Poslouchej!
Sarah Dessen
Ještě vloni byla Annabel holka, co má úplně všechno – nebo aspoň tuhle roli hrála v televizní reklamě na Obchodní dům Kopf. Letos nemá nic. Nejlepší kamarádka Sophie ji opustila, rodinné štěstí ničí anorexie starší sestry a ve školní jídelně si není ke komu přisednout. Dokud nepotká Owena Armstronga. Vysoký, výrazný a hudbou posedlý Owen je polepšený mizera odhodlaný říkat lidem pravdu. Možná by Owen mohl Annabel pomoct vyrovnat se s tím, co se jí přihodilo tu noc, kdy se Sophií přestaly být kamarádky.... celý text
Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2012 , CooBooOriginální název:
Just Listen, 2006
více info...
Přidat komentář
Bomba! Skvěle napsané. Takhle jsem si představovala Eleanor a Parka, ale až "Annabel a Owen" mi to dali.
Perfektní atmosféra, skvěle zvolené problémy, úžasná snaha přimět někoho porozumět. Nejvíc mě dostalo, jak mě vzpomínky Annabel nijak neiritovaly a děj nenarušovaly.
Už dlouho jsem hledala knihu, která by mě dostala a nutila o ní přemýšlet ještě po dočtení.
Teda tahle kniha mě překvapila, vzhledem k tomu, že jsem čekala sladkobolnou romanci plnou vzdychání a dostala jsem něco co má hloubku.
K Poslouchej ! nemám moc postřehů, které bych zapsala. Jen, že je to hezký dívčí román, který má i něco trochu hlubšího a ne jen nesmyslný děj typu : chodíme, rozcházíme se a žije šťastně až na věky, a pak rozejdem. Milovníkům románků vřele doporučuji.
Po zklamání autorčinou předchozí knihou Ukolébavka, jsem se rozhodla jí dát druhou šanci. A musím říct, že tato kniha patří k nejlepší v žánru "dívčí romány", kterou jsem kdy četla. Některé pasáže mně bavily více než jiné, ale tak to je skoro u každé knihy. Ale celkově jsem se u ní nenudila, děj měl spád, ale také určitou hloubku. Nejvíc se mi na knize líbilo to, že nebyla jen o vztahu mezi klukem a holkou, ale také o rodině, přátelství, pokusu napravit své chyby, být lepší... Owen byl úžasný, ale jak už bylo řečeno, škoda, že takových kluků moc nepotkáte. Musím přiznat, že jsem moc nepobírala ten sport někde v 3/4 knihy mezi Annabel a Owenem, vůbec jsem nechápala, proč Annabel udělala to, co udělala a přišlo mi to trochu umělé. Asi by to šlo i jinak. Každopádně se mi kniha hodně líbila a až budu doporučovat dívčí román, budu jmenovat Posouchej!.
Musím v úvodu přiznat, že některé pasáže mě nudili a do čtení jsem se musela nutit občas. Knížka však patří k těm lepším knihám pro mladé. Rozhodně má kniha větší potenciál než jen holka a kluk, bla bla bla zápletka a happyend. Owen je kluk, se kterým bych si rozuměla. Škoda, že takoví kluci moc v realitě nejsou. Kniha popisuje rodinné problémy, vztahy mezi sestrama, ale je to taky kniha o dívčím přátelství.
Tak zprvu mě kniha vůbec nebavil, strašně mě štvaly pasáže se Sophie, byla mi už od začátku značně nepříjemná. Kniha mě začala bavit přesně od strany 88 :-D a ten Owen..... ach jo ;-)
"Co je špatnýho na tom být hodná? Nic. Akorát, že k tomu většinou patří neříkat pravdu."
Kniha se četla lehce, skoro sama. V žánru pro mládež patří určitě k těm lepším.
Kniha byla úžasná. Strašně moc se mi líbila a hned jsem se do ní zamilovala. Určitě doporučuji.
Knihu jsem přečetla asi už desetkrát, patří mezi moje nejoblíbenější knihy asi proto, že jsem si s Annabel povahově hodně podobná. Tato kniha mě zaujala nejen vzhledem, ale i samotným dějem, ve kterém je opravdu vše. Byla jsem také hodně zvědavá, jak to vše dopadne s Whitney a její anoroxií. Kniha mě pokaždé potěší nejen stylem vypravování, ale celkově. Autorku velice obdivuji.
Kniha opravdu krásná. i když, jsem v knize nezachytila takové to kouzlo zamilovanosti. jinak pěkné :)
Čtivá knížka, měla jsem ji přečtenou za chvilku. Příběh se mi líbil, i když pro mě byl problém ztotožnit se s hlavní hrdinkou - takový ten tichý, vše v sobě zadržující typ není nic pro mě (zato s Kirsten jsem byla byla ztotožněná hned :-)). Ze začátku mě nudily dlouhé popisy z minulosti, děj se nehýbal a já byla zvědavá, co se bude dít "v současnosti". Chápu, proč to tam autorka psala, ale mohlo to být stručnější. Celkově mi přišlo, že té "vycpávky" tam bylo hodně, kolikrát na úkor příběhu, nějakému vysvětlení, ale díky čtivosti to až tolik nevadilo.
Co mi ale vadilo, bylo na mě příliš uměle vykonstruovaná rozluka hlavní hrdinky a Owena. Proč? Když se to všechno začalo dobře rozvíjet a najednou zkrat. Neříkám, že se to nemůže stát, ale tady to bylo jako pěst na oko. Aspoň pro mě. Ale závěr knížky, například vyprávění Whitney o sobě a svých sestrách, to bylo skvělé!
A co jsem od tohoto příběhu nečekala, že bude řešit taková vážná témata, jako anorexie nebo znásilnění. Oceňuji autorčinu odvahu, protože napsat o tom s citem a nějakým poselstvím, aby to nebylo "přestřelené nebo nedotažené", to nebude jednoduché.
Jako oddechovku bych ji nehodnotila. Po dlouhé době to byla kniha, u které se člověk zamyslel, zastavil a poslouchal. Nebylo to jen o hudbě, bylo to hlavně o problémech, příběh, který se děje denně hned několika (desítkám?) lidí na světě. To, že to bylo psané o holce na střední škole, neubírá tématu na vážnosti, naopak ukazuje, že i "děti" mají problémy a není to jen o tom, co si vzít na sebe, jak se vyhnout písemce nebo obejít domácí vězení. Skvěle napsaný, naprosto prožitý společně s hrdinkou, ale i sestrama, Owenem. Ještě jednou: klobouk dolů.
Nejúžasnější kniha na světě. Hned si mě získala. Tady je zajímavý způsob vyprávění. DOPORUČUJI!
Ačkoli se může zdát, že jde o typický dívčí román, jde v knížce "Poslouchej" o mnohem víc než jen o vztah kluka s holkