Poslední dopis od tvé lásky
Jojo Moyes
Mimořádně silný příběh vášně, nevěry a ztráty z pera respektované britské autorky Jojo Moyesové, který získal v roce 2011 prestižní ocenění The Romantic Novel of the Year Award. Novinářka Ellie při pátrání v archivu narazí na půlstoletí starý dopis, v němž neznámý muž žádá svoji milenku, aby opustila manžela. Ellie příběh, skrývající se za dopisem, okamžitě zaujme – i ona sama má poměr se ženatým mužem. Rok 1960. Jennifer Stirlingová leží v nemocnici po vážné autonehodě a na nic si nepamatuje – na manžela, na své kamarády, ani na to, jaká byla ona sama. Když se však vrátí z nemocnice domů a najde tajný dopis, pomalu se začíná rozpomínat na milence, kvůli kterému byla kdysi ochotná riskovat úplně všechno.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2013 , Ikar (ČR)Originální název:
The Last Letter from Your Lover, 2008
více info...
Přidat komentář
Rozjezd byl pro mě složitější. Udělat si trošku pořádek v minulosti budoucnosti.. Kdo je kdo.. Ale jak se člověk začetl, všechno dávalo smysl a příběh byl úžasný až smutně šťastný. Moje první knížka od spisovatelky a určitě ne poslední.
Po delší době jsem sáhla po romantice.
Zpočátku jsem se nemohla vůbec začíst.
Děj poskakoval mezi jednotlivými časovými osami, bylo to pro mě celkem nepříjemné.
Celkově knihu ale hodnotím kladně, příběh citlivý, zamotaný na romantiku tak akorát.
V takových pěkných slunných dnech je milé ponořit se do láskyplného příběhu - a to ve dvou liniích ....
Nebyla to červená knihovna - byla to kniha o tom, co vše může život přinést ....
A já byla zvědavá, jak to dopadne ....
Pěkné a oddychové čtení.... doporučím.
A pardon - ještě P.S.
Všem čtenářům krásné velikonoční dny ve zdraví !
(SPOILER) Prvních padesát stránek jsem si říkala, že to bude obyčejný zamilovaný příběh....Pak se ale děj začal rozvíjet, přišly zápletky a postavy jsem si oblíbila. Dvakrát jsem mrkla a půlka knížky byla pryč. Jojo Moyes se čte opravdu velmi rychle. Příběhy z minulosti mám moc ráda a teď nevím zda byla lepší kniha "Dívka, již jsi tu zanechal" nebo "Poslední dopis od tvé lásky". Celou dobu (1960) jsem se bála, že až přijde část z roku 2003 budu zklamaná a postavy se mi nebudou líbit. Ellie mě vyvedla z omylu! Ale čekala jsem srdceryvnější konec. Když se Jennifer nakonec potká s Anthonym očekávala jsem popis jejich pocitů a ne popis toho, co viděla Ellie. Nebo i větší vysvětlování a trochu toho pláče. Celou knihu ale hodnotím s plným počtem, protože jak jinak u Jojo, že? :)
Příběh nebyl špatný ale ani jsem z něho nebyla v úžasu. Byla to pro mě příjemná romantická oddechovka.
Ke knihám J.Moyesové se vracím vždycky, když potřebuji ve čtení trochu té pohody, romantiky a oddechu. Tato mě opět nezklamala, moc příjemné čtení, krásný příběh.
Další příjemná oddechovka. U autorky se mi líbí, že zpracovává velmi rozličná témata. Každá kniha je jiná, ale zatím žádná nezklamala. :-)
Další povedená kniha od autorky. Oba příběhy krásně popsané, napínavý závěr do posledních stránek. Žádný předvídatelný konec. Nemohla jsem se odtrhnout. Opravdu mohu jen doporučit.
Někdy si po romantických příbězích ráda přečtu trochu něco jiného.Musím ale přiznat,že tento příběh mě moc nezaujal.Nebyl vyloženě špatný,ale že bych z něj byla v úžasu se říct nedá.
Konečně jsem se dostala k první knize této autorky a bylo to dobře. Ač nejsem extra příznivcem romantických příběhů, tento byl moc hezký a takový milý, při čtení mi děj probíhal před očima jako film na pohodové nedělní odpoledne. Určitě se k této autorce ještě budu vracet.
Od teto spisovatelky jsem precetla nekolik knizek a opet me nezklamala. Pro me je to velice romanticke oddechove cteni. Dej me nadchl a az skoro do konce knihy jsem cekala zda-li si dve osudne lasky najdou po tolika letech k sobe cestu.
Wau, nádherný romantický příběh. Super postavy, jak Jennifer tak Ellie jsem si hodně oblíbila a fandila jim. Hlavně konec je překvapivý a velice dojemný, až jsem měla slzy v očích.
