Muž v hnedom obleku
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/273765/muz-v-hnedom-obleku-7op-273765.jpg
4
313
313
Plukovník Race série
1. díl >
Mladá, krásna a naivne romantická Anne Beddingfeldová prichádza po smrti svojho otca do Londýna, kde hľadá dobrodružstvo. V Londýne sa predsa dejú veľké veci a vytúžené dobrodružstvo na seba nenechá dlho čakať. Postretne ju priamo na stanici podzemnej železnice, kde sa Anne stane svedkom zvláštnej nehody, keď na smrť vydesený muž zomrie na koľajisku. Scotland Yard prípad uzavrie ako nešťastnú nehodu, avšak Anne, ktorá si v hlave neustále prehráva jeho čudnú smrť, tomu neverí. Kto bol vlastne ten človek v hnedom obleku, ktorý prehliadol mŕtveho? A čo znamená odkaz, ktorý ten falošný doktor v náhlivosti vytratil z vrecka: 17.1.22 Kilmorden Castle? Čoskoro vyjde najavo, že nehoda súvisí s objavením uškrtenej ženy vo vidieckom sídle sira Eustacea Pedlera. Zdá sa, že rezervovaný elegán plukovník Race pátra po tej istej záhade ako Anne a ich cesty sa majú onedlho skrížiť...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2015 , Liber Novus (Srbsko)Originální název:
The Man In the Brown Suit, 1924
více info...
Přidat komentář
Podobný styl, jako u Tajemného protivníka, akorát mnohem rozpracovanější a dalo by se říct pompéznější. U Christieové bych raději viděl trošku klasičtější styl, který člověk více očekává. Něco jako bravurní Vraždu na golfovém hřišti.
Ale co už. Záčínám si na to pomalu zvykat. Lidé mají neuvěřitelně děravé kapsy, pravidelně se navzájem potkávají ve velkých městech a navzájem se do sebe šíleně zamilovávají po jediném pohledu a všichni mají jakýsi šestý smysl pro předpovídání nebezpečí.
A co tak knihu odlišuje od žánrově podobného, ale rozhodně horšího Tajemného protivníka? Jde o zajímavé prostředí, které svým výletem do jižní Afriky vybíhá ze zajetého prostředí západní Evropy a skvělý příběh. Pro ujasnění, zápletka je špatná a primitivní. Jak tedy může být děj skvělý?
Jde o řešení zápletky, které je napínavé a dramatické. Moji podezřelí se střídají jak na běžícím páse. A závěrečné rozřešení je jednoduše úžasné. Zde paní Christieová plně ukazuje svou největší přednost, kdy je schopna naprosto nepředvídatelných překvapení. Už navždy si budu pamatovat, jak mi spadla brada po odhalení antagonisty. Úžasný a neopakovatelný pocit.
Škoda jen tolika náhod a nepravděpodobností. Přesto jde ale o knihu, jež stojí za přečtení.
Najprv som bola trochu zmatena a nevedela som sa do toho dostat. Bolo to take "nechristiovske". Ale postupne ako som sa cez to luskala, som bola stale vtahovana viac a viac. Anne mi uz neprisla taka naivna a hlupo romanticka, prave naopak, sklanam pomyselny klobuk pred jej chladnym usudkom....respektive sklanam klobuk pred majstrovstvom Agathy Christie :)
Pro mě docela netradiční Agatha. Strašně se mi líbila literární "rozvernost" knihy (možná k tomu trochu dopomohl i český překlad?), deníkové zápisy a střídání perspektivy vyprávění. Co se týče obsahu, musím přiznat, že jsem se občas trochu ztrácela v postavách, kdo je kdo, a co se kde stalo. Typické zakončení a rozuzlení tak, jak známe, se nekoná, což není nic proti ničemu. Přišlo mi to opravdu hodně praštěné a i dost romantika, což bych u Agathy vlastně skoro vůbec nečekala.
Agatha se nikdy neochodí, byť zrovna tahle kniha se poněkud vymyká jejímu mainstreamu. Rozhodně jsem to přečetla s chutí.
Od knihy jsem nic moc nečekala, i po přečtení recenzí. Ale musím říct, že jsem se bavila dobře. Příběh nebyl vůbec nudný a četl se dobře, i když je znát, že toto dílko mé oblíbené autorky opravdu patří k těm slabším. Ale poznávala jsem tam známé špeky, které autorka čtenářům předkládá, a zase jsem jí na to skočila.
Má první kniha od Agathy Christie, koupená manželem. Velmi pěkné, oddechové a napínavé čtení.
Tak trochu jina A.CH.Knizka mi pripomina spise cervenou knihovnu,nez klasickou detektivku na ktere jsem od A.CH.zvykla.Ale pekne pohodove cteni.
Zápletka mě zas až tak nezaujala a kniha mě začala pořádně bavit až téměř na konci. Není to žádné psycho, spíše pohodové, lehké, místy trochu naivní čtení s občasným nádechem červené knihovny. Napínavé pasáže byly popsány výborně a čtenáře to nutí číst dál. Absolutně jsem neodhadla hlavního padoucha a na konci byla tak pořádně překvapená.
První kniha Agathy Cristie, která vyšla v češtině.
Postavy jsou hodně schématické, mlčenlivý a silný muž, rozervaný a ztrápený mladík, krásná a obletovaná žena. Všichni se přetahují o přízeň hlavní hrdinky, bystré, pohledné, odvážné a nezkušené Anne.
Knihu bych doporučila především mladším čtenářům.
Nejde o detektivku, je to spíš naivní špionážní román. Je to lehké čtení pro holky a stršaně mě bavilo. I jsem se místy smála nahlas. Jako nenáročné čtivo velice doporučuji, ale nečekejte agátinu detektivnu.
Čtu tady velice rozdílné komentáře, vidím, že stejně tomu je i u hodnocení. Je vidět, že každý čtenář je zaměřený na trošku jiný typ knih, a podle svého zaměření knihu hodnotí a komentuje. Já, vychovaný půlstoletím nesvobody, jsem velice citlivý na jakoukoliv tak zvanou společenskou objednávku, a tou špionážní romány často jsou. Pro mne asi jedna z nejhorších knih jedné z mých nejoblíbenějších spisovatelek. [OA]
Úžasná knížka. Nejdřív jsem se nemohla začíst, ale pak jsem zase nemohla přestat číst. Vraha jsem jako většinou neuhodla.
Můj první dojem z téhle rané autorčiny knihy nebyl zrovna příznivý. Mě nesympatická hlavní hrdinka s rysy nafoukané slepice a uhozená, zcela nepravděpodobná zápletka jak ze šestákového románu. To poslední platilo až do posledních stránek, tahle zápletka není z těch nejbrilantnějších, její ukotvení navíc spočívá jen v tom, že její nepravděpodobnost přiznávají sami hrdinové. Jako by to mělo čtenáři dát pocit, že to stačí. Jedná se spíš o dobrodružný příběh s prvky špionáže než o detektivku. Ale s plynoucím časem se najednou hlavní hrdinka jeví jako docela prima kost, mužští hrdinové jsou velmi mužní, padouch je zábavný. Takže nakonec jsem si tohle dobrodružství dobře užila.
70 %
Limonádová story, ve které se nedá vyznat, padouch na nic, hlavní hrdinka prakticky taky, zlatý Hercule.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány anglická literatura jižní Afrika
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
I když jsem detektivním příběhům a thrillerům propadla už před několika lety, tíhla jsem spíše k autorům jako je Jo Nesbø a Lars Kepler. Agatha Christie mě upřímně nikdy nelákala. Měla jsem ji spojenou pouze s Herculem Poirotem a i když je považována za klasiku, vůbec se mi do čtení jejích knih nechtělo. Ovšem v této době, kdy máme co nejvíce času trávit doma, zatímco svět bojuje s virem, jsem se rozhodla si rozšířit obzory a pár knih jsem si od Agathy pořídila.
Muž v hnědém obleku je úplně první kniha, kterou jsem od ní četla a vzhledem k tomu, že jsem neměla žádná vysoká očekávání, mě mile překvapila. Děj se neodehrává pouze v Anglii, ale na palubě lodi, která pluje do Jižní Afriky a potom v Africe samotné, což dělá knihu mnohem zajímavější. Hlavní hrdinka je dosti sympatická, toužící po dobrodružství, které se jí nakonec vyplní. Abych pravdu řekla, milostný příběh mě zde taky překvapil - i když, od ženské hrdinky se to asi tak nějak očekává.
Celkový dojem z knihy jsem již zmínila - je milá. S hrdinkou jsem soucítila nejvíce při milostných aférách, avšak to pravé napětí, které od detektivky očekývám se moc nedělo. Žádná vražedná scéna nebyla popsána, pouze zmínky o nalezených mrtvolách. To ovšem není chyba autorky, ale nejspíš jen mé osobní preference nebo spíše tínutí k žánru thrillerovému.
Knize i tak dávám 5 hvězdiček, je to hezké oddechové čtení pro nenáročné čtenáře.