Stín větru
Carlos Ruiz Zafón
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/152373/bmid_stin-vetru-rdX-152373.jpg
4
1247
1247
Pohřebiště zapomenutých knih série
1. díl >
Stín větru, strhující příběh s prvky historického i gotického románu, se brzy po svém vydání stal celosvětovým bestsellerem vydaným ve 45 zemích. Jeho vypravěč a zároveň hlavní hrdina Daniel Sempere již jako zralý muž vzpomíná na dětství a dospívání, výrazně ovlivněné románem Stín větru záhadného autora Juliána Caraxe. Daniel knihu získá na tajuplném pohřebišti zapomenutých knih v den svých desátých narozenin, a nastoupí tak na spletitou cestu iniciace do světa literatury i dospívání. Životní osudy hlavního hrdiny na jedné straně a postav soustředěných kolem enigmatického Caraxe na straně druhé se začnou protínat, až nakonec vytvoří složitý mnohavrstevný propletenec… Na úspěch Stínu větru navázal Carlos Ruiz Zafón napínavou Andělskou hrou (Knižní klub, 2010) a do tajuplných zákoutí starobylé Barcelony zavádí čtenáře do třetice v Nebeském vězni (právě vychází v Knižním klubu).... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2013 , Knižní klubOriginální název:
La sombra del viento, 2001
více info...
Přidat komentář
Pomoc! Právě jsem tento skvost přečetla a panikařím, protože je konec. Kniha mě celou sežrala, absolutně pohltila. Ó, pane Zafóne, co jste mi to provedl ☺️
Carlos Ruiz Zafón je neskutočný rozprávač. Bavilo ma to úplne celé, napriek pozvoľnému napredovaniu. Citátov by bolo možné za vedro vybrať a ani jeden neurazí. Poznáte to, čítate si, čítate a občas sa blbo usmievate a krútite hlavou.... Kde na to chodí ? Nestáva sa mi často, že si prečítam myšlienku a mám chuť vstať a zapísať si ju. To, že to nakoniec nikdy neurobím, že som až taký lenivý ma napríklad aj teraz neskutočne štve.
Po dvou stech stranách mám dojem, že tu knihu čtu celou věčnost. Nicméně je čtivá, úplná, kouzelná a velmi poutavá, a to i přes pomalé tempo. Kloužu z jedné stránky na druhou, říkám si, že si dám pauzu a stejně čtu dál. Dávám pět hvězdiček.
Ze začátku jsem si říkal, že je ta kniha taková pomalejší, ale po chvíli to přestane vadit a už jsem se jen těšil až se dozvím jak to všechno dopadne. Krásná kniha. Už se těším na další díl.
Bohužel jsem od knihy čekala víc :( První jsem četla Marinu a ta mě nadchla. Tenhle příběh byl pro mě až moc zdlouhavý a něco se začalo dít až posledních cca 100 stran. Zápletka se dala předvídat už od začátku. Velký dík překladatelce, která knihu udělala čtivější.
Stín větru mě uchvátil, pohltil a semlel...strašně moc se mi tato kniha líbila, má opravdu velké kouzlo...dýchá tajemnem a dobrodružstvím...
Pořádně nevím, co si o Stínu větru myslet. Nemůžu říct, že bych s hrdiny dýchala, klidně jsem knihu i na pár dní odložila… Na druhou stranu, není nic, co bych mohla vytknout. Atraktivní prostředí, tajemný příběh, zajímavé postavy, kniha v hlavní roli. A závěr se vážně povedl – posledních sto stran už jsem četla na jeden zátah. Takže asi dobrý. :)
Nakonec 5*, i když jsem se nemohla do knihy začíst, ale překvapivé rozuzlení a čtivost závěru knihy můj názor na knihu vylepšil. :) Nejspíš sáhnu po další z autorových knih.
V knížce se prolíná několik žánrů, je obtížné ji zařadit, ale spisovateli se víceméně podařilo všechno propojit a vznikl poměrně sourodý celek. Zajímavý počin, přesto mě neuchvátil tak, abych dala plný počet bodů, mimo jiné i proto, že opěvovaná magická atmosféra Barcelony zatím není mým osobním zážitkem. Jak píše většina čtenářů - skvělá je postava Fermína, jeho životní filozofie, jazyk, myšlenky. Trochu v pozadí stojí postava otce, který mladého Daniela na Pohřebiště zapomenutých knih zavedl. Bez jakéhokoli patosu z něho čiší pochopení pro mnohdy nepochopitelné chování syna, je mu oporu a zázemím. Příběh balancuje nad propastí červené knihovny, střižené horrorem a detektivkou. Ale autor to úspěšně ustál. Přesto po dalších dílech asi nesáhnu.....
