Po práci legraci
Jan Nejedlý , Jakub Šofar
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/381619/bmid_po-praci-legraci-nNM-381619.jpg
4
66
66
Po práci legraci série
1. díl >
Víte, čemu se za socialismu říkalo moč mrtvé asfaltérky? Co to byl šedý mor, štrougalky, buzertaška, Leninovy sáně či bakelitový jaguár? V době před revolucí jsme zažívali zlatou éru lidové tvořivosti – a to nejlepší z ní najdete právě v této knize. Dostáváte do ruky jedinečný přehled historie, v níž minulost ožívá skrze vtipy a žerty. Zábavný i poučný bedekr na cestu do hlubin totality ilustruje dobový obrazový materiál.... celý text
Přidat komentář
Podařený úlovek z antikvariátního regálu "Vše za 10,- Kč". Do své knihovny sice tuhle knihu nezařadím, ale pošlu ji mezi mé kamarády - pamětníky oné doby a myslím si, že si rádi zavzpomínají a užijí si to stejně jako já.
Pobavila jsem se, zavzpominala a darovala knihu synovi. Jsem zvědavá co na ni řekne. Podle komentářů čím mladší čtenář, tím menší nadšení vzbuzuje. Mně se moc líbí komentář od hopla. Lépe bych to nenapsala.
Jako dítě narozené koncem šedesátých let, jsem si připomněla mnohé, mnohé si vůbec nepamatuji, že bych kdy slyšela nebo si nevybavuji, že by se to kdy používalo. Četla jsem tři z těchto lexikonů a autoři byli schopní skutečně stále někde vydolovávat cosi nového starého. Celkově to na mě překvapivě dýchlo spíše mrtvým dechem márnice, než že bych se nějak třeskutě bavila. Taková jedna velká ubohost kolem, koncentrovaná do vtípků o režimu, přisprostlých hlášek a snahou se vypořádat s životem v kleci. Naštěstí mě normalizace zastihla v dětství a to člověk dává všechno snadno. Graficky je to zpracované retro - parádně, včetně toho papíru, na kterému je text vytištěný.
Sbírka lidového humoru z dob socialismu. Některé hlášky jsou chronicky známé, některé méně. Zajímavé retro, které pobaví.
Bezny "ludo" ma na tazke casy tendenciu reagovat s humorom. Je to taky obranny mechanizmus ako mentalna hrosia koza. To je znama vec. Vtipy, posmesky, pesnicky, basnicky zozbierane v tejto trilogii pokryvaju dobu socrealizmu, normalizacie, proste, nase retro. Ako Husakovo decko, tie zle veci ma minali, zil som uz v dost "krasnej budovatelskej dobe" radostneho detstva tych cias. Je pre mna dodnes az sokujuce, ze hoci som byval blok od ruskych kasarni u nas v meste, az po revolucii som sa zacal dozvedat nieco o roku 68. A to je dokaz ze ta zhovadilost a prekrutena realita uz na nasu generaciu vplyvala naplno. (narodeny v roku 1974)
Kniha mozno dalsim generaciam uz nevycari usmev. Bez aspon zakladnych znalosti kontextu tento humor straca na opodstatneni. Avsak pre ludi ktori zazili vycari nostalgicky usmev, spomienky, a mrazenie! Pomedzi riadky vtipov tu objavujete tie stopy zlocinnosti, obludnosti, neprava, manipulacie. Krutite hlavou nad tym, kto nam vobec mohol vladnut, aka banda nekompetenych nadludi. (No, to sa nemeni... Menia sa len menovky na dverach.) Tento humor straca na sile, ale svojim sposobom tieto tri knihy su kvalitnou kronikou. A nakoniec aj velmi zabavnou. S tym odfuknutim, ze "fuj este ze je to uz prec".
Vtipná kniha o smutné době. Spousta hesel přežívá i v dnešní době a jsem ráda, že jsem poznala souvislosti. Je vidět, že lidový člověk si nakonec dokáže udělat legraci ze všeho. Jen tak dál.
Almanach dobových fórů a vtípků, které přeneseně vykreslují atmosféru doby. Čtivo vhodné na cesty MHD či do vlaku, protože obsahuje krátké statě a nehrozí, že čtenář "ztratí nit". Nerozumím některým komentářům o tom, že jsou vtípky příliš vulgární. Takoví prostě jsme - děláme sprosté vtipy a nevidím jediný důvod, proč by tento fakt měli autoři publikace cenzurovat.
Nevím jak pro lidi, kteří to ještě zažili, nebo nedejbože přesvědčené komunisty, ale pro mě velmi poučné.
