Poslední dopis od tvé lásky

17.11.2018

Mě se nelíbila začetla jsem se až někde v půlce knihy a ani potom to nebylo ono na toto téma jsem četla lepší knihu

23.10.2018

Krásná kniha. Dva odlišné a přesto podobné příběhy, které od sebe dělí 50 let a přesto se prolínají. Prvky retrospektivního vyprávění, které mám tak ráda.
Jak moc velká je láska? Nebo spíš jak moc velká může být? Jaké to je zamilovat se do ženatého muže nebo vdané ženy? Zamilovat se do vdané ženy v 60. letech 19. století? Nebo do ženatého muže ve 20. století? Je to všechno, jenom ne jednoduché. Odlišné, ale přesto stejně složité. Krásný příběh, který prostě musíte dočíst dokonce, jinak vám nedá spát. Nejlepší kniha od autorky Jojo Moyes, co jsem četla a asi jedna z nejlepších vůbec.

17.10.2018

Skvěle napsaná knížka, líbilo se mi prolínání minulosti do přítomnosti i to, že nebylo téměř do konce jisté, jak příběh dopadne.

08.10.2018

Nádherná kniha od Jojo. Líbí se mi její neobvyklé příběhy. Nejsou to to klasický romantický příběhy, kde rovnou tušíte konec. Poslední dopis od tvé lásky byla první knížka co jsem od autorky četla a byla jsem doopravdy překvapená.

07.10.2018

Další knížka od Jojo. Měla jsem u ní pomalý rozjezd jako u Stříbrné zátoky. Jakmile jsem se začetla, tak jsem knihu skoro nedala z ruky. Procítěný příběh lásky Jennifer k Bootovi, který ani po letech nevyprchal. Vztah Elli a Johna též ukázal, zda odolá. Navíc se mi líbilo, že aktéři obou dějových linií jsou po 40 letech vzájemně propojeni v ději. Knížky od autorky si po začtení vždy užiji.

18.09.2018

Další krásná kniha od Jojo. Po její knize Dívka již jsi tu zanechal jsem si oblíbila dvě časové linky. Mám radost z toho, že v půlce knihy nebylo jasné, jak to celé dopadne. Napnutá jsem byla až do konce a i slzy ukáply. Doporučuji všem,kniha je to nádherná.

05.09.2018

Poslední dopis od tvé lásky je moje čtvrtá knížka od Jojo. Ze všech mých dosud přečtených knih od této autorky mi přišla nejvíc jako červená knihovna - to ale vůbec nemyslím v negativním slova smyslu. Rozjezd je trochu pomalejší, příběh má své tempo. Ze začátku se nic moc neděje, ale později se vše hezky rozjede a propojí. Vůbec jsem se neodvažovala hádat, jak autorka knihu zakončí, jestli bude konec šťastný nebo ho probulím. Každopádně se mi závěr líbil a jsem ráda, že to dopadlo právě takhle.

Asi bych tuto knihu neřadila k mým topům od této autorky (tam má své čestné místo Než jsem tě poznala), nicméně se mi líbilo zpracování - dvě dějové linky, které se krásně protly stejně jako v knize Dívka, již jsi tu zanechal, a to, jakým stylem je knížka napsaná, protože styl psaní Jojo Moyes já prostě miluju.

Je to moje druhá kniha od Jojo,, i když jsem nejdříve váhala si ji koupit moc se mi do ní nechtělo, jsem velice překvapená. Bylo to napínavé a v žádném případě nepředvídatelné. I jsem pustila slzu. Nakonec jsem ráda, že je v mě knihovně. Parádní oddechovka.

24.08.2018

Ač nejsem čtenářem červené knihovny, s chutí jsem si přečetl i tuto druhou knihu od této autorky a musím říci, že mě opět zaujala jak námětem tak i poutavým a citlivým zpracováním nevšedního životního příběhu krásné Jennifer a jejího milence novináře Anthoniho. Dojemný příběh je umně proložený jejich mileneckou korespondencí. Mám velmi rád styl vyprávění Jojo a určitě si přečtu ještě další romány od této plodné autorky. Doporučuji dalším čtenářům.

24.08.2018

Nádherný a velmi citlivý příběh dvou lidí. Myslím, že je to jedna z nejemotivnějších knih od autorky. To je ale pouze subjektivní názor.

23.08.2018

Knížka se mi moc líbila,oddechová i napínavá zároveň,poučení...věci říkat z očí do očí,ne vždy to co je psáno,vyzní tak,jak bylo myšleno a ne každý dobrý úmysl někoho ochránit ,je ku prospěchu jeho samého..

