Na věky věků
Ken Follett
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15464/bmid_pilire-zeme-na-veky--15464.jpg
5
1012
1012
Pilíře země / Kingsbridge série
< 2. díl >
Píše se rok 1327. Život v anglickém městečku Kingsbrigde je nerozlučně spjat s chodem dvou místních klášterů, mužského a ženského, které společně sdílejí péči o slavnou kingsbridgeskou katedrálu. Zatímco však jeptišky, které spravují místní špitál, získávají štědré dary od vděčných uzdravených pacientů, mniši přežívají v chudobě a zaslepené nevědomosti, sžíráni závistí a touhou zmocnit se majetku svých „konkurentek“. Blahobyt prostých kingsbridgeských obyvatel je jinak zcela závislý na obchodních úspěších či neúspěších vlnařského cechu. Někteří z nich – děti místního lapky Gwenda a Philemon, cechmistrova dcera Caris, stavitel Merthin či jeho bratr Ralph – však vezmou osud pevně do svých rukou a pokusí se postavit všem jeho rozmarům, ať s úmysly dobrými a prospěšnými či sobeckými a prospěchářskými. Životní cesty všech však postupně, podstatně a neodvratně zkříží největší tehdejší pohroma seslaná na lidský rod: morová epidemie nemoci známé jako la moria grande, velká smrt... Také ve svém druhém románu s historickým námětem nás Ken Follett zavádí do středověké Anglie; od příběhů lidí zasvětivších svůj život stavbě katedrály, jež vylíčil v Pilířích země (1989), však nechal uplynout zhruba sto padesát let. Místo, kde byl zbudován tento velkolepý svatostánek, se tak opět stalo dějištěm spletitých příběhů několika postav, které tu prožívají své lásky a nenávisti, ovládáni chamtivostí i pýchou, vášněmi, ctižádostí, touhou po poznání, ale i po pomstě....... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2009 , Knižní klubOriginální název:
World Without End, 2007
více info...
Přidat komentář
Kniha určitě stojící za přečtení. Středověká Anglie byla krásná i krutá a kniha mi zavdala nutkání více se zaměřit na středověk. Čtivou formou se člověk z knihy dozví mnoho věcí, které ani nevěděl. Opravdu krásně napsaná kniha. Těm, kdo by chtěli shlédnout zfilmovanou osmidílnou verzi příběhu, nedoporučuji, je tam vše jinak a nechápu, jak to mohl Follett pustit, když na to dohlížel.
Knihu mi půjčil kamarád, že je to taková oddechovka. :-)
Prvních asi 200 stran jsem vyloženě louskala. Informace o převorství, intrikách v klášteře, mniši, jeptišky, "úžasné" chování otce (v uvozovkách, neboť ji otec vyměnil za krávu, která jim zemřela)jedné z hlavních hrdinek, podvody kvůli moci, znásilňování a upalování čarodějnic ..... jsem považovala za ztrátu času. Bohužel jsem ale neměla na vybranou a ze strachu, že se mě kamarád zeptá, jak se mi kniha líbila a já bych mu musela lhát, četla jsem dál.
Teď toho ale vůbec nelituji!!!
Později jsem zjistila, že ty informace ze začátku knihy byly důležité. Hodně jsem se dozvěděla o tamním životě, jak probíhal obchod, jak se vyvíjelo lékařství, co bylo potřeba pro získání "dnešního živnostenského listu", jak se vyvíjela architektura a co je pro ni důležité. Kniha ve mne zanechala něco, co se těžko popisuje.
Ještě dovětek: při začátečním louskání se mi půjčená kniha začala rozpadat (asi tím stálým přenášením, otevíráním a zavíráním), takže jsem byla vážně naštvaná, že budu muset koupit novou knihu, která se mi vůbec nelíbí, abych ji mohla vrátit kamarádovi. Hmm, teď jsem ráda, že ji mám doma - i když se slepenou vazbou. Je to vážně tíha. :-) :-)
TOP 10. Čtivost dotažená k dokonalosti bez laciných klišé. Nicméně jsem to už někde a někdy četl trochu v jiném kabátě,....že by v Pilířích země?
90%
Kniha se mi moc líbila, možná i víc, než Pilíře země, ale to bylo asi tím, že se zde tolik nepopisovaly stavby ( o kterých samozřejmě pilíře byly ), ..příběhy lidí, to jak se dříve žilo, pracovalo, léčilo...církev - ještě, že jsem v té době nežila, všechno bylo velmi poutavé a zajímavé, jen bych knihu možná o pár stránek - kdy se Phillemon vrátil zpět -, zkrátila.
