Pod toskánským sluncem
Frances Mayes
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/424124/bmid_pod-toskanskym-sluncem-dht-424124.jpg
4
142
142
Americká autorka líčí ve své mimořádně úspěšné knize radosti i strasti, jež jí a jejím blízkým přineslo rozhodnutí zakoupit opuštěnou usedlost na toskánském venkově a pustit se do její opravy, především ale své objevování krás okolní krajiny, chutí místní kuchyně i půvabu volně plynoucích dnů toskánského jara a léta. Svodům italské přírody, historie a venkovského životního stylu není v podání Mayesové obtížné podlehnout – autorka dokáže se stejným zápalem a humorem přiblížit dobrodružství stavebních úprav a zahradních prací na léta neobdělávaných pozemcích stejně jako návštěvu trhu v blízkém městečku či sžívání s místními obyvateli a jejich zvyklostmi, a své podmanivé vyprávění prokládá i téměř pěti desítkami kuchařských receptů. Kniha figurovala více než dva roky na žebříčku bestsellerů listu New York Times a r. 2003 se dočkala i filmového zpracování.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Příběhy
Vydáno:
2008
,
Paseka
Originální název:
Under the Tuscan Sun, 1997
více info...
Přidat komentář
Kniha nemá prakticky žádný děj, přesto ale zaznamenala úspěch přímo fenomenální. Čím to? Protože se jí daří oslovit skrytá přání přecivilizovaného člověka a touhu po vyrovnaném životě, radosti z venkova, z přírody - a také z dobrého jídla. . Čtenář má pocit, že při čtení sám cítí vůni čerstvě natrhané bazalky, máty a saturejky a po otočení stránky mu za nehty zůstávají hrudky hlíny z čerstvě sklizených brambor.
Američanka Frances Mayesová, vysokoškolská učitelka popisuje, jak si koupila dům v Toskánsku, jak jej rekonstruuje a jak se jí v Itálii žije. Vypráví s nadšením a láskou; ať už mluví o potížích s řemeslníky, namáhavém čištění zanedbané zahrady nebo sklizni oliv, vždycky vás atmosféra vtáhne. Kapitola sama pro sebe je jídlo. Stejně jako v životě, i v knize zabírá velký prostor. Autorka v knize popisuje stovky kuchařských receptů. Pokrmy líčí tak barvitě a do detailů chutí a vůní, že knihu nelze číst s prázdným žaludkem. Tento aspekt knihy ocení především kuchařky a ti, kteří si oblíbili italskou kuchyni. Pokud ale právě držíte dietu, půst či protestní hladovku, pak si nechte knihu na později! Kniha je doslova útokem na smysly a byla by pro vás nestydatým pokušením. Mayesová pohrává si se slovy. Přísloví, citáty slavných filosofů a spisovatelů, bonmoty či popisy obyčejných věcí a dějů vyjádřené brilantními slovy dodávají knize jedinečné kouzlo.
Jestliže máte rádi Itálii, krajinu, podnebí a jedinečné lidi, kteří zde bydlí po celé generace, pak je to kniha pro vás.
Miluji Itálii a toto je ideální příležitost osvěžit si důvody proč. Kniha sice nepatří mezi knihy ke zhltnutí, ale člověk na ni musí mít náladu, pak je opravdu příjemným rozptylem.
První třetina knihy se mi velmi líbila a bavila mě. Sama sebe jsem si představovala, jak to musí být úžasné žít na italském venkově, pěstovat si bylinky a chodit nakupovat zeleninu na místní trh.
Ale ve chvíli, kdy byla rekonstrukce domu víceméně hotová, mě kniha začala neuvěřitelně nudit. Začalo mi vadit, že se v knize nerozvíjí příběh žádného hrdiny a že když přeskočím 3 kapitoly, které mě nebaví, tak o nic zásadního v ději nepřijdu. Postupem času jsem začala přeskakovat víc a víc kapitol, až jsem knihu odložila úplně... Po knize Na větrné hůrce je to bohužel v pořadí druhá kniha, kterou jsem nedočetla až dokonce.
