Pohádky
Oscar Wilde
Slavné Wildovy pohádky z jeho dvou sbírek Šťastný princ a Dům granátových jablek rafinovaně propojují záměrně prosté výrazové prostředky s nesmírně vizuálně působivou obrazností a ušlechtilým etickým poznáním. 01-086-84
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 1984 , OdeonOriginální název:
Stories, 1888
více info...
Přidat komentář
Krásná sbírka krásných pohádek. První ze dvou sbírek (Štastný princ a jiné pohádky) mě opravdu dojaly svoji krásou a ponaučením. Četly se moc hezky. Ale ta druhá polovina byla taky krásně napsaná, ale ne tak pěkně jako první. Ale přesto je to okouzlující a myslím si, že přesto jak je to smutný, místy i morbidní, tak to stojí dětem přečíst, aby nežily za oponou z růžové látky. Čím dřív poznají jaký je svět, tím budou připravenější a o tom pohádky asi mají být. Připravovat dětičky na později :-). Jsem ráda, že jsem si ji přečetla.
Krásné pohádky, ale krásné v tom smyslu, jakou mají hlobku a myšlenku, přes to, že většina z nich mě buď téměř rozbrečela, nebo rozčílila.
Pohádky v této knize vedou k opravdu hlubokému zamyšlení a nejedna mě rozplakala. Na začátku knihy mě zarazily smutné nebo i morbidní konce, jako například v pohádce SLAVÍK A RŮŽE nebo ODDANÝ PŘÍTEL. V obou těchto případech hlavní hrdina doplácí na naivitu, se kterou příliš věří ve velké přátelství nebo lásku. Co mě na této knize ale nejvíce zaujalo, byly často celkem reálné příběhy, zakončené, bohužel, většinou tím nejhorším; smrtí nebo zatracením toho nejčistčího. Podle mého názoru autor touto knihou kritizuje reálný svět.
Miluju tyto pohádky...ukazují pokrytectví, ironii a negativní realitu světa, ve kterém žijeme...a bude to čím dál horší...:( Láska, přátelství, tolerance a spokojenost s tím, co máme - to by mělo vládnout světu...doporučuji každému :)
"Jsou dva světy. Jeden prostě existuje, aniž se o něm mluví. Tomu se říká skutečný svět, protože o něm není třeba mluvit, abychom jej viděli. Druhý je svět umění-o tom je třeba mluvit, protože by jinak neexistoval."
Velmi povedena, poucna a nadcasova kniha, ke ktere se rad vracim. Rodice mi take z ni cetli a ja zas z ni predcitam sve pritelkyni.
Pravý mistr pera. Nebála bych se ho zařadit mezi Autory hned vedle Shakespeara a Carrola. Klobouk dolů.
Dětem bych je sice nedoporučovala, pokud se nechtějí bát nebo rozplakat, ale mně se knížka moc líbila... Náměty jsou hodně originální a poučka v příběhu není tak vynucená, jak jsem u některých děl zvyklá.
Hmm, jak jen okomentovat toto místy trpké, místy úsměvné pohádkové dílo? Wilde si opět neodpouští svou jízlivost, stejně tak ale vystupuje jakási ušlechtilost, smutné povzdechnutí nad zaběhnutým chodem věcí. Rozhodně se nejedná o čtení pouze pro děti, ale to ostatně platí u spousty pohádek.
Pokud bych měla vytyčit něco, co mě zaujalo, spíše uchvátilo nejvíc, pak jsou to rozhovory mezi zvířaty, potažmo mezi raketami, světlicemi, římskými svícemi a jinými dělobuchy. Mají v sobě jakési dětské kouzlo, přestože jsou tvořeny s notnou dávkou důvtipu.
"Brr!" zavrčel vlk, kulhající s ohonem vtaženým mezi nohy hustým podrostem. "To je počasí naprosto nestvůrné. Proč s tím vláda něco neudělá!"
"Viď, viď, viď?" štebetali zvonci. "Ta naše stará země umřela a leží tu vystavena v bílém rubáši."
"Země se bude vdávat a tohle jsou její svatební šaty," špitaly si hrdličky. Drobné růžové nožičky měly skoro omrzlé, ale považovaly za sovu povinnost dívat se na situaci romanticky.
"Nesmysl," bručel vlk. "Já vám povídám, že za to za všechno může vláda, a jestli mi nevěříte, tak vás sežeru." Vlk uvažoval zcela prakticky a nikdy mu nechyběly pádné argumenty.
"Nu, co mne se týče," řekl datel, a to byl rozený filozof, "já když se má něco vysvětlit, neohlížím se po nějaké atomové teorii. Co je, to prostě je, a teď zrovna je strašná zima."
Tohle jsou tak nádherně smutné a teskné příběhy, že je pokaždé obrečím. Tahle kniha opravdu umí chytit za srdce.
Nádherné pohádky. Jedny z nejlepších, co jsem kdy četl. Pohádky, které dokáží probudit a oživit srdce. Nejen pro děti ale i pro dospělé. Jo smutné i krásné zároveň a v tom utrpení je přeci ta krása.
mám slovensko-anglickú verziu tejto knižky a je naozaj pekná. Príbehy,aj keď sú dlhé s rozsiahlym opisom, skrývajú hlboké myšlienky.
Smutné, ale to proto, že Wilde byl zklamaný z Angličanů. Odsoudili ho, opovrhli jím, ale "díky" tomu mohla vzniknout takhle perfektní knížka. Dojme a rozněžní. Je v ní víc moudrých myšlenek než v lecjakém románu. A ten styl! Nad Wilda není! Kdo umí, ten umí!
Na pohádky až moc realistické, což jsem od mistra mohla očekávat.
Krása však neznamená jen šťastné konce a ukrývá se v každém písmenku, když člověk prozře.
Byly to pro mě nádherné noci s pohádkami, které pohladí i zabolí z nich u srdce.
Snad kvůli tomu, že pro krásu se musí trpět?
Část díla
Hvězdné dítě / Dítě hvězdy / Hviezdne dieťa
1888
Infantčiny narozeniny / Infantkine narodeniny
Jedinečná raketa / Pozoruhodná raketa / Podivuhodná rachejtle / Neobyčajná raketa / Výnimočná raketa
1888
Mladý král / Mladý kráľ
1888
Oddaný přítel / Věrný přítel / Oddaný priateľ
1888
Autorovy další knížky
1999 | Obraz Doriana Graye |
2005 | Jak je důležité míti Filipa |
1999 | Lady Fuckingham |
2004 | Strašidlo cantervillské |
1919 | Slavík a růže |
Konečně pohádky, jež se mě dotkly. Abyste věděli, já pohádky většinou ráda nemám, jelikož se mi zdají hloupé, předvídatelné a naivní. Ale tady jsem měla slzy na krajíčku a jen si v duchu opakovala, jak krásné ty příběhy jsou. =) Můj nejoblíbenější příběh je "Šťastný princ" a doteď mě mrazí, když si na onu pohádku vzpomenu. =)