Polovina tebe
Brit Bennett
Vignesova děvčata si budou jako dvojčata vždycky podobná jako vejce vejci. Avšak potom co vyrostou v malé černošské komunitě a v šestnácti letech se rozhodnou pro útěk, se liší nejen jejich všední životy, ale i všechno ostatní: jejich rodina, společnost, v níž se pohybují, a dokonce i jejich rasová identita. O mnoho let později jedna ze sester žije se svou dcerou ve stejném městečku, z kterého se před lety pokusila uniknout. Ta druhá se usadí ve světě bílých a její manžel o její minulosti neví zhola nic. Přesto, že sestry dělí mnoho kilometrů a stejně tolik lží, jejich osudy zůstávají propletené. Jaký vliv bude mít na příští generace, když se cesty jejich dcer protnou?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2021 , Ikar (ČR)Originální název:
The Vanishing Half, 2020
více info...
Přidat komentář
Bezpochyby silné čtení, přesto se nemůžu ubránit pocitu zklamání. Autorka v knize otevřela hned několik důležitých témat, mezi nimiž se objevuje domácí násilí, hledání vlastní identity, LGBTQ+ tematika a samozřejmě se tu objevuje také téma rasismu. Přesto jsem po dočtení měla pocit, že ve mně kniha nezanechala žádný hlubší dojem. Abych pravdu řekla, už teď je pro mě obtížné vybavit si, co se v příběhu vlastně událo a jaké pocity ve mně vyprávění vyvolalo. Přála bych si, aby autorka šla více do hloubky. Knížka se sice četla dobře, ale plynula stále konstantním tempem, příběh nijak negradoval a zkrátka tak nějak samovolně dospěl ke svému konci.
Stojí tedy Polovina tebe vůbec za přečtení? Určitě ano, zvláště pokud jste dosud žádnou knihu s podobnou tematikou nečetli. Já už jich mám přece jenom pár za sebou (nabízí se srovnání například s knížkou Zůstaň se mnou nebo I Am Change, přičemž obě se řadí k tomu nejlepšímu, co jsem četla; a do určité míry řeší podobná témata také kniha Anežka nebo Teď je řada na mně), takže mám Polovinu tebe s čím porovnávat. A ve výsledku mi příběh přišel dobrý, ale čekala jsem zkrátka víc.
Na tuto knihu jsem se moc těšila, nebyla vůbec špatná, naopak! Jen si myslím, že je škoda, že autorka nedokázala z takového námětu vytěžit mnohem více. Takový příběh by neměl nechat čtenářovo oko suché, ve mně emoce nevyvolal. Možná jsem hledala další ,,Černobílý svět" a srovnávala.
Příběh dvojčat Desiree a Stelley, povahově naprosto rozdílných, které vyrostou v malé černošské komunitě a v 16 letech se jejich životy rozdělí. Každá si hledá své místo v životě, svou identitu, nachází svůj osud....
V knize je nosným tématem rasová segregace, je to tak silné téma, že by si, aspoň podle mého, zasloužilo více prostoru pro každou z postav, a to nejen dvojčat, ale i jejich dcer, možná pár stránek navíc, možná vyprávění přímo z jejich pohledu.
Vypadá to, že jen kritizuji, ne, jen mé očekávání bylo větší. Dávám silné 4* a autorce ještě šanci u její novinky v příštím roce.
Mě osobně bohužel neoslovila, nemohla jsem se pořádné začíst. Kromě samotného klíčového tématu rasismu, který byl pojmutý jinak, než jsem čekala, mi nesedla ani překombinovanost. Najdeme tu mnoho témat, která se autorka snažila všechna vecpat do knihy o 330 stranách. Skákání v čase mě taky lehce mátlo a vždycky mi nějakou dobu trvalo, než jsem se zorientovala. Celkově jsem si k hlavním hrdinkám nenašla cestu a měla jsem docela problém knihu dočíst.
Nečetla se lehce, je to smutné čtení, ale je excelentně napsaná. Rozumím těm oceněním, která získala a také tomu, že pro anglicky mluvící čtenáře je to kniha s velkým K.
Pokud vás tato témata zajímají, chcete si rozšířit obzory a jste náročnější čtenář, určitě knihu můžu doporučit. Já s ní bohužel sáhla vedle...
Nejvíc knihu vystihuje asi tento citát z knihy: "Zůstat tím, čím člověk je, nebo se stát něčím novým, je pouze otázkou vlastního rozhodnutí, ať už to člověk bere z jakékoliv stránky."
Určitě zajímavá kniha o náhledu na rasovou problematiku 60. až 80. let, hledání vlastní identity a svého místa na světě. Dvojčata navenek téměř od sebe nerozeznatelná, ale povahově naprosto odlišná. A stejně tak odlišné jsou nakonec i jejich životy a životy jejich dětí.
Souhlasím, jak už tu je napsáno, že postava Reese mi přišla v knize zbytečná, jen ve snaze nacpat do knihy co nejvíc "kontroverzních" témat a jeho "bejby" mě úplně iritovalo.
Další co mi docela vadilo, bylo skákání v časové ose, vracení se a pak zase skoky vpřed, ke konci už jsem občas nevěděla, kde zrovna jsem, co už kdo ví a co ještě ne... To mi přišlo trochu překombinované.
Ale jinak skvělý překlad, moc mě bavila větná skladba, myšlenky... Ano bylo to i dost depresivní, nečetla se mi úplně lehce a budu knihu ještě chvíli zpracovávat. Takže až na pár drobných výtek jsem spokojená a za přečtení rozhodně stojí.
