Píseň války
Michaela Merglová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/534309/bmid_pisen-valky-65f30f23756ef.jpg
5
129
129
Píseň oceli série
< 3. díl
Válka přichází k hranicím Delavy. Nepřátelé pochodují zemí, plení a pálí, co jim přijde do cesty, a město Dussu může zachránit jen opravdový hrdina z písní, drakobijce Cuchenan. Jenže ten není k nalezení. Lesem, kde zmizel, se ozývají písně divoženek, koruny stromů mlčí a ve vzduchu je cítit smrt. K tomu, aby zjistil, co se stalo, bude muset bard Minangar vystrčit hlavu zpod ženských sukní a udělat to, co nikdy předtím – vzít místo harfy do ruky meč. Nebo alespoň pěstní dýku Fantasy dobrodružství vrcholí. Vydejte se do světa, kde praskají štíty i dámské živůtky a krev teče tak snadno jako víno!... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Autorka mě namlsala prvním dílem. Ale ten třetí už je teda masakr. Všechny postavy buď zemřou nebo jsou zmrzacene. Ocenila bych lehký ton první knížky
Tak tohle je fantasy s velkým F!
Všechny tři knihy jsem dal za jediný týden pracovní neschopnosti a po delší době jsem si čtení užíval od první stránky Písně oceli až na konec Písně války. Nechyběl humor, láska ani krev, tajemno a napětí. Oblíbil jsem si snad všechny členy Dvanáctky (i když měli třebas jen nicotnou roli v celém příběhu) a spoustu dalších vedlejších postav. Kladné jsem zbožňoval a záporáky od prvních zmínek z hlouby duše nenáviděl.
Za mě rozhodně zasloužených pět hvězd! Smekám nad takovou skvělou sérií a doufám, že se někdy dočkám nějakého pokračování...
Kratochvilné povídání o dobrodružstvích spravedlivého rytíře a rozverného barda se přerodilo v pořádnou fantasy. A Minangar překročil Marigoldův stín. Výborně! Tohle nemusí být konec, prosím další díl.
(SPOILER) Zakončení trilogie. Stejně dobré jako předchozí díly a poměrně překvapující. Kniha je výrazně víc "temná", než bych u ní čekal. Těžko říct, jestli se vlastně jednalo o happy end. Pokud ano, tak takový realistický, kdy sice nepřítel byl poražen, ale za velmi vysokou cenu. A pro mne toto dělá knihu lepší, neboť fantasy, kde si můžete být jisti, že sebešílenější akce všichni zdárně přežijí, jsou ve výsledku nudné. Tady nikdy nevíte, kdo přežije následující stránky, a to dělá kniho napínavou.
Tento díl nebyl ani zdaleka tak dobrý jako předchozí dva. Pořád jen válka a umírání a nic jiného. Humor tak ten úplně zmizel.
Stává se to až moc často, že závěrečný díl mě baví nejméně a nejradši bych ho zkrátila alespoň na polovinu a to bohužel platí i pro Píseň války.
(SPOILER) Tak autorka přitvrdila, hrdinové zažívají fyzické i psychické újmy a téměř všechny známé postavy (cca 20 kusů) zemřou ve válce, jak už napovídá sám název závěrečné části. Humor se vytratil a bojuje se o svobodu a čest. Těch 650 stran by možná chtělo pokrátit.
(SPOILER) Závěrečný díl volné trilogie nabral poněkud jiný směr než jeho předchůdci a mohu jednoznačně říct, že to není dobře. Pryč je "feel good" atmosféra těch menších epizodických příběhu o dobrodružstvích Cuchenana a Minangara. Píseň války je rozsáhlý příběh o válce, extrémně brutální, temný a depresivní. Postavy umírají jedna za druhou, všude samá beznaděj a na závěr hořkosladký konec. Možná by to za jiných okolností mohlo fungovat, ale muselo by to být napsáno výrazně lépe. Děj to v podstatě skoro žádný nemá, postavy se potácí od bitvy k bitvě a všichni se chovají jako úplní idioti, celé je to strašně nudné. Do budoucna bych se rád k Cuchenanovi a Minangarovi vrátil, ale prosím jinak než takhle.
