Plavý kůň
Agatha Christie
Detektivní příběh Agathy Christie z roku 1961 je jediný, v němž vystupuje paní Ariadne Oliverová bez svého přítele, slavného Hercula Poirota. Ona a její dva známí, spisovatel Mark Easterbrook a policejní inspektor Lejeune, spojí síly při řešení neobvyklého případu, v němž sehrají roli magie, bílí kohouti i skříňka plná blikajících žárovek. Na začátku je záhadná vražda kněze vracejícího se jednoho mlhavého večera od umírající ženy a ještě záhadnější seznam jmen nalezený v jeho botě. Chtěl pachatel získat právě tento kousek papíru? Co měli lidé na něm uvedení společného? A lze vraždit za pomocí čarodějnictví a okultních věd? Plavý kůň se dočkal několika televizních adaptací. Poslední z nich uvedla BBC v roce 2020 a objeví se rovněž na obrazovkách českých diváků.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2020 , KalibrOriginální název:
The Pale Horse, 1961
více info...
Přidat komentář
Jako vždy jsem ani tentokrát neodhalila vraha, protože Agatha byla prostě geniální. Ale nedávám plný počet *, protože jiná díla mě chytila víc.
Tuhle detektivku jsem četla asi před 12 lety, ve filmovém zpracování (z roku 2010 se slečnou Marplovou, což mě udivuje, protože v knize vystupuje madame Oliverová a ta je přece Poirotova!) jsem ji neviděla (ani v novém zpracování z roku 2020, který na filmových databázích docela zdrbli), takže když jsem si teď poslechla i audioverzi, byla jsem překvapená rozuzlením, které jsem si z četby nepamatovala. Příběh není špatný, ale ani mě nijak výrazně neuchvátil. Dojem z poslechu mi trochu rušil i humorný tón předčítajícího Petra Jeništy – čte skvěle! Ale ten způsob přednesu, včetně takového lehce parodizujícího hlasu u ženských postav (jenže co má chlap dělat s ženskými rolemi, že? Naprosto chápu!), bych ocenila spíš u čistě humoristických děl, nebo nějaký vzpomínkových vyprávění typu Knoflíková válka. A jo, vnímám detektivky Agathy Christie s opakujícími se hrdiny (Poirot, Marpleová, Pentlička,...) jako odlehčené, i seriáloví představitelé působí lehce komicky, ale v případě Plavého koně bych chvílemi čekala o fous temnější ladění. To je však jediná výtka k audioverzi, jinak se poslouchalo velice dobře. Dokonce bych řekla, že díky poslechu mi spíš děj příběhu utkví v hlavě než samotná četba. Uvidím za dalších 12 let.
(SPOILER) Opět vynikající detektivka s naprosto úžasným rozuzlením. Záhady a tajemno nakonec vyústí v jednoduché vysvětlení, které má místo ducha na svědomí jen člověk.
Už jsem nějakou dobu nečetla nic od paní Aghaty a tak mě překvapil dlouhý rozjezd a pomalé tempo knihy. Tak třetinu mi trvalo se začíst a pak už jsem byla zvědavá a posléze jsem měla obavy o jednu postavu knihy a to mě dostalo až na překvapivý konec.
Zbožňuji Agathu Christie, je to pro mě opravdu královna detektivek a vždy dokáže překvapit. Tahle kniha nebyla výjimkou. Ze začátku jsem měla velký problém se začíst. Přišlo mi to zdlouhavé a komplikované. Když jsem se ale dostala na určitý bod knihy, tak se to četlo krásně. Navíc závěr a pachatele jsem vážně nečekala a při tom to bylo do očí bijící.
Přijemně se čtoucí sešitovka se zajímavým námětem. Je znát, že paní Agatha Christie, ráda koketovala s různými styly a možnostmi jak spáchat vraždu. Lze ji spáchat i na dálku? Třeba pomocí čar, či voodoo? Co má společného seznam lidí na lístečku s přirozeně zesnulými? Nebo tomu je jinak? Je za tím zločinecká organizace? Nebo dokonce snad invalida na vozíčku?
Příjemná oddechovka se snad pohádkovým nádechem, ale určitě ne ztrátou času.
Pozdní Agatha se svými mistrovskými kejklemi a kulisami, parádními postavami a schopností vyškrábnout z hloubi vlastní mysli pokaždé nějakou novinku. Je to místy tak napínavé, že číst to v noci při svíčce, tak mě dolů do kuchyně nedostanou ani za příplatek!
Opět hezká klasická detektivka od Agathy Christie, tentokrát se zde ale objevuje i magie.. A třeba je to i jinak.. Konec je překvapivý.
Klasika střihnutá pohádkou, před spaním ideální, bez nadměrného množství mrtvol a krve, konec překvapivý.