Kniha začíná v šedesátých letech v osadě, kde žijí jen černoši, kteří mají světlou pleť. Tam se také začíná odvíjet příběh Vignesových děvčat, dvojčat, jejichž životy se rozdělí a osud každé z nich se ubírá jiným směrem. Za mně to bylo dost neuvěřitelné, nicméně zajímavé a každopádně čtivé.
O každé z hlavních postav z knihy by šla napsat samostatná kniha, tak silné jejich příběhy jsou, bohužel na 330 stranách čtete tak trochu o všech a pořádně ani o jednom...tohle mně je líto. Nicméně kniha je čtivá a určitě stojí za to si ji přečíst.
Velká škoda pro ten nenaplněný potenciál!!
Velmi zajímavé a palčivé téma, u kterého prostě a jednoduše pokulhávalo zpracování. Zdlouhavé a mnohdy nelogické popisy mi při čtení dost silně vadily. Autorka skákala v rámci časové osy a nepřesvědčivě popisovala rozhodnutí některých postav (kupříkladu u toho konce jsem tedy úplně nepochopila, proč by se postava Stelly zachovala takto).
K postavám jsem si bohužel také cestu neprokleštila a jedna mě tam vyloženě iritovala (Reese). Taky někdy naleznete v knihách slova, která se opakují a vážně, ale vážně vám začnou lézt na nervy. Tak já to měla tady, neustálé Reesovo “baby”, které používal za každou větou, kterou řekl Jude, bylo na mě opravdu moc.
Je nesmírná škoda, že si autorka nerozpracovala jedno téma do hloubky, ale že se snažila na tak malém prostoru (300 stránek) vyložit hned několik - politických, rasových, genderových či socioekomonických problémů. Kniha působila dost zhuštěně a celá postava Reese tam byla, dle mého názoru, jen proto, aby si autorka mohla odškrtnout další položku.
Hodnocení celého textu pro mě vychází jako průměr. Četla jsem tento rok mnohem lepší a čtivější knihy a dost mě to mrzí, protože jsem měla velká očekávání.
Ještě bych ale chtěla zmínit jednu věc, a tou je autorčin popis chování Afroameričanů, kteří sami také hledí na barvu kůže (o tomto tématu se autorka rozepisuje celkem dost a tenhle aspekt v knize mě velmi zaujal).
Autorka v tejto knihe zpracovala niekoľko ťažkých tém týkajúcich sa černochov v rámci USA- rasová segregácia, otázka identity, hľadanie seba samého, domáce násilie, ... nuž bolo to miestami celkom ťažké čítanie. V tejto knihe som sa stretla s pojmom "passing" , o ktorom som priznám sa asi predtým nepočula a bolo veľmi zaujímavé sledovať osudy dvoch sestier-dvojičiek, ktoré prežívali dva úplne iné životy, v dvoch rozdielnych komunitách a čo to pre nich a ich dcéry znamenalo. Ozaj veľmi dobre napísaná kniha. AJ
Tak toto byla síla, jedna z nejkrásnějších knih. Dvě sestry dvojčata se rozejdou , aby každá žila svůj příběh. Po letech se kruh uzavírá jejich dětmi. Všichni zažijí plno ústrků, nenávisti a pohrdání. Bohužel nic není zadarmo. Krásný román pro romantické duše
Z knihy si odnáším velice smutné, až depresivní pocity, mnohdy jsem ji musela i na chvíli odložit, abych vstřebala tolik bolesti, dost často zbytečné. Svět je někdy hodně smutné místo k životu, važme si toho, co máme.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Boží kniha, boží příběh. Přesně tohle jsem potřebovala. Pokud mate čtecí krizi tohle vás vtáhne. Velmi dobře se kniha čte, vytáhla mě do děje a nechtěla jsem přestat číst.
Tento mnohovrstvý román jsem četla již před časem a knížka si získala mou naprostou pozornost, četla jsem ji jak k ní přikovaná. Jde o vícegenerační zpověď - o sestrách dvojčatech a jejich rodinách, přičemž cesty sester se nečekaně opět spojí právě prostřednictvím jejich dětí. Knížka pojednává mj. o samotě (rodinné, vztahové, společenské a i rasové), a nám středoevropanům nastavuje zajímavý úhel pohledu na rasové otázky vč. otázek sebeidentity, a to nenásilnou poutavou formou. Moc ráda si tento román zase někdy přečtu, snad se povedl překlad do češtiny, který nemohu hodnotit, protože jsem knížku četla v originále (český název je bohužel oproti originálu neúplný, místo "Mizející polovina" je to "Polovina tebe", zrovna slovo "mizející" vnímám v kontextu příběhu jako podstatné...).
Kniha je opravdu výborně napsaná a čte se doslova jedním dechem. Osudy Vignesových děvčat Desiree a Stelly jsou navýsost zajímavé a prostě se jim nedá odolat ;-). Dozvíme se toho celou řadu z jejich životů, které se započaly v Mallardu 60. let a pokračovaly do té doby, než se jejich cesty po útěku z domova rozdělily, aby se po dlouhých letech zase propojily... I když to není tak úplně dobrovolné, protože k tomu přispějí především jejich dcery, tedy sestřenice Jude a Kennedy. Celý příběh končí smířlivě, kdy matka dvojčat Adele umírá a její dcery se víceméně pokouší najít cestu zpátky k sobě - pokud to je vůbec po tolika letech možné...
Ve svém hodnocení se připojuji k názoru své oblíbené knižní přítelkyně Jarky (Šánka), protože i mne mrzí, že autorka jednotlivé osudy nerozvinula víc. Pokud by totiž příběh pojala spíše jako rodinnou ságu a napsala ho obšírněji, knize by to určitě jen prospělo. Ale i přesto se jedná o vynikající román, ubírám tedy pouze jednu hvězdičku a na další autorčinu knihu se budu moc těšit ;-).