Podivná holka
Jenny Blackhurst
Když dětská psycholožka Imogen Reidová převezme do péče osiřelou Ellii Atkinsonovou, není ochotna naslouchat varováním, že na její nové pacientce je cosi zvláštního. Že ta jedenáctiletá holka je podivná. Něčím nebezpečná. Ellie jako jediná přežila požár, při kterém uhořela celá její rodina. Psycholožka se domnívá, že dívčino nevyzpytatelné chování je jen logickým důsledkem této tragédie. Smutek a vztek jsou přece obvyklými způsoby, jakým se člověk snaží vyrovnat s tak obrovskou ztrátou. Jenomže Elliini náhradní rodiče a učitelé se už začínají bát. Když se dívka rozčílí, dějí se zlé věci. A postupně také Imogen začíná zjišťovat, že čím hlouběji proniká do dívčiny duše, tím ohroženěji se sama cítí...... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2019 , DominoOriginální název:
The Foster Child, 2017
více info...
Přidat komentář
Velmi dobře napsaná knížka, čtivá, napínavá, kratší kapitoly. Pro mě závěr překvapení.
Na tutu autorčinu knihu jsem se docela těšila, protože zápletka ve Ztichlém domě mě hodně bavila a přišla mi docela originální. Ale ačkoliv jsem se těšila, neměla jsem na druhou stranu výrazně přehnaná očekávání. A možná právě proto jsem nakonec s knihou byla opravdu hodně spokojená.
Jenny Blackhurst napsala velmi svižný thriller, který mě chytil hned na začátku do svých tenat a vyplivl mě až s posledními stránkami. Ellie byla velmi zajímavě napsaná postava a já stále hádala, jestli má blíž k (M)Učednici (A. Land) nebo ke Carrie (S. King). Neméně zajímavou postavou byla Imogen, která v uťáplém městečku působí chvílemi jako jediný závan střízlivého rozumu. Příběh si ovšem nejede ve vyjetých kolejích a postavy se mění jako rubikova kostka v rukou mistra. Kudy vane vítr, jsem začala chápat zrhuba ve dvou třetinách knihy a byla jsem docela spokojená, když jsem zjistila, že jsem se nemýlila. V čem ovšem spatřuji obrovské plus, bylo autorčino závěrečné defilé v podobě poslední kapitoly, kdy jsem se v jednom konkrétním momentu opravdu lekla.
Nakonec tedy musím uznat, že mě závěr knihy nemálo překvapil a jednoznačně mě utvrdil v tom, že i přes drobné prasklinky v příběhu si ode mě plné hodnocení zaslouží.
Během četby se moje počáteční nadšení pozvolna měnilo v plíživé znudění a nevěřícnost. Otrávila mě naivita hlavních hrdinů, dokonce vzdělaných v oboru a s mnoha životními zkušenostmi . Vysvětlení jsem předvídala už od poloviny, o to hůře jsem pak vnímala pomalost a slepotu všech zodpovědných.
Zatímco Ztichlý dům jsem přečetla jedním dechem, zde jsem se nebyla schopna začíst, chvílemi jsem dokonce chtěla knihu odložit, děj dostal spád zhruba asi 150 stran od konce. Přesto si další knihu autorky určitě přečtu.
Podivná holka mi na začátku připomínala určitým způsobem hrdiny z děl Torey Hayden. V druhé polovině ale kniha nabrala trochu jiný spád, autorka se snažila za každou cenu dospět k překvapivému závěru, což byla z mého pohledu trochu škoda. Díla Jenny Blackhurst jsou čtivá, nicméně závěrečné "kotrmelce" (i když zde jich bylo méně než ve Ztichlém domě) mi knížku vždy posunou o hvězdičku níž.
Podivná holka bylo tak trochu podivné čtení, super čtivé, krátké kapitoly, tíživá atmosféra, příběh byl čím dál víc děsivější. Určitě jsou mezi nebem a zemí věci nevysvětlitelné, pořád jsem při čtení tápala, nevěděla a nakonec zas bylo všechno jinak. Těším se na další autorčinu knihu, tato se mi líbila kapku méně než Ztichlý dům. I tak moc dobré čtení !!
Příběh se četl dobře, ale pro mě nebyl příliš věrohodný.
SPOILER:
Ano, jistě jsou věci mezi nebem a zemí, ale až v takovémhle rozsahu a u tak malé holky?.... to neberu. Nadto vše mě totálně rozčilovala Imogen se svým mateřským jóó anebo néééé, néééé anebo pro změnu jóóó?! Prokristapána!
