Posel
Markus Zusak
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56459/mid_posel-Yjc-56459.jpg
4
1497
1497
Představte si, že vám jednoho dne začnou do dopisní schránky chodit hrací karty se zašifrovanými úkoly – máte vstoupit do života úplně cizím lidem a najít způsob, jak jim pomoci v jejich nelehkém osudu. Nevíte, kdo vám karty posílá ani proč si vybral zrovna vás. Jasné je jenom to, že ví o každém vašem kroku a nenechá vás na pokoji, dokud sám nebude chtít přestat. Má vás zkrátka v hrsti. Přesně v této situaci se ocitá Ed Kennedy, devatenáctiletý taxikář, který až doposud dělil svůj čas mezi kamarády Marva, Ritchieho a Audrey (do které je beznadějně zamilovaný), věrného psa Portýra, hraní karet a svou práci, a má pocit, že se už na nic dalšího nezmůže. Ed na svých záchranných misích schytá spoustu bizarních výprasků, ale s každým úkolem roste jeho schopnost poradit si se vším sám a také vědomí, co musí udělat, aby jeho život za něco stál. Vyprávění vás upoutá situačním humorem a trefnými komentáři dospívajícího hrdiny. Dotisk v roce 2016... celý text
Přidat komentář
Po Zlodějce knih opět vynikající kniha, Zusak je opravdu vynikající vypravěč, určitě zaslouží pět a více hvězdiček.
Stačilo by říct Moje srdcovka. Jako si sebou každý bere všude mobil nebo peněženku. já nosila tuhle knihu.Chtěla jsem každou svou volnou chvíi číst, být v té knize a zase se dozvědět co dostane Ed za úkol. Tímto si u mě Markus získal místečko v těch NEJ spisovatelích. Tak to Markusi nepokaž. :)
Tak jak jsem ji zacal vcera cist, tak jsem se od ni neodtrhl, az jsem ji ted docetl (teda krome par hodin spanku). :-) Krasny pribeh o vsednosti zivota a o lidech, kteri se snazi pochopit sami sebe, aby mohli neco zmenit....nebo musi neco zmenit, aby mohli pochopit....
Takový "nakopávací" příběh. Všichni máme svoje kostlivce ve skříni, smutky a tajné touhy a někdy stačí je jenom s někým sdílet... Jo, moc fajn kniha!
Celý příběh – příběh můj i Edův začíná – již tradičně – v knihkupectví. Procházíte se mezi knihami a přemýšlíte, jakou si koupíte tentokrát. Autory obálky vážně chválím, protože mne kniha zaujala již z dálky. No řekněte… nebyl by to hřích, nechat tak krásnou knihu stát na pultu bez milujícího majitele? Navíc tím, že i Zlodějka knih má stejný obal, musela jsem sáhnout po obou knihách, protože vybírat mezi Poslem a Zlodějkou, by byla taková osobní Sofiina volba.
Každý, kdo jsme knihu přečetli, víme o čem je Edův příběh a o čem je poselství samo. Zusak je výborným vypravěčem, který nepoužívá více slov, než je nutné. Kniha se díky svižnému tempu, poutavému ději a samotné myšlence díla čte prakticky sama. Někomu může vadit Edův slang nebo to, že jsou postavy (alespoň na mne tak působili) emocionálně ploché. Během četby ale zjistíte, že se v knize neděje nic náhodně a že vše má svůj důvod, což mi bylo velmi sympatické. Pokud srovnáte postavy na začátku a na konci, zjistíte, že už nejsou stejní, protože všichni prošli nemalou změnou, čímž si myslím, že byla všechna poselství naplněna – a přeci… šlo přeci o to něco poselstvím změnit.
