Píseň přežití
Paul Tremblay
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497063/bmid_pisen-preziti-Aoy-497063.png
3
127
127
Když se to rozjede, je to k nezastavení. Novou Anglií na východě Spojených států se jako oheň šíří záhadné virové onemocnění, jakási nová forma vztekliny. Nemocnice nezvládají přijímat pacienty, lékaři jsou zoufalí z rychlosti, jakou nemoc postihuje nervovou soustavu, jak mění lidi v agresivní, nemyslící tvory a zabíjí je. Nejbezpečnější je zůstávat doma, ale co když si nakažení najdou cestu i přes váš práh? Natalie je v osmém měsíci těhotenství a její manžel se o ni ze všech sil snaží pečovat. Jednoho dne vyráží na nákup, ale při návratu je napaden a umírá. Natalii se hroutí svět, a navíc si sama z potyčky s agresorem odnáší kousnutí na ruce. Začíná závod s časem. Kontaktuje svou dávnou kamarádku Ramolu, dětskou lékařku, kterou prosí o pomoc, hlavně o to, aby se jí dostalo péče a mohla v klidu porodit. Svět se však radikálně změnil a obě ženy teď v průběhu několika málo hodin musejí svést boj, jaký si ještě před několika dny neuměly ani představit, a pokusit se téměř o nemožné, přivést na svět dítě. Do jakého světa to však bude? Píseň přežití je strhující hororový thriller, v němž hraje roli každá jedna minuta.... celý text
Přidat komentář
Chvíli trvalo, než jsem se začetla a zvykla si na styl psaní autora, je to moje první knížka od něj. Ale líbila se mi, strašně jsem Ram i Natalii poté fandila a bavilo mě číst dál a dál. Konec také moc pěkný
Páni, tohle byla neskutečně moc skvělá jízda. Knihu jsem nedokázala odložit a četla jsem vyloženě všude. Mám ráda příběhy s postapokalyptickou tématikou, tento však v sobě skrýval i něco jiného než jen zabíjení, boj o přežití a ničivý vir. Ukázka nehynoucího přátelství na život i na smrt mě chytla za srdce a konec knihy jsem nesla vážně těžce.
Hned v úvodu si hlavní hrdinka Natalie projde něčím naprosto šíleným, přesto boj o život nevzdává a vydáva se za svoji kamarádkou Ramolou. V tu chvíli začíná honba za přežitím. Je zde hezky ukázáno, co vše je člověk schopný udělat pro zachranu milující osoby. Ramola se nebojí využít svého postavení, aby Natalii zachránila život. Kolikrát jsem si vážně říkala, že tohle snad neudělá ale opak byl pravdou. K srdci mi přirostli i dva puberťaci, kteří pomáhali zachránit Natalii a její nenarozené dítě. Závěr příběhu byl dojemný ale zároveň trošku urychlený. Upřímně bych uvítala nějakou kapitolu o tom, jak se svět dokázal dostat z pandemie.
Najskôr som si v rýchlosti zle prečítal zadný obal, kde sa uvádzalo niečo v zmysle, že tu fanúšikovia tradičných zombies hororov nenájdu žiadne prvky typické pre tento žáner a tým pádom to bude akiste osviežujúco spanilá jazda. Až po dočítaní som si to prečítal znova a uvedomil som si, že sa tam práveže píše presný opak: nie, že tu nenájdu, ale práveže NÁJDU všetky „klišé“. Pritom správnejšie by bolo slovo „nenájdu“. Píseň přežití totiž obsahuje minimálne tri štyri prekvapivé momenty, ktoré sú v rozpore s bežnými zombies flákmi a idú si svojou vlastnou, vcelku originálnou cestou. To samozrejme môže byť pre niekoho plus, ale určite to môže byť mínus pre tých, ktorí si budú chcieť vychutnať klasický zombies masaker. Občas k tomu má príbeh našliapnuté, ale okamžite zaradí spiatočku a situácia sa vyvinie úplne odlišným smerom. Mne sa to skôr páčilo, než nepáčilo (ak sa objavil útok nakazeného, nudil ma), ale napriek celkovej originalite a práci s reálnym časom (dej sa odohrá plus-mínus behom pár hodín) to na štvrtú hviezdu nevidím. Fajn je, že postáv je málo a tie, čo tu sú (obe kamarátky, bicyklisti), sú sympatické. Zaujíma nás, čo sa s nimi stane a mrzí nás, v akej zúfalej, hnusnej, od istého momentu žiaľ až fatálnej situácii sa ocitli. Takže možno sa dostaví i nejaké to dojatie. Problém je, že mohlo byť oveľa väčšie. Finále ma zaskočilo, keďže zašlo (v „istom“ bode, nebudem spoilerovať) veľmi ďaleko, ale o to viac ma prekvapilo, ako banálne je „to“ napísané; Clive Barker by z toho spravil scénu, akú by ste nedostali z hlavy dva roky. Z príbehu je cítiť, že reflektuje dobu covidovú, ale toto bude aktuálne aj o 10, 20 a 40 rokov: máme to totiž v sebe, aspoň teda niektorí, tú hlúposť, obmedzenosť, krátkozrakosť a zlo. Sasanky a sarančata.