Kniha ještě více podnítila mou lásku k Itálii! Autorka skvěle vystihuje krásy italského venkova, božské jižanské jídlo i lásku k životu samotnému, který si Italové umí tak upřímně vychutnat. Kniha rozhodně není román. Je to deník, tudíž zde nehledejte souvislý příběh, hlavní postavy ani zápletku. Je to láskyplné vyprávění o tom, jak si jedna žena splnila svůj sen a co všechno ji na této cestě provázelo. Ráda bych řekla, že je to inspirativní příběh, ale upřímně, na některé sny prostě člověk musí mít dost peněz (což autorka zjevně měla/má) :D
Kniha připomíná deník, z něhož vzešla, zahrnující pětileté období zžívání se s novou zemí i kulturou. Na počátku knihy jsme seznámeni se starou, rozpadlou usedlostí s krásným názvem Bramasole, která je třicet let opuštěná a autorka se rozhodla ji zachránit - zrekonstruovat. Jsme svědky náročných stavebních úprav a bavíme se u popisu italské "pracovitosti". Obdivujeme půvaby toskánské krajiny, objevujeme památky a učíme se italská slovíčka, která autorka do zápisů zakomponovala. Čteme o trzích, svátcích a dost často o dobrém jídle, kávě a víně. Jsme poučeni o tom, co všechno se dá na italských terasách pěstovat a cítíme vůni bylinek, které tam rostou. Kniha v nás zanechává pocit míru a chuť na cokoli italského. Autorka naštěstí uvádí i recepty na toskánské speciality, které si můžeme připravit doma (takže zítra budou lasagne s houbami).
Kniha je plná slunce, radosti, klidu, léta, všemožných vůní. Ale není to jen letní, odpočinkové čtení. Uvědomila jsem si, že štěstí spočívá v trpělivosti a střídmosti. Nemusíme mít všechno nové a perfektní, to po nás chce doba! Zalíbilo se mi, jak popisuje, co všechno se dá využít a jak lehce lze jakýkoli kus starého nábytku proměnit v něco nádherného, vdechnout mu život. Jak se dá i těžká práce na zahradě, nebo v domě pojmout jako zábava. A jak si lze užít výsledky všeho toho snažení, jde jen o to vydržet, nevzdávat se a usmívat.
A že život stojí za to žít, trochu riskovat a vychutnávat krásy přírody.
Přesně jak je psáno milá kniha , plná sluníčka ,lásky k jídlu ,najdeme v ní i několik receptů i když pro nás asi nepoužitelných. Z jednoho nejkrásnějšího kouta světa.
Milá kniha, ze které sálá sluníčko, pohoda, láska k dobrému jídlu a k tvoření domova....
Velmi pohodové čtení plné toskánského slunce.Kdo miluje Toskánsko, vřele doporučuji. Recepty také nejsou k zahozeni. Pozitivní knizka o tom, jak si užívat života. Olivy, cypřiše, kamenná středověká městečka, siesta...Objevila jsem ji v knihkupectví nahodou a vůbec nelituji.
Asi prvni knizka ktera me zaujala daleko mene nez film :( Ale chystam se na nejakou dalsi jeji knihu treba me to nadchne :)
Zajímavá kniha.
Ze začátku jsem ji brala jako odpočinkovou. Ne že by mě přímo nudila, jen jsem jaksi "nepřítomně" četla zdlouhavé pasáže o koupi domu, o právnicích a stavění kamenné zdi. Jenže pak jsme se i my pustili do přestavby v domě a najednou mě kniha začala zajímat víc. Asi proto, že jsem v podobné situaci také žila.
Líbilo se mi, jak autorka dokázala nádherně popsat své pocity, jak se s domem a okolím sžívá, jak si uvědomuje, že právě tohle je její domov, ač většinu roku žije v jiné zemi.
Dokonce i popisy z jejích italských cest jsem nepřeskakovala, ač mi místa vůbec nic neříkala. Frances mne prostě zaujala nějakou příhodou nebo zajímavou událostí.
Jediné negativum: podporovala jsem svůj zlozvyk jíst u čtení. Bodejť taky ne, téměř neustále se píše o nějakém dobrém jídle. Stejně tak káva. Pokud jsem četla, musela jsem si uvařit alespoň jeden šálek kávy. Na rozdíl od Eda jsem si ho však užívala déle (i s mlékem).
Díky této knize se i já začínám dívat na svůj domov novýma očima.