Druhé díly většinou již postrádají kvalitu svých předchůdců, a tak je to i u této knihy - Pilíře země jsou nepřekonatelné a Na věky věků za nimi jen ztěžka pokulhávají.... Příběh se již tolik nevztahuje ke stavebnictví, ale spíše se zaměřuje na rozvoj městečka Kingsbridge..... V knize se skrývá víceméně průřez životem několika postav v odstupu let, který mi často přišel jako příliš zdlouhavý a autorem zbytečně natahovaný.... V momentě, kdy jsem se dostala do části, kde jsem dozvěděla, že na počátku 14. století již existovaly zámky, jsem měla sto chutí knihu odložit a už se k ní nevracet...... Bohužel tento "přešlap" nebyl jediným, v knize se totiž objevují další historické nesrovnalosti, kterých si možná méně vnímavý čtenáře jen těžko všimne..... Pokud si přečtete jako první Pilíře země, bude se vám zdát, že Na věky věků je jen "chudým příbuzným" naprosto skvělého prvního dílu..... :-)
Druhé díly většinou již postrádají kvalitu svých předchůdců, a tak je to i u této knihy - Pilíře země jsou nepřekonatelné a Na věky věků za nimi jen ztěžka pokulhávají.... Příběh se již tolik nevztahuje ke stavebnictví, ale spíše se zaměřuje na rozvoj městečka Kingsbridge..... V knize se skrývá víceméně průřez životem několika postav v odstupu let, který mi často přišel jako příliš zdlouhavý a autorem zbytečně natahovaný.... V momentě, kdy jsem se dostala do části, kde jsem dozvěděla, že na počátku 14. století již existovaly zámky, jsem měla sto chutí knihu odložit a už se k ní nevracet...... Bohužel tento "přešlap" nebyl jediným, v knize se totiž objevují další historické nesrovnalosti, kterých si možná méně vnímavý čtenáře jen těžko všimne..... Pokud si přečtete jako první Pilíře země, bude se vám zdát, že Na věky věků je jen "chudým příbuzným" naprosto skvělého prvního dílu..... :-)
I pokračování první bichle je bichle. A je stejně kvalitní. Stále se nacházíme ve stejném měste Kingsbridge, jen se děj posunul dále, takže obyvatelé čelí noční můře v podobě moru. Znovu souboj mezi cechy a církví, několik generací řeší staré i nové spory, prostě vše, jak to ve správné historické sáze má být. Jsem spokojen. Snad se někdy podívám i na televizní zpracování.
Kdosi mi poradil, že Folletovy knihy se dají číst v originále i s průměrnou znalostí angličtiny bez listování ve slovníku - prostě leccos se dá domyslet z kontextu. A jsem rád, že jako první z nich se mi takhle dostala do ruky World without end. Z procvičování angličtiny je rázem náramné dobrodružství a už se nemůžu dočkat, až si zase někam zalezu s knížkou.
Nuda, trápení při čtení, jež jsem sice zvládla během 5 dnů své dovolené, ale také doufala, že už tuto knihu vícekrát nebudu muset otevřít, což se mi, bohužel, nesplnilo, protože jsem potřebovala porovnávat s filmem.
O své dovolené před cca 5 lety jsem tuto 923 stran obsahující knihu přečetla (během 4 a půl dne). Jedná se o pohled na středověk z opačné strany společenské pyramidy, jakoby ze zdola, což je pro mě nezvyk. Žádný Přemysl Otakar II., zásahy krále Eduarda II. a III. stejně jako jeho manželky (Ed. II.) resp. matky (Ed III.) Isabely byly ojedinělé a na pozadí, i když hlavní zápletka se točila vlastně kolem nich. Žádný Záviš, tak vysoce postavený šlechtic (v knize hrabě Roland a jeho potomci) tam byl jako taková nejvyšší instance, ač v jedné kapitole, pojednávající o bitvě u Kresčaku, tam v předvečer bitvy promlouvají i králové ( po bitvě pak i Eduard III.) a u královského soudu se projednávají, myslím, 3 pře.
Kniha mě utvrdila v tom, že dere-li se někdo ze dna nahoru, chová se podstatně krutěji a bezohledněji než někdo, kdo se nahoře (se stříbrnou lžičkou v ústech) narodil. Syn hraběte si může dovolit shovívavost, ale převor nebo pán, jenž se kvůli nedostatku kněžích a šlechticů po moru dostali nahoru z úplného dna, nikoli...
A závěrem... Jsem ráda, že nežiju ve středověku, ani jako kněžna nebo královna bych to nedala... ;-)).
Za přečtení stojí, za koupi podle mě ne... A bohužel jsem se neodhodlala od téhož autora přečíst si už nic dalšího, i když se mi líbilo filmové zpracování Pilířů země.
Tak jsem přemohla tu horu písmenek a mohu knihu jen doporučit.I když je svým způsobem podobná jako Pilíře země, nelituji,že jsem se pustila do čtení.
V některých chvílích jsem měla dojem,že ani nečtu knihu,ale jsem přímo účastna v ději.
Intriky církevních hodnostářů,neutuchající boj mezi novými myšlenkami a konzervativními postupy nejen v léčebných postupech ,ale také absence zdravého rozumu , to všechno mi připomínalo současnost .S lítostí musím konstatovat,že v tom zaostalém 14. století, ten selský rozum vítězil snad častěji než je to v přetechnizovaném 21.století kdy všemožné předpisy,příkazy a zákazy dalece převyšují padoucha Philemona s Godvynem a Ralphem dohromady.
