Plachetnice na vinětách
Jiří Hájíček
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428846/bmid_plachetnice-na-vinetach-EWo-428846.jpg
4
987
987
Marie, rozvedená sedmačtyřicetiletá docentka literatury, se přes léto ocitá v poloprázdném bytě své sestry v Českém Krumlově. Dojíždí odtud na venkov za těžce nemocnými rodiči a ve volných chvílích brouzdá mezi davy turistů krumlovskými uličkami. Seznámí se přitom s mladičkým knihkupcem Filipem. Jejich začínající románek dýchá atmosférou horkého července a četnými literárními konotacemi. Marie však chce především urovnat vztahy se svou sestrou a postarat se o rodiče – dominantního otce a mírnou, obětavou matku. A vyrovnat se se svou osamělostí. Tu vnímá jako uvíznutí v čase, kdy na ni z minulosti doléhají vzpomínky – a z druhé strany vyhlídky na stáří. V rodinné tradici silných mužských vzorů Marie přemítá o tom, co bylo, a současně se ptá, jak žít dál a co si počít se „shakespearovskou láskou“…... celý text
Přidat komentář
!!!Pozor chyba se vloudila- nechci dávat jednu hvězdu jako odpad, naskočilo to samo!!!Dala jsem tři...Tak tedy koment:
Bohužel, Plachetnice nenaplnily moje velké očekávání. Ze všech stran jsem slyšela jen a jen superlativy, až jsem si pak při četbě připadala ve svých dojmech nepatřičně. Hlavní hrdinka mě totiž nebavila, nedokázala jsem si k ní najít cestu, ani mě nijak nezasáhly její milostné peripetie.
Hájíček napsal, dle mého, další obvyklý příběh, přesto si ale zaslouží pochválit za vcelku uvěřitelné vystižení ženského světa:).
Takový zase úplně jiný Hájíček. Známe víc vlastnosti a přání postav z knih nebo svých nejbližších? Postupem stránek se mi příběh líbil víc a víc. 80%
Příjemný poklidný příběh, dobře zvládnutá bilance středního věku, překvapivě v postavě ženy, ale zvládnuté dobře a uvěřitelně. Zasazení do Č. Krumlova milé, znalost města a okolí zřejmá. Líbilo se mi použití citací z knih, které se pro mne staly doporučeními k jejich vyhledání a přečtení.
Tohle byla moje první knížka od Hájíčka, který je tak moc chválený, že jsem od knížky měla velmi velká očekávání. A to asi byla chyba, protože i když to byl celkem reálný příběh, jakých se denně dějí tisíce, nebyl ničím výjimečný. Hlavní hrdinka mi neseděla, asi jsem málo intelktuální, věci, které se mi zdály zajímavé nebyly vysvětlené nebo ukončené, jen ten Krumlov mě potěšil, protože jsem tam před rokem strávila víkend.
Kniha se mi líbila, dobře se mi četla. Autorovi se podařilo mistrně vykreslit pocity ženy, která prochází krizí středního věku, věřila jsem mu každé slovo. Avšak když přišli na scénu 4 muži, kteří skoro padesátileté Marii nadbíhali, příběh začal zavánět červenou knihovnou a místy mi připomínal S. Rudolfa, jen trochu na vyšší úrovni. Proto strhávám jednu hvězdičku.
Krásné čtení! Moje první od Hájíčka a rozhodně ne poslední. Jsem ze Šumavy, proto mi bylo prostředí Krumlova velmi blízké a všechno jsem si dokázala živě představit. Kniha se krásně četla, příběh zajímavý, i když jsem možná čekala lepší rozuzlení. Těším se na další jeho knihu:)
Ze začátku jsem trochu měla problém se začíst, a a nebavilo mě přehrávání scének z manželského života, ale nakonec jsem knihu dočetla na jeden zátah. Byla to moje první kniha od tohoto autora a rozhodně mne zaujala na tolik, abych se začetla i do dalších knih.
Knížka neurazila,ale ani nenadchla...často na mě z ní dýchala depresivní atmosféra - samota,blížící se stáří,nemocní rodiče,ne zrovna ideální vztah se sestrou...
To byla pěkná pozvánka od Jiřího Hájíčka - projít se malebnou krajinou Jižních Čech ....
Život ženy před padesátkou, která náhle zůstává sama.... a hledá cestu, jak dál....
Kam plout na plachetnici ? Těch cest ještě zůstává tolik .... Dcera, rodina, kamarádi -a také nové možnosti .... a mně se líbily ty odkazy na literaturu /jak by ne, je to přece Mariina odbornost..../
Pěkné čtení, uvěřitelné....
Trochu ženské psaní, ale mně se to líbilo. Těším se na další knihy, Hájíček nezklame.
Příběh byl zajímavý až od prostředka. Uvítala bych nějaké další vysvětlení ohledně Mariina tatínka, ta jeho dějová linka mě zaujala, třeba tam bylo nějaké hluboké tajemství... pořád jsem v tomto směru čekala nějaké rozuzlení, ale marně. Také vztah Marie se sestrou Veronikou mohl být nějak více vysvětlen. Podle mě byla Veronika jenom závistivá a zapšklá..., ale skutečně v tom byla jenom ta naštvanost na to, že se prý sama starala o rodiče a nikdo jí nepomáhá??? Je to klidně možné, ale pro mě bylo v knize mnoho nezodpovězených otazníků.
Kniha mi přišla zajímavá. Rozhodně se mi četla rychle. Je fakt, že na zadek jsem si z ní nesedla. Je to první kniha od autora, tak už se těším na další knihy, které mají ještě lepší hodnocení, než má tato.
A bylo mi z ní místy smutno. Tak jak to v životě bývá. Kniha je uvěřitelná a ze současnosti. Jako oddychovku proč ne.
Bylo to moc hezké a odpočinkové čtení ze života. Příběh Marie se mi moc líbil.
Autora čtu rád. Četl jsem od něho několik knih. Nicméně, tato mne trochu zklamala. Není vysloveně špatná,ale děj běží tak nějak setrvačností.Čekal jsem trochu víc.
Zřejmě jsem se během čtení dostal do smyčky, kdy se opakovalo stále to samé. Jazyk čtivý, ale přiznávám, že jsem čekal zápletku dřív než od strany 216...
Vypravěčsky zdařilé, ale příběh se line tak nějak odnikud do nikam, mnoho epizod nakousnutých a nedovyřčených, zcela postrádám nějaké poselství či alespoň hloubku.
Já jsem si myslela, že červená knihovna je doménou současných českých spisovatelek (jsou samozřejmě výjimky jako Karin Lednická a další). Ale že už i muž? Omlouvám se autorovi, ale knížka mi fakt přišla jako od Jiřinky Hájíčkové. A navíc taková zbytečná. Škoda.
Štítky knihy
přátelství Praha rodiče láska rodinné vztahy vztahy Český Krumlov pátrání v minulosti stárnutí
Autorovy další knížky
| 2012 |  Rybí krev |
| 2005 |  Selský baroko |
| 2020 | Plachetnice na vinětách |
| 2016 | Dešťová hůl |
| 2015 | Zloději zelených koní |
Příjemný český román, možná jsem čekala o malinko něco víc, ale i tak to nebylo špatné, rychle přečtené a prostě příběh ze života. Od p. Hájíčka si určitě časem vyhledám a přečtu i ostatní knihy, protože tahle byla pro mě první.