Popraviště
Čingiz Ajtmatov
Poprvé ve druhé polovině 20. století přitáhl pozornost ke drogové problematice ve Střední Asii kyrgyzský spisovatel Čingiz Ajtmatov, který v jednom ze svých vrcholných románů Placha (česky Popraviště) vykreslil obrázek lidí, kteří se sjíždějí do Střední Asie na sběr „anaši“. Anaša (jinak řečeno konopí) bylo tradiční rostlinou sbíranou či pěstovanou pro domácí použití v regionu, zejména u starší generace. Druhá dějová linie s výrazně ekologickým akcentem zachycuje život vlčí rodiny, kterou lidé nelítostně likvidují.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1988 , Lidové nakladatelstvíOriginální název:
Плаха (Placha), 1986
více info...
Přidat komentář
dobré čítanie zas po dlhšej dobe. je to môj štýl. trochu prírody, zdravý náhľad na svet, silná túžba v duši. vrelo odporúčam.
Na modré oči Akbary do smrti nezapomenu. Asi jedna z nejsilnějších knížek co jsem kdy četl. Určitě stojí za přečtení.
Geniální kniha, která prolíná krásný zvířecí příběh v přírodě a také, podobně jako například v Bulgakově Markétce, příběh o odsouzení J.Krista. Silný příběh, ke kterému se hodlám určitě vrátit.
Zvláštna a nezvyčajná kniha z Ruského prostredia, ktorá ukazuje život po druhej svetovej vojne. Vzájomne sú prepojené viaceré dejové línie, v ktorých sa odohrávajú príbehy poukazujúce na to, že nie vždy dobro víťazí a že aj nespravodlivosť patrí k životu. Dosť pesimistická a smutná kniha.
Tahle kniha je zvláštní a nezapomenutelná. Jsou to vlastně dva dramatické příběhy spojené pouze vlčím párem Akbarou a Taščajnarem. Chvílemi je kniha mystická, chvílemi budovatelská, chvílemi dobrodružná. Podle autora by se lidé měli vrátit k bohu a polepšit se. V každém případě stojí za přečtení.
Pro člověka, který má rád ruskou literaturu, je velká část téhle knížky zklamáním. To, že autor opisuje od Dostojevského (Bratři Karamazovi a slavná polemika o Bohu) a hlavně tak okatě krade z Bulgakova, to mi vadilo hodně a měla jsem tendence ji odložit. Ale příběh Akbary a Taščajnara, to je něco, na co asi jen tak nezapomenu. Zvlášť pak na krásný závěr.
Tahle kniha na mě hodně zapůsobila... četla jsem ji už několikrát a vždycky najdu něco nového na zamyšlení. Ráda bych si ji stejně jako "Stanice bouřná" přečetla v originále.. Bohužel jsem ji zatím nesehnala.
Autor se ptal svého kamaráda "věřícího" člověka - Poznáš, že to psal ateista, Cítíš to z toho?
Odpověď už neznám, ale v románu autor úmyslně kopíruje cestu Ježíše krista, prostřednictvím jednoho hocha, kterému nezbývá, než jak se dostat z dluhů, tak pašovat drogy.
Pro mě rozvleklé, krásné, ale bezúčelné popisy krajiny, zvuků v nich, nepřesvědčivé kroky hlavního hrdiny.
popraviště a jeden den ivana denisoviče jsou špičky - všem doporučuji , jinak se ajtmatov moc nedá číst ................
Tak na tenhle román jsem slyšel dost rozporuplné reakce, někteří mí přátelé to po několika straníách odložili. Já jsem to četl už dvakrát a vždycky mi to připadá jako nějaký sen.Je zde tolik zakódovaných problému, kterými trpí nynější moderní svět a příjemně mě překvapilo, že ač byla kniha psána v SSSR, tak zde není nějaká daň režimu.Zvláště se mi líbila prostřední část - souboj víra x feťáci.
Štítky knihy
Ježíš Kristus ruská literatura marihuana konopí Sovětský svaz vlci perestrojka, pěrestrojka Kyrgyzstán lovci příběhy o zvířatech
Autorovy další knížky
1988 | Popraviště |
1979 | Džamila |
1983 | A věku delší bývá den |
1978 | Strakatý pes na břehu moře |
1972 | Bílá loď |
Rozhodně to vybočuje z řady knih, které jsem četl jen tak pro zábavu. Byla mi doporučena mým učitele literatury na gymnáziu a musím uznat, že to byla v rámci "školní četby" snad nejzajímavější kniha, která se mi dostala pod ruce. Hladce propojené příběhové linie, které jsou sami o sobě tak nějak surové nakonec vyústily v něco s přidanou hodnotou. Doporučuji k přečtení. Tak trochu klasická sovětská literatura, ale ne zase tak klasická :)