Pokoj smrti
Jeffery Deaver
Případy Lincolna Rhyma série
< 10. díl >
Robert Moreno, americký občan žijící v Jižní Americe, se stane na Bahamách obětí kulky profesionálního odstřelovače. Vraždu si objednala americká vláda na základě informace tajné služby, že Moreno připravuje teroristický útok. Ta informace byla ovšem mylná: Moreno chystal nevinný protest, nikoli útok. Vyšetřováním alarmujícího případu jsou pověřeni Lincoln Rhyme a Amélie Sachsová. Zatímco Sachsová sleduje Morenovy stopy v New Yorku, Rhyme se navzdory svému postižení vydává na místo činu. Ocitá se tak v nebezpečné blízkosti odstřelovače – muže, který je zvyklý eliminovat jakékoli důkazy o svých činech. Včetně živých svědků, pochopitelně. Postupně vycházejí najevo další znepokojivé okolnosti a Rhyme se Sachsovou zjišťují, že nic není takové, jak se jim zpočátku mohlo zdát. Podaří se jim dosáhnout spravedlnosti, aniž by za to museli zaplatit vlastním životem?... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2013 , DominoOriginální název:
The Kill Room, 2013
více info...
Přidat komentář
Už desátý případ Lincolna Rhyma a já teprve teď objevila tohoto detektiva. Od Deavera jsem už četla Mělké hroby. Ty nebyly špatné, ale Pokoj smrti je o moc lepší. Samozřejmě musím přečíst i další Rhymovy případy.
Prvních asi 60 stránek jsem se nemohla začíst, ale potom se to krásně rozjelo a bylo to super až do konce, i když Jeffery umí i lépe :)
Jako vždy, případy Linka Rhyma mě prostě baví. Složitě vykonstruovaný případ, který zavání svévolným rozhodováním "významných" státních složek o životech lidí, ať už jsou nebezpeční nebo ne.
Dlouho mi trvalo se začíst. Nakonec se podařilo, ale skoro 600 stran pro mě tentokrát bylo celkově méně záživných. V sérii byly lepší, ale tady pro mě byla zajímavá linie intrik na úrovni vedení státu,...
Souhlasím s komentáři označujícími tento příběh za slabší z celé série. Chvílemi děj ztrácí spád, některé pasáže jsou skoro až nudné. Ale tak už to u celé řady autorů bývá, některé knihy se vydaří více, jiné méně. Ale zas tak špatné to nebylo, aby mě to dokázalo odradit od dalších knih tohoto autora.
Za mě dobrý. Možná trochu moc mrtvých. A asi mám mnohem radši, když je tam sem tam uměle vytvořený napětí (jako že kapitolo končí tak, že zcela jasně máme předvídat tragický pokračování / konec a ob kapitolu se ukáže, že to tak nebylo) než když vám u vašeho oblíbence ve dvou třetinách řeknou, že vlastně byl vrah :-D.
Série s Linkem je pro mě něco jako záruka dobrého čtení a vždy knihu doslova zhltnu. Tentokrát mne ale potrápil začátek - vyloženě mne nebavil, proto o hvězdičku méně. Zbytek knihy už hodnotím velmi kladně.
Velmi čtivá kniha, má až neuvěřitelný děj, neustálý spád a zvrat. Klasika. Příběhy Lincolna Rhyma jsou vždy zárukou dobrého čtení, dopředu nikdy není možné zjistit, kdo za vraždou stojí.
Na tuhle knihu jsem se chystala už dlouho, ale jaksi jsem pořád dávala přednost něčemu jinému. Kniha se četla dobře díky krátkým kapitolám, ale i tak někdy bylo zbytečně moc omáčky :-) každopádně Jeffery Deaver je klasika po které člověk rád sáhne! :-)
Pan Deaver umí psát. Vždycky sáhnu po jeho knize, když se chci začíst. Většinou jako oddychovku mezi těžkým čtivem. A sázka na Rhyma je prostě jasná. Kniha je dobrá, dobře se čte, a jako vždy spravedlnost vítězí. Jako vždy, nezapomene na žádnou osobu, a otevře si další konexe. Na této knize mě zarazilo, že pan Deaver si troškku zpropagoval recepty, které napsal, a zakomponoval je do knihy - vrahova největší záliba je kulinářské vaření.
Deaver za to nemůže ale den poté co jsem začala číst vyšla nejnovější Dallasová a já už pak nemyslela na nic jiného než co nejrychleji dočíst abych se mohla ponořit do New Yorku roku 2061. Ještě navíc je tento díl obzvlášť zdlouhavý, a taky mě nebaví jak se v každém díle neustále dokola vysvětluje rošt, šlapákova dcera, Lincolnovo zranění, Améliina modelkovská kariéra, střelecké umění, auta...Pro toho kdo čte jednotlivé díly popořadě je to neustálé omílání minulosti otravné. Co mi naopak vyhovovalo byly kratičké kapitoly. Díky za Rona protože bez něj by další díly nebyly!
65% - byla jsem varována, že tohle je zřejmě zatím nejslabší díl série o Sachsové a Rhymovi, takže jsem od toho mnoho nečekala. Zápletka je navázaná na americkou tajnou službu, která bezpilotními letouny na dálku likviduje protiamerické živly, a to přesto, že zpravodajské informace jak o závadnosti těchto živlů, tak i o jejich konkrétní situaci vhodné či nevhodné k likvidaci s ohledem na vedlejší ztráty, mohou být dost často mylné či rovnou zmanipulované. Úplně mi to nesedlo, půlku knihy mi trvalo se do příběhu ponořit, a to i s ohledem na to, že Rhyme se motal kdesi po Bahamách, zatímco Sachsová zůstala vyšetřovat v New Yorku a pár věcí dokonce i nedomyslela, díky čemuž zemřel nevinný člověk (a ona to až na krátké zamyšlení celkem v pohodě přešla). Záporné postavy byly tentokrát takové nemastné neslané (a zejména neprokreslené), jako by Deaverovi už docházela na padouchy inspirace, a tak jednoho aspoň nechal vařit podle svých vlastních receptů. A trochu únavné bylo to jeho obvyklé - "ukončím kapitolu s tím, že se někomu hodnému přihodí něco hrozného" - ovšem hned vzápětí to otočil a vyklubalo se z toho něco jiného - on tenhle postup používá samozřejmě ve všech knihách, ale tady to na mě vyskakovalo vážně snad v každé kapitole, a to s dost předvídatelnou následující otočkou o 180° - až jsem se při závěrečné scéně, když zcela záměrně ve čtenáři budil dojem, kdo že to jde na operaci, a pak tam šel (jak jinak) ten druhý musela smát, protože už to působilo trapně. Ale na detektivku je to pořád nadstandard, to jen že od Deavera čekám víc. Takže snad příště...
Pro mne zatím nejslabší díl Deavera. Do cca str. 150 mě kniha vyloženě nebavila, Než sáhnu po dalším díle Deavera, přečtu si asi jijiný žánr =)
Lincoln Rhyme je záruka ako vždycky. Super čítanie, zaujímavý príbeh. Môžem len odporučiť.
Štítky knihy
New York detektivní a krimi romány politika detektivní drsná škola nájemní vrazi kriminální thrillery
Autorovy další knížky
2014 | Sběratel kůží |
1999 | Tanečník |
2016 | Sběratel kostí |
2019 | Hra na nikdy |
2000 | Prázdné křeslo |
Vždy mi chvíli trvá než se zactu, ale pak už se těším vždy na další