Planeta mezi dvěma slunci
Robert Fabian
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/546487/bmid_planeta-mezi-dvema-slunci.jpg
4
322
322
Drsní jako Mariňáci? Nebo ještě drsnější…
Přidat komentář
Někdy se prostě stane, že nejste ani s autorem ani s knihou kompatibilní. Planetu mezi dvěma slunci jsem dostal v rámci jarní výzvy "Zachraňte knížky". Jinak bych si ji ani nepořídil. O R. Fabianovi jsem ale už hodně slyšel, a tak jsem se do toho pustil. Vyklubal se z toho klasický (ale na mě až dost zelený) survival. Těch zbraní, puškohledů a výbušnin tam na mne bylo opravdu moc - autor ale umí psát dost na to, aby mne u knihy udržel až do konce. Stalo se tak i díky hororovému tématu, které se v druhé polovině knihy stalo nosným. A tak dám možná někdy šanci i té druhé novele, která v knize je obsažena. 70/
Žádná zběsilá jízda, nekonečná střílečka, moře slizu vytékajícího z rozstřílených emzáků. Příběh se začíná odvíjet zvolna, autor nás nejdříve uvádí do nehostinného prostředí planety mezi dvěma slunci a vykresluje jednotlivé charaktery přeživších ze zničené transportní kosmické lodi. Neobvyklé, podivné úkazy se nekupí jeden na druhý, naopak jsou dávkovány velmi střídmě. Pomaličku se stupňuje napětí a pocit něčeho zlého, cizího. Bohužel celá ta dobře vystavěná gradace ale nakonec vyšumí tak nějak do ztracena. Kniha se tím stává plytkou vyvražďovačkou.
Chápu, že od danému žánru se nedá očekávat happyend, ale autor mohl více rozpracovat planetu, která přitahuje člověčí kosmolety, a nepřátelskou civilizaci, která planetu obývá.
(SPOILER) Fabiana miluju, Mariňáci mě uchvátili. Ale Planeta mezi dvěma slunci se hned stala mou srdcovkou. Sakra kdybych ale dokázal říct proč. Může za to zřejmě, nepočítám-li Robertův um a super postavy, hororová složka Planety. To skvěle zpracovaný plíživý tajemno, který se útokem vřítí do závěrečný honičky a vše vyvrcholí beznadějí... do chvíle, než si člověk přečte... miluju spojování světů a příběhů.
Výborné akčné survive sci-fíčko. Robert Fabian písať vie, dokázal to už u Mariňákov, ktoré som hodnotil tiež veľmi kladne. Príbeh vezeňských stroskotancov mi pripomínal skvelý film Čiernočierna tma. K tomu ako bonus dostanete ďalší 200 stranový príbeh, ktorý má byť poctou k sérii Votrelec. Čiže za mňa dva parádne survival zážitky, ktoré sa skvelo čítajú.
Kdyz se z narazek postav v jinych knihach stane samostatny pocin. Navic kdyz vse tak nejak do sebe zacne zapadat. Az ma ctenar chut si znova prolistovat Marinaky, CarpeDiem,SemperFi a DiesIrae a najit si patricne pasaze.
Dalsi co jsem zhltnul do par dnu.
Zásadní věta z anotace knihy je, že někdy je těžké ve vesmíru zemřít. Na tu, když se soustředíte, tak dospějete ke správnému zhodnocení příběhu ještě před tím, než začnete číst.
Nejedná se tu totiž o klasické military sci-fi, jak bychom čekali, ale o sci-fi horror. Tam je zakopaný pes. Jak si člověk uvědomí, že je to horror, tak zařadí tu správnou rychlost, převody přestanou prokluzovat, všechno pěkně zapadne a kniha jede parádním tempem se solidním příběhem až do cíle.
Až na překvapení, že se nejedná o military, ale o horror, jsem s knihou dost spokojen.
Výkyvy v tempu jsou pak v pořádku, akce střídá mlhavé momenty a chvilky drobňoučkých odhalení, které postupně nabírají na převaze až do chvíle totálního pochopení děje.
Výstavba příběhu slušná, postavy fungujou, děj odsejpá.... Já jsem spokojen a za to překvapení z horroru a drobné nezásadní výhrady k ději dávám solidní 4 z 5.