13.08.2018

Hezké čtení, je to taková romantická oddychovka. Vlastně ani nevím, jesli autorka chtěla něco dvěma příběhy říct. Možná "jdi za srdcem, ale někdy radši poslouchej rozum"? :-D Nebyl to žádný srdcervoucí příběh, ale kniha se četla dobře, odpočinula jsem si u ní, takže splnila účel.

09.08.2018

Tohle léto je ve znamení Jojo, nějak se mi vždy její knihy dostanou pod ruku. Žánr “červená knihovna” obvykle nevyhledávám, vadí mi předvídatelné šťastné konce, kterě vždy přijdou po různých, těžko uvěřitelných, situacích, kterými musí projít hlavní hrdinové. Ale u této knihy mi to nějak nevadilo, autorka píše velmi lehkým a čtivým jazykem, bez zbytečného patosu. Příběh se dal celkem lehce odhadnout, co mě však přinutilo k zamyšlení (nebo spíše k úvaze) byl samotný útvar dopisu jako takového. Možná je to tím, že jsem archivářkou své “staré” korespondence. Občas tu zaprášenou krabici vytáhnou ze skříně a pročítám si slova a myšlenky lidí, kteří prošli mým životem a v určitou chvíli jsme měli potřebu své příběhy sdílet formou psaného slova. Nemusí jít vždy o milostné dopisy, mezi moje poklady patří třeba korespondence s mým spolužákem, který se rozhodl pro studium filozofie a posílal mi velmi dlouhé úvahy o životě, umění, literatuře, víře... V době elektronické komunikace mi to přijde jako zázrak. Už jenom to, že pokud chce někdo napsat dopis, musí si udělat čas. Vyhradit si tu část dne, kdy si srovná svoje myšlenky a ty pak sepíše na papír. Intimita chvíle. A pak ten pocit, když otevřete schránku a vypadne z ní dopis (nikoli složenky či faktura). Možná bychom neměli zatracovat vše “staré” a svým způsobem “ přežité”. Jsem vděčná za to, že jsem dospívala v době, kdy jsem každý den netrpělivě utíkala ze školy domů, s bušícím srdcem otevírala dopisní schránku, a těšila se na modrou obálku od své první lásky, která studovala o 100 km dál.
Zpět ke knize - příběh plyne jako dobře poskládaný filmový scénář. Se zvraty, které k romantické knize patří. A co se mi opravdu líbilo, bylo citování dopisů, mailů či SMS zpráv na začátku kapitol... naprosto dokonale to vystihuje rychlost, stručnost a sobeckost dnešní doby. Stačí poslat krátkou textovku a je konec vztahu. Na jeden klik. Jak prosté...

08.08.2018

Prosím prosím prosím byz to film chtěla bych ho vidět. Vůbec jsem nic nepředvídala vůbec jsem nečekala jak to dopadne a to mám na některé příběhy čuch. Bylo to hezké sice jsem někdy musela pátrat v jaké době asi píše je to dost prolínavé ale nakonec když se do toho člověk dostane je to perfektní takže 5 hvězd protože si to určitě v budoucnu budu chtít přečíst znovu.

07.08.2018

Kniha pěkná, čtivá, ale strašně předvídatelná. Ke konci jsem se do čtení nutila. První dvě části skvělý. Proto 4*

06.08.2018

Na knihu jsem náhodou narazila a moc se mi zalíbil její název. Koupila jsem si ji s obrovským nadšením. Z počátku jsem se nemohla začíst, nebylo to dle mne ono. Avšak když jsem došla k roku 1960, nemohla jsem se od knížky za Boha živého odtrhnout. Dle mě to je opravdu nádherná knížka, která stojí za přečtení. Doporučuji :).

30.07.2018

Pěkná oddychová četba, která se čte hezky a rychle. Jojo Moyesovou jsem do této doby moc nebrala v potaz, viděla jsem film podle její knížky, který byl moc pěkný, ale říkala jsem si, že spisovatelka, která je "továrnou na bestsellery" nemůže být moc dobrá... a ejhle, příjemné překvapení :)

29.07.2018

Při psaní komentáře na tuhle knížku budu asi mírně zaujatá, ale byla to právě tato kniha, která mi pomohla změnit život.

19.07.2018

Musím říct, ze knihu jsem precetla jedním dechem, je ironii osudu, ze dva lidé, kteří se tolik milovali, nemohli být spolu a museli toho tolik vytrpět. Co všechno za ty roky ztratili. Na konci jsem se také neubránila slzám.