Poslední, kdo zůstal
Riley Sager (p)
Jaké bylo žít v tom domě? Maggie Holtová je na takové otázky zvyklá. Před pětadvaceti lety se s rodiči Ewanem a Jess nastěhovala do Baneberry Hall, velkého viktoriánského sídla ukrytého v lesích amerického státu Vermont. Po pouhých třech týdnech však odtamtud uprostřed noci prchli. Ewan tuto traumatickou zkušenost později vylíčil v knize s názvem Dům hrůzy. Jeho popis strašidelných událostí a setkání se zlými duchy se stal celosvětovým fenoménem soupeřícím v popularitě se slavným Hororem v Amityville. Dnes se Maggie věnuje rekonstrukcím starých domů a na žádnou z věcí zmíněných v otcově knize si nevzpomíná. A ani jim nevěří. Duchové přece neexistují. Když Maggie po otcově smrti Baneberry Hall zdědí, vrátí se tam, aby dům zmodernizovala a připravila k prodeji. Návrat domů pro ni však není vůbec jednoduchý. Ve stínech číhají postavy z minulosti, které dobře zná z Domu hrůzy. Místní lidé navíc nejsou nadšení, že jejich malé město získalo kvůli Maggiinu otci nechvalnou slávu. Ještě znepokojivější je samotný dům – místo plné pozůstatků jiné doby, které jsou svědectvím temných skutků. Maggie zažívá zvláštní příhody jako vystřižené z otcovy knihy a postupně se začíná klonit k názoru, že si možná zase tolik nevymýšlel.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2021 , VendetaOriginální název:
Home Before Dark, 2020
více info...
Přidat komentář


Moje první setkání s autorkou a určitě nebude poslední...
Skvělá kniha, která mě bavila od začátku do konce - přečteno jedním dechem. Jinak to ani nejde napínavé, že nutí stále číst a už jsem si myslela, že vím a nakonec všechno jinak...
Čtivý příběh, mrazivá atmosféra, vřele doporučuji


Tak tohle byla naprostá pecka! Riley Sager je prostě bůh! Musím přiznat, že anotace mě moc nezaujala, ale prakticky od první stránky jsem jela jednu velkou dobrodružnou jízdu. Sager píše čtivě, o tom žádná, duchařiny tam bylo tak akorát a líbilo se mi, jak pracuje s logickou stránkou věci.
Sledujeme příběh ze dvou časových linií. Minulost nám vykresluje „jak to celé vlastně začalo“ a hlavními hrdiny tu jsou spisovatel bez nápadu Ewan s ženou Jess a malou dcerkou Maggie. Ewan se rozhodne učinit v manželství další důležitý krok a koupí pro svou rodinu dům. A jak už to tak bývá u výhodné koupě, dům má za sebou dost šílenou a tragickou minulost. Ukazuje se, že zde smrt nalezlo hned několik lidí, o to víc, že se jedná i o děti – konkrétně dívky. Ewan zprvu na duchy nevěří a nepříjemné zvuky přikládá stáří domu. Jenže se začnou dít věci, které si neumí úplně vysvětlit a jeho spisovatelská duše začíná nalézat všechny možné odpovědi postrádající logiku.
Druhá časová linie je přítomnost, ve které se Maggie po smrti otce do domu vrací s jediným cílem – prodat ho. Otcova bestsellerová kniha, kterou napsal na základě jejich zážitku z krátkého dvacetidenního života v onom domě, jí totiž pořádně změnila život. Ano – byla materiálně zabezpečená, ale její osobní život tím nesmyslným příběhem značně utrpěl. Můžu vám jen naznačovat, co všechno se v knize děje, ale ani to neudělám. Tenhle příběh si musíte zkrátka přečíst! Od začátku do konce budete v napětí přemýšlet o tom, kde je pravda.