Oddechovka od které nevyžaduji nic jiného než zábavu. A té se mi dostalo měrou vrchovatou. Ponuré, tajemné s notnou dávkou napětí a strachu. Ale chtělo to knihu mírně zkrátit. Některé pasáže jsou zbytečně zdlouhavé, putování pouští a také počet dnů strávených v útrobách válečné fregaty bych razantně ořízla. Naštěstí mi to vynahradil závěr, který nepřinesl nic nad čím bych nevěřícně kroutila hlavou. Audioknihu čte pan Tomáš Mařas. Na jeho přednes, především na jeho hluboké nádechy jsem si musela chvilku zvykat, ale tento drobný nedostatek vynahradila hudební složka, která je naopak velice vydařená.
Výborné sci-fi. Příběh napínavý jak o tři čísla menší trenky, navíc s tak hustou atmosférou (teď myslím tu knižní – ne tu na planetě, kde hrdinové ztroskotali), že jsem se nemohl odtrhnout, než jsem knihu dočetl. Klobouk dolů – za mě jedna z nejpovedenějších knih autora.
Když mě nějaká opravdu dobrá kniha pohltí, tak si říkám že by mi nevadilo prožívat děj s postavami té knihy. Planeta mezi dvěma slunci je výborná kniha, moc se mi líbila, ale prožívat děj této knihy bych nechtěl ani za zlaté prase, úmrtnost postav se kterými se seznámíme na začátku knihy je až neskutečná, kniha rozhodně není pro čtenáře milující šťastné konce.
Kniha se mi četla dobře. Zvědavost mne poháněla se čtením pohnout. Tempo děje mohlo ale mít malinko větší spád. Po dočtení mne ale zamrzela jedna nevysvětlená záležitost. Jak a proč se všechny ty ztroskotavší lodi na planetu dostaly? Možná nemusíme přijít na kloub všemu, ale právě tohle by za objasnění stálo.
"Vesmír je pro lidstvo příliš nekonečné a příliš cidzí místo, než aby jej bylo někdy schopno plně pochopiť. Ne vždy také musíme nutně přijíť každé záhadě, kterou před nás postaví, na kloub."
Čakal som pokračovanie Porterovho príbehu, avšak Fabián vytvoril 2 rôzne príbehy odohrávajúce sa vo svete Carpe Diem. Prvá časť sa točí okolo väzenskej prepravnej ľodi, ktorá stroskotá na neznámej planéte medzi dvoma slnkami. Mám pocit, že na tej planéte skončil aj Porterov tím na konci knihy Semper Fi. Stroskotanci bojujú o život nie len proti nepriaznivému počasiu, ale navyše čelia neznámemu nepriateľovi. Druhý príbeh je o niečo kratší a zároveň aj slabší. Owen sa stáva členom špeciálneho komanda. Dostanú ľahko na oko vyzerajúcu zákazku, ale nečakajú, že im pri plnení úlohy skríži cestu neznámy tvor. Obe časti hodnotím pozitívne a teším sa na ďaľšie pokračovanie tejto série.
Dávno již tomu, co jsem čítala tento žánr s nadšením. Všechno většinou tak nějak dopadlo ve prospěch lidí z planety Země (snad kromě úžasné Planety opic od P.Boulleho). Ale u této knihy . . . Čtivost zaručená, protože boj o přežití člověka chladným nenechá, aspoň mě určitě. Snažit se přežít, spojit síly, a přitom se nenávidět, to dá fušku. A ten vesmír bude fakt nebezpečné místo.
No no no, to že vám připomíná něco jiného ''Černočernou tmu'' s Vinem Naftou, neznamená, že to bude stejný (viz. vykradení paní Rohlíkové s Harry Potterem). Ale jinak k samotnému počinu. Asi bych otočil bonus (Expresní zásilku) a dal ji před, ne za, samotný příběh. Zakončení u mě určitě nejlepší možné.
Po letech jsem opět četl další knihu od autora. Nevím proč mě Marinaci mě neoslovily. Později jsem četl Carpe Diem, což mě připadalo lepší. Za mě Planeta nejlepší kniha od autora, tohle mě doopravdy bavilo. Jestli se dá knize něco vytknout tak ty odporné ilustrace. Spokojenost , doporučuji.
