Pohádkový dědeček
Eduard Petiška
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/293571/mid_pohadkovy-dedecek-dq5-293571.jpg
5
203
203
Půvabná knížka pro nejmenší čtenáře o tom, jak malý chlapec Martínek cestuje s dědečkem vlakem za babičkou. Vydání 6.
Přidat komentář
Pohádkový dedeček se stal jednou z mých nejoblíbenějších pohádkových knih mého dětství. Nejedná se přitom o typické pohádky, ve kterých vystupují princezny a draci, ale o pohádky, kde je hlavní postavou semafor, pes nebo nenasytný vrabec. Celkově jsou ty pohádky moc hezky napsané. Ještě dnes si vzpomínám, jak mi bylo toho nenasytného vrabce líto. Navíc velké plus za krásné ilustrace.
Kniha mého dětství. Nádherně ilustrovaná panem Zdeňkem Milerem.A moje nejoblíbenější pohádka je..o nenasytném vrabci:):)
Nádherné ilustrace a čtení pro malá ouska jak stvořená. Těším se až si jí naše malá sama přečte a budeme si o ni povídat. Cesty vlakem už asi nejsou tak dobrodružné.
Pěkné pohádky. Nejvíce se asi líbila Pohádka o nákladním vlaku a Pohádka o poslední vlaštovce. I další byly, ale moc hezké. Pohádky se čtou dobře. Knížka je i hezky ilustrovaná. Když vidím ty ilustrace, tak si vzpomenu na knížku O veselé mašince, kterou známe zpaměti. :-) Knížku vřele doporučuji. Jak dětem, tak i rodičům, kteří čtou svým dětem před spaním.
Chudák knížka. Už byla tolikrát čtená. Divim se, že se ještě nerozpadla. Malej miloval pohádku: Jak se auto předhánělo s vlakem. Já zas vždy milovala: O nenasytném vrabci. Ilustrace jsou strašně roztomilý
Moc krásná knížka nejen pro děti, ale i pro rodiče či prarodiče, kteří ji svým dětem přečtou. Pohádkový dědeček vyprávějící zábavné a poučné příběhy ve vlaku svému vnukovi je krásný a zajímavý motiv. Kniha je navíc doplněna roztomilými ilustracemi od Zdeňka Milera. Mezi mé oblíbené příběhy patří Jak se kluci neuměli spočítat, Na co Toník zapomněl a O panu Šnoufousovi. Knihu jsem zdědila po svém dědovi a nyní jsme ji četli se synem. Až povyroste, nechám dědečka, aby mu jí ještě jednou přečetl. Doporučuji všem.
Krásná kniha, nápadité příběh, psáno jak pro dětskou představivost, tak pro rodičovskou povinnost.
Knihu Pohádkový dědeček jsem dostala jako malá od rodičů a úplně jsem si ji zamilovala. Teď jsem ji se stejnou láskou předala své dceři a čteme si ji před spaním. Knížka je napsaná neuvěřitelně milým způsobem, úplně vás pohladí po duši a při každém čtení vás znovu a znovu přiměje k úsměvu. Většina příběhů je také poučná a naprosto nenásilnou formou děti poučí o tom, se má a nemá dělat, proč nebýt líný, lakomý nebo nenasytný... Dcerka má teď navíc právě "mašinkové" období a každý den musíme chodit na nádraží koukat na vláčky. Proto jsou teď pro ni pohádky vyprávěné ve vlaku a často i o vlacích úplně ideální :)
Vůbec první pohádková knížka, kterou jsem přečetl sám - a ještě s tak skvělými ilustracemi!
A potom jsem ji opakovaně používal i pro své děti a vnoučata - a to ještě dříve, než vnoučata sama četla. No to se snadno vyhrávají plusové body u vnoučat, je-li děda sečtělý!Jednoho dne, pro mne jednoho z nejkrásnějších dnů mého života,jsem odevzdával mého vnoučka do mateřské školky ráno k pedagogické výchově, vnuk odešel do třídy a já si četl pokyny na nástěnce, vyšla učitelka s pěti dalšími dětmi a mým vnukem ze třídy do šatny a uvedla scénu: "tak děti to je TEN pohádkový dědeček!!" Ještě dnes mi to vhání slzy do očí, po deseti letech, jak moc vnuk si ve své fantazii spojil perfektní výkon autora a ilustrátora se svým dědou a přidával své zážitky s dědou jako další díly knížky. Děkuji Vám pánové!
Je tak krásné vidět, že knihy zasunuté v mých dětských vzpomínkách, vycházejí stále znovu a mohou tím dalším a dalším dětem darovat nezapomenutelné chvíle.
Moje oblíbená: O nenasytném vrabci. Jak já mu přála, aby to s ním, i přes jeho chybu dopadlo dobře !
Autorovy další knížky
| 2005 |  Staré řecké báje a pověsti |
| 1975 | Birlibán |
| 1996 | Alenčina čítanka |
| 1986 | Příběhy tisíce a jedné noci |
| 1987 | Anička a básnička |
Jedna z knížek, která mě v dětství minula, ale o to víc jsem si ji užila při večerním předčítání. Opravdu výborná kniha pro děti, žádné složité souvětí a cizí slova, tak jak je u pana Petišky zvykem. Navíc jsou pohádky kratší, což je někdy výhoda. A ilustrace? Prostě paráda. Nádherných pět hvězd. :-)