Růže & dýka
Renée Ahdieh
Pomsta a rozbřesk série
< 2. díl
Jsem obklopená ze všech stran pouští. Jsem vězeň písku a slunce. A už nemůžu věřit ani své rodině... Má země se ocitla na pokraji války a kvůli temné kletbě jsem opustila královský palác i Chálida. Vrátila jsem se do bezpečí ke své rodině, ale brzy jsem zjistila, že už nemůžu věřit ani přátelům a že mě vězní lidé, které miluju. Dokáže najít Šeherezáda způsob, jak se vzepřít hrozivé kletbě a neztratit svou velkou lásku? A zabránit tomu, aby umírali další nevinní?... celý text
Literatura světová Fantasy Dívčí romány
Vydáno: 2017 , CooBooOriginální název:
The Rose & the Dagger, 2016
více info...
Přidat komentář
Poněkud natáhlé, kletba zrušena během mrknutí oka, prvních dvě stě stran taky žádný extra děj. Postavy sympatické, co se týče Rahíma naprosto zbytečné řešení, které nijak významně neposunulo děj ani další postavy. Džahándár naprostý slaboch, který měl na konci vše zachránit? Směšné. Místy trochu moc velká pohádka. Tři hvězdy patří jen a jen Chálidovi.
První díl se mi asi líbil trošku víc, ale i tak - bylo to prostě skvělý ❤❤❤ Přečetla jsem jí jedním dechem, ale 30 stránek před koncem jsem se asi na dva dny zasekla, protože jsem prostě nechtěla, aby to skončilo a tak jsem nebyla schopná pokračovat :D A jestli tohle není známka výborné knihy, tak nevím, co jiného by to mělo být :D ❤ Rozhodně si tu sérii musím někdy přečíst znovu!
Možný SPOILER!!!
Odkud začít? V každém případě se mi kniha opravdu moc líbila. Voněla po slunci, písku a exotickém koření. Ano, autorka se uchylovala ke zkratkovitému popisu děje. Něco opsala dlouze až sáhodlouze a to, co by si zasloužilo hlubší vhled, přešla skokem.Prostě se to stalo. Vše se až zázračně pohádkově vyřešilo. Ale proč ne? Vždyť je to pohádka. Hodně mě oslovoval význam cti. Ve smyslu, co čest znamenala pro postavy a jak se k ní stavěly. Dost jsem si toto téma v knize uvědomovala. Děj mě vtáhl a bylo to čtivé. Poplakala jsem si i zasmála, co víc si od knihy přát? Za mě mohu jen doporučit.
Tak tohle bylo o dost slabší než první díl. Autorka tam toho dala strašně moc, ale většinou danou myšlenku či záměr nedotáhla do konce a pak to rychle utla, protože se už blížil konec.
Je to škoda, protože příběh Chálida a Šazí se mi opravdu líbil :).
Upozornění pro slabší povahy: v tomto komentáři se neubráním spoilerům.
Překvapivě mě druhý díl zaujal víc než první. Jako kdyby všechny postavy dozrály (a nejvíc samozřejmě autorčin styl). Chálid je bezkonkurenčně k sežrání a celé dílo táhne (na rozdíl od Šeherezády). Boj s temnou kletbou je důvtipný, náročný, a přináší zasloužené rozhřešení. Názorový vývoj jednotlivých postav mě hluboce zaujal. Výjimku tvoří Džahándár, záporácký čaroděj z originálních pohádek - tuším z Aladdina? Klidně snáší představu, že dceru znásilnili, ale nakonec ji TÁÁÁK převelice miluje? Takže další zápory. Jen na okraj zmíním mé oblíbené logické nesrovnalosti. V knize se to hemží čaroději a kouzly, (O.K., jsme přece v Tisíci a jedné noci), ale zprávu do Chrámu ohně musí odnést, a teď pozor, sokol, který NEZNÁ CESTU. Hm. Že je létající koberec vybaven GPS navigací a autopilotem, dobrá, ale chtít po nejhloupějších tvorech planety identické schopnosti?
Naprostý propad v kvalitě nastane v závěru. Autorka se zřejmě rozhodla, že napíše konec přesně ve stylu Shakespeara, a to není pochvala. Každá postava, která se na stránkách jen mihne, je postižena buď sňatkem nebo smrtí. Zlomených srdcí nepočítaných. Bohužel tím kontraproduktivně klesá emocionální naléhavost podobného řešení. První tragická smrt vyloudí jednu dvě slzy. U té poslední si člověk říká CTKVJ (po cizozemsku WTF).
Takže pro Chálida posílám čtyři hvězdy a doporučení.
