Pilíře země
Ken Follett
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/216814/mid_pilire-zeme-216814.jpg
5
1754
1754
Pilíře země / Kingsbridge série
< 1. díl >
Rozsáhlý historický román z pera mistra akčních thrillerů Kena Folletta líčí příběh odehrávající se v Anglii 12. století. Na pozadí mocenských politicko-náboženských sporů sleduje po půl století osudy několika lidí, kteří zasvětili život výstavbě katedrály.
Literatura světová Historické romány
Vydáno:
2014
,
Knižní klub
Originální název:
The Pillars of the Earth, 1989
více info...
Přidat komentář
Hodnocení: 5/5
Tuhle knihu jsem se rozhodla poslechnout jako audioknihu a dobře jsem udělala, protože je to vážně bichle, ale stojí to za to.
Historický román z Anglie ve 12. století. Celý děj se točí kolem stavby katedrály.
Děj sleduje především rodinu Toma stavitele a převora Philipa a jeho mnichy z Kingsbridge.
Osudy bohatých, chudých, pracujících a urozených a to všechno na pozadí bojů o trůn Anglie.
Ze začátku jsem se nemohla tolik soustředit. Spousta postav, nové prostředí a hodně architektonických termínů. Nakonec jsem se do toho zažrala úplně neskutečným způsobem. Od začátku až do konce jsem nesnášela Williama a přesně jako ve skutečném světě se takový parchanti dožívají stáří a přežívají úplně všechno. Spisovatel dokázal člověka přenést do 12. století, kdy se řeší kdo má kolik půdy, děvečky se znásilňují a převorové, biskupové a arcibiskupové tahají za nitky historického dění.
Nikdy bych vlastně neřekla, že mě takovýto román bude bavit. Jedná se v podstatě o kroniku jednoho města a jeho obyvatel.
Rozhodně doporučuji pro milovníky historických románů, které jdou opravdu do hloubky. Rozhodně se chystám i na další díly z této série.
Veľkolepé katedrály, veľkolepý zážitok, príbeh stredovekých staviteľov katedrál, ich život, problémy, húževnatosť, nenávisťm intrigy, boje a láska... všetko v jednom, vlastne aj v pokračovaní... sa teším!!!
Naprosto excelentní, propracovaný příběh skupiny lidí, jejichž osudy se v průběhu zhruba 40 let proplétají a společně píší dějiny jednoho převorství. Propracované a do detailu (někdy až brutálního) rozepsané příběhy jednotlivých hrdinů nenudí a kniha se těžko odkládá.
Mně se to dost líbilo. Kdysi jsem viděla nějaké filmové zpracování, ale samozřejmě to není ono.
Příběhy hrdinů se proplétají a ovlivňují. Ale všechny jsou stejně důležité. Do toho potřeba práce na katedrále, jako by měla význam pro budoucnost. Takový ten dojem povinosti a potřeby být nezapomenut.
Zvláštní dojem jsem měla...
Úžasné čtení na závěr roku. Vypravěčský styl pana Folletta je za mě geniální, s relativně malým množstvím postav dokáže rozehrát skvělé divadlo. A co hodnotím úplně nejlépe je to, že postavy jsou lidsky a uvěřitelně vykreslené, žádná není jen vyložené kladná, i tyhle totiž mají své stinné vlastnosti, stejně jako my všichni.
UCHOKNIHA. Nemůžu napsat, že to byla láska na první poslech, ale po nějaké době jsem byla naprosto lapená (konkrétně hned po volbě převora, do té doby jsem si říkala, proč mi to Follett dělá, když je jasné, jak to dopadne). Nicméně i tohle protahování děje kolem Filipa, které mě ze začátku moc nebavilo, se později ukázalo jako významné a do příběhu prostě patřící. Zato sledování osudů stavitele Toma a celé jeho staré i nové rodiny, jsem si užívala prakticky od začátku. Atmosféra středověku a života lidí té doby, naprosto skvělé přiblížení stavby významné církevní stavby, výborně vystavěné postavy a skvělý příběh - to všechno dělá z téhle knihy záležitost MUST-READ (nebo jako v mém případě vyslechnout :-)
Knihu jsem poprvé četl již před řadou let. Nedávno jsem narazil na knihy Večer a jitro a Ohnivý sloup a rozhodl jsem se vrátit i k první knize ze série o Kingsbridge.
