Pokánie
Ian McEwan
Trinásťročná Briony sa stane obeťou vlastnej fantázie a spisovateľských ambícií a zničí život sestre Cecilii a jej milencovi Robbiemu. Rodinná sága na pozadí anglickej spoločnosti 20. storočia, ľúbostný príbeh poznačený tragickou hrou osudu a druhou svetovou vojnou s takmer filmovým účinkom pôsobí na všetky zmysly. Psychologicky realistický príbeh sa vďaka presvedčivému rozprávaniu hlavných postáv miestami mení na ilúziu a v závere zrazu nevieme, ako to vlastne bolo. Zahráva sa s nami minulosť, ktorú si každý pamätá inak. Osobné pokánie hlavnej hrdinky sa zhmotňuje v príbehu, ako sa mal stať, keby zvíťazila láska. Prečo by to nebolo možné?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2002 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Atonement, 2001
více info...
Přidat komentář
Film mě dostal už dávno, a knihu jsem zkusil ze zvědavosti. Zůstanu u skvělého filmového zpracování, i když proti propracovanému, táhnoucímu se literárnímu dílu nic nenamítám...
Jsem přesvědčen, že popsat tuto knihu nedovedu, jako Briony. Neboť ta by zvládla popsat vše a proč ne ? Ale prožívání příběhu a být s hrdiny bok po boku jsem zvládl na jedničku. Začátek lehce slabší ale od jistého dopisu, kde bylo to slovo, které tu nemohu napsat, jsem nemohl přestat číst.
(SPOILER) Představte si horký letní den, kdy je úmorné vedro a všechno se unaveně táhne. Přesně taková je první část knihy, a je taková zcela záměrně, abyste se i vy v tom horku patřičně opotili. Jenže vy se nepotíte jenom z letního dusna, ale taky proto, že víte, že se Briony brzy dopustí osudového omylu. Doufáte, že se stane zázrak, že zafunguje jedna ze sta drobností, které můžou zabránit tomu, co se chystá stát. Opravdu hodně si přejete, aby se ta hrozná věc nestala, ale ona se stane. A pak se před vámi otevře druhá část knihy, část nabitá akcí a sprintujícím dějem. Události se řetězí jedná za druhou až dočtete znenadání nakonec, zjistíte, kdo všechno přežil nebo nepřežil, a pak už jen koukáte jen tupě před sebe. A jakmile trochu vychladnete, tak si pustíte film s Jamesem McAvoyem, a žasnete, jak věrně byl natočen. Je to zážitek, který nelze než doporučit.
První půlka se neskutečně táhla a vůbec mě nebavila, ale vydržela jsem, i když jsem poslouchala audioknihu a hlas T. Medvecké se mi až tak nelíbí (raději mám hlubší hlasy, to není chyba přednesu, naopak, čte to výborně).
V druhé polovině, kdy se děj přepne do perspektivy Robieho, mě to konečně trochu chytlo. Hlavně, že přestaly hlavové konstrukce Briony.
I když to druhá půlka v mnohém vylepšila, přesto se mi líbí tahle kniha nejmíň z toho, co jsem zatím od autora četla nebo poslouchala.
Doporučila bych proto spíš Stroje jako já nebo Betonovou zahradu.
A já zkusím ještě něco dalšího, abych si, doufám, spravila názor.
Film jsem neviděla a kniha mě na něj nenalákala.
Musím ocenit, jak přesně se drží filmová verze předlohy. Zároveň je mi líto, že jsem dřív nedostala do ruky knihu a nemohla si postavy vykreslit podle sebe, takhle jsem před sebou hned viděla konkrétní herce.
Každopádně krásná kniha, velmi dojemná. Je až děsivé, co může dětská fantazie způsobit.
Román sa odohráva v priebehu cca 60 rokov.Malé dievčatko urobí veľkú chybu a trápi ju to celý život.Je to román o rodine - ako dobrí doplácajú na zlých a ako sa to dedí z mamy na dcéru atď...a do toho anglické spôsoby,Londýn a bohužiaľ vojna vo svojej nezmyselnej ukrutnosti...je to báječná kniha.Číta sa skoro ako lyrika...doporučujem.
