Cesta do středu Země
Jules Verne
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/297/bmid_cesta-do-stredu-zeme-s8T-297.jpg
4
1258
1258
Profesor Otto Lidenbrock objeví starou knihu, která skrývá zašifrovaný rukopis psaný runami. Jedná se o popis cesty vedoucí do středu Země. Profesor se na tuto cestu vydává se svým synovcem Axelem a průvodcem Hansem. Do hlubin Země sestupují po jícnu sopky, objevují podzemní moře, prochází geologickými obdobími a sledují vývoj života v oblastech, o jejichž existenci mnoho vědců pochybuje. Pozorují boj nebezpečných pravěkých oblud a jejich zkušenost se střetává s mnoha vědeckými teoriemi o nemožnosti života pod zemí. Nachází vzácné prehistorické pohřebiště, které skrývá mnoho přelomových objevů. Několikrát se ocitají v nebezpečí života, díky hrůzné bouři, nedostatku vody a nebezpečným živočichům. Zpět na zem se dostávají díky výbuchu sopky, která je dopravila zpátky s valící se lávou. Středu Země nedosáhli, ale jejich cesta přesvědčila skeptické vědce o možnosti života pod povrchem Země. ISBN: 13-069-65... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1965 , SNDK - Státní nakladatelství dětské knihyOriginální název:
Voyage au centre de la Terre, 1864
více info...
Přidat komentář
Tato kniha mě nejdřív zaujala tím, že je to Verneovka, potom jsem zjistila, že je výborně čtivá a má hodně cizích slov. Proto, jsem se rozhodla si ji přečíst a udělala jsem dobře.
Myslím si, že mi dala hodně dobrý návrh na další psaní malého příběhu, které si občas z radosti vymyslím (např: Země LOVE a Příběh o koni).
Tato kniha je psaná ve staré češtině a proto jsem občas ňákému slovu nerozumněla.
Tuto knihu bych doporučila, protože je to kniha, kterou by jste klidně přečetli za jeden den a u které by jste vždycky s otevřenými ústy čekali, jak to dopadne.Taky bych ji doporučila lidem okolo 9-20 let.
Zkušenost této knížky mě posunula o hodně dál, protože jak už jsem říkala, tak tu bylo hodně slov, kterém jsem nerozumněla a nejlepší byly ty slova, jak se na nich pan profesor Lidenbrock vždycky zasekával. :D
Jedna z nejznámějších Verneovek, která se dočkala četných zpracování. Originál mě rozhodně nezklamal. Celá koncepce sestupu do nitra Země, včetně popisu tamní krajiny, je vzhledem k době kdy byla napsána obdivuhodná a patří mezi nápady, kterými Verne ovlivnil celé generace čtenářů a spisovatelů sfi-fi.
Nádherný, napínavý příběh. Zhltala jsem ho velice rychle. Jen kdyby tam bylo míň těch geologických vyprávění, žula tam, slída tam, čtvrtohory tam a tak podobně. Stejně jsem tomu nerozuměla, takže tyhle části jsem přeskakovala, ale jinak samotný děj, hlavní postavy, všechno bylo užasné. Mám ráda takovéhle výpravy, cesty do neznáma. Člověk neví kde přijde, kde vyjde, na co narazí, co uvidí...
O této knize již básnilo tolik čtenářů, že jsem ani já neodolala si ji přečíst. Ze začátku se mi autorův styl velice líbil. Používal krátké věty, nic komplikovaného. Ovšem další putování, které profesor se svým vnukem zažil, nebylo nijak moc obsáhlé. Musím podotknout, že mě ke konci kniha už víceméně nudila. Ale jenom trochu - je to věc názoru.
Konec byl předvídatelný. Každopádně mě i kniha svým způsobem zaujala a doporučila bych ji se třemi hvězdičkami.
Zajímavá knížka. Nikdy jsem dobrodružné knížky nevyhledávala, ale tato se mi opravdu líbila :)
Četl jsem ji při dlouhém čekání na letišti a skvěle mi tu nudu zkrátila. Námět perfektní, pár nudných pasáží profesorského hašteření, ale jinak pěkné netradiční dobrodružství.
Cesta do středu Země mne provází životem od dětství a stále patří mezi mé nejoblíbenější knihy.
Podle této knihy již bylo natočeno několik filmů, ale číst "Verneovku" - to má přece své kouzlo a jedinečnost. A dostat se do středu naší Země a prožít neskutečná dobrodružství , na to se nezapomíná.
I v dnešní době space oper, kyberpunku a pod. jedna z nejfantastičtějších knih – rozumějte knih, kde autor pouští fantazii opravdu na špacír. A jak krásný špacír to je! A přes všechna úskalí tohoto špacíru archetypálně vernovský profesor Lidenbrock dává průvodci plat vždy přesně v sobotu – ať se v moři perou třeba ichtyosaurus s plesiosaurem (kdyby vyšel román v Preslově překladu, což samozřejmě časově není možné, ten druhý byl by bezpochyby zván plavnoještěr). Verne se nechává inspirovat Poem (ne naposledy) a myslím i středověkými legendami (velryba-ostrov), a inspiruje svoje následovníky. Z nich je třeba zmínit A. C. Doyla a pro nás hlavně Ludvíka Součka, díky kterému má toto dílo pro československého čtenáře zvláštní přitažlivost, protože Součkova skvělá trilogie Cesta slepých ptáků na ně přímo navazuje. Pročež se doporučuje P. T. čtenáři nejen tato kniha, ale hned několik dalších. Ó důvtipný Saknusseme!
Občas si říkám, co by Cicero řekl na Saknussemovu latinu. Kod fecit. Třikrát sláva Islandu!
Knihu "Cesta do středu Země" jsem dostal po tátovi, ale nevím, jestli ji vůbec někdy četl. Byla to také první a prozatím jediná "Verneovka", ke které jsem se dostal - a s politováním musím říci, že jsem čekal trochu více. Vlastně o dost více..
Už je to dlouho od vzniku tohoto románu, věda poskočila daleko dopředu, ale kdo má chuť a náladu na klasický vědecko-fantastický román s napínavou zápletkou, rozhodně neprohloupí. Ale hlavně si ten žážitek nenechte zkazit tím, že pak zhlédnete některé filmové pracování tohoto románu, ty nemají s Vernem moc společného.
Štítky knihy
Island zfilmováno šifry sopky dobrodružství kryptografie, šifrování výzkum výpravy a expedice rozhlasové zpracování vykopávky, terénní výzkum výzbroj sci-fi romány světová literaturaAutorovy další knížky
| 1937 |  Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Jsem hodně překvapen, jedná se o velmi příjemné čtení. Není to moc dlouhé, ale zároveň je to propracované. Jules Verne byl evidentně fandou mineralogie a pravěké historie, což se odráží na jeho knihách. Ze začátku mě odrazovala ich-forma vyprávění, kterou moc nemusím, ale díky tomu, že je kniha formou deníku, tak mi tenhle styl vyprávění po chvilce naopak naprosto sednul. Jazyk není náročný, originál sice neznám, ale překlad je psán moderně a archaismů je minimum. Líbí se mi propojení vědeckých poznatku a fantazie, díky tomu příběh knihy působí hodně uvěřitelně - až měl člověk místy pocit, že se nejedná o fikci, ale o cestopis. Škoda jen, že děj odehrávající se \"ve středu Země\" nebyl obsáhlejší, rozhodně bych se nebránil rozsáhlejšímu objevování tohoto světa. Konec nastal až moc rychle, na druhou stranu může čtenář nechat pracovat představivost.