Je to historický román se vším všudy a i přes svoji délku se čte velmi dobře. Jak už jsme u Kena Folletta zvyklí, příběh hlavních hrdinů je zasazen do skutečných historických reálií, tentokrát hlavně do Anglie 12. století. Během několika desítek let sledujeme osudy hlavních hrdinů a zvraty v jejich životech. Všechny spojuje stavba katedrály v Kingsbridge, kterou někteří milují a jiní nenávidí.
Pilíře země - Chrámy víry, takto to budu mít v paměti.
Impozantní stavby, které berou dech jsou symbolem v nichž pohled vzhůru otvírá duši oči.
Pochopit strategii stavby, tak aby účinky světla byly co nejpůsobivější spolu s velkorysostí a vznešeností, tak potom je sakrální architektura úchvatná.
Sága je poutavá. Příběhy plné dramatu a zvratů.
V historii Británie si Jindřichové s církví užili jen což.
Respekt vyžadovaný pro papežskou církev jim byl vždy trnem v oku.
Audiokniha jenž milovníky historie potěší.
Příběh postav byl zajímavý, se zájmem jsem se dozvídala jaký byl život lidí v té době,ALE ten popis stavby a některé další popisy byly nekonečné, zdlouhavé,příliš detailní. A tak,přestože miluju tlusté romány,v tomto případě jsem přeskakovala celé stránky, ač to nemám ve zvyku.
[audiokniha]
Poměrně slušně čtivé.
Po staletí neměnné principy lidského chování.
Nezměrné hlubiny zla a lidské ubohosti.
Náznak výšin lidské důstojnosti.
Záleží na typu čtenáře, zda se spokojí s tímto pohledem na (anglický) středověk. Ano. Je tu pár reálných historických postav i mnohé zaběhané stereotypy, co známe z české totality, v pohledu na Církev. Vděčné intriky, boj o moc, prodávání odpustků, celibát a navrch 'bílá' čarodějnice.
Jenže. Je to jen povrchní pohled? Či kritický pohled, co slouží k 'pobavení' ze 'vztahů nabitých napětím', jak slibuje anotace? Je to i trochu dobová karikatura. A rámuje to mizerný překlad, který z kapituly vyrobil kapitolku! Kdo vyrobil z biskupského kříže, kříž procesní, taky úplně netuším :o)
Ani luxusní Vasil Fridrich v audiopodobě, spolu s lákavými hudebními podkresy, to vše nezachránil.
Pokud si autor vybral za název a téma knihy stavbu gotické katedrály a klášter z 12. století, je velká škoda, že se (mimochodem ani zmínka, zda šlo o cisterciácký řád či jinou řeholi) z nadhledu 20. století nepokusil dotknout i hloubky křesťanských hodnot či té pravé důstojnosti a pravdivosti, (snad velmi zjednodušeně u Philipa) co se po staletí v tichu i neokázalosti klášterů a jejich okolí hledala.
A nalézá dodnes. Jenže tak málo, že se nám křesťanské základy evropské unie rozpadají pod rukama.
Ani by pak nemusel používat tolik bezduché vaty a koření ztopořených údů či dráždivé detaily násilí . . . jenže to by asi pro běžné čtenářsko byla nuda no :o)
Přesto určitě nelituji, že jsem si o autorovi mohla udělat obrázek a pokud se někde ještě setkáme, už mu nedám šanci :o)
3/3
Jednu věc jsem opravdu nečekala. Propastný zklamání. Jednu jedinou věc, ve které pro mě Pilíře země naprosto neprůbojně zvítězily. V celé své zastrašující tloušťce čekalo nemilé překvapení. Povrchovost. Brouzdání po hladině bez možnosti se potopit. Dostat se pod kůži postavám, procítit jejich životní kroky i pády A pak se stane že s vámi po téměř tisíc stránek cloumá nezájem, který je navíc podpořen opakováním děje, nádechem telenovely a nakonec už jen snahou nepřeskakovat odstavce, které vedou do předem naprogramovaného konce.
Asi jsem čekala něco jiného a tak jsem lehce zklamaná. Je to sice dobře propracované a člověk může sledovat dlouhou pouť postav, ale možná právě to mě na knize nebavilo. Nemělo to zkrátka jiskru, postavy mě dvakrát nezaujaly a tak jsem jim ani nefandila a pořád jsem čekala na nějaký větší zvrat. Po dvou set stranách jsem si říkala, že se přece musí konečně něco stát a čekala jsem na něco trošku víc než popis toho, jak se postavy protloukají životem. Četla jsem to dlouho. Na můj vkus moc dlouho a to bez ohledu na tloušťku knihy, protože to není první dlouhý román, co se mi dostal do rukou. Ale asi je to první historický román, kde mi byly postavy a jejich vývoj vcelku lhostejné a nezanechalo to ve mě žádný dojem. To nic nemění na tom že je to komplexní a čitelně napsaný příběh. Jen to na mě asi bylo takové chladné vyprávění bez špetky něčeho víc, co by mě u toho drželo a nepustilo.