Nějak nevím jak tuhle knihu popsat. Podle anotace, jsem čekala něco jiného, ale rozhodně nejsem zklamaná :D Chálid se Šazí mi přirostli k srdci snad ještě víc než v prvním díle a opět to nebyly jen oni. Mám ale pocit, že tady už se autorka soustředila spíš na válku a vše kolem ní, než na tu hlavní zápletku v prvním díle. Na začátku sice byli nějaké zmínky o té kletbě a neštěstí, co by mohla způsobit, ale prakticky se nic nestalo a to už byla Šazí naživu opravdu dlouho. Taky mám dojem, že autorka dokáže ze všech situací až ladně vybruslit, bez toho aby zanechala nějakou větší škodu. Jako já jsem na 100% pro happyendy, ale celou knihu popisovala jak se připravují na válku, která se vlastně nakonec ani neodehrála. A řekla bych, že i těch pár smrtí, co se tam vyskytlo, bylo spíš jen aby se neřeklo. A rozhodně zůstává několik nevysvětlených věcí, ale s tím se asi budu muset smířit :) opět ovšem hodnotím velmi kladně, protože i přes některé ty drobnosti se mi kniha opravdu líbila.
Na druhý díl jsem se opravdu těšila. Zklamání je proto o to větší. Autorka se rozhodla popisovat bezvýznamné okamžiky a místa, namísto akce, důležitých mezníků děje a vývoje postav. Kdybych měla vyškrtat hluchá místa, rozsah by se nejspíš pohyboval okolo 150 stran. Na druhou stranu okamžiky, jež si bezpochyby zasloužily větší pozornost, jsou odbyty zkratkovitostí, mnohdy zmateností. Konec je podivně urychlen, jako by si uvědomila, že "počet stran splnila, takže končíme...."
Jediné, co oceňuji, je fakt, že se nesnaží nikterak napravit charaktery postav. Šeherezáda i Chálid jsou neustále tvrdohlaví a sarkastičtí.
Vyplývá z toho jediné. Autorka si prvním dílem nastavila vysokou laťku, kterou zkrátka klišoidními částmi a nezáživným vyprávěním nemohla překonat. ZA MĚ NE!
Tak jak jsem se těšila na druhý díl, tak musím říc, že začátek byl o hodně slabší v porovnání s prvním díle, a až v polovině se děj trochu rozjel. Ale i přesto jsem ráda, že jsem knihu ze začátku neodložila a dozvěděla jsem se jak příběh spratkovské Kalífy a nedorostlého krutého vládce dopadl.
I když je pravda, že jsem YA příběhů už odrostla, občas se k nim ráda vracím. Druhý díl příběhu nebyl špatný, ale občas jsem měla pocit, že se kniha neskutečně táhla a někdy to na mě bylo až překombinované. Nic z čeho bych si sedla na zadek, ale v rámci svého žánru to špatné nebylo
Jak mě první díl opravdu bavil, tak tohle pokračovaní bych si klidně nechala ujít. Už to prostě nebylo ono, bylo to nedotažené, jako by sešité horkou jehlou, příliš šablonovité a klouzající po povrchu, některé události prostě jen tak vyšuměly v pozadí i přesto, že měli patřit k těm nejzásadnějším - a co bylo ještě horší stalo se tak bez jediného vysvětlení nebo hlubšího citu, který měli vyvolat, postavami, které se chovali až tak nepochopitelně, že to z nich dělalo spíš karikatury než vyvíjející se charaktery. Vlastně jediné, co mě udržovalo při odhodlání to dočíst, byla zvědavost jaké karty nakonec zůstanou hlavním hrdinům v rukou a i přesto, že pro ně takhle hra dopadla vítězně, já mám spíš pocit, že to skončilo velmi neuspokojivou plichtou (alespoň pro čtenáře). Mimochodem ukončit kletbu, která je nosnou linkou celé první knihy a hybným článkem toho kolotoče něčím tak ... tak uboze jednoduchým beze slova vysvětlení, téměř jako by jen tak mimochodem, je prostě ... grrrrrr.
Na druhý a závěrečný díl jsem se tolik těšila... Očekávání byla vysoká, ale tak právem, jelikož první díl byl jednoduše skvělý... Bohužel tuto laťku druhý díl neudržel.. Byl pomalý, vleklý a já už v něm neviděla to kouzlo, která jsme cítila při čtení první knihy... Konec byl na mě trošku přitažený za vlasy a vše by šlo zkrátit tak na polovinu, ale v součtu tuto duologii budu mít vždycky ráda, stála i přes pár chybek za přečtení...
Ano, bylo to o neco slabsi nez prvni dil, ale taky to bylo tim, ze uz jsem jednou ten uzasny styl vypraveni zazila a ocekavani byla tudiz lehce premrstena.