Ukázka:
Po několika dnech se můj život ustálí v pravidelném rytmu. Ve tři ráno se probudím a asi hodinu si čtu; místo oběda v poledne si dávám malé svačiny - zralé rajče, které ukusuji jako jablko - v jedenáct a ve tři. Vstvávám asi v šest a uprostřed dne, kdy je největší žár a čas na siestu, jsem zralá zalézt si na dvě hodiny do postele. Do dřímoty se upadá snadněji než do spánku, a tak za doprovodu šumění malého ventilátoru slastně dřímám. Konečně mám čas prostřít si venku deku a lehnout si s baterkou a hvězdnou mapou v ruce pod noční oblohu. Velký vůz je příhodně zaparkován přímo nad domem a s jeho pomocí se mi podaří vypátrat Polluxe v Blížencích a Procyona v Malém psu. Zapomínám na hvězdy a ony jsou tady, tak živé a stálé, rozechvěle pulzující, padající.
Ak chcete relaxovat , citit slnko , vino , dobre jedlo a pohodu .....odporučam. Kniha s filmom nema nič spoločne , iba nazov .
Pěkné čtení. Ještě cítím vůni všech těch bylinek rostoucích kolem Bramasole. Ve stínu lip, které chrání před poledním žárem, slyším bzučení cikád. Úžasná římská cesta, která vede přes pozemek, háj olivovníků a všudepřítomné pozůstatky etruské a římské kultury - stačí jen kopnout motykou nebo rýčem. Krásně se to čte.... tříměsíční dovolená v úžasné krajině, kde se k nebi tyčí staré cypriše a mezi nimi probělávají kamenné zdi statků. Toskánsko prostě okouzlí každého.
Túto knihu je nemožno nemilovať, je plná chutí, vôní a nálad a skrz-naskrz príjemných. Je to poklona stredomorskému štýlu života, ktorý musel byť pre autorku Američanku ešte väčším kultúrnym skokom než by bol pre nás.
Vyslovene náladovka. Názov síce môže evokovať romantický ženský román, ale vôbec to nie je tak. Reálny príbeh dvoch manželov (do ktorého je autorka ako hlavný aktér priamo zainteresovaná), ktorých láska k Taliansku (a zvlášť k Toskánsku) priviedla na bláznivú myšlienku kúpiť si v tomto kúzelnom prostredí letný dom - starú, polorozpadnutú usadlosť a postupne ju zrekonštruovať. Nejde o román v pravom zmysle slova, s jasnou dejovou líniou, ale o veľmi príjemné rozprávanie, krok za krokom dokumentujúce peripetie s prerábkou starej vily a s "adaptáciou" v tomto kraji, komplikácie, úsmevné situácie, všetko zasadené do miestneho koloritu. Frances Meyesová veľmi milou a podmanivou formou do deja zakomponováva svoju lásku k talianskemu kraju, tradíciám, jedlu, spôsobu života a to tak presvedčivo, že človek má pocit, akoby sa vďaka autorke dokázal premiestniť v čase a priestore, "prevtelil sa" do jej kože, zdieľal spolu s ňou všetko príjemné (občas i menej príjemné), skrátka akoby sa na tomto čarovnom mieste sám reálne ocitol :-). Takže prudko odporúčam ako veľmi lacný výlet - bez cestovného lístka a dopravných prostriedkov! :-)
Poznámka: Kniha obsahuje i zopár domácich, originálnych receptov na talianske lahôdky, podaných z prvej ruky, ktoré rozhodne stojí za to vyskúšať! :-)
Keďže som knihu čítala na jeseň, padla mi viac ako príjemne už len tým, že do upršaných, sychravých dní vniesla kúsok leta a spomienok na moje obľúbené Taliansko.
Moc příjemné čtení, taková oddechovka. Souhlas s Lumidek - film, který byl podle knihy natočen byl hrozný! Moc jsem se na něj těšila, ale když jsem ho viděla, tak jsem nevěřila vlastním očím, co se podle tak pěkné knížky dá natočit ...
Velmi pěkná a zajímavá, lze číst třeba jako jakousi meziknihu, já ji četla z nedostatnu času asi rok, není to ten typ, co čtete bez dechu,ale stojí za to. Stejnojmenný film se o knihu pouze otřel a nesahá jí ani po nehet u palce :-)
Štítky knihy
zfilmováno Toskánsko Itálie autobiografické prvky každodenní život
Autorovy další knížky
| 2008 |  Pod toskánským sluncem |
| 2010 | La bella Toscana – Sladký italský život |
| 2012 | Toskánsko na každý den |
| 2022 | Přítelkyně z kamenné vily |
| 2021 | Sejdeme se na piazzetě |
Neočekávala jsem žádný velký příběh, takže mě kniha naprosto uchvátila. Vyvolává ve mě vzpomínky na mé vlastní cesty Itálii, tudíž za mě top :)!