(SPOILER) Každá další kniha série byla lepší než předchozí, závěr byl epický, napínavý, užila jsem si celou knihu. Maličká výtka směřuje k tomu, že bych byla překvapená a vše by bylo věrohodnější a syrovější, kdyby autorka nechala zemřít i některou z hlavních postav. Celkově za pěkné čtyři a půl hvězdy.
„Nebojuj, a zemřeš. Bojuj, a možná budeš žít.“
Nad Delavou se stahují černé mračna a Paní z Tunde spřádá plány, jak se zmocnit hlavního města Dussu.
Raík se svými muži v Dussu chystá na nejhorší a zbrojí proti Paní z Tunde a severu.
Jak bitva, která je nevyhnutelná, dopadne? Jaké budou osudy Cuchenana, Minangara a celé Delavy? Vyplní se poselství, které jim Přadlena osudů v lese sdělila?
Kniha si mě získala už od začátku, hrdinským skutkem Minangarq, který prostě udělal to, co považoval za správné. Celý děj jsem hltal plnými doušky a v druhé polovině knihy se od čtení prostě nemohl odtrhnout. V závěrečném dílu opět nechyběl humor, akce, epické scény ale tentokrát ani zoufalství či strach ze smrti. Vše do sebe hezky z předchozích dílů zapadlo a dočkal jsem se důstojného zakončení série. Pokud budu mít ještě někdy možnost se někde s hrdiny této série setkat, určitě budu rád!
Absolutně úžasná série objevená náhodou. Fantazie autorky vytvořila poutavý, i když drsný příběh, nepostrádající i lásku, přátelství, nadpřirozené postavy no všechno, co by si milovník dobře napsané fantasy přál. Doporučuji!!!
Doposlouchána celá série, dílo je svižné, odpočinkové, tentokrát se ukáže jako nej charakter Zpěváček, taky je zde nejlépe vykreslen přerod jeho povahových vlastností, válka je velké zlo, vždy ničí vše kolem sebe, v tomto nadčasové. Ráda si od autorky ještě něco přečtu.
První dva díly trilogie Píseň oceli jsou lehkou a vtipnou hrdinskou fantasy, kdy se sukničkář a slovutný bard Minangar dá náhodou dohromady se silným a udatným bojovníkem Cuchenanem. Společně chodí po světě a zažívají dobrodružství - tu musí bojovat proti lapkům, támhle se zase potýkat se zákeřnou čarodějnicí nebo nadpřirozenými lesními potvorami. Zní to jako jedno velké fantasy klišé? Ano, je to tak, ale v tom je přesně to kouzlo. Míša Merglová dokázala tohle všechno zpracovat zábavným, chytlavým způsobem, kdy jde z jednotlivých povídek cítit silný zaklínačský vibe. A u toho čtenáři postupně odkrývá mnohem hlubší a promyšlenější příběh, než se může na první pohled zdát.
Píseň války zakončuje příběh dvou kamarádů, které osud náhodou svedl dohromady. Je ale jiná - vážná, dramatická, ponurá a bolavá. Hodně bolavá. Události po celou dobu série nenápadně gradují a právě tady se naplno vyderou na povrch. Už nelze udělat krok zpátky, Minangar i Cuchenan se musí přicházejícímu nebezpečí postavit čelem. Protože přichází temnota, přichází válka
Atmosféra houstne, žerty jdou stranou. Míša Merglová se nebála přitlačit na pilu a popisuje válku se vším všudy. Stejně jako ve skutečnosti je i tady nelítostná, krutá, nepředvídatelná a drtí životy nevinných na prach. Píseň války je proto prodchnutá emocemi více než předchozí dva díly dohromady. Ač jsem se společně se zpěváčkem a drakobijcem řítila vstříc temnotě a zlu, po celou dobu jsem doufala v happy end. Závěr není ani dobrý, ani špatný, ale klišé už nečekejte. Od nich se tentokrát autorka odprostila a nebála se výrazným způsobem hrábnout do života postav.
Když i ten poslední tón Písně války utichl, byla jsem vyždímaná a přesto litovala, že už je konec. Příběh, který s každým dílem rostl, jsem si užívala a postavy mi přirostly k srdci. Zase jednou nenápadná série, která by si zasloužila mnohem více pozornosti.
