Popel všechny zarovná
Dominik Dán
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/268892/mid_popel-vsechny-zarovna-3fo-268892.jpg
4
756
756
Vražda staré ženy, která byla brutálně rozsekána mačetou, a smrt mafiána, od které vedou stopy k tajným službám. Nový detektivní román Dominika Dána pojednává o dvou zločinech, kniha je plná pochybných kreatur, mafiánů a tajných agentů. Autorovy dvacetileté zkušenosti jí dodávají na věrohodnosti. Najdete v ní skutečnosti, při nichž zamrazí a jež by raději měly být fikcí. A naopak literární fikce působí díky znalosti policejní práce autenticky. Vše vypadá tak věrohodně, že už je pouze na čtenáři, co budete pokládat za realitu a co za fikci.... celý text
Detektivky, krimi Romány Literatura slovenská
Vydáno: 2015 , Slovart (ČR)Originální název:
Popol všetkých zarovná, 2005
více info...
Přidat komentář
Áno, osoby, miesta a udalosti v tejto knihe sú vymyslené. A ja som káčer Donald :)
Trochu ma miatol štýl rozprávania, občas som nevedel, čo je skutočná minulosť a čo iba minulá prítomnosť, ale to je asi otázkou vlastného IQ, neviem..
Asi to tak je dobre, pretože vražda babičky je v tejto knihe podružná vec, vyšetrovaná mimochodom, na pozadí svinstiev, ktoré sú ukážkou absurdnej arogancie moci a frustrácie tých, ktorí by proti nej mohli bojovať, lenže nemajú ako.
Dán to okorenil pútavými opismi policajnej práce, hurónskym slovníkom, ktorý je narozdiel od CSI makačov v labákoch uveriteľný, jednoducho v každej chvíli dáva laikovi pocit, že to písal človek, ktorý toto kedysi musel robiť. A hlavne - že sa to na pozadí 20 rokov starej skutočnej kauzy mohlo takto nejako presne odohrávať.
Kdybych si tu nepřečetl, že jde o autorovu prvotinu, ani bych to nepoznal, protože Popel všechny zarovná je hodně strhující a zajímavé čtení, které mi z těch, co jsem zatím četl (a není jich moc), přijde nejlepší. Je tedy pravda, že některé popisy jsou zdlouhavé a odlišení časových linií tu chybí a čtenář se v nich ztratí a také to, že postavy jsou sice sympatické, ale zjednodušené a inspirace ze slavnějších zahraničních detektivek je tu asi hodně velká (nevím ale, zda jsou všichni policisté takhle "zaškatulkovatelní"), to jsou ale jediné výtky, které mám. Je sympatické, že se tu řeší dva paralelní a nesouvisející případy a policejní práce je tu ukázána ve vší své rutině i náročnosti a Krauz s Fischerem jsou poctiví hrdinové, kterých je v podobných románech třeba. Autorovi se sice úplně nepovedly popisy akčních scén a celý konec je možná trochu přestřelený, ale závěrečná pasáž, která přichází s pro čtenáře hodně zajímavou a nezodpovězenou otázkou, knihu povyšuje na opravdu výbornou žánrovku, kterých je u nás málo. Navíc věřím tomu, že podobným způsobem je propojen zločin s policií i u nás, nedělám si iluze a je mi z toho smutno. 80%
Nemám ráda politiku v jakékoliv podobě, ale v tomto případě udělám výjimku. Skvělá politická krimi!
Pro mne vcelku dobrá detektivka. V podstatě se jedná o dva samostatné příběhy. Prvním je vražda staré ženy, druhým vražda v podstvětí a všudypřítomná politika. Co mi trochu vadilo je, že jsem místy nevěděla, jestli jsou v minulosti nebo v přítomnosti. Asi bych ocenila jiné dělení do kapitol. Vzájemné spojení obou případů mě docela překvapilo.
Podivuhodne a konečne slovenské čtivé dielo a dokonca detektívka! Medzi vyšetrovaním a klasickými klišé vetami boli pútavé opisy života postáv a doby a snaha ponúknuť čitateľovi viac.
