Pistolník
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/41100/bmid_pistolnik-1Z1-41100.jpg
4
2256
2256
Temná věž / Temná veža série
< 1. díl >
V první knize ze skvělé série představuje Stephen King čtenářům jednoho ze svých nejtajemnějších hrdinů, Rolanda z Gileadu, posledního pistolníka. Je to znepokojivý charakter, samotář putující fascinující cestou dobrem a zlem. V pustém světě, který děsivě obráží náš vlastní svět, Roland pronásleduje muže v černém, setká se zde s přitažlivou ženou jménem Alice a spřátelí se s chlapcem ze Země, kterému se říká Jake. Pistolník uchvacuje svým realismem promíseným s přízračnou snovostí, takže čtenáři dychtivě očekávají každou další kapitolu.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2009 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Gunslinger, 1982
více info...
Přidat komentář
Kdybych se pustila do Temné věže bez toho, abych si o ní něco zjistila, asi bych to po Pistolníkovi vzdala. Je to hodně divná knížka - i na Kinga. Ale když víte, že je to jen odrazový můstek do rozsáhlého světa kingova opusu a že to celé vzniklo slepením několika povídek, tak tomu leccos odpustíte. A pokud vás to od přečtení celé Temné věže neodradí, už v druhém díle se vám mistr odvděčí mnoha odkazy, odpověďmi a dalšími dílky puzzle, které jste v Pistolníkovi marně hledali. (Poslouchala jsem jako audioknihu a ztrácela jsem se minimálně. Nejproblematičtější jsou dialogy. V těch je ale u Kinga snadné ztratit se i v psané podobě)
Já jsem tu knihu moc nechápala, moje představivost není tak vysoká jak by bylo k této knize třeba.
Dlouho jsem sérii Temná věž odkládal, 1. proto, že mi trvalo delší dobu přijít Kingovi na chuť a 2. Že jsem někdy někde viděl film, který mě moc neoslovil. Ale jsem rád, že jsem si Pistolníka přečetl, protože pro mě je to perfektní dílo. Tajemný svět s tajemným hrdinou, který asi nebude úplný klaďas, ale to se asi dozvím v dalších dílech. Začátek vynikající, postupem se mi trochu motala hlava věcmi, které jsem místy nepochopil, ale naučil jsem se, že u Kinga to prostě musím brát jako fakt a klidně jít dál. Tak já půjdu dál, dál do druhého dílu….
Dávám 5/6
P.S: moc se mi líbilo české první vydání, kdy stránky knihy jsou výrazně tlustší než u ostatních knih a dodává to čtenáři dojem ( tedy aspoň mě), že jsem knihu našel na půdě pod prkny, ofouknul prach a otevřel…
Pokud je Pán prstenů o putování na počátku lidského věku, pak Temná věž je o putování na jeho úplném konci. Alespoň tak na mě počátek tohoto díla působí. Ano, není to typický King a ne, vůbec mi to nevadí!
A síce som si na konci knihy nemohol za šľak spomenúť čo to pištoľníka toľko ťahá po stopách chlapíka v kapucni, no knižka sa mi páčila. Je správne tajomná, príťažlivo namixovaná a nevyspytateľná. Čitateľ tu nájde od každého trošku. Najvýraznejšie cítiť westernové pozadie, nechýbajú fantasy prvky či filozofická rovina zrkadliaca našu túžbu po poznaní. Navyše sa s tým King nepára a nebojí sa umlčať aj toho, s kým ste možno do budúcich kapitol rátali. A že na veku ani pohlaví nezáleží. Korektnosti teda prvý diel tejto dlhočiznej ságy nepobral, čo je v prospech veci a ja si môžem už zajtra odbaliť ten pekný český prebal a ponoriť sa do slaných vôd západu.
Tento "román" sú len pozliepané pôvodné poviedky/novely z čias, keď autor len začal tvoriť pozadie Temnej veže. Takže áno, čítať ich v tejto podobe, tj. pred tým, ako boli napísané ďalšie diely - s tým, že možno bude mať nejaké zmysluplné pokračovanie - tiež len pokrčím ramenami "not impressed".
