Muž v hnědém obleku
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/395608/bmid_muz-v-hnedem-obleku-qvI-395608.jpg
4
314
314
Plukovník Race série
1. díl >
Anne Beddingfeldová, mladá a inteligentní žena se smyslem pro dobrodružství, se po skonu svého otce ocitne v tíživé situaci a přemýšlí, jak naložit se životem. Osud však rozhodne za ni, když se v londýnské podzemní dráze stane svědkyní podivného úmrtí neznámého muže. Poté co vyjde najevo, že nešťastná událost souvisí s objevením uškrcené ženy v sídle člena parlamentu sira Eustace Pedlera, Anne se rozhodne přijít celé věci na kloub. Stopy i náhoda ji zavedou až do Jižní Afriky a během pátrání se seznámí s několika rázovitými i tajemnými postavami, mezi nimiž nakonec potká lásku i odhalí nebezpečného zločince přezdívaného Plukovník.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2018 , KalibrOriginální název:
The Man in the Brown Suit, 1924
více info...
Přidat komentář
Je to malinko i takový dívčí román, ale s velmi zajímavou zápletkou. Samozřejmě, že jsem nevěděla, kdo je pachatel až do úplného konce. Jak jen to ta Agatha Christie dělá? :-)
A velmi vtipné byly kapitoly z deníku poslance E. Pedlera, u těch jsem se opravdu zasmála.
Jak já zbožňuji ranou tvorbu Agathy Christie! Velká špionáž mi k ní úplně nesedí, ale jinak mne ohromně baví ty mladé, neohrožené, trošku naivní, po dobrodružství bažící dívky. A ten britský humor. Ten se v HP objevuje tak pomálu. Škoda. Příběh mi příjemně utíkal, zasmála jsem se a vraha opět neuhádla. Osvěžující četba.
Můžu říct, že mě pachatel opět pěkně překvapil :) Ale jak řekl Sherlock Holmes: Vyloučíte-li vše nemožné, to co zůstane, byť sebenepravděpodobnější, musí být pravda
Od této veleznámé autorky pro mě méně známější kousek z počátku její tvorby. Dobu mi trvalo, než jsem se prokousala začátkem, ale pak už se mi zalíbila.
Kniha má nápaditou zápletku i rozuzlení. Různých náhod a "zvláštních pocitů" bylo až příliš, ale budiž... Poslední stránky už mi připadaly hodně nepravděpodobné. Přesto se mi knížka líbila pro svůj vtip, zajímavé prostředí (loď, Afrika) a zajímavé postavy.
Velice se mi líbí nápad prokládat vyprávění hlavní hrdinky deníkovými zápisky jiného účastníka týchž událostí. Umožňuje to další pohled na děj.
Vůbec se mi ale nedařilo sžít se s hlavní hrdinkou a v mích očích to hodně knihu srazilo. Za mě byla Anna naivní slečinka z maloměsta, která si myslí, že snědla všechnu moudrost světa a je nesmrtelná. Přitom se chová často dětinsky až hloupě. Vím, že Hercule Poirot by také nevyhrál cenu sympaťáka roku :-), ale jeho arogance a sebestřednost se pojí s geniálním mozkem, elegancí, vtipem a charismatem. Proto ho milujeme.
Není to klasická detektivka mé milé autorky - tedy v jejím stylu. Knížka byla napsána na počátku její tvorby, v té době asi přemýšlela, jakým směrem se vydá - hledala typ knížek, který se u čtenářů nejvíce uchytí. Ještě, že se uchytil Hercule Poirot, slečna Marplová a Pentlička. Špionážní romány autorce nesedly, a jsem tomu rád!
Oproti dílům s Poirotem, kterého vnímám jako dokonalost samu, nemá hlavní hrdinka této knihy co nabídnout - je nesympatická, otravná a občas hloupá. Bohužel musím hodnotit jen jako průměr.
Velice zajímavý příběh se zajímavými osobami nejvíc se mi líbila část na lodi. Ale autorka má lepší knihy. :)
Naprosto báječný příběh, který překvapí a potěší. Chvíli mi trvalo než jsem se začetla, ale pak mě kniha pohltila.