V knize je pár zdlouhavých pasáží, ale pro pochopení tehdejšího dění je velmi důležité je přečíst. Jinak není knize co vytknout. Zajímavost je, že v průběhu mého čtení knihy chytli v Mali jednoho z únosců prezidentova syna. 95%
Nebyť všetkého toho sexizmu, tak hodnotím o hviezdičku vyššie. Písané je to ako bežná komerčná oddychovka, ktorá má ale hlbší presah vo svojej kritike Mečiarizmu, ktorá je skutočne ostrá a účinná.
Čekala jsem běžnou tuctovou detektivku,našla jsem víc .
Jsou to vlastně dva příběhy či případy. Jeden celkem banální kriminální případ. Proti odhalování sériový vrahů a psychopatů ze severských detektivek to vlastně je "čajíček". Jenže reálné nebo alespoň věrohodné popisy policejních postupů nakonec činí knížku ještě zajímavější .
Druhý příběh má prvky politického thrilleru. Čtenáře až mrazí, jak je to uvěřitelné.
Styl vyprávění je zajímavý, jen jsem se trochu ztrácela v časové linii. Pokud jsem autora chválila za věrohodnost (nebo možná její iluzi), neplatí to tak docela o některých postavách. No, třeba se pletu a policisté jsou takoví.
Příběh sám o sobě dobrý, ale vadilo mi, jak je kniha napsaná. Nedokázala jsem ji brát vážně, přestože by si to příběh sám o sobě zasloužil. Tohle uvolněné "vyptávění nad pivem" mi nesedí.
Nejdřív mi jenom lezly na nervy všechny ty dovětkové věty s vykříčníky. A potom uplně všechny věty s vykříčníky, kterých tam bylo až moc. Fakt zbytečný a otravný. Zkusím další díl z důvodu obecného nadšení z tvorby autora. Uvidíme.
Moje šestá kniha od D. Dána.
Nevím, jestli je to překladem, nebo tím, že je to autorova prvotina, ale nebylo to tak lehké a přímočaré čtení, na jaké jsem od něj zvyklý. Vlastně spíš od českých překladatelů.
Dva případy v jednom románu je dobrý tah. Čtenáře udržuje v dvojím napětí.
Kriminální zápletka standard Krauz a spol.
A politicko-kriminální zápletka?
I když autor vždy předem upozorňuje, že příběh se nezakládá na pravdě, tak klidně věřím, že si něčím podobným prošel. A už dávno nemám iluze o vlivu a provázanosti mafií a politiků v jakékoliv zemi na světě, která vás napadne.
Prvá kniha, ktorú som čítal od tohto autora. Asi do polovice som musel silno bojovať so zdĺhavými opismi a zvláštnym štýlom a prekážalo mi čiernobiele vykreslenie charakterov postáv. Druhá polovica priniesla svižnejší dej čítalo sa to omnoho lepšie. Vďaka prekvapivému záveru som ale pochopil, prečo je kniha stavaná na dvoch dejových líniách a celé to dalo zmysel. Oceňujem veľmi dobré vykreslenie pomerov a atmosféry spoločnosti v polovici 90-tych rokov.
Dominik Dán na rozdíl od Zdeny Frýbové, kterou mi jeho sloh maně připomněl, nepotřeboval odborného konzultanta, jehož ona si obvykle přizvala, nedotčena moc tím, o čem píše, kdežto D. D. si vše evidentně odžil a odpracoval. Potom se ptám? Skutečně policajti takhle nasávají (Krauz)? Fakt se s úspěchem dostanou pod každou sukni (Chosé)? Budiž, i kdyby autor malinko nadsazoval, má na to literární licenci podloženou tvrdou profesní praxí.
Tři postřehy úhrnem:
- na to, že jde o prvotinu, klobouk dolů - ta občasná neohrabanost se nepochybně obrousila v dalších dílech, jak dříve či později zjistím,
- začal jsem číst magického 1. srpna - v den startu kontroverzní fúze policejních útvarů, o níž dnes ještě není zřejmé, ale čas věřme ukáže, jaké politicko-mafiánské sviňárny měla zamaskovat,
- charismatického Krauze jsem si vymaloval do fyziognomie Roberta Šlachty – tj. žádný seladon, ale charakter. 38/16
Moje druhá knížka od tohoto autora. V první polovině jsem si připadala, že se špatně soustředím, bylo to dosti hutně napsané - hrozně moc informací, nestačila jsem to vstřebávat. Ve druhé polovině příběh nabral spád, to už jsem byla spokojená. Autor se zřejmě dobře orientuje v kriminalistice. Až po přečtení knihy mohu zhodnotit, že to bylo pěkné, určitě si od D. Dána přečtu další knihu .
