Poslední tango v Havaně
František Kotleta (p)
Tomáš Kosek série
< 3. díl >
Sexuální magie je sexy. Tedy pokud o ní čtete v ženských časopisech. Když ale narazíte na svého prvního démona, který se vás pokusí zotročit pro své choutky, dojde vám, že místo tantrické masáže potřebujete ostrý meč a bouchačku plnou nábojů. Tomáš Kosek tohle všechno už dávno ví. Je totiž tak trochu jiný detektiv. Místo podvodníků a záletníků řeší démony, magii, zombie, čarodějky, sukuby a děsivé artefakty. A poslední dobou jako by mu práce přibývalo. Kotletův oblíbený hrdina přináší další várku literární swingers party a s ní pořádnou dávku humoru a sexu.... celý text
Přidat komentář
Tahle kniha mne velmi bavila, stejně jako první díl série o Koskovi. Kolikrát jsem se smála i nahlas, jen je škoda, že některé vtípky /doufám v to/ za 20 let nikdo nepochopí (Jaromír Soukup a jeho pořady, Monika Štiková,...). Každá část mne bavila, i když se postupně celý příběh uklidňoval, ubývalo sexu a magie a přibývalo kulek. Další díl by mne určitě zajímal - jak případ v Americe, tak babyboom :)
Členění do tří na sebe navazujících příběhů hodně pomohlo, souvislý koncept druhého dílu totiž nebyl to pravé, takže jsem návrat k povídkovému formátu uvítala. Troufám si říct, že tato série je od Kotlety možná má nejoblíbenější.
Velkým záporem je, že se kniha čte příliš rychle :D Jednohubka na odpoledne.
Trošku překvapení, protože tyto případy mi přišly spíše jako dost slušná detektivka autora, který na něčem maličko ujíždí. Nějak jsem v nich neviděla toho starého známého libového Kotletu. Asi to přesně nedokážu popsat...moc se mi to líbilo, ale prostě mi tam NĚCO chybělo. Sice Bakulga, sice démoni, ale tak nějak méně vzrušení, sexu a kouzel, takového toho jiskřeníčka.
Další Kotletovina jak má být. Triologii s panem Koskem jsem si náležitě užila, ale Bratrstvo krve mě bavilo kapku víc. Každopádně to za to stálo.... Hauk :D
Mým zvykem je psát komentáře hned po přečtení knihy, ale u poslední Kotletovky jsem si musel dát týden oraz. Tak jak jsem se na Poslední tango v Havaně těšil, jsem satanžel zklamaný. Úvodní povídka měla akceleraci závodního vozu a já byl nadmíru spokojen. Druhá povídka z Ústí nad Labem je o fousek slabší, ale stále dobrá. No a třetí putování Tomáše Koska do Tokya už ztrácí tempo a humor. Na druhou stranu takový průser jako Koskova odbočka do komerčního prostředí mladoboleslavské škodovky to zase není. Poslední čtvrtá povídka v Paříži je už jen "vatová" vycpávka s pro mě hodně uhozeným koncem. Něco podobně blbého jsem před mnoha lety zažil ve filmu Takový normální zabijáci kdy Oliver Stone přepsal scénář konce filmu Tarantinovi na mnohem - sladší = pitomý... Nechápejte mě blbě. Mám Kotletovi knihy moc rád, ale nejsem zaslepený fanoušek ;-)
Zdařilí kousek opět Kotleta nezklamal.Povídky mají spád a ta česká z Ústí se mi líbí nejvíc.
Další díl Koskovy série. Četl se dobře, rychle, zábavně. Kniha se nese v duchu předchozích dvou dílů trilogie a nemá cenu v ní hledat něco jiného. Magie, sex, démoni, akce, vyvolávání Bakulgy, prostě stále stejná zábava za pět hvězdiček.
Mistr české fantasy Kotleta opět rozpoutal pekelnou smršť hlášek, sexu a akce, čímž obohatil českou literaturu o další neocenitelný kousek, nad kterým by se určitě všichni velikáni české literatury otáčeli v hrobě.
Konecne tu mame dalsi diel zo serie Koseka. Sex, krv, akcia a mytologia, dolezite zlozky ktore boli sucastou predchadzajucich castiach, nechybali ani v Havane. Kotleta sa vratil znova k forme poviedok, co je pre mna mensie minus, ked ze od pana Kotletu mam skor radsej uceleny pribeh. Vynikajuce hlasky, ktore citatelia pobavia, v pamati mi hlavne uviazla hlaska o gulasi a trdelnikoch. Dufam, ze to nie je posledny diel, kde sa s Kosekom stretavame.