Svým názorem a hodnocením budu vybočovat od zbytku čtenářů. Kniha je hodně lyrická, obsahuje neskutečné množství metafor, přirovnání, myšlenek. Bohužel jsem z knihy nadšená nebyla.
Moc pěkné a to hned z mnoha pohledů. Silný příběh, zajímavý zvrat. Spousta podnětů k zamyšlení. Spousta emocí. Dá se vina odčinit pokáním? Pro koho je pokání dobré - pro mne, pro ty kterým bylo ublíženo, pro okolí. Zpětně, když pokání už stejně nic nezmění - má vůbec smysl? A může mít pokání jinou formu, než si představujeme? A k tomu jako bonus, hra se stylem psaní. Pro slohový a školní rozbor by to byl ideální podklad. Jak knižní autorka stárne, tak se mění i styl psaní a styl jejich napodobenin. Musel to být pěkný oříšek pro překladatele a paní Válková si sním poradila podle mne krásně.
UCHOKNIHA (nádherně načteno Taťjanou Medveckou)
Román rozdělený do čtyř částí. První část se vleče jako líné horké letní odpoledne, kdy ale čím dál víc cítíte, že je něco ve vzduchu, že se něco nebezpečného blíží - bouře, která rozmetá všechny dosavadní jistoty, jakkoli se můžou zdát pevné. Velmi poeticky a obšírně odvyprávěné, skoro cítíte ty letní dny roku 1935, dusno k zalknutí... Druhá část je skokem do začátku války. Brutální, blátivé a šedivé. Tady už nejde o žádné náznaky - šílenost války je popsaná hmatatelně a bez příkras. Stejně tak třetí část - válka na druhé straně, v zázemí - bezpečném? A čtvrtá část je třešničkou na dortu - geniální završení skvělé knihy. Oceňuji výtečné vykreslení postav - ačkoli nenajdete jedinou, se kterou by jste se chtěli ztotožnit, přesto je dokážete vnímat a chápat. Pro mě osobně velké překvapení a ještě větší doporučení!
Přiznejme si to (byť to zmiňuju nerada) film byl parádní, ale styl, kterým je kniha napsána, už méně.
Oceňuji dobře vystavěný motiv a charaktery postav. Nicméně některé pasáže působí příliš rozvlekle. Necítím u děje gradaci, jen vysvětlování co a jak, především myšlenkových pochodů Briony. Ještě že je aspoň psaný z perspektivy několika postav.
Jsem ráda, že jsem ji přečetla a mám srovnání, ale jednou a stačilo. Nejvíce se mi od autora líbila kniha Na Chesilské pláži - krátké, rychlé, výstižné.
Byť jsou jednotlivé části knihy jedinečné, každá další, bohužel, ztrácí na kvalitě. Mistrovsky vystavěný psychologický román se mění ve velmi působivou živou válečnou prózu, kterou následuje tak nějak okleštěný, strohý popis potácejícího se vyhořelého člověka, který se snaží vykoupit v ubíjejícím shonu. Závěr pak tvoří sentimentální konfrontace s nemocí a minulého s přítomným a vcelku zajímavý, byť ne úplně ohromující plot twist.
Jak psalo několik předřečníků přede mnou, je škoda, že nezůstalo u stylu první části a že se mistrovsky vystavěné postavy a popisy děje z více perspektiv s přibývajícími stránkami zcela vytratily.
Velmi smutný příběh o tom jak vlastní nerozvážností zničit několika lidem život. Pozdní je lítost v době ,kdy už nejde nic napravit. Při čtení knihy jsem si uvědomila, že už jsem viděla film, který se mi zdál velmi zdlouhavý.
Pokánie je ľútosť nad spáchaným skutkom so snahou ho odčiniť, ale i veľmi výstižný názov tejto knihy.
Zatiaľ je to pre mňa najlepšia kniha od tohto autora, z troch doteraz prečítaných.