(audiokniha)
Kniha je tentokrát naprosto geniálně načtená a definitivně ji doporučuji jako alternativu ke knize tištěné ;-). Případ jako takový je zajímavý, nápad se záhadnými úmrtími, která vypadají naprosto přirozeně, originální. Vůbec mi nevadilo, že se v této knize nesetkáme s Herculem Poirotem nebo slečnou Marplovou, protože Mark Easterbrook, inspektor Lejeune a Ariadne Oliverová jsou - aspoň podle mého skromného názoru ;-), jejich důstojnými nástupci. Kniha dokonce oplývá výborným anglickým humorem, který jsem u jiných autorčiných knih nepostřehla. Vyšetřování je poměrně komplikované, setkáme se nejen se spoustou rozličných postav, ale také s magií, což pro autorku rozhodně není typické. A jak s tím vším souvisí Plavý kůň? ;-) Tak to už určitě neprozradím, knihu doporučuji a dávám opět hodnocení nejvyšší. Odhalení pachatele a jeho motivu mne dokonale překvapilo, do poslední chvíle jsem netušila, že to bude zrovna tato osoba ;-).
Teda, ten konec ( a vrah ) vážně překvapil...
Člověk si myslí, že ví, a přitom neví nic... :-D
(SPOILER) Do knihy jsem se nemohla začíst. Možná, že byl příběh až příliš opředen tajemstvím. Motivaci vraha jsem úplně nepochopila. Buďto jsem nebyla dost pozorná nebo ani Agatha nedokázala najít dostatečně silný důvod. Myšlenka tohoto 'podnikání' mi však přišla velmi odvážná a obdivuhodná. O koho se jednalo jsem samozřejmě netušila.
Trochu zdlouhavý začátek, konec lepší, ale osobně preferuji jiné tituly od této skvělé autorky.
(SPOILER) Hoci to vyzerá celý čas na nejakú čiernu mágiu, vysvetlenie je napokon veľmi jednoduché a hlavne pozemské. Agatha ako vždy za 100. Aj dnes sa dá obdivovať jej majstrovstvo, ako spočiatku nesúrodé črepiny začínajú postupne zapadať do jedného celku. Akurát keď chcete vidieť filmové spracovanie, nezapnite si to z roku 2020. Jeden hnus, úplne uletený od predlohy...
Knihu napsanou klasickým stylem detektivek si občas ráda přečtu a v tom mě Aghata Christie nikdy nezklame a nebylo tomu ani v tomto případě.
(SPOILER)
Skvela kniha plna tajemstvi a cerne magie. Nechala jsem se uplne unest seancemi a davala jsem jim takovou vahu, ze jsem uplne zapomnela na fakt, ze A. Christie se bravurne orientovala v jedech, a tudiz je vrazedny prostredek prosty jed, nikoli "duchariny", ve ktere meli ctenari i okoli obeti verit.
Trochu mi v knize chybel Poirot a madam Oliverova byla hodne v pozadi, ale vlastne na to vsechno ve finale prisla (cistou nahodou samozrejme). Moc se mi kniha libila, i kdyz na zacatku bylo tezke se do ni zacist. Naprosto prekvapivy zaver a vrah, ktereho jsem do posledni vteriny vubec nepodezirala!
Stručná detektivka, ale zcela stylová: dostatečně komplikovaná, s odkazy do ostatních autorčiných sérií, řešení střízlivé, přitom ne prosté dobrého nápadu. A postavy sympatické, jako bonus reflexe "budoucího vývoje lidstva" a dobové techniky. Vlastně příjemné čtení, kterému téměř nic nechybí.
Štítky knihy
Anglie vraždy detektivní a krimi romány okultismus duchové a přízraky voodoo mystika úmrtí Ariadne Oliverová
Autorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Tuhle knížku jsem si v knihovně půjčila zejména proto, že jsem shlédla film Leonory Lonsdale Plavý kůň z roku 2020 natočený podle knihy Agathy Christie, a abych byla upřímná, konec jsem moc nepobrala. Tak jsem si řekla, hurá na knížku, Agatha je precizní, logická a vysvětlující, budu hned doma…
Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že s filmem má kniha společného snad jen ten název a jen velmi malou část zápletky. Možná jméno hlavního hrdiny, ale jeho příběh už byl jiný!
Stručně: Doufala jsem, že četbou se mi dostane i vysvětlení nesrozumitelného konce mysteriózního ponurého filmu temného děje a plného divných depresi propadajících osob s halucinacemi. To se nestalo, zato se mi dostalo klasické Agathiny detektivky, tak, jak ji máme rádi. Psané s nadhledem, s občasným vtipem, plejádou postaviček, které mají k depresím daleko, naopak se vesměs vyznačují odvahou, důvtipem a humorem, s důmyslně vystavěnou a rozhodně srozumitelnou zápletkou a logickým závěrečným vysvětlením, s malilinkatým happyendem, jak to tak u Agathy bývá.
Takže mi nakonec ani moc nevadilo, že mi knížka k vysvětlení konce filmu nepomohla, i když takhle přepsat a zcela překroutit Agathu Christie a pak na film lákat diváky jejím jménem mi nepřipadá fér.