Hodnocení: 90%
Za knihu k recenzi v rámci spolupráce moc děkuji nakladatelství Epocha.
Série se mi líbila celá, ať už první díl, taková lehká, odpočinková, zábavná četba, tak i ten druhý, povídkový, skvělý. Některé povídky napínavé, dramatické, jiné zas zábavné. No a tento díl třetí, ten už je hlubší, více ponurý. Jeho obsahem je převážně válka. Tak skvěle napsaná, že má člověk pocit, jako kdyby stál po boku válečníků na hradbách v Dussu, jako kdyby s felčarem ošetřoval raněné ve sklepích tvrze. Co mě velmi příjemně překvapilo - některé události, resp. záměry hlavních postav se zdají jako předem jasné. Jako kdybych se díky zkušenostem z předchozích dílů odvážila odhadnout vývoj a snad i výsledek konkrétních plánů. Ale ono ne, ono to vůbec není tak snadné a růžové, naopak, snahy o zvrat v bojích jsou často plné nezdaru. Tato kniha je plná bolestných ztrát, bolesti a loučení. Je absolutně skvěle napsaná, čtivá, zatáhne vás do svého světa jako nic. Nezapomenutelný příběh.
Tak to byla jízda! To, co začalo v Písni oceli jako lehkou rukou psaná fantasy, plná humoru pokračovalo v Písni severu vážnější notou, ale stále ještě vcelku lehce. Nic nenasvědčovalo tomu, že se poslední Píseň změní v masakr, kterým neprojdou nedotčeni ani hlavní hrdinové! Přesto - nebo právě proto? - to bylo strhující čtení!
Píseň války přináší vše, co si člověk pod pojmem válka dokáže představit. Postavy musí dospět a nebýt tak lehkovážné, jako doposud, protože mají důležitější starosti. I když se dosud tradiční způsob chování a pošťuchování hlavních postav do houstnoucí atmosféry nehodí, tak mi trochu chybělo.
Trošku mě mrzí závěrečný uspěchaný a otevřený konec, jako člověk, který má rád jasně uzavřené příběhy jsem trochu zklamaná, že série skončila tak, jak skončila, a hrozně ráda bych si přečetla ještě nějaké pokračování, další příběhy s drakobijcem a zpěváčkem.
Nicméně i tak smekám před autorkou, protože dokázala vymyslet příběh a postavy, které mi tak přirostly k srdci, že mě zvraty v knize po dlouhé době přivedly k slzám, dokonce i teď, po dočtení knihy mě příběh dojímá tak, že mám na krajíčku.
Závěrečné dobrodružství barda a drakobijce. Tak jak Píseň oceli byla hravé vtipné dobrodružství, v Písni severu přituhovalo, tak Píseň války je temná a nelítostná. Bude se hodně umírat a nebude se vám to ani za mák líbit, protože smrt si nevybírá, kdo je dobrý a kdo zlý. Kdo si to zaslouží víc. Zemřít mohou i dobří chlapi, o čemž nás přesvědčí hned první a vlastně i poslední povídka této knihy, která navazuje na dosavadní koncept knihy. Pak už nečekejte nic jiného než velká válečná tažení, bitevní vřavy a dobývání měst. Výborné završení celého vyprávění.
Opravdu úctyhodný závěr Delavské trilogie. je to smutné, bolestné a jiné, hodně jiné, protože válka je peklo a o válku tu především jde. Moc se mi líbil posun ve vývoji hlavních postav a celkové ladění díla. Opravdu klobouk dolů!
Štítky knihy
draci meč a magie česká fantasy hrdinská fantasy
Autorovy další knížky
| 2019 |  Píseň oceli |
| 2021 |  Krásky a vetřelci: Pulp stories |
| 2021 | Píseň severu |
| 2020 | Prokletá věž |
| 2022 | Píseň války |
Perfektní zakončení, perfektní trilogie. Válka není žádná romantická fackovačka, ale odporná mrcha co ničí lidské životy. Jsem rád že autorka neměla potřebu jí idealizovat. Spousta nečekaných zvratů a konec jsem obrečel.