Jsem nadšená a poučená. Přečetla jsem od Folletta všechny knihy, a tohle je po trilogii Století nejlepší.
Krásná, obsáhlá kniha autora Folleta o lidech z městečka Kingsbridge ve období 12. století. Kniha obsahuje mnoho podrobností, které mě z tohoto období zajímají.
Tak to bylo dlouhé a krásné. Nemohla jsem se vždycky odtrhnout. Jsem opravdu nadšená. Trochu jsem se bála číst tak tlustou historickou knížku, ale už se bát nebudu.
Tak jsem přečetla první historický román spisovatele Kena Folleta.Stačil na to týden počasí bylo nevlídné a tak stránky ubíhaly jedna za druhou.Dávám 5 hvězdiček a s trochou nadsázky mě styl psaní děje připomíná romány Sabine Ebertové.Ale byla to dobrá práce.Sice mě tam chybělo více historických faktů ohledně vlády krále Štěpána a bývalé císařovny Maud.Moje oblíbená postava jednoznačně převor Philip.Zdravá prohnanost tohoto syna Božího neměla konkurenci.Díky svému myšlení a chytrosti dokázal udržet městečko ,klášter a stavbu katedrály v Kingsbridge.Samozřejmě Tom a Ellen a potom jejich děti zasahovaly do děje po čas celého románu.Zejména Jack a Alfréd jako nepřátelé.Aliena a Robert sourozenci z Hrabětova a jejich nelehký život.A v neposlední řadě William zloduch,který si zasloužil co měl.Bylo tam i přehršel erotiky.Slabin údů a různých klínů,takže suma sumárum si každý včetně bojůvek přišel na své.Nu budu číst další pokračování Na věky věků.
Lokální historický román psaný na světové úrovni. Není divu, vždyť britové jsou zakladateli tohoto subžánru. Naprostá dokonalost a dechberoucí zážitek.
Štítky knihy
Anglie aristokracie, šlechta 12. století intriky kostely a katedrály mnichové, mniši historické romány zfilmováno – TV seriál císařovna Matylda (Maud), 1102-1167Autorovy další knížky
| 2013 |  Zima světa |
| 2015 | Hranice věčnosti |
| 2021 | Večer a jitro |
| 2021 | Pilíře země |
| 2018 | Pád titánů |
Folletta si pořád nějak dlužím, tak jsem se do Pilířů pustila celkem s vervou. Byla jsem prostě připravená poslouchat příběh; slyšet o rytířích a pannách, lítých bojích o trůn i državy, statky duchovní i světské. O temném čase skoupém na soucit, o dřevu, kameni a hlíně, o pýše a věrolomnosti, o nezlomnosti ducha.
Tedy ne, tentokrát nebylo mým cílem ověřovat si historická fakta a posloupnosti a posuzovat reálnost stavebních postupů při stavbě katedrál. Ne - zajímalo mě úplně přízemně, kdo, kam a do čeho zase "hodí vidle" a jak se s tím "naši" vypořádají.
Bezmála padesát hodin četby do ucha je hodně, i když poslouchám Vasila Fridricha. Ale Ken Follett umí člověka svým barvitým vyprávěním navnadit a taky hodně dlouho jeho pozornost udržet.
Ale vážně ne TAK dlouho.
Bavilo mě maximálně tak třicet hodin z těch padesáti. Ve zbylém čase mi představivost hodinu za hodinou kreslila jakousi dílnu, kde vznikají velkolepé obrazy, sochy a... knihy. Přichází mistr a velí: vy si vezmete všechno kolem stavby, vy erotiku - a dejte do toho trochu šťávy, chlapi, proboha! - a já to ostatní.
??? No, asi ne. :)) Ale všechno to nekonečné pokračování a popisnost (často jen s minimálními obměnami - mmj. zjevná, až místy trochu legrační Follettova záliba v zevrubném líčení sexuálních fantazií i počinů :)) nafoukly stránky způsobem, který mi sebelepší knížku změní na něco, co už bych ráda měla za sebou. Škoda.