I když jsem fanoušek tohoto autora, tak musím říci, že tato kniha je nejslabší z trilogie s Tomášem Koskem. V knize je spoustu nezaměnitelných hlášek a výroků velkého Franty, ale bohužel kvalit předchozích dílů nedosahuje. Kniha je složená ze čtyř povídek, které vás zavedou do různých koutů světa, kde hlavní hrdina opět řeší případy výskytu zlých démonů a plno magie. Autor dějově trochu pokulhává a někdy se zbytečně i opakuje.
Pro mně je kniha určité zklamání a pokud by nebyla od Kotlety, tak bych asi hodnotil daleko hůře. Už se těším na knihu Stalingrad, kde se autor konečně vrací k jeho nejlepší napsané postavě, což je upír Jan Bezzemek.
Kotleta opět nezklamal. Výborná kniha plná sexu, násilí, přestřelek, akce, zase sexu... takto by jsem mohl pokračovat hodně dlouho. Jsem rád, že jsem se dočkal pokračování s Koskem. Asi nemá cenu zde popisovat a recenzovat tuto knihu. Kotleta ma svůj styl, který v trilogii Spad trochu opustil a v této knize se k němu zase vrací. Na závěr jen, díky Kotleto za další úžasnou knihu a jen tak dál.
Bruntálský řezník se toho nebál a dostál pojmu "prcací fantasy". Sexu je tu z trilogie asi nejvíc, akce je tu stále dost a dost a já jsem ze srdce rád, že Tomáš Kosek neskončil svou pouť se druhou knihou. Vlastně by mi nevadila, až dozraje čas, nějaká další...
Štítky knihy
Část díla
Dlouhá noc v Tokiu
2018
Poslední tango v Havaně
2018
Světla Paříže
2018
Těžký den v Ústí nad Labem
2018
Autorovy další knížky
2016 | Spad |
2014 | Příliš dlouhá swingers party |
2010 | Hustej nářez |
2017 | Poločas rozpadu |
2020 | Operace Thümmel |
Po
přečtení
spalte.
(Těžký týden v Ústí nad Labem)
Třetí, respektive čtvrtý počin mistra Leoše Kotlety ze světa magie a světa, ve kterém žije inspektor Kosek. Tato kniha, oproti předešlé, je opět tvořena povídkami, které na sebe lehce navazují. Zde se jedná o čtvero povídek z různých částí světa.
Citát: Děláš to pro Kubu a její lid, chlapče, řekl jsem si a pronikl do její vlhké pochvy. (Poslední tango v Havaně)
Nejedná se o nic překvapujícího. Sex, krev, magie, sex, mrtvoly, další možná magie a, zmínil jsem už sex? Nic nového pod Sluncem. Tady se mi to spíš všechno pletlo s příběhy napsanými již dříve. Asi bych nerozeznal, která povídka je v této knize (krom úvodní, která se jmenuje stejně jako celý svazek) nebo která je snad ve Velkých problémech v Malém Vietnamu nebo snad ve Swingers párty. (O Škodovce nemluvě) Já v tom nevidím rozdíl. Mistr si prostě jede na stejné brďo a víc ho nezajímá. Nějaká hloubka? Nic. Jo snad jen jak hluboko ho někomu strčí do „pochvanálu“, ale to je vše.
Citát: Musím už jít. Hodně štěstí a neposerte to. (Těžký týden v Ústí nad Labem)
Poslední tango v Havaně se tak stává jen pouhou prodlouženou míchou předešlých příběhů a knih.
Ano, má to sex, humor, krev nebo magii, ale upřímně, kdo z vás si vzpomene třeba jen na nejlepší fór v této knize?
Citát: Granáty jsou vždycky přínosem pro jakýkoliv plán. (Dlouhá noc v Tokiu)
Povídky jsou tak jen průměrnou krvavou vložkou do už tak utlumené spisovatelově tvorbě.
Kde jsou ty časy Bratrstva krve? Myslím těch prvních třech. Vlky nepočítám.
Citát: Mrdejte, dělejte, mrdejte, nebo alespoň lízat! (Světla Paříže)
Ke všem povídkám jsem napsal komentáře, přidal jsem, jako již tradičně, malé ochutnávky, citáty i samostatná hodnocení. Kdo má zájem, čtěte, kdo ne, ať jde do … Havany.