Jsem zvyklá na drsné příběhy, ale tento mi zpočátku připadal víceméně pohodový. Ale bylo to jen zdání. Atmosféra začala houstnout a příběh se stával stále děsivějším. A víceméně otevřený konec byl prostě skvělý! Překvapivý, originální, přesně takový, jaký mám ráda... Doufám, že tato nadějná autorka už pilně píše dalši knihu, protože je v tom fakt dobrá :-)
Dobré čtení, ale docela depresivní, dějí se samé špatné a děsivé věci, vše se točí kolem dětí, přesto doporučuji.
Po dlouhé době kniha, která mě opravdu bavila. Hlavně svou tajemnou atmosférou, kde není o mrazení v zádech nouze. Konec byl překvapivý, do poslední věty se vám mění scénář rozuzlení.
Řekla bych , slušný psychothriller a to platí pro všechny postavy v knize uvedené - každá zažívá zrovna nepříjemné období . Jinak mi čtení žádnou radost nepřineslo, jelikož atmosféra knihy je celkem tíživá, znovu bych to nečetla, ale výborné
Tak tohle bylo vážně výborný čtení.Kniha velmi čtivá,napínavá a ten konec.Prostě super.Těším se na další díla této autorky,protože prostě umí.
Podivná holka je možná podivná a kolem ní se dějí samé podivné a zlé věci, většinu lidí také děsí, ale super se to čte :-). Ne, to nebyla náhoda, že Ztichlý dům byl senzační thriller, J. Blackhurst je psát umí. Tentokrát ten závěr nebyl tak složitý, ani překombinovaný, ale stejně překvapil. A myslím tím až úplný závěr, protože nevěřte, že víte....
Řekla bych, že se na thrillerové knižní scéně rozsvítila nová hvězdička !
No tak tohle byla jízda! Chvíli jsem kroutila hlavou nad dalším příběhem s nadpřirozenými jevy,pak jsem valila oči nad tím,jak děti můžou být zlé když nemají pozornost no a nakonec.. Nakonec mi došla slova. Tohle bylo mnohem lepší než předchozí kniha!
No, to tedy byla pekelně slušná jízda, místy jsem trnula strachy, myslela jsem, že vím, ale... klasika. Zase mě JB převezla.
Kniha je správný psychothriller místy až s hororovým příběhem,který nás dokáže upoutat. Krátké kapitoly přidávají knize na čtivosti. Střídají se kapitoly vyprávěné z pohledu Imogen a z pohledu Ellie.
Od autorky jsem již přečetla její předchozí knihu Ztichlý dům a velice se mi líbila. Tato kniha má hlavní hrdinky dvě. První je Ellie, dívka, která přišla o svou rodinu při požáru a psycholožka Imogen, mírně naivní, ale jdoucí si za svým. Takže za mě určitě doporučuji...
Od autorky jsem četla již Ztichlý dům a byla jsem nadšená. Na Podivnou holku jsem se tedy moc těšila a jsem nadšená stejně. Jenny Blackhurst stvořila parádní, napínavý příběh, skvělý psychothriller, který místy hraničí až s hororem. Příběh vás pohltí na samém začátku a v podstatě vyplivne až s poslední stránkou. Byla jsem moc zvědavá na rozuzlení a páni, ten konec... Tak takový jsem úplně nečekala.
"Podivná holka" je kniha, která mi potvrdila, že Jenny Blackhurst se stala moji oblíbenou autorkou. Tento příběh se mi líbil ještě víc, než její Ztichlý dům. Knížka vypráví o holčičce Ellie, která při požáru přijde o celou svoji rodinu a jen ona přežije. Druhou hlavní hrdinkou je psycholožka Imogen, která se snaží zapomenout na svou minulost a začít nový život návratem do svého rodného města. Tam se ale potká s Ellie a začíná se dít spousta podivných a mrazivých událostí! Je malá Ellie skutečně "démon" nebo jsou všechny podivnosti v jejím okolí jen náhoda? Jsou Imogen a zároveň další osoby, které má Ellie na blízku, v nebezpečí? Přečteno za pár hodin! Myslíte si, jak jste na všechno přišli, říkáte si, že to bylo předvídatelné a ono NE! Konec hodně překvapí!
Autorovy další knížky
2018 | Ztichlý dům |
2019 | Podivná holka |
2021 | Než bude pozdě |
2021 | Noc, kdy zemřela |
2022 | Hlas do ticha |
Kniha má neskutečnou atmosféru zachycující předzvěst něčeho temného a záhadného. Svižně napsaný příběh, u kterého nutně potřebujete zjistit, co se za vším skrývá. Moc mě to bavilo.
Doporučuji.