Naprosto dokonalé a milé čtení pro všechny, kteří mají rádi knihy a příběhy kolem nich :-) občas se děj trochu moc táhl, ale ve výsledku mi to vůbec nevadilo, je to moje první kniha od autora a myslím, že sáhnu po další :-)
(SPOILER)
Mohla bych okopirovat cely komentar uzivatele Trudos, ale pokusim se napsat i neco vlastniho.
Stin vetru - pribeh se zapletkou jako z anticke tragedie nebo z lacineho paperbackoveho romanu - autor obalil rafinovanou pavucinou slov, okorenil nejruznejsimi naznaky a linkami na jina dila a vysperkoval uzasnou postavou Fermina. Knihomoly potesi svet spisovatelu, knihovniku, vydavatelu a tajemne pohrebiste zapomenutych knih. Celou knihu beru jako poctu literature - vcetne te sestakove (nebo mozna prave ji).
POZOR MUZE DALE MUZE OBSAHOVAT DROBNE SPOILERY
(drobna) NEGATIVA - 1) Pohrebiste zapomenutych knih hraje vlastne v celem pribehu velmi malou roli - cekala jsem nejake tajemstvi spojene primo s nim, ale tak to neni. Nebudete behat po tajemnych chodbach a lustit nejake zahady primo tam. Do knihovny se dostanete jen na zacatku a kratce v druhe pulce knihy, pribeh je nakonec o necem jinem. 2) Samotne rozreseni zahady - i kdyz celkove se mi kniha libila, k dlouhé kapitole s Nurii - kde se vsechno nakonec vsechno vysvetli - mam urcite vyhrady. Tedy ne primo k te kapitole, ale k tomu jak je ke konci kniha jaksi uspechana, autor si trochu ulehcil praci. Daniel porad tape, nakonec se vse vysvetli v dlouhém dopise od Nurie, a pote uz nas ocekavaji jen kratke kapitolky na zaver 3) Postava Clary Barcelo - na zacatku ji autor uvede jako osudovou zenu, ale vlastne nakonce v pribehu zadnou roli nema.
POZITIVA 1) Celkova atmosfera pribehu, tajuplna Barcelona, vsudypritomne napeti, pochmurnost Frankova Spanelska, 2) Postava Fermina - tento moudry pruvodce a glosator me proste "dostal", 3) To jak si autor s pribehem hraje, propleta (zapomente na logiku, ano nektere veci mohou byt nelogicke a pres caru), ale celek pusobi dobre, 4) Jazyk - autor si s jazykem opravdu vyhraje 5) Postavy obecne - jako z praveho gotickeho romanu - zaporaci jsou zaporni, kladasove cestni, ale hlavne je vidite pred sebou.
U celkoveho hodnoceni jsem diky nekterym drobnostem, ktere mohou vadit trosku vahala. (Ne, tehotenstvi (hned dvakrat) po par dnech opravdu nezjistite + v dopise Nurie jsou veci, ktere nemohla vedet), ale jak pisu vyse - cert vem logiku:) Celkove to ale byla (jak pise Trudos) cira magie.
Takze nakonec 5 hvezd a dalsi pribehy z Pohrebiste zapomenutych knih si jeste urcite nekdy prectu.
Kniha se mi moc líbila. Začátek je trošku zvláštní, 11 letý kluk, který se zblázní do starší holky, chvilku jsem se bála, aby o tom nebyla celá kniha..
Kniha je plná lásky, jak naplněné, tak nenaplněné, nenávisti a spousty závisti od některých postav. V knize mám ráda, když se vrací do minulosti, povídání postav o minulosti mi tedy nevadilo..
Každá postava je hezky vykreslená, i ty zlé postavy jsou skvělé.
Hezky vykreslena stará Barcelona.
Možná sáhnu i po pokračování.
Na začiatku knihy (asi prvých 50 strán) som si hovorila, čo to je za detskú knihu, a prečo vôbec cítam o živote nejakého 11-ročného Daniela. Po 50-tke sa to prelomilo, kniha ma do seba vtiahla a prečítala za pár dní. V čom skvie jej tajomstvo úspechu? Podľa mňa práve v dobrodružnosti- vždy sa tam niečo udeje, niečo posunie dej, objaví sa nová postava, iná postva urobí niečo, čím sa to opäť celé zamotá. Myslím, že tá dobrodružnosť pracovala už na úkor nejakej estetickej literatúre, a mám pocit, že túto knihu možno viac budú čítať mladšie ročníky s občasnými vsuvkami aj pre dospelých (*Spoiler: napríklad o tom, ako sa Clara milovala, alebo o tom, koho Daniel prepašoval do starobinca a podobne).
Je to kniha na dlhé studené, zimné večery, keď máte chuť piť kakao a zároveň cestovať svetom fantázie.
