Platforma

11.06.2017

Michel se toho nebojí.

20.03.2017

Chladný kalkulátor, s velkým odstupem od lidí - figur i světa - šachovnice; takový francouzský Kundera, i když podobnost je zejména v přístupu.

11.03.2017

Dost povrchní a nahodilý pokus o diagnózu krize západní společnosti. Autor dokazuje, že má jistý vhled do fungování cestovek, ne však do ducha doby a civilizace. Zjednodušuje a zobecňuje. Jeho postavy jsou ploché, plus ten levný cynicko-chcípácký tón. Houellebecq by chtěl být Kunderou současnosti, ale místo jeho vrstevnatosti a stylové vytříbenosti jen bez jasné koncepce rozhazuje instantní úvahy, kterých si denně přečtu na sociálních sítích několik. Nenudil jsem se, četlo se to lehce, ale od takto profláknutého jména jsem si sliboval dílo trvalejší hodnoty.

05.03.2017

Takže tentokrát turismus. Jinak jako obvykle, přesto nikdy stejně, nikdy nudně a nikdy trapně!

29.01.2017

Do teď se mi ještě nikdy nestalo, že bych musel ve vlaku přestat čist, protože za deset minut vystupuji a stojí mi péro. Well done, Houellebecq!

Krom toho, že mi u platformy párkrát houpnul, dokázal tendle francouzskej krysařík vytvořit tak nečekanej twist ke konci, že mi na chvilku ztuhla krev ve všech končetinách. Během čtení byl můj penis často velmi zmaten. To ale svědčí o kvalitě. O kvalitě mého penisu. I o kvalitě knihy.

Hlavní pán se zamiluje do paní na vejletě v Thajsku. Paní dělá totiž v cestovce a dělá to dobře - tak dobře, že v necelejch třiceti vydělává jeden tank měsíčně. Pan, kterej nemá rad svoji práci se nastěhuje k paní a je to láska jak tank. Tady nastává čas na erekce - prcání s pokojskou na kubě, čtyřka v klubu a tak dále.

Krom prcání tento páreček zvládne revolučně změnit i celosvětovej turismus a na základě toho nasrat náboženský fanatiky, který pak zastřelí paní.

Pan je smutnej a píše v Thajsku memoár. 9/10

28.11.2016

Těžko se to hodnotí. Ze začátku jsem čekala sociální drama, naladila se na to a ejhle - erotický román, že mi při čtení v tramvaji červenaly uši. Ale dobře, přeladila jsem se a docela mě to vtáhlo, takže supr. Ale, pane jo, co ten konec? To jako autor nevěděl co s tím a tak je prostě nechal vystřílet? To bylo teda velké zklamání.

02.09.2016

Erekce těla i ducha....(ne)vhodné do městské hromadné dopravy.

01.09.2016

Děj mi připadá fádní a nezajímavý... Pohybovat se na tak atraktivní pozici agenta v cestovním ruchu, zažil bych toho určitě více...

Prvně jsem knihu chtěl ohodnotit třemi hvězdičkami, ale mohl bych dát i pět nebo nula, nakonec jsem se hodnocení vzdal úplně. Platforma patří mezi pravdivé, depresivní a těžko hodnotitelné literární kousky. Explicitní sexuální scény by sice mohli být považovány za tahák pro čtenáře, já ale oceňuji spíše politickou nekorektnost, zamyšlení nad dnešní společností. Nemohu napsat, že by mě děj a postavy nějak více zaujaly, hlavní vypravěč mi byl spíše nesympatický a prostředí cestovního "erotického" ruchu mi taky nic neříká. Každopádně kniha je čtivě zpracována a konec byl v duchu ztracené generace. Smutné a pravdivé.

30.07.2016

U této knihy jsem pochopil, co je to být zúčastněným a nezúčastněným čtenářem. Zúčastněný čtenář čte a vnímá příběh osobně. Věty a děje se ho přímo dotýkají, protože podobné věci zažíval, či zažívá. S hlavním hrdinou má spoustu věcí společných. Na život a lidi kolem sebe stejný, nebo podobný názor. Některé pasáže ho tak rozhodí, že musí knihu na chvíli odložit. Některé věty jsou tak bolestivé, že pláče. U některých se vědoucně chechtá. Některé vedlejší postavy zná ze svého okolí. Některé drobné postřehy, které nezúčastněný čtenář přelétne, zúčastněnému vrtají do mozku díry. Zúčastněný čtenář v knize žije a svět z knihy naopak vstupuje do jeho reality. Ten nezúčastněný čte knihu a možná se baví, možná nudí, možná je mu někdo sympatický a možná si tu a tam řekne, nojo, tojo… ale to je vše. Příběh skončí. Titulky. Konec. Zítra jdeme na další film… U Platformy Michela Houellebecqa jsem byl čtenářem zúčastněným a v mozku mi zbyly vyvrtané díry... (viz celá recenze)