To už je ale jiná historie,,,,,,
A teď už mě čekají další dvě Folletovi tlusťoučký knížky .
S velkým nadšením jsem se vrhl na volné pokračování skvělých Pilířů země, ale po jeho přečtení jsem trochu na rozpacích. Ačkoliv dávám přednost obsáhlejším dílům, v tomhle případě bych počet stránek výrazně zredukoval. V některých situacích autor sklouzává do love story a to opravdu není můj šálek kávy. Také bych si dovolil polemizovat s některými postoji hlavních protagonistů - postavy zasazené do čtrnáctého století mají způsob myšlení současného člověka.
To ale nic nemění na tom, že Ken Follett je vynikající vypravěč, že je kniha čtivá a zajímavá. Přes drobné výhrady ji na pomyslném žebříčku mnou přečtených knih řadím hodně vysoko a nejspíš se k ní jednou zase vrátím.
Jak jsem psal už v Pilířích země, tato kniha společně s prvním dílem patří k mé naprosté špici, i když podle mě je o nepatrný kousíček horší. Ale ten kousíček je tak nepatrný, že v celkovém součtu je to zbytečné zaokrouhlovat...9,9/10
Od první strany se "něco děje". Žádné dlouhé popisy. Samozřejmě, že zajímavá byla zmínka o Janu Lucemburském. Četla jsem asi tři týdny, každou volnou chvilku. Tohoto autora jsem neznala. Možná vyhledám i nějakou jeho další knihu. Zaujaly mě popisy stavebních postupů, léčitelství a medicícny, společenských poměrů té doby. Jen si nejsem jistá, zda to odpovídá historickému faktu. Což samozřejmě u románu není podmínkou. Možná, že vyhledám další knihu tohoto autora.
Dalo mi to teda pořádně zabrat. Pilíře jsem četla dva týdny bez povinností, tuto s povinnostmi tři měsíce. Na Pilíře tato kniha bohužel nemá, přestože ji to nutně nedělá nepovedenou. Mrzelo mě, že Thomasova linka nebyla více rozvedená (žena, kterou miloval?), společně s Gwendou se stal mou nejoblíbenější postavou v knize. Co se děje týče, taky v poslední části mohla být nějaká zmínka o Gwendě, Philemonovi a Jobym; Gwenda se s Philemonem samozřejmě nestýkala, ale nějaké její myšlenky ohledně bratra/(smrti) otce by mne zajímaly.
Moc mi zde neimponoval autorův styl psaní, ve větší koncetraci než v minulé knize. Některé dialogy byly směšné než vážné, spíš jako by je psala puberťačka, ne dospělý muž, párkrát mi proto přišly činy postav hůř uvěřitelné; slovní obraty nepromyšlené (usmál se _ úsměvem aj.).
Ale všechno dobře dopadlo a příběh to byl pěkný, za sebe můžu doporučit.
Štítky knihy
Anglie mor středověk 14. století kláštery, opatství epidemie historické romány zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
| 2013 |  Zima světa |
| 2015 | Hranice věčnosti |
| 2021 | Večer a jitro |
| 2021 | Pilíře země |
| 2018 | Pád titánů |
Neuveriteľné, že som prvú knihu tohto autora čítala len pred tromi mesiacmi, mám pocit, že sa poznáme už celé roky. Postupe som prečítala všetky jeho v češtine dostupné historické romány a podobajú sa ako vajce vajcu - hlavní hrdinovia musia čeliť rôznym prekážkam, ale čím viac sa blížime koncu knihy, tým viac sa im darí ich hravo prekonávať a na konci sa stretávame s potrestaním zla a všetci dobrí žijú šťastne a spokojne.
Niekto by mohol namietať, že postavy sú šablónovité, dej predvídateľný, a na danú dobu totálne nereálny - SPOILER - prevorka nechce spolupracovať s mníchmi lekármi, ktorí jej pripadajú spiatočnícki a tak lusknutím prstu jej milenec postaví nový špitál, ktorý si môže viesť sama, zbavia ju mníšskeho sľubu a všetci sú šťastní ever after - WTF??? - KONIEC SPOILERU
Na druhej strane, pre mňa je tento štýl literatúry veľmi ukľudňujúci - vedomie, že sa nemusím báť a so stiahnutým žalúdkom čakať, kde sa prihodí niečo strašného, čo mojich obľúbených hrdinov definitívne zrazí na kolená - vedomie že pán Follett to nakoniec vždy nejak vymyslí, aby to dobre dopadlo, ma napĺňa pokojom a prináša veľký pôžitok :)
Je to monumentálna kniha, obsiahla, pravedpobne plná historických chýb, ale napísaná výborným štýlom, ktorý chytí a nepustí. Postavy Vám prirastú k srdcu a keď ste nútení knihu odložiť, stejne sa k nej v myšlienkach neustále vraciate a premýšľate o nej. Som rada, že ešte existujú svety, kde sa človek môže spoľahnúť, že všetko dobre dopadne :)