Přiznám se.. Tohle se mě emočně vůbec nedotklo..Těšil jsem, že příběh vytěží z tématu něco nového, neokoukaného, ale nakonec mě z letargie vytrhly bohužel právě jen ty klasické zombie akce, takže za mě spíš zklamání.
Tak tohle bylo celkem úmorné. Když to shrnu, nakažená žena ve vysokém stupni těhotenství se snaží dostat do nemocnice kvůli císařskému řezu, a její kamarádka, doktorka, jí pomáhá. Takže se vlastně jedná o pár hodin jejich životů, kdy se nic moc neděje. A když už se něco děje, je to chaotické, nudné a zbytečné. Já vlastně hned věděla, jak to dopadne. Ale pořád jsem doufala, že nastane nějaký wow konec, ze kterého si sednu na zadek. Rozhodně jsou lepší knihy na tohle téma.
To je asi vše.
Sasanky a sarančata.
Drsné (lidi na sebe útočí a občas někoho kousnou), rychlé (většina děje se odehrává během necelého dne) a dojemně děsivé (jde i o děti). Příběh je docela předvídatelný, přesto v "akčnějších" pasážích velmi napínavý.
Strhující hororový thriller určitě ne.. Je to spíše napínavé a strašně dobře napsané. Příběh mi doslova proplul mezi prsty. Dá se říci, že tam hraje hodně čas a naděje. I když asi každý bude hned vědět, jak tohle dopadne.. Čekala jsem více "zombiku" a více akce a ne jen takovýto divný "horor"... 2⭐
Téměř komorní drama na minimální ploše. Vše se děje v průběhu asi troch hodin a je toho dost. Apokalypsa je nenápadná, autor se striktně drží faktů a uvěřitelnosti. Výborně sedí do kontextu doby, šíření bludů, obav a nepřipravenosti. Intenzitu prožitku sráží příliš obsáhlé opisy prostředí, cest... pití vody na dvou stranách je příkladem. I když má svou důležitost. Je vidět, že autor je matematik, dílo je precizní, všechno má logiku. Vynikající překlad pana Žáčka.
Ke knížce jsem byla trošku skeptická vzhledem k hodnocení ale mile překvapila. Neřekla bych, že je to žánrem horor- do toho má podle mě dost daleko. Každopádně mě celý příběh velmi bavil, celé se mi to četlo vlastně úplně samo i když jsem malilinkato konec předvídala.
Horor? Úplně ne. Strašlivá apokalypsa? Vlastně úplně taky ne. Tak o co tedy šlo?
O komorní příběh dvou kamarádek svádějící boj s časem, který ale nemohou vyhrát.
Jedna zajímavá a napínavá scéna v podobě útěku z nemocnice ovšem nemůže vyvážit vcelku plytký a zdlouhavý příběh. Nejzajímavější kapitolou pro mě byla “Mezihra” vyprávějící o Joshovi a Louisovi, jinak to prostě vázne a drhne a já nedokázala s hlavními postavami soucítit a přilnout k nim, nevyhnutelný konec tedy pro mě byl očekávaný, ale emočně vesměs prázdný.
Graficky opravdu zajímavě pojato, ale tohle budou bohužel jen 2⭐️.
Tahle kniha byla opravdu dobrá a doporučovala jsem ji hodně na IG. Ale od druhé poloviny knihy se spíš děj táhl a konec mě mírně zklamal. Byl takový useklý a taky si myslím, že mohl být ohledně toho autor trošku víc "drsnější". Autor píše velice čtivě a určitě zkusím jeho další knihu. K příběhu bych chtěla říct že jsem nepochopila Louise proč udělal co udělal.. To mě prostě rozum nebere. A Moniku jsem taky nemusela, to byla pro mě příšerná povaha. Vlastně ani moc tam nebyla nějaká postava kterou jsem si oblíbila. Ale musím pochválit, když se děj odehrával v nemocnici to bylo psycho. Četla už jsem za mě i lepší postapo ale tohle byla taky pecka. Rozhodně doporučuji, těm kdo máte takové příběhy rádi. Určitě si knihu nenechte minout.. 3,5*
Rozhodně zajímavá kniha. Nutí k zamyšlení, jak by se člověk zachoval v určité situaci.
Pro mě byla první polovina zajímavější než druhá.