Kdo má rád knihy této spisovatelky, nebude zklamán. Konec na mě byl hodně dlouhý, člověk se i ztrácel, ale prima jsem se bavila.
Tak zde jsem na rozpacích, zdali knihu vnímám, jako perfektní a nápadité dílo (úvod mnohé naznačoval), neb se jedná o trochu nekriticky přechytračelou hlavní hrdinku se spoustou šťastných náhod a vposled bryskních dedukcí…
Když se ale nad knihou přestanu takhle zpětně zamýšlet, vybavuji si, že se četla velmi příjemně…
Titul od oceňované autorky. Opravdu dlouho mi trvalo než jsem se do knihy začetla, občas jsem měla problém se soustředit, musela jsem si znovu pročítat předchozí stránky, abych se zorientovala. Nakonec jsem se začetla a byl to velmi zajímavý příběh.
Jeden z nejslabších autorčiných příběhů, ale považoval jsem za dobré si ho přečíst už jen kvůli přehledu o autorčině tvorbě. Z úcty k autorce hodnotím třemi hvězdami, ale přiznávám se, že v tomto případě nejsem asi objektivní.
Je to viac dobrodružné ako detektívne a trochu som sa v tom strácal, aj keď Agathu ja môžem na všetky spôsoby. Čítanie mi komplikoval aj starobylý český preklad :-)
Celkově čtvrtá Agátina kniha (z roku 1924), první ze série " Plukovník Race".
Špionážka postavená na bídné, hodně naivní a notně překombinované zápletce ze šestákových románů, říznutá cestopisnou črtou a milostnou romancí, která jakoby vypadla z edice Večerů pod lampou, naštěstí okořeněná vtipem a zabydlená vcelku zajímavými figurkami.
Je zajímavé, že úplně první Agátin literární pokus, román "Záhada na zámku Styles", byl hned v samém začátku její kariéry (díky postavě Hercula Poirota) zásahem do černého, ale autorka tehdy zřejmě ještě nepostřehla zlatou žílu, na kterou vytvořením malého Belgičana s vejčitou hlavou narazila a v jakési tápající snaze najít svoji parketu přicházela ve svých začátcích s novými a novými ústředními hrdiny (Tommy a Pentlička, plukovník Race, policista Battle) – a dlužno dodat, že ve všech zmíněných případech šlo vždy o úkroky zpět.
Ale ještě pár slov k "Muži v hnědém obleku".
Nebýt všudypřítomného humoru, jednalo by se o čistý škvár – takhle, díky vtipu, ironii a nadsázce lze na knihu přece jenom nahlížet shovívavěji a uchránit ji tak před nemilosrdným hozením přes palubu. Nicméně i tak se mi nepodařilo rozklíčovat, zda šlo o klasickou detektivku, která se zvrhla, nebo o crazy komedii – anebo o PARODII na crazy komedii. Z pohledu pozdější autorčiny tvorby jednoznačně slepá cesta (byť se Agáta k plukovníkovi Raceovi později ještě vrátila – ale už v poněkud jiném formátu).
Špionážní román s nádechem romantiky, která mi k Agathě moc nesedí, ale proč jednou za čas nevybočit ze zajetých kolejí. Příběh se čte lehce, linka na lodi a v Africe je osvěžující.
Právě jsem ji dočetla - v době koronakarantény za jediný den a velmi mile mě překvapila. Není tam Poirot ani Marplová a kniha je plná zvratů. Doporučuji.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Agatha občas uvede na scénu nějaké takové svěží mladé dobrodružné typy a pěkně je protáhne akcí! Tady ještě cesta po Jižní Africe a vlakem k tomu. Já tuhle jela vlakem do Ostravy, bylo to docela příjemné, ale že bych v tom chtěla trávit týdny a měsíce, to nevím. Asi to bývávaly nějaké společenštější vlaky. Pěkně s jídelním vozem, tady má pán celý svůj vagón, který mu tu či onde pěkně k soupravě připojí..k tomu špionáž, revoluce, diamanty..na konci knihy jsem byla uhoněná jak ratlík!