Pro mne měla kniha největší přínos svými myšlenkami/hloubkou. Pokud čtete pozorně, klidně a pomalu, najdete plno krásných, něžných, dojemných a pravdivých myšlenek. Člověk začne přemýšlet nad tím, co dělá pro své okolí, jak moc je vnímavý ke svému okolí a kolik dává svým přátelům, ale také nepřátelům. Po přečtení začnete přemýšlet, jak můžete změnit své okolí, co můžete udělat – ať už pro svou rodinu, přátele, nepřátele, známé i neznámé. Ale především, co můžete udělat sami pro sebe, abyste byli šťastní a vyrovnaní. Po přečtení si budete vážit více každého úsměvu v tomto uspěchaném světě a snad jej začnete rozdávat lidem také, protože to je to nejmenší, co můžete udělat. Možná také zjistíte, že k tomu, abyste něco změnili, nemusíte dělat zázraky a plánovat nějaké velečiny – drobné radosti, to je to, co nás dělá šťastnými.
Kniha mne velmi ovlivnila a stále se k ní vracím… ať už pro samotný příběh, hloubku anebo upřímnost. Vím přesně, které pasáže mne dojmou, pobaví nebo rozesmutní. Posel je zkrátka četbou pro jakékoliv životní období a vždy si v ní najdu to, co právě potřebuji.
Po tomto zážitku se nemohu dočkat Zlodějky knih.
Opět končím citací:
„Na zlomený srdce lidi umíraj. Dostávaj infarkty. A srdce taky nejvíc bolí, když se něco pokazí a rozpadne.“
Posla jsem se bála a odkládala jsem ho, jak jen to šlo. Četla jsem už totiž Zlodějku knih a co jsem slyšela, Posel se jí při vší snaze nevyrovná - přičemž já si nechtěla o Zusakovi zničit obrázek. Nakonec to ale dopadlo tak, že jsem tu rádoby horší knížku zhltala za necelé dva dny a měla přitom takový divně příjemný pocit jako už dlouho ne. Kam se na něco takového hrabe citově vyděračská Zlodějka, která staví na nezáviděníhodných osudech dobrých lidí a jejich melodramatických úmrtích?
Ano, Posel je hodně naivní knížka s sladce šťastným koncem, ale v tomhle případě se to prostě tak nějak patří. V dnešním světě přiblblých teen romancích a thrillerů, ve kterých vždycky všichni pomřou, Posel představuje jakési něžné pohlazení po duši a zároveň vybídku k solidaritě, nezištnosti, ohleduplnosti... tedy ke všemu, co moderní doba tak trochu postrádá.
A aby toho nebylo málo, Zusak je prosté pán (a překladatelka rovněž) co se slohové stránky příběhu týče. Jazyk je upřímný, sympatický, nespisovný a čtivý, občas se utrousí nějaké to drsnější slůvko, ale vyloženě sprosté to není. Post vypravěče pak zastává hlavní hrdina, který je stejně jako všechny ostatní postavy vskutku živoucí, takříkajíc realistický, a navrch ještě sympaťák na entou. Ani hodný ani zlý, ale v jádru vlastně docela dobrák.
Rozhodně doporučuji, nejlépe k rozjasnění nějakého chmurného podvečera.
EDIT: Málem bych zapomněla dodat, že jednou z nejsilnějších Poslových vlastností je i úchvatné vykreslení vztahů mezi charaktery, pročež by se knížka dala s jistou nadsázkou označit za psychologický román. (A mně to vypadlo! Tvl, tak vidíte, jak jsem z tý knížky zblblá.)
Jako první jsem od Markuse četla Zlodějku knih a musím říct, že nasadil vysokou laťku. Ale po přečtení Posla vůbec nejsem zklamaná.
To je tak krásný příběh, četlo se to úplně samo. Těšila jsem se na každý "eso", které mělo přijít do schránky a na skutky, jež potom Ed vykonával.
A jsem fakt ráda, jak to dopadlo, i když to se dalo tak trochu čekat. :-)
Proč většina lidí považuje Zlodějku za Zusakovu prvotinu, když Posel byl vydán dříve? Ono to pak vyznívá, že autor klesl, když on se vlastně zlepšil, dozrál. Posel se srovnání asi nevyhne, ale každá z těch knih je prostě naprosto jiná. Jedno mají ale společné - výborně vykreslené postavy. Eda jsem si zamilovala a ostatní mají taky své kouzlo. Jasně, je to pohádkové, možná trochu naivní, ale taky hezké. Prázdná krabice od bot nebo zmrzlina, to jsou maličkosti, které ale pro někoho mohou mít obrovský význam...kdyby každý z nás byl aspoň trošku jako Ed, svět by vypadal úplně jinak.