Asi by mě zajímal i “vědečtější” a podrobnější pohled na danou infekci…
Většinou když dočtu knihu, jdu hned na další, ale někdy se stane, že potřebuju pár dní na vstřebání emocí...a stejně tak to bylo i s tímhle příběhem. Kniha je napsaná skvěle, příběh je kompaktní a přehledný, dobře se v něm orientuje. V podstatě víte na čem jste a jen čekáte jak to dopadne. A dopadlo to přesně tak, jak jsem nechtěla. A bylo mi strašně líto kluků....
Knížka mě bavila od první až do poslední stránky, neměla žádné hluché místa. Tak v půlce knížky jsem zjistila, že to vlastně napsal muž, což bylo velké překvapení, vzhledem k tomu, jak krásně popsal těhotenství, a přátelství dvou žen :). Při čtení jsem měla stále před očima březen 2020.
Píseň přežití je asi tím nejlepším zombie hororem, ve kterém nejsou zombie. Jakkoli ta věta zní podivně, lépe se to asi vyjádřit nedá. A není ani tolik hororem. Je mnohem víc nesmírně komorním, katastrofickým příběhem o naději, v němž dvě kamarádky čelí brutálnímu viru a neúprosně tikajícímu času. To vše v detailně popsaném prostředí, což vás místy téměř až přiměje otevřít prohlížeč a googlit si dané lokace. Na celém díle je vlastně nejděsivější, jak uvěřitelně vše působí, což může mít kořeny v tom, že autor se očividně značně inspiroval událostmi poslední doby (kniha vyšla v originále roku 2020)...
Skvělý nápad na příběh, dobře popsaný děj, napínavé. Konec jsem zhltla jak malinu.
No, tohle mě opravdu dost zklamalo. Ta knížka na mě pořád někde vyskakovala, až jsem získala dojem, že to bude hrozně boží. Plné akce nebo aspoň pořádně děsivé, když se všude psalo, že jde o horor. Jenže ono to bylo žalostně málo. Příběh prakticky žádný, šíleně rozvleklé, děsivé asi tak že vůbec, prostě bída a určitě si to nikdy znovu nepřečtu. Všechny ty pasáže popisující těch pár soubojů s nakaženými byly o ničem a celkový dojem z knihy ve mně vlastně vůbec nezůstal. Škoda.
Tak tohle bylo zatraceně dobré. Víc než jen dobré, tohle bylo famózní! Zombie apokalypsa? Nečetla jsem a z Walking Dead jsem viděla jen pár dílů. Ale možná začnu podobný námět vyhledávat, protože tahle kniha mě vážně dostala. Jak já jsem ten fanoušek brutálních konců, kde si přeju, aby na to autor měl koule, ale nakonec nemá, tak tady je teda autor měl....a já za to poprvé nejsem ráda! :D Ty postavy jsem si oblíbila, sympatizovala s nimi, fandila jim, abych to nakonec celé ořvala, protože nevyhnutelnost a syrovost onoho konce je prostě zdrcující. A kvituji poukázání na to, že taková situace dokáže z lidí udělat stvůry, aniž by v tom mělo prsty napadení organismu. Prostě když je někdo svině, akorát uvítá možnost projevit se v plné šíři. Takže to možná bude znít hnusně a brutálně, ale já tomu ovčákovi prostě fandila, protože Strom se se svými idiotskými kumpány může jít klidně vycpat!
Skvělá knížka, která toho odhaluje hodně z lidské povahy. Jak to dobré, tak to špatné. A mrzí mě, že Píseň přežití s největší pravděpodobností zapadne v regálech, protože jakmile dneska před někým řeknete slovo virus, okamžitě to odsoudí a jde o dům dál. A přitom se v téhle knížce skrývá takový poklad!
V Americe se objevila supervzteklina, říkáte si, další kniha s nějakým virem, který pozabíjí skoro celý svět? Omyl, ústředním motivem knihy je přátelství dvou žen, které se snaží zachránit nenarozené dítě. Co vše musí zvládnout a přežít v chaosu, který nastane po vypuknutí nákazy? Za mě jízda plná napětí a stresu, kdy fandíte hrdinkám, ať to zvládnou.
Výprav skrze zombie svět je všude za korunu kornout. Tremblayův pandemickej pohled je ale kousavě aktuální a navíc se může opřít o silný dámský ústřední duo, kterýmu ten souboj s časem prostě vyhrát přejete. Tempo je vražedný, originalita a gradace závěru jakbysmet. Den Trifidů, Bird Box nebo i příběh Melanie od M. R. Careyho mám o něco výš. Přesto poctivě tažená zombie lahoda.
Tenhle žánr mám vážně ráda, ale co jsem máma tak trošku hůř prožívám všechno děsivé a tragické kolem mateřství. A to díky bohu, že jsem to nečetla, ještě před absolvováním císaře
Jinak se mi kniha líbila, ale přiznám se, že jsem nedokázala vnímat, že se to všechno vlastně odehrává v tak krátkém okamžiku, spíš jsem měla pocit že od začátku do konce knihy uběhl týden a ne pár hodin.