Neoslovilo, styl psaní knížky je moc neosobní, bylo mi jedno co se děje. Už jsem od autora četla kdysi něco a měla jsem stejný problém. Možná jenom můj problém.
Zpětně se ohlédnu za těmi pěti sty stranami a udivuje mě, že jsem to přelouskal tak snadno a rychle, když by se přitom celý děj dal shrnout možná jen do povídky. Robert Fabian mě dokázal vtáhnout do tohohle příběhu, který staví hlavně na atmosféře a ta je tady tak hustá jako poctivý med z Beskyd. Celou dobu mě provázel pocit, že jsem uvázl na děsivé planetě společně s ostatními ztroskotanci a odmítal jsem je opustit do poslední stránky. A co se týče té poslední stránky - tohle je ten druh knihy, kdy se nevyplácí znát dopředu, jak to dopadne…
Fabian nezíska medzi dvoma slnkami cenu za originalitu v žiadnom ohľade, lebo všetky ingrediencie jeho story sme už niekde a niekedy videli, ale rozhodne dokáže dobre pracovať s všeobecne vďačnými scifáckymi témami. V duchu čiernočiernej tmy tu stroskotá loď s nákladom muklov na neznámej planéte, ktorá je nie len hnusne vysušená, ale striehne tu aj nejaké to tajomné zlo. Celý dej sa nesie v znamení punkového NO FUTURE, lebo hrdinovia za celý čas dostávajú len samé jóbovky a všetky značky ukazujú smer ritný otvor. Z toho dôvodu sa môže kniha javiť dejovo pomerne monotónna, neustále plahočenie pustinami, preskúmavanie vrakov a konštantné zisťovanie že sú totálne v háji. Naviac tam strašia duchovia a emzácke útvary spôsobujúce migrénu až vyteká mozog ušami. Ja sa na nič nesťažujem, celú tú planetárnu mizériu bandy odsúdencov prichádzajúcich postupne o rozum, život i existenciálnu konzistenciu som hltal a vďaka nášmu letnému počasiu mi pri tom bolo skoro rovnako teplo ako im. Kontroverzne prijímaný záver mi osobne nevadil, naopak ho kvitujem. Autor vysvetlil nastolené záhady len tak aby odpovede zostali v hrubých obrysoch, čo je lepšie než nejaký obligátny polopatizmus. Plné hodnotenie nenapálim, ale spokojný som.
Po přečtení všech skvělých ohlasů jsem se do 400-stránkového opusu rozhodl pustit. Zvládl jsem ho i s bonusovou 200-stránkovou "povídkou" za čtyři dny. V zásadě jde o celkem solidně napsané scifi, které si neláme hlavu s logikou děje a sází na jednoduchost, chlapácké dialogy a otřepaná klišé. Po přečtení jsem z knihy měl stejný dojem jako z loňského alba Metallicy: námět na dvacet stránek se podařilo roztáhnout na 400, přičemž na každé druhé máme pocit, že už jsme to někde četli, popřípadě viděli. Velká pochvala autorovi, že to nezastírá a otevřeně inspirace odjinud přiznává, takže se vlastně ani nejde zlobit. Jako problém spíš vidím totálně ploché postavy, u kterých mi bylo v zásadě jedno, co se jim stane, protože jsem ani jednu nepostrádal, a zejména absenci čehokoli, co by se dalo nazvat pointou. Neustálé špičkování mezi protagonisty a popisy toho, co snidali a jak je jim horko, je repetitivní a děj nikam neposouvá - po jeho vyškrtání by zmizelo i nadbytečných 380 stran. Asi by to chtělo " remix".
Bonusová expresní zásilka je na tom lépe, snad proto, že poměrně otrocky (ale i čtivě) parafrázuje filmové Vetřelce, ovšem opět bez nějakého rozuzlení či klimaxu.
Takže jako čtení na dovolenou ano...
Část díla
Expresní zásilka
2016
Autorovy další knížky
| 2010 | Mariňáci |
| 2012 | Carpe Diem - Reedice |
| 2002 | Planeta mezi dvěma slunci |
| 2014 |  Dies irae |
| 2009 | Semper Fi |
Horor to uplne neni ,ale fantazie makala, bylo to narocne ;-)..ovsem ctive...pres 600 stranek za par dnu..dnesni doba, co uz..ctete,bylo to dobre..