Moyesová mě chytla za srdce a tak i u této knihy tomu nebylo jinak. Dobře laděný příběh, kde po čtyřiceti letech zasáhne osud, hlavním postavám jsem fandila a přála jsem Elilie, aby dostala rozum a ona ho dostala :) Třeba se jednou dočkáme pokračování. Ne, že by měla kniha otevřený konec, ale stejně bych ráda pronikla do větší hloubky životů těch postav. Pro letošní výzvu jsem se nemohla rozhodnout, kam knihu přiřadím, hodila se mi do dvou. Osmičky a trojky. Nakonec zvítězila otázka, kterou odráží název knihy.
Přistihla jsem se, že občas přeskakuju odstavce...a to není dobře. Ženské hrdinky vynikaly v tom, jak si obhajit svou pravdu, tak aby ze všeho vyšly jako oběti. A vůbec...celé to bylo takové těžkopádné.
Dojemná kniha která rozhodně má své kouzlo, je těžší na pochopení kvůli kombinaci minulosti a života Ellie. Ale moc hezká a dobře napsaná.
Ale doporučuji číst jako knihu, je to lepší než příběh poslouchat audioknihou
Předvídatelné. Jako jiné knihy, jiné filmy. Je to jen můj boj, zda to apod. budu číst (koukat se) a trávit touto aktivitou drahocenný čas. Takže - k sobě se obracím a nebudu kritizovat autorku, že to napsala jak napsala, popř. nenapsala. Kdo jsem, abych tepala jiné, když se mohu samodobrovolně rozhodnout, co budu dělat. Ale asi jsem takové jednodušší čtení zrovna potřebovala, když jsem dočetla do konce. Po práci, ať už v práci :-) nebo doma nemám mnohdy tolik energie k hlubokomyslným rozborům a myšlenkové třeskutosti.
Příběh, ač zpočátku mi připadal hodně zamotaný, rozlišit minulost-přítomnost, tak se mi moc líbil. Pro ty, kdo mají autorku rádi, mohu jen doporučit.
** spoiler alert ** Panebože, to byl boj. Vážně jsem měla problém to doposlouchat, pouštět další kapitoly... Jennifer i Ellie mi byly naprosto nesympatické, chovaly se hloupě. Jasně, ocitly se v těžkých situacích, ale mohly si za to jen a jen samy a ten postoj "vždyť já dělám správnou věc" prostě nešel odůvodnit. Nechci to až tak moc hejtovat, protože se tam objevilo pár dobrých myšlenek jako role ženy ve společnosti či funkčnost manželství. Ale jen díky tomu je tam ta druhá hvězdička.
Bohužel mi nesedly nejen postavy, ale taky vypravěčka. Já nevím, jestli jen měla nějaký divný přízvuk nebo si schválně šlapala na jazyk, ale bylo to vážně otravné. Utrpení. Navíc nechápu, proč doháje udělala z Lawrence nějakou zrůdu (respektive za to může autorka sama, ale tím, že jeho hlasem mluvila naprosto retardovaně a nepřirozeně, z něj vážně dělala něco, co nebyl). Přišlo mi, že muži mají v tomto díle vystupovat jako ti negativní - ten, který naléhá, ten, který je nevěrný, ten, který je bossy a zlý na svou manželku... Dokonce i Rory coby ten, který si nenechal srát na hlavu. Respektive nechtěl nechat, ale samozřejmě to musí mít happy ending a tak nakonec všichni najdou svou pravou lásku, i když teda ti muži jsou dost chudáci, protože ty ženský se chovají hrozně... no a jako ženský. Neříkám, že já bych se tak taky nechovala. Jen že to na mě nepůsobilo ani trochu pozitivně, ale zároveň ani moc reálně.
Vemte si příklad - Jennifer se vyspí s Antoniem, který kvůli ní opustil svou rodinu a dítě, ale pak bez jediného slova nebo vysvětlení odejde. On jí řekne "jestli odejdeš (podruhé!), už na tebe nebudu čekat." Ona je chvilku děsně rozrušená, co si to ten Antonio dovoluje dávat jí taková ultimáta, vždyť přece vůbec nemůže rozumět tomu, jaké to je, když má malé dítě. Bože. O tom to celé je: on to moc dobře ví. Tak mu prostě řekni, že ti za to nestojí a že je ti líto, že tys mu za to stála. Ale nedělej z něj toho špatného, protože chtěl, aby sis vybrala jeho, když on si vybral tebe (k čemuž jsi ho nejspíš taky domanipulovala...)
No nic, aspoň už chápu, proč prodávají knihy Jojo Moyes v Kauflandu za 3 eura.
Štítky knihy
nevěra dopisy zfilmováno milostné romány 60. léta 20. století romantika žurnalistika milostné vztahy třicítka (věk) nešťastná láskaAutorovy další knížky
2013 | Než jsem tě poznala |
2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
2018 | Sama sebou |
2015 | Stříbrná zátoka |
Nádherný milostný příběh.