Portrét Doriana Graya
Oscar Wilde
Slávny príbeh s nádychom fantastična o obraze-portréte. Hlavný hrdina, mladý a krásny Dorian Gray sa priatelí s maliarom. Ten namaľuje svoje vrcholné dielo, Dorianov portrét. Dorian pri pohľade naň je očarený a vysloví želanie, ktoré ovplyvní celý jeho ďalší život. Obraz má zázračnú moc odrážať skutočnú tvár majiteľa, Dorianovu dušu plnú zloby. Dorian preto obraz pred všetkými skryje, aby sa nikto nemohol dozvedieť hroznú pravdu. Pred smutným osudom sa mu však ani tak nepodarí ujsť…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2004 , Petit PressOriginální název:
The Picture of Dorian Gray, 1891
více info...
Přidat komentář
Velmi zajímavý příběh, jenž svého čtenáře nutí k neustálému přemýšlení. Postava lorda Henryho je dokonalost sama. :-)
Fascinující kniha i pro dnešního čtenáře, který je už zvyklý na ledacos. Vůbec se nedivím, že s ní měl Wilde ve své době takové problémy.
Naprosto dokonalá kniha jen člověk opravdu musí vnímat co čte .. chvilkama je nutno se zamyslet co tím Wilde myslel :)
Kniha mě velice zaujala, měla jsem ji přečtenou velmi rychle. Některé pasáže nebyli přesně pro mě alenelituji, že jsem si knihu přečetla.
Vynikající moralizující kniha popisující rozklad duše,která má jen smyslové senzace a plytké filosofování, díky kterému si může si dovolit absolutně vše,ale nic ji nepřinese naplnění. Dorian Gray je více či méně v každém z nás. Oscar Wilde to pochopil a musel tento odkaz zanechat lidstvu v předvečer první světové války.
musím uznat, že celkový dojem po letech zanechávají hlavně dvě části knihy...představení Doriana a vznik jeho obrazu, jeho pozvolný úpadek a všechny ty zvrhlosti, co provádí lidem kolem a nakonec jeho konec. No dobře, tak teda tři části knihy :)
Stred mezi knihou a filmem by byl naprosto dokonaly. Kniha byla sama o sobe uzasna, nicmene mi tam chybelo trochu pestrejsich detailu, kterych bylo zase naopak ve filmu nespocetne. Az na par naprosto nudnych casti (koberce a podobne), ktere jsem preskocila, se mi to cetlo prijemne a behem dvou dnu jsem mela docteno. :)
Obraz Doriana Graye jsem četla, protože jsem ho měla v povinné četbě. Kniha mi dech nevyrazila, ale zároveň nemůžu litovat času, který jsem strávila jejím čtením. První polovina knihy mě bavila trochu víc, ale na celé knize se mi líbilo, že jsem se měla pokaždé nad čím zamyslet. A že Vás kniha přesně tohle přinutí..přemýšlet. :)
Ovšem jednou mi stačilo a ke knize už nejspíš nebudu mít potřebu se vracet.
Jedna z mych nejoblibenejsich knih vubec. Ma vsechno, co takova kniha ma mit: pribeh, vtip, pouceni, duvod k zamysleni... Proste Oscar Wilde!
Kniha, kterou lidé budou milovat nebo nenávidět. Příběh se mi líbil, i mě to bavilo a přikláním se spíš ke skupině lidí, kterým se kniha líbila. Ale musím přiznat, že pasáže, kde se na 10 stránkách popisovaly různé přehozy apod, jsem přeskakovala (ačkoliv v jinde bych to asi nikde neudělala).
Ach ale ano máto své kouzlo, má to takové rozechvělé "já", i přes tu domýšlivost a ráznost některých rádoby životních mouder od našeptávačů, což jsou spíš odrazy zlojakosti. Ovšem je v tom umění, je do toho vložen pojem umění a v umění je vždycky prožitek, hřmění, příběh je záživný a snad kdyby se Oskar více snažil mohl být ještě lepší.
Námět výborný, spousta podnětů k zamyšlení se a pozastavení se nad něčím. První polovina knihy se mi líbila víc, byla i více čtivá.. pak jsem se trochu zasekla, přišlo mi, že druhá polovina už je tak nějak odbytá. Nicméně konec se mi líbil a celkově mě ta kniha hodně zaujala:)
Nejkrásnější knížka, kterou jsem zatím kdy četla. Od začátku do konce sršila samou genialitou. Plná neuvěřitelných úvah, metafor, aforismů a paradoxů. Lehce se četla. Vykouzlila mi na tváři úsměv i zděšení. Donutila mě přemýšlet. Obraz Graye symbolizuje naše předsudky vůči kráse. Slupka může býti krásná, avšak uvnitř se nachází shnilé jablko.
Tuto knížku si jistě v budoucnu přečtu ještě xkrát.
Jedna z mála knih, kterou se mi i po velkém nepodařilo přečíst ani z poloviny. Námětem mě kniha velmi zaujala, ale nekonečné líčení Grayovy dokonalosti bylo na mě moc.
Zajímavé čtení, kde pozorujeme přerod nevinného mladíka na bezcitnou bestii, která je nakonec schopná i vraždy. Větší část knihy je věnována rozsáhlým dialogům a myšlenkovým pochodům Doriana, děj jako takový je odsunut podle mě spíše do pozadí, nicméně to dílu na kvalitě neubírá.
Štítky knihy
Anglie Londýn 19. století zfilmováno anglická literatura irská literatura rozhlasové zpracování gotické romány nesmrtelnost viktoriánská fantastikaAutorovy další knížky
1999 | Obraz Doriana Graye |
1999 | Lady Fuckingham |
2005 | Jak je důležité míti Filipa |
2004 | Strašidlo cantervillské |
1919 | Slavík a růže |
Jsem ráda, že jsem si knížku po letech opět přečetla. Víc jsem si uvědomila, jak skvěle je napsaná. Při prvním setkání s ní a zejména s názory Henryho Wottona jsem byla o něco mladší než Dorian, ale stejně naivní a nezkušená. Věřte tomu nebo ne, vážně mě Henry pletl stejně jako jeho. Prostě jsem nevěděla, co si mám myslet. Teď po letech, byť jich neuplynulo tolik, ale přesto dost na to, abych dostatečně poznala svět, jsem se nad Henryho názory někdy usmívala a někdy uznale pokyvovala hlavou a někdy jsem je prostě odsoudila. Obraz Doriana Graye se mi líbil už napoprvé, ale teprve teď, když jsem si naplno mohla vychutnat celý příběh a všechny jeho myšlenky, bez obav, co dalšího pro mě matoucího Henry řekne, jsem objevila skutečnou krásu knihy, ke které se za svůj život určitě ještě mnohokrát vrátím.