Kazdopadne jsem se do Chalida opet zamilovala :-D Knizku jsem precetla skoro na jeden zatah a vubec se mi ji nechtelo odkladat :-)
Libilo se mi, jak se autorka v nicem prilis nenimrala a postavy vse systematicky resili. Hezky problem po problemu :-D Zadny premrsteny chaos, ve kterem by se ctenar ztratil ;-)
Oproti prvnímu dílu, který se mi moc líbil, mi tento přišel docela nudný chvílema. V ději a v postavách jsem se celkem ztrácela, už mě to tolik nezaujalo. Jsem docela ráda, že už další pokračování nebude.
Po kvalitním prvním dílu je tato kniha menším zklamáním. Jakoby se autorka snažila vtěsnat hodně děje na málo stran. A pak z toho vznikly uspěchané pasáže, které působí mírně odbytě.
Ovšem až na tyto nedostatky je kniha krásně napsaná a představuje úspěšné zakončení série. Pro ty, kteří četli první díl, určitě povinnost!
Líbilo se mi autorčino zpracování tolik známého námětu, moc se mi líbilo vykreslení postav a také autorčin vypravěčský styl. Jak dokáže málo slovy říct tak mnoho :-)
Fandila jsem Šazí i Chálidovi od začátku, a pokud budu mít někdy chuť na něco romantického, určitě s chutí znovu sáhnu po této duologii.
Sice slabší než první díl, ale důstojné zakončení to bylo. Rozjezd byl pomalejší, ale konec byl parádní. A Chálid... ♥ Jen je mi trochu líto, že ač to bylo pohádka, tak konec nebyl úplně nejpohádkovější.
Kniha se dobře a rychle četla. Musím se však přiznat, že na samém začátku příběhu jsem měla nespočet pochybností. Říkala jsem si, že jak jsou ti dva hlavní hrdinové od sebe a hlavním tématem je válka, už to nebude takové. Přesto postupem času a stránek byly takové pochybnosti zažehnány.
Autorka má naprosto úžasný styl a fantazii. Dokázala mě k té knize připoutat a ponořit do hlouby příběhu. Stránky jsem nestíhala otáčet a jen nerada jsem knihu musela zavírat a odkládat. Šeherezádu s Chálidem jsem měla moc ráda, především jeho. Byla to osobnost, i na svůj věk. Tárika mi bylo líto a v tom táboře na poušti se k němu Šází nechovala dvakrát pěkně - bylo mi ho moc líto. Rahím si takový osud dle mého nezasloužil, ano bylo to ušlechtilé, ale... bylo to nutné? Jeho i posléze Írsi mi bylo líto. Nemá to být přeci jenom pohádka? I když lehce drastičtější. :D Však taky k Írse musím říct, že mi lezla v tom táboře děsně krkem. Ta její vzpurnost! Proboha!... Až tak, že jsem krom pochybností na začátku byla rozhodnutá, že i kvůli ní půjde hodnocení dolů. Ta holka měla kliku! :D
Posledních pár vět v předposlední kapitole a kapitole poslední mě dorazily. Zbýval totiž jen epilog a já neměla zdání, co v něm najdu. Autorka mi natáhla kšandy a pak s nimi nemilosrdně práskla. Au. Epilog mě uklidnil a upřímně potěšil. Dokázal mi vykouzlit úsměv na tváři.
Mě se tenhle příběh moc líbil. Trochu mě zarazil fakt, že tahle "série" má jen dva díly - na dnešní dobu hodně zvláštní - ale myslím si, že to bohatě stačí. Za mě velké doporučení. :)
První díl o seznámení s postavami, ale druhý díl je prostě o akci (válka). Rozhodně skvělý příběh a moc mě mrzí, že už musel skončit. Autorka si umí velice pěkně pohrát se slovy a tak dodat příběhu to pravé kouzlo :)
Tento díl mě nakonec zklamal. Autorka to honem honem odflákla. Žádné emoce, rychlá smrt...Začátek vypadal slibně, ale pak, jak kdyby na ni někdo tlačil.
Nevím, co přesně bych si o druhém díle měla myslet. Začátek byl naprosto podprůměrný, nudný a stránky vůbec neubývaly. Stále dokola se řešila situace mezi Šeherezádou a Tárikem. Po 150 stranách se všechno změnilo. Dostalo to spád a příběh se pořádně rozběhl. Autorka se nebála sáhnout ani k těm drastičtějším způsobům. Byla tam akce, napětí, překvapení. Nebýt toho zdlouhavého úvodu, knihu bych hodnotila daleko lépe, ale takto jí musím dát 5/10.