Moje první kniha od autora, velice mě příběh zaujal a četla se i velice dobře. Zajímavý neokoukaný příběh kluka, který plněním tajemných úkolů, mění životy lidem, ale také poznává sám sebe. Konec byl trochu uspěchaný, ale zase nechal mou fantazii pracovat, co hlavní hrdina se svým životem udělá dál. Dobrá kniha pro odpočinek i zamyšlení nad občejným životem.
Knížku jsem měla dlouho v knihovně a vzhledem k některým komentářům tady, jsem ji nechtěla číst hned po Zlodějce knih.
Ale nebylo se čeho bát :) Je jiná, ale to je dobře, je originální, optimistická, něžná a milá... aspoň já se po přečtení musím culit :)
Povedená knížka, řekla bych, že víc jak Zlodějka, byla to taková oddechovka. Líbil se mi nápad autora - jak obyčejný kluk dokáže udělat radost jiným lidem pouhými maličkostmi a zmírnit tak jejich těžký život. Akorát ten konec byl trošku překombinovaný, ale dávám čtyři hvězdy :-)
Pěkná knížka o splněných přáních a plná morálních ponaučení. Taky z velké části pohádka, ale spíše pro dospěláky, opravdu nevím, jestli by toto přelouskalo dítě nad 10 let, i když je to v žánru zařazené do dětské literatury. Trochu mi chybělo obšírnější vysvětlení celého příběhu a konec mi přišel trošku uspěchaný, ale jinak moc příjemné počtení. Na Zlodějku to samozřejmě nemá, ale tyhle dvě knihy se absolutně nedají srovnávat, každá je z naprosto jiného světa, doby, země, režimu... Proto, kdo se chystá číst po Zlodějce Posla, čekejte od toho jenom příjemnou trošku fantasy pohádku a nesrovnávejte je :)
Má první kniha od autora. Čekala jsem něco jiného, trochu zklamání. Když jsem ji ale začala číst, byla jsem zvědavá jaký bude konec... Doufám že mě Zlodějka knih překvapí a zaujme více. :-)
Po Zlodějce příběhů jsem čekala něco poutavějšího. Ale jako odpočinkové čtení se to dalo.
Bylo to moje první setkání s tímto autorem a nebyla jsem zklamaná. O to víc se možná těším na zde pořád dokola zmiňovanou Zlodějku knih. Knihu jsem přečetla za pár dní, četla se mi téměř sama, třebaže v poslední části už jsem zadrhávala. Konec mě tak trochu zklamal (a vidím, že nejsem sama). Potěšil mě zajímyvý styl vyprávění, sympatické postavy a především samotný nápad se zásilkami a zašifrovanými úkoly. Během čtení mě několikrát napadlo "Kdo chytá v žitě", což nemyslím ve zlém, a s klidným svědomím ji budu doporučovat dál.
Kniha, ktorá ešte dlho po prečítaní zanechá teplo pri srdiečku. V podstate obyčajný príbeh a takmer až gýčové posolstvo, no podané tak pútavo a tak dobre napísané, že sa to dá Zusakovi v okamihu odpustiť. Prial by som si zmeniť sa podobnými odkazmi. Neviem ako dopadla filmová adaptácia Zlodejky kníh, toto je však určite nesfilmovateľné. Najväčšie klišé však čaká hrdinu na konci a vôbec sa netýka jeho úlohy Posla. Ale nebudem viac prezrádzať, užite si to po svojom :)
Autorovy další knížky
| 2009 |  Zlodějka knih |
| 2012 | Posel |
| 2019 | Clayův most |
| 2014 |  Roky pod psa |
| 2015 | Smečka rváčů |
Posel je opravdu nádherná kniha plná emocí, která nezklamala.