Čekala jsem, že to bude něco na způsob Retra, ale jsou to jen hesla a jejich vysvětlení. Občas jsem se zasmála, ale jinak mě kniha nenadchla.
Jsem také z generace "Novotného dětí", takže jestli někomu připadá, že si autoři vybírali příliš vulgární texty, mohu ho ujistit, že existovaly i hrubší verze. Ale on pro to přece existoval důvod! Ten humor nám pomáhal tu schizofrenní dobu přežít. A čím tvrdší absurdity se děly, tím drsnější na ně musely přicházet reakce. Člověk se potřeboval aspoň na chvíli takovýmito šidítky zbavit frustrací, bezmocnosti a vzteku. A že se kniha zaměřuje jen na onu lidovou tvořivost a nedává ji do kontextu toho, že spousta lidí za papírky s podobnými texty trávila noci u výslechů nebo končila ještě hůř...? Tahle odlehčená forma je přece uvedena v podtitulu a vysvětlena i v předmluvě.
Mne, jako čtenáře i pamětníka, potěšilo, že jde o poctivou sbírku textů, zachovaných ve skvělé autenticitě a zároveň nejde o žádnou nostalgii, kterou si ta doba opravdu nezaslouží. Jo, a díky za "OLLOK"! :-) Netušil jsem, že to byl známý pojem. Bydlel jsem kousek od něj a sledoval jeho stavbu. Toho nápisu jsme si s bráchou brzy všimli a neřekneme mu jinak dodnes :-)
Těším se na druhý díl...
Výtvarně i obsahově zdařilá sbírka lidového humoru vycházející z charakteristické vlastnosti Čechů, ze všeho si dělat srandu, i když to žádná sranda dost často není. Je fakt, že „za komárů“ byla často legrace to jediné, co normální lidi udržovalo při zdravém rozumu. Dovolávat se u takové publikace „badatelské serióznosti“ je holý nesmysl. Nejedná se o odbornou literaturu, ale v zásadě opravdu o sbírku anekdot. Za sebe mohu říci, že jsem si zavzpomínala a náramně se pobavila, i když je pravda, že některé vtipy byly hrubšího zrna. Ale tak to prostě je. Košilaté vtipy byly, jsou a budou oblíbenou součástí lidového humoru a bylo by pokrytecké dělat, že tomu tak není.
Kniha na pomezí vážné encyklopedie a nevážné sbírky anekdot. Některá hesla (vtipy na socík) jsem si pamatoval, ale jiná byla pro mě nová. Sem tam jsem se i od srdce zasmál. Těžko říct, jak byly uvedené pojmy po republice opravdu rozšířené. Dle vlastních zkušeností se něco říkalo v jednom městě a než to přišlo do druhého, už se na to nabalilo něco jiného, případně pointa vyzněla proti někomu jinému. Na druhou stranu chápu, že něco takového se opravdu těžko mapuje.
Osobně ovšem beru knihu spíše jako sbírku vtipů než jako literaturu faktu. Což byl, doufám, i záměr autorů.
Sebraný materiál se mi líbí, u některých hesel jsem ocenila i vysvětlení, ale co se mi příliš nezamlouvá, je přezíravý a posměvačný přístup autorů. Očekávala bych více badatelské profesionality a odstupu. Se stejným pobavením budou jednou na nás a naši dobu plnou frází pohlížet naše děti, pokud jim nevysvětlíme, že každá doba má to své. Některé ze sebraných vtipů dokonce ani nebyly původní a vzniklé za komunismu, ale byly jen modifikací anekdot, které dělala např. první republika na monarchii. Právě zasazení do širšího kontextu několika epoch mi chybí, měli bychom si totiž uvědomit, že každá doba má svůj druh humoru, každá doba se vysmívá té předchozí, čímž zároveň zesměšňuje sama sebe.
Výborný nápad. Leč zdá se mi, že kniha obsahuje převážně lidovou tvořivost ze "4. cenové skupiny", čímž myslím nadměrné množství vulgarit.
Zábavná a zároveň velmi podnětná knížka, která umožňuje nahlédnout na život v minulém režimu z docela nové (nikoli nevýznamné) perspektivy.
O knize a jejích pokračování jsem neměla ponětí. Knihu mně půjčil známý, a já při prvním prohlédnutí věděla, že se mi trefil do noty.
Sice jsem se narodila až po roce 1989, ale i tak jsem se při čtení velmi bavila. Líbí se mi, jak si lidé dokázali udělat legraci. Jediné, co mě nebavilo, je předmluva a na konci Slovo agitátora. Nemám ráda, když je "květnatý" styl psaní. Bylo to jako plácání klackem o vodní hladinu. Mnoho slov a nic z textu jsem se pořádně nedozvěděla.
Na pokračování se určitě chystám.