Předem přiznávám, že duchařské příběhy nemusím a vesměs se jim vyhýbám. Jenže Sager to s nimi prostě umí. Nezaváhala jsem tudíž ani tentokrát...
Není lepší kulisa pro řádění duchů než staré viktoriánské sídlo kdesi ve Vermontu, k němuž se vážou staré i nové případy podivuhodných úmrtí, které nikdo zatím moc nevysvětlil. K tomu úspěšná "Kniha" otce hlavní hrdinky, v níž barvitě a přesvědčivě popisuje hrůznou zkušenost se strašidly...To vše doprovázeno tajuplným ťukáním, zvoněním, rozsvěcením lustrů a zjevováním se dávno mrtvých lidí...
Dlouho jsem si vůbec nebyla jistá, jestli to nakonec nebude fakt jen o těch strašidlech. Ale Sager nezklamal. Vysvětlení bylo překvapivé a moc se mi líbilo.
Doporučuji.
P.S. Snad jen drobnůstka: samorostlík (bannerberry) je skutečně mimořádně toxická rostlina, ovšem údajně natolik příšerné chuti, že je vlastně nepoživatelná. Sníst koláč s bobulemi samorostlíku by se snad dalo pouze v případě akutně prodělávaného covidu provázeného úplnou ztrátou chuti...


Když už postopadesátý strašidelnej dům, tak takhle, prosím! Sager si obdivuhodně bere vcelku klasickou duchařinu, kterou ale prostřednictvím hlavní hrdinky strašně sympaticky zpochybňuje. Graduje, šponuje a do poslední chvíli není čtenářovi jasný, jestli v Baneberry Hall straší nebo ne. Žánrově příjemně rozhozený mezi hororem a thrillerem, šarmantně zakončený tak, že mi nechybělo nic. Skvělá věc. Jenom houšť.


Pre mňa zase výborná kniha od tohto autora, nevedela som sa jej dočkať :)
Bavilo ma to od prvej stránky po poslednú a kľudne by kniha mohla byť aj dlhšia :D
Naozaj až do konca knihy som poriadne nevedela, na čom sme, čo sa vlastne deje a prečo... mala som nejaké tušenia, niektoré boli aj správne, ale to podstatné som neuhádla a bola som celkom prekvapená rozuzlením.
Skvelá atmosféra, pekne vystavaný príbeh a veľké plus - strašidelný dom, takže čítanie na jeseň ako stvorené :)


Uf… knížku jsem musela přečíst na jeden zátah. Trochu mě zklamal námět, na začátku jsem měla pocit, že čtu písemnou verzi Ve 3:15 zemřeš. Celkově se nejednalo o úplně originální příběh, což mě u toho autora trochu zamrzelo, neboť předešlá díla se mi velmi líbila a na tuto knížku jsem se moc těšila. Po první třetině jsem měla pocit, že se jedná o tuctovou thrilerovou knížku tak na tři hvězdičky. Potom se to ale zlepšilo a autor svým stylem psaní a schopností dobře budovat napětí zvládl i z ohraného příběhu něco vytěžit. Závěr byl vcelku dobrý, objasnil všechny nejasnosti a děj příjemně ukončil.
Autorovy další knížky
2017 | ![]() |
2020 | ![]() |
2019 | ![]() |
2021 | ![]() |
2022 | ![]() |
Autor mi opět dokázal, že je prostě machr a borec. Užívala jsem si skvěle zachycenou atmosféru strašidelného domu (obzvlášť při četbě v noci, to byl mimochodem opět skvělý nápad ). Opět mě dokázal zmást a až na jednu drobnou výtku, jsem maximálně spokojená. Bylo to čtivé, nutilo mě to číst dál a dál, střídaly se kapitoly z minulosti a ze současnosti. A jelikož tentokráte obě dvě linky pro mě byly velice atraktivní, tak mně to nutilo číst dál a dál a dál. Pořád jsem přemýšlela, jak to nakonec bude, a když na ten konec došlo, byla jsem maximálně spokojená a hlavně překvapená. Snad se brzo dočkáme nějaké další nové knihy.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.