha. Aby som zavŕšil všetky druhy umenia (ano, hry považujem za umenie), dám si ešte film od Tarkovského. 90%
Kniha vskutku zaujímavá. Ale skôr súhlasím s uživateľom "pafčaodřeky".
Pozitívum knihy vidím vo filozofovaní prof. Pillman v krčme - škoda že takýchto otázok/odpovedí nie je v knihe viac.
Kniha, ktorú som si nemohol naplno užiť, pretože som mal až príliš dobrú predstavu o čom bude. To samozrejme nie je problém knihy, ale môj vlastný a preto kvôli tomu nemá zmysel znižovať hodnotenie.
Piknik pri ceste (tento názov oveľa viac vystihuje atmosféru a jednu z hlavných myšlienok knihy) je nesmierne kompaktné, funkčné a nadčasové dielo. Skĺbenie obsahu a formy je nepriestrelné a čitateľ bude zbytočne dumať na tým, či je kniha najprv sci-fi a až potom sociálna dráma, alebo naopak. Kniha je oboje a ikeď nie je tak Orwellovsky otvorená (ako by aj mohla), finále posúva čitateľovi nevyslovené posolstvo viac než jasne a úderne. Zároveň však ulahodí každému fanúšikovi hardcore sci fi, ktorý rád hľadá odpovede na nezodpovedané otázky týkajúce sa vedy a vesmíru (Sme sami ? Čo by pre ľudstvo znamenal kontakt s mimozemskou rasou a čo by to znamenalo pre nich ?).
Ten nápad. Ten obyčajný hrdina, ten minimalizmus a priestor pre čitateľovu fantáziu..
Klasika žánru!
Vyborna knížka, okamzite vas pohlti a precte te ji jednim dechem. Libi se mi ze zahrnuje trochu filosofie i psychologie a je to krasne zasazene do SF pribehu. Knihu rozhodne doporucuji a v budoucnu se chystam cist dalsi dila těchto bratru.
prijemné sci fi o post mimozemskom pikniku a Zone.
Životy Stalkerov nestoja skoro za nič, pokiaľ nie sú v Zóne.
Slušne spracovaný motív v Tarkovského filme Stalker
Kniha, která se ke mne dostala příliš pozdě. Tohle všechno už jsem četla jinde, jinak a lépe. Vlastně se jedná spíš o povídku, než o román-neurčité obrysy kontaminovaného pásma z mimozemské návštěvy se postupně vynořují, když tu v okamžiku, kdy by děj mohl být konečně zajímavý, přichází poslední stránka. Ano, jistě, klasika povinná pro všechny sci-fi nadšence, mám splněno a jdu si číst američany...
Každá kniha, která člověka coby tvora značně sebestředného a pyšného z této pozice vystrkuje, stojí za přečtení.
Piknik u cesty úspěšně bourá přesvědčení, že se snad mimozemská civilizace cíleně vydala na naší planetu, že bažila po tom nás poznat a ze samé lásky nám tu nechala na spousty krásných předmětů.
Piknik je pořád jenom piknik. Ona civilizace prostě pádila jenom tak kolem. Modrá planeta posloužila za příhodné místečko k občerstvení, k neplánovanému občerstvení. A jako po každém pikniku, na místě jeho konání zbude nějaký odpad. Možná blyštivý, možná zvláštní a pro nás zázračný. Ale pořád odpad a zbytky.
Kniha Stalker (nebo v dřívější edici Piknik u cesty) vás uchvátí hned z několika důvodů:
1) Je psaná svižným jazykem
2) Hlavní charakter není čenobílý klaďas, spíš se pohybuje ve sféře šedých takřka reálných osob
3) ve vykreslení světa (včetně nástrah Pásma) a vynálezů techniky cítíte invenci a obdivuhodnou kreativitu autora
4) kniha má lehký filozofický přesah, myšlenku. Ta je předána nenásilně a poutavě. Přestože mnoho postav mluví o lepších zítřcích a o tom, co by kontakt s mimozemskou civilizací mohlo přinést dobrého, autor nás nenechává na pochybách, že to o čem píše není nudná oslava lidského ega, ale právě pocit zklamání z nebetyčné lidské chamtivosti a přílišné pýchy.
Je to ten druh knih, který ve vás chvíli zůstane.
Doporučuji všemi deseti!
Velice podařené sci-fi, kdy autoři popsali v podstatě na pár stránkách prostředí tak dobře, že jsem si ho v mysli dokázal do detailu představit a uvěřil jsem mu jako realistickému. Navíc i zajímavé nápady a myšlenky (piknik).
Viacvrstvené, kultové scifi dielko s presahom. Cesta o putovaní za "neuskutočniteľnom". Filozofické sci-fi, ale pre každého. Knihu som čítal s slovenčine "Stalker" obsahuje ečte sci-fi poviedku "Zvonka". Také minimalisticke vesmírne scifičko u únose chlapíka na lietajúci tanier a jeho peripetie na ňom. Tiež za 5 hviezd.
Ke knize mě přilákala akční drsná hra, kterou jsem jednou v lese zažila. Kniha je drsná, popisy Pásma sugestivní. Jen závěr jsem asi čekala trochu jiný.
Začátek slibný, zakázaná zóna po mimozemské návštěvě plná artefaktů, díky jejichž nelegálnímu donesení se dá hodně zbohatnout. Jenže mi přišlo, že potenciál nebyl úplně využit. Někdo dojde pro artefakt a něco se stane. V podstatě provázaných pár povídek. Ano, hodné pasáží bylo skvělých, člověka vtáhlo. Ale proč nebylo vysvětleno více o dceři či otci hlavního hrdiny. Konec taky nebyl zas tak úchvatný, nebyl ale úplně zlý, když jsem si dočetl na netu dovysvětlení. No a co bych vypíchl, tak se mi líbilo asi jako většině vysvětlení Návštěvy jako Piknuku u cesty.
Štítky knihy
naděje zfilmováno ruská literatura mimozemšťané totalitní režimy anomálie sci-fi ruské romány postapokalyptická sci-fi
Byla jsem maximálně spokojená, ani chvíli jsem se nenudila. Chápu, že někomu může vadit, že není vše detailně vysvětleno, ale mně to naprosto sedlo, cílem bylo spíš přimět čtenáře, aby se zamyslel nad lidskou povahou.
Stručné a strohé, bez zbytečného patosu