18.04.2016

Kniha, u které je potřeba na jedné straně vysoko ocenit autorovy politicky nekorektní (čili nepokrytecké, nelživé) názory na úpadek západní společnosti a dále čtivý příběh.
Bohužel celkový dojem trochu sráží přemrštěné až absurdní sexuální scény, které ve druhé polovině knihy získaly nesmyslně velký prostor na úkor příběhu.

31.03.2016

Nebylo to špatné, ale na můj vkus je tu až příliš mnoho sexuálních scén, které se mi tentokrát (na rozdíl od Elementárních částic) zdají být samoúčelné.

27.12.2015

Vtipné, chytré vyprávění s řadou trefných sarkastických postřehů o lidech i společnosti. Čte se opravdu výborně. Konec byl dosti šokující, alespoň pro mne.

15.12.2015

Četl jsem už potřetí a pokaždé jsem šokovaný. V dobrém slova smyslu. Představuji si, že si Platformu otevře někdo, kdo má rád knížky pro dobrou náladu, veselé a odpočinkové. Schopnost Houellebecqa vystihnout lidské nenaplnění, vyprázdněnou dobu, všechny frustrace a slabosti, únavu z boje mezi pudy a mozkem, špínu světa, ta je naprosto pozoruhodná, stejně jako zábavný (!!!) literární styl, kterým tak činí. Nekorektně, bez obalu, bez strachu, aby někoho neurazil. Jeden z mála spisovatelů, u kterých mám pocit, že sex a násilí a urážky nejsou jen pochybným tahákem, ale že jsou za nimi myšlenky. (Čteno v překladu Alana Beguivina.)

08.12.2015

Uff! No nevím, buď odpad nebo 5 hvězd, něco mezi tím dost těžko, nečtěte tuhle knihu ve špatném duševním rozpoložení, víc dodávat nebudu a jdu to rozchodit ven!

06.12.2015

Po celou dobu čtení Platformy mě provázela rozpolcenost. Stále jsem nevěděla, co si mám myslet o ději, o autorovi a hlavní postavě. Chvílemi jsem měla chuť knihu odložit, ale stále mi něco říkalo ať pokračuji. Snad se dá i říci, že jsem knihu nemohla odložit. Něco zvláštního na ní je a nedovolí vám ji dát z ruky. Ačkoliv není prvoplánově úžasná. Abych to uzavřela - jsem ráda za to našeptávání k setrvačnosti. Jsem ráda, že jsem vydržela až do konce. Stálo to za to.

21.10.2015

Je až s podivem, jak je navzájem vše propletené. S autorem jsem se poprvé setkal u přijímaček z francouzštiny. Samozřejmě jsem vůbec netušil o koho jde a až později nějakou náhodou/vlastním přičiněním jsem se o tomuto člověku dozvěděl víc. Docela mě zaujal a Platforma byla jasná volba...

Ačkoliv je kniha zde (ale i jinde) kritizována, mně to přišlo poměrně dobře reflektující dílo. Na druhou stranu (jak zmiňuje Stammel v popisu autora) je to dost negativní bez vyzdvižení nějakých pozitiv, na což má autor právo. Dle mého čím je dílo kritičtější, tím více člověka nutí přemýšlet o svých prioritách, životu, kultuře atd. proto knihu považuji za přínosnou a určitě si ještě něco od autora přečtu.

Samozřejmě, občas byly zdlouhavé popisky nebo připitomnělé dialogy (o ztracení se ve jménech účastníků zájezdu a televizních moderátorů nemluvě).

20.09.2015

Opakuje se řada motivů z Elementárních částic, hlavně z Brunovi linie, ale jsou více rozpracované, což je dáno konkrétnějším zaměřením knihy. Celá první část je v podstatě trochu zbytečně rozsáhlý prolog, od druhé části se však konečně objevují nové prvky i oproti předchozím knihám. Zajímavá reflexe společnosti.

02.02.2015

Pokud nejsou pro čtenáře nepřekonatelnou překážkou pornografické scény, pak mohu tuto knihu doporučit.