Príbeh pozostávajúci zo štyroch častí sa oproti iným dielam odlišuje atypickým literárnym prevedením, ktoré je u tohto autora charakteristické. Ani jedná z postáv si úplne nezískala moje sympatie, ale oceňujem ich dokonalú charakteristiku.
Rovnako ma pohltila atmosféra... hlavne opisy vojenskej ošetrovne so zranenými vojakmi, vo mne silne evokovali nezmyselnosť vojny.
Čerešničkou na torte bol pre mňa záver, ktorý vo mne zanechal ten pomyselný wow efekt...
Odporúčam skôr náročnejším čitateľom, ktorí dokážu dielo oceniť z viacerých perspektív.
Po první přečtené knize Na Chesilské pláži a také s ohledem na popularitu titulu jsem čekala o dost víc. Styl vyprávění stále na výbornou, ale žádná z postav si mě nezískala na svou stranu a potenciál příběhu mi nepřišel stoprocentně využitý. Ačkoliv jsem citlivější povahy, tímhle dílem mě autor nijak nedostal, stále jsem čekala silnější emoci, na to nepopsatelné "něco". Nebo mi prostě jenom "něco" uniklo. Jsem zvědavá na filmovou adaptaci. Slabší 4 *.
Nádherný příběh. Tuto knihu není možné jen tak "zhltnout", McEwanův spisovatelský styl to ani neumožní. Četla jsem ji dost dlouho, ale vůbec mi to nevadilo, naopak užívala jsem si ji.
Horko těžko se mi ze začátku četlo. A dlouhé popisy, odstavce sahající přes celou stránku, tomu moc nepomáhaly. Námět jako takový je fakt vydařený, postavy dobře zpracované po psychologické stránce, ale fakt to není můj šálek kávy.
I přesto, že jsem knihu nepřečetla na jeden zátah a občas se děj „táhl“, bavila mě, mám ráda romány, téma lásky, a také válečnou tématiku. Hned po přečtení knihy Pokání jsem zhlédla filmové zpracování. Musím říct, že na konci filmu jsem byla překvapená, přestože jsem věděla, jak to skončí. Nevím, čím to bylo, ale ve filmu byly některé věci asi lépe vyobrazené. Ale je to jen můj pocit. Většinou zastávám názor, že kniha je, a musí být, lepší než následné filmové zpracování, ale v tomto případě bych více doporučila film než knihu.
Na téhle knize vás jako první zaujme jazyk a forma vyprávění. Bohatá slovní zásoba, barvité popisy, odbíhání od dějové linky, které ale neruší celkový dojem (naopak je to součást kouzla). Minimálně první část je až rozkošně poetická - právě tak akorát, aby z toho nebyl kýč. Trochu zvláštní, až možná lehce rušivé, je členění do dloooouhých odstavců, osobně by mi vyhovovalo rozsekání na menší, už jen kvůli orientaci v textu.
Co se děje týká, samotný příběh je součástí něčeho, co si naplno uvědomíte až v poslední (čtvrté) části knihy, ale probublává to pod povrchem celou dobu. Nechci vyloženě spoilerovat, ale po přečtení komentářů mi to nedá, abych alespoň nepodotkla to, co mi po dočtení přišlo zřejmé. To, že je první část psaná z různých úhlů pohledu, má svůj důvod. Vlastně všechno, co v té knize je, je součást brilantního záměru autora. Mohu jen doporučit.
Autorovy další knížky
2008 | Pokání |
2007 | Na Chesilské pláži |
2015 | Myslete na děti! |
2020 | Betonová zahrada |
2021 | Stroje jako já |
Jako vždy závažné morální téma. Na rozdíl od jiných děl páně McEwana jsem dobrou půli knihy čekala, až se děj jaksi posune, a trochu mě to přestávalo bavit. Nicméně dočetla jsem, stálo to za to. A těším se tentokrát na Dítě v pravý čas.
Ale řeknu vám, já bych ji z těch schodů skopla...