Zacatek me vubec nezaujal, ani jeden z hrdinu mi nebyl nejak extra sympaticky, vetsina policistu byla podivne vykreslena. Pribeh se casem docela rozjel, ze jsem ho docetla pomerne rychle, nejak mi tento styl nesedel.
Moje první kniha od tohoto spisovatele, ale nevím jak se k ní postavit. Občas hrozná nuda, občas zase zajímavé a poutavé čtení. Policajti vylíčení jako alkoholici a sexuální devianti. V každém případě kniha byla pro mě příliš zdlouhavá, a taková bez závěru, bez vyřešení s otevřeným koncem. Ale určitě zkusím ještě jednu knihu přečíst. Zatím tak za 2 a půl hvězdy.
Původně jsem chtěl dát příběhu tři hvězdičky. Richard Krauz jako příslušník mordparty vyšetřuje vraždy. Prostředí a práce policie je vykresleno velmi svérázně - jsou to lidi z masa a kostí, kteří mají své avantýry s babami a chlastom. Ale je z toho cítit, že autor zná jak to u kriminálky chodí a ví o čem píše. Dva paralelní případy - dvě vraždy - jedna stará paní a druhou obětí je Malý Pavúk člen mafie a podsvětí.
"Staručkej babičke na antikorovom stole už nebolo pomoci, bola sinavá a stuhnutá ako jaternica vytiahnutá z mrazničky. Realita bola smutná, vlastně strašná, a babičku z podobného chladného miesta pred malou chvíľou naozaj vytiahli a previezli na mestskú patológiu. Podchladenie nebola pravá príčina jej terajšieho stavu, odborne povedané, bezprostredná príčina smrti. To bol už iba dôsledok toho, čo s ňou nejaká sviňa porobila uprostred minulej noci. Pravá príčina smrti sa nachádzala tesne pod hrudnou kosťou, prechádzala..."
Teprve závěr celé knihy, to poselství a cesta ven, to světlo na konci tunelu mě přesvědčilo o změně názoru na celou knihu. Odvážný popis spolupráce mafie a podsvětí s tajnými službami - vše řízeno z nejvyšších politických kruhů. Ovlivňování práce policie, státních zástupců, odstraňování nepohodlných svědků, likvidace a manipulace důkazů, zametání vyšetřování pod koberec... to jsou praktiky politických představitelů mladé "demokracie". Čtenář musí mít husí kůži, když si představí, že se to skutečně děje a jedinec je proti tomu naprosto bezmocný a je smeten jako ptačí pírko ohromným větrným hurikánem; rozcupován soukolím obrovské mašinérie propletence státní moci a podsvětí; mafie, která může beztrestně vykonávat tu nejšpinavější práci v zájmu politických cílů.
Popel vše srovná - Aequat omnes cinis (Seneca)
Moje první knížka od D.Dána, za odvahu ke zprůhlednění citlivého tématu a pracovní zpovědi svého svědomí dávám 4,5 *. Takto snad ,alespoň ten titul , bude o něco méně pravdivý.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Smrť na druhom brehu |
| 2007 | Cela číslo 17 |
| 2005 | Popol všetkých zarovná |
| 2012 | Uzol |
| 2013 | Básnik |
Po přečtení této knihy jsem musela hodně dlouho sedět a přemýšlet o pomíjivosti lidského života.Člověk si uvědomí jak důležitá v životě je pro něj rodina a zázemí,které poskytuje.Jaké pozlátko se na nás z médií usmívá a mocní si myslí,že nám mohou kázat jak myslet.Je na inteligenci každého čemu je ochoten uvěřit,ale hlavní je mít vlastní úsudek a nenechat se tou mašinérií převálcovat.