Zpočátku jsem byl z knihy nadšený, postupem času nadšení mírně ustoupilo do pozadí a následně se zase zvýšilo jako na počátku.
Líbilo se mi, že Daniel pracoval v antikvariátu, navštívil knihovnu, mluvilo se o knihách, to bylo moc fajn. Rovněž jsem si oblíbil postavu Fermína, který dával různé rady Danielovi. V knize nalezneme lásku, napětí, některé události byly pro mě zarážející a smutné. Líbily se mi popisy Barcelony. Celkově se dá říci, že jsem byl s knihou spokojený. Pokud by měla kniha méně stran, tak by to nebylo na škodu.
Citáty, které mne oslovily:
Kdosi řekl, že ve chvíli, kdy přemýšlíš nad tím, zda máš někoho ráda, už jsi ho navždy přestala milovat.
Lidé jsou vážně zlí.
Nejsou zlí, ale pitomí a to není totéž.
Zlo představuje jakousi morální hodnotu, vyžaduje záměr a jistou úvahu. Pitomec nebo blb nijak nepřemýšlí ani neuvažuje. Jedná pudově jako hovězí dobytek. Je přesvědčen, že jedná správně, že má vždycky pravdu, a je pyšný na to, že se s odpuštěním tentuje do každého, kdo mu připadá jiný. Kdo se od něj liší, ať už barvou, vírou, jazykem, národností nebo, jako je tomu v případě dona Federika, svými volnočasovými aktivitami. Světu by vskutku prospělo více skutečně zlých lidí a méně omezených tupců.
Kniha je zrcadlem, v němž spatříme pouze to, co v sobě nosíme. Při četbě uplatňujeme svou mysl a duši, což je v dnešní době nedostatkové zboží čím dál hůře k sehnání.
Kniha ja úžasná a já jsem naprosto nadšená. Je to ROMÁN se vším všudy. Řekla bych, že je to skutečně perfektně odvedená spisovatelská práce. Radost číst....
Zamilovala jsem si všechny postavy, vč. těch záporných. Dobrý zloun je neocenitelný a postava komisaře Fumera je hodně (dobře) zlá. A Fermín jako průvodce a postava ze stínů, neochvějný optimista a životní rádce je k zulíbání.
Tajemství, dobrodružství, naplněná i nenaplněná láska, přátelství, soucit, nenávist, pomsta nad kterou zůstává rozum stát a naděje, že život zná vždycky ještě nějakou cestu, po které se dá jít.... to vše je tu skvěle nadávkované, tak aby se člověk zasmál a poplakal si a měl dobrý pocit z příběhu a času s ním stráveným. Čtěte !
Tak tohle určitě a rozhodně ano. Můj šálek kávy...Netvrdím, že se u této knihy dají dělat další tři věci jako u jiných. Tady se prostě musíte soustředit, ale odměna je převelice sladká....Při čtení se ponoříte do tmavých, spletitých uliček tajemné, katalánské Barcelony, kde za každým rohem na vás čeká....
Občas se musíte prokousat zdlouhavým popisem, ale mně to tentokrát neodradilo.
P.s. : pohřebiště zapomenutých knih....to je prostě spisovatelská nádhera
Štítky knihy
láska tajemno španělská literatura intriky incest Barcelona mysteriózní, mystéria fantaskní o knihách
Autorovy další knížky
| 2018 |  Stín větru |
| 2012 | Marina |
| 2019 | Labyrint duchů |
| 2018 | Andělská hra |
| 2013 |  Kníže z mlhy |
Neobyčejně krásný tradiční román, jehož příběh nás zavádí do krásného katalánského města Barcelony, začíná na začátku 20. století a končí v letech 1966. Dětství a vlastně celý život Daniela ovlivnila kniha Stín větru, kterou si vybral na pohřebišti zapomenutých knih. Jeho osud se začíná prolínat s životem autora tohoto románu , až je z toho mnohovrstevnatý, ale přehledný propletenec. Protože pan Zafón je výborný vypravěč, který vás chytí za srdce, hrdinové prožívají lásku, nenávist, krutost i něhu a místy nás obklopí tajemná atmosféra bývalých honosných sídel. Příběh je zpočátku pomalejší, ale pak jsem odložila o den i odjezd na hory, abych knihu dočetla.
A co je vlastně úložiště zapomenutých knih?: " ..................... když nějaká kniha upadne v zapomenutí, my strážci, kteří o tomto místě víme, se postaráme o to, aby se dostala sem. Knihy, které si už nikdo nepamatuje, knihy ztracené v čase tu žijí navždy v naději, že se jednoho dne dostanou do rukou nového čtenáře."
A sem patří asi i tato kniha, protože jsem si ji vypůjčila už z knihovny ze skladu :))) Doporučuji.