Po pohrebe
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/490683/bmid_po-pohrbu-QfS-490683.jpeg
5
445
445
Hercule Poirot série
< 28. díl >
V románe Po pohrebe z roku 1953 Agatha Christie brilantne rozvinula klasickú tému veľkého dedičstva a zlého svetla, ktoré vrhá na pozostalých. Ako to však u kráľovnej zločinu býva, ani tentoraz nič nie je také, ako sa javí na prvý pohľad… Keď bohatý podnikateľ a majiteľ prepychového viktoriánskeho sídla Richard Abernethie náhle zomrie, jeho sestra Cora je presvedčená, že nezomrel prirodzenou smrťou. A keď sa vzápätí sama stane obeťou brutálnej vraždy, nevhodná poznámka, ktorú utrúsila pred príbuznými v deň pohrebu svojho brata, odrazu nadobudne zlovestný význam. Počas čítania závetu totiž všetci jasne počuli, ako Cora povedala: „Ututlalo sa to veľmi šikovne, však?… Veď ho predsa zavraždili, či nie?“ Rodinnému právnikovi pánu Entwhistlovi jej slová nedajú spávať, a tak sa obráti na svojho dlhoročného priateľa Hercula Poirota, aby rozlúštil túto detektívnu záhadu.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno:
2022
,
Slovenský spisovateľ
Originální název:
After the Funeral, 1953
více info...
Přidat komentář
Super kniha od paní Christie. Co na knihu říci? Pořád se opakuji, že její knihy jsou geniální, výborně a barvitě popsané, a ty nečekané konce a báječná rozuzlení a dedukce na konci. Pro mně lahůdka, jako vždycky.
Jsem nadšená. Agatha mě zklamat nemůže.
Venkovská sídla, zchudlá šlechta, staré vášně, sem tam vraždička, děj se pomalu odvíjí a vy si to všechno užíváte. Jako vždycky a nikdy se mi to neomrzí.
Paní Agatha je moje oblíbená autorka už desítky let. Naprosto náhodou jsem si objevila v patnácti v knihovně rodičů, když jsem byla nemocná a došla četba. A od té doby je moje top a to včetně Vlastního životopisu, který doporučuji k přečtení.
Opět jednoduše a přitom tak umně vykreslené rozdílné charaktery podezřelých! Bohužel pro mne, tento příběh si pamatuji zfilmovaný, nečekali mne tedy žádné překvapení. Jen mne zarazilo co si filmoví tvůrci do tohoto příběhu, pro vyšší atraktivitu, přidali. Hercule Poirot se objevuje v příběhu až celkem pozdě, ale opět je brilantní.
Velká Británie je šťastnou zemí pro čtenáře detektivních knih. Jenom těch spisovatelů, kteří se věnují (mnohdy s úspěchem) tomuto oboru. Samozřejmě u nás hraje prim Lady Agatha. Přitom princip jejího psaní je jednoduchý. Obyčejně začíná vraždou. Okruh podezřelých je pro jednoduchost psaní zpravidla omezený, tedy úzký.
Oběti jsou v celé škále věku. V tomto případě starý pán, který svou smrtí přidělal práci rodinnému právníkovi . Ten zjišťuje rodinné poměry a případný možný zájem někoho z rodiny, ukončit ještě dříve život nemocného starce.
Pan Entwhistle je neúspěšný a obrací se na toho pravého. Nastupuje monsieur Hercule Poirot (objeví se až po přečtení čtvrtiny knihy), tentokrát posílen panem Gobym. Je to cosi jako informátor Hercula Poirota. Typické je pro něj, že při rozhovoru s lidmi se jim nedívá do očí, ale kouká například po nábytku.
Nebyla by to autorka, aby nevytáhla ze šuplíku svůj další trumf - opět vraždičku. A jde do tuhého.
Slovutný H.Poirot je jako vždy úspěšný. Opět pomůže dobré věci.
Tento případ sice není jedním z vrcholů autorky, ale kdo ji obdivuje, počte si.
Pro mě jedna ze slabších kousků autorky. Nevěřím, že by se to mohlo takto stát. Že by si někdo nevšiml, že ...