V popise knihy jednoznačne chýba niečo takéto: "The Gunslinger was first published in 1982 as a fix-up novel, joining five short stories that had been published between 1978 and 1981. King substantially revised the novel in 2003; this version has remained in print ever since"
Mistr hororu píše své skvělé fantasy dílo založené na kombinaci Pána prstenů, Dobra, Zla a Ošklivosti.
Ešte tomu dám šancu a kúpim si aj druhý diel. Zatiaľ mám len čudný pocit z mäteže žánrov v jednej knihe, pripomínajúcich autorovo drogovo alkoholové delirické sny a triezvenia. A za náprstok deja.
"... pod vyprázdnenými pašiami politiky číhala apatia."
Jako úvod k něčemu velikému funguje výborně. Je poznat, že příběh vznikal značnou dobu, působí trochu kolážovitým a mírně nejistým dojmem. Vidět, že autor zvažoval jestli do těchto vod vstoupit. Udělal to po svém a udělal dobře.
Jelikož celý život čtu prakticky jenom fantasy, a jelikož mi byl v posledních letech opakovaně doporučován King, byl jsem nadšený, když jsem se dozvěděl, že má vlastní fantasy, navíc fantasy sérii, kterou on sám označuje za své stěžejní dílo. Jsem, ale trošku v rozpacích, jelikož to fantasy skoro vůbec nepřipomíná. Je to spíš takový post-apo-like western, kde když už se objevují nějaké náznaky fantastiky tak to tíhne spíš k sci-fi (celý rozhovor s mužem v černém na konci knihy). Rozhodně to není těžké na čtení, od poloviny je to podle mě spíš jenom trochu zmateně napsané, hlavně v těch Rolandových flashbacích jsem měl docela guláš. Není to tedy topová kniha, ale podle všeho se to asi rozjede až od druhého dílu, který už jsem si stihnul koupit. Takže 6/10.
Tak tohle se tedy nepovedlo. Nerozumněla jsem tomu hlavu ani patu a osud hlavních postav mi byl úplně ukradený, protože jsem jaksi ze stylu psaní nepochopila, o co jim jde ani o co vlastně kráčí celkově.
Rozhodně žádné pokračování číst nebudu.
Zvláštní, zmatené dílo, které přeskakuje místa, čas a postavy jak na běžícím pásu. Má to sice něco do sebe, ale to "něco" je dost neuchopitelné. Dost odlišné od Kingovy další tvorby.
EDIT po přečtení dalších dílů: Ať už je tento první díl jakýkoliv, rozhodně by byla velká CHYBA nepokračovat v sérii. S každým dalším dílem je to lepší a lepší.
(SPOILER) Yeh yeh yay! Cesta k Dark tower tady začíná a s posledním dílem i vlastně končí. Mistrovské dílo vzešlé z nekonečné fantazie. Roland si nezaslouží sympatii a přitom jej lidi zbožňují.
Po slibném rozjezdu trošku zklamání. Kniha je na můj vkus příliš "surrealistická" (a nikoli filozofická, jak někteří píší - filozofický je tam možná poslední monolog muže v černém o vesmíru...ne všechno, co je nesrozumitelné/nepochopitelné, musí být zrovna filozofie - také to prostě může být nesmysl!). Souhlasím s komentářem, který tvrdí, že nám autor vlastně nedává moc důvodů, proč Rolandovi fandit - zvláště když se ke konci vyprofiluje jako opovržení hodný hajzl (alespoň v mých očích). Kladu si otázku, proč vlastně tento rozsáhlý epos číst dál? Možná snad jen ze zvědavosti, zda druhý díl nevrhne více světla do surrealisticky laděného chaosu v díle prvním...
Patřím do skupiny nadšených čtenářů Stephena Kinga, ovšem tato série pro mě zůstávala jistým tabu. Nevěděla jsem o čem je, a i když mě lákala, nebylo to až tak naléhavé. A pak přišla reedice a ty nové obálky mě tak uchvátily, že jsem se rozhodla mít je doma. Sice sérii zatím nemám celou, ale pořád na ní koukám a prostě jsem to nevydržela a do toho prvního, hodně diskutovaného dílu, jsem se pustila.
No, jako dobrý, ale! Já vážně nevím, jak se k tomu vyjádřit. Ne že by se mi to vyloženě nelíbilo, ale bylo to takové jiné, divné, zvláštní... Sice to je King, ale zároveň není. Kdyby to byla má první autorova kniha, asi bych po další už nesáhla. (A to by byla velká škoda!) Hodnotím tuto knihu jako průměr, protože to není až tak hrozné (a naštěstí ani nijak extra dlouhé), ale ani to není nic zázračného.
Ale nenechte se odradit a určitě se pusťte do dalších dílů!
Knihu jsem nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu interpretovanou Liborem Teršem. Nejdřív jsem si na něho, jeho hlas a přednes nemohl zvyknout. Čte dost pomalu, tajemně a u přímé řeči často vůbec není poznat, kdo vlastně mluví, pokud vůbec někdo mluví a není to jen něčí tok myšlenek. Ono celkově je to dost složité čtivo (poslešivo) a zorientovat se v tom světě, kde je možné snad úplně všechno (i to neuvěřitelné), je umění. Proto chápu, že zprostředkovat to nějak srozumitelně posluchači je dost nadlidský výkon, a tak se na Terše nemůžu moc zlobit. Nudným na celé knize mi přijde ta přehnaná popisnost a složité věty, které mi často nedávají smysl. Snažil jsem se věnovat pozornost každé drobnosti, aby mi náhodou neunikla nějaká souvislost, ale většinou jsem si spíše říkal: co to má všechno jako znamenat? Celkově je to takové jakési zdlouhavé, moc se tam toho neděje a pak je najednou konec. Říkal jsem si, že knihu bych číst nechtěl a že by mě asi nebavila. Ale jsem načatej. Chci se o tom světě dozvědět více, chci zjistit více podrobností a nechci už být tak zmatený. Proto mě čekají Tři vyvolení.
Tak konečně po 20. letech co čtu Kinga jsem se odhodlala i na toto putování k Temné věži.
Podle mě je to skvělý začátek k ostatním knihám. Pomalu se rozjíždíte a děláte si obrázek o světě a postavách. Přečteno bylo za pár dní a teď už jsem ponořená v druhém díle. Já jsem spokojená. Dostala jsem, co jsem čekala.
Bohužel musím dát dvě hvězdičky. Asi by si to zasloužilo průměrné tři - je to taková průměrná knížka - ale v podání Libora Terše se to prostě nedalo. Tedy, nic proti němu, je skvělý, ale prostě ho mám spojeného se zloduchy z animáků a nemohla jsem se skrz jeho hlas na příběh příliš soustředit. A protože jsem se nesoustředila, brzy jsem se začala ztrácet... Možná je to vůči knížce nefér, ale nemůžu si pomoct.
Štítky knihy
americká literatura Walter Padick
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Na Pistolníkovi je patrné, že se jedná o úvod do poměrně rozsáhlého eposu Temná věž, a jako takový skýtá všechny klady i nedostatky prvních dílů dlouhých sérií. Je proto nutné k němu přistupovat nikoliv jako k uzavřenému příběhu, který vyjeví všechny svá tajemství naráz, ale jako k vyprávění do něhož vstupujeme v půlce, neznalí počátku ani konce.
Jestli od Pistolníka očekává oddechové čtení, budete nejspíš zklamáni. Inspirace starými westerny je patrná a příběh je zdánlivě jednoduchý a umožňuje čtenáři povrchní čtení, jenže příběh samotný zbavený otázek a mysterií, bohužel nevyzní. Pokud se však rozhodnete pro poctivé čtení, naleznete příběh, který vám opravdu umožní objevovat.
Při četbě knihy také zakusíte pocit čehosi známého, co tu bylo a minulo, jako sen, který zmizí s vulgárním hlasem budíku. Mohou za to zdánlivě přehlédnutelné prvky, které navozují pocit „domova“ a zároveň melancholie doprovázející jeho ztrátu (mluvím na příklad o písni Hej Jude, nebo starých strojích nacházejících se ve světě, který by je neměl (?) znát). Atmosféra zpoza zapomenutého snu, která je pro Pistolníka příznačná s četbou dalších dílů (obávám se) vyvane.
I přestože je Pistolník jednou z „nejmladších“ Kingových knih, je na ní již opatrné autorovo mistrovství, které se postupem času bude jen rozvíjet. I proto mám už na nočním stolku připravený další díl.