Kam se poděla obyčejná příjmení hrdinů? Ale to bylo taky to jediné, co bych knize vytknula. Je to příjemně poklidná detektivka, přesně v autorčině stylu.
Výborná Agáta,jako vždy.Už jsem ji dlouho nečetla,díky výzvě jsem si připomněla jak je výborná.A hodí se hned do tří témat,což jsem zjistila během čtení.
Opět zamotaná konverzačka, kde Poirot nastupuje až po straně 70 a jeho pořádné klasické pátrání nastane ještě později. Podezřelých je dost a rodinka zesnulého je zaručeně pěkně podivná. Vyznat se mezi vztahy je zejména na začátku dost obtížné a bez uvedeného rodokmenu by byla kniha k odložení na jasnější chvíle. Naštěstí se tedy dá všechny vztahy v rozumné době pochopit a vychutnat si zápletku a její rozřešení.
Téměř u všech detektivních knih mám velké nutkání podívat se dozadu, kdo je vrah. Tahle kniha nebyla vyjímkou. Vraha bych netypovala ani omylem, ale to bych netipovala vlastně u žádné z knih této spisovatelky (vraha možná ano, ale motiv...…..) Skvělé
První zkušenost s Agátou Christie a určitě ne poslední. Kniha se velice dobře četla, skvělá zápletka a nečekané rozuzlení.
Hodnotím v rámci knih A. Christie. Další skvělá detektivka, zápletka dokonalá a opakující se motiv, který čtenáře na první pohled upoutá, je zřejmý ; zároveň však po celý příběh působí zvláštním mystickým vyzněním.
V románu jsem nacházel menší paralely s knihou Hadí doupě, a to především v prognostickém cítění a chování jedné z postav. Z toho začínám usuzovat, že série románů A. Christie má určité, i když ne moc nápadné, společné znaky.
Doporučuji.
Poirotovská klasika.... :-) Pohřeb starého pana Abernethieho, na kterém jeho sestra vyřkne větu, která možná měla zůstat nevyřčená... "Ale zavraždili ho přece, ne?" a roztočí se kolotoč událostí a vyšetřování, které dílem vede rodinný právník Entwhistle a dílem slovutný Hercule Poirot..... :-)
Postupně se do příběhu zamotávají všichni rodinní příslušníci a každému z nich by se zděděné peníze hodily.... Jeden potřebuje pokrýt dluhy, jiný chce začít podnikat.... Každý může být podezřelým a každý by měl motiv....
_______________________________Spoiler_____________________
Osobně jsem tipovala, že je vrahem Richardův bratr Timothy; starý, neschopný a závistivý hypochondr, který jen využívá svého okolí a nikomu nic dobrého nepřeje.... Skutečného vraha jsem spíše neodhalila, i když byly jisté náznaky, které mě měly (a mohly :-) varovat....
(SPOILER) Zajímavé počtení. Já věděl, že bude zakopaný pes v nějakém z těch obrazů. Čekal jsem, že znalec umění je vrah. Objevil se v knize krátce, tak bylo nakonec logické, že vrahem musí být někdo jiný. Škoda, pasoval mi tam :-)
Tentokrát ma ani tak neprekvapil vrah, ale skôr spôsob, akým sa tá vražda stala. Poirot bol zasa excelentný. Myslím, že si táto kniha zaslúži tak 93-95%
Tak tohle jsem opravdu nečekal a že vždycky čekam cokoliv, jelikož nejsem schopen nikdy uhádnout, kdo vraždil :)
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Tentokráte se u mne dostavil nějaký čtecí útlum. Pan Poirot byl jako vždy skvělý, ale moje šedé mozkové buňky asi dřímaly, protože jsem měla totální guláš ve jménech rodiny Abernethieových. Také to bylo asi tím, že jsem se ke čtení často nedostala.
Příběh napínavý, vraždy jsou provedeny starým dobrým anglickým stylem, to znamená bez potoků krve, dedukce a analýzy zločinu malého detektiva jsou na hranici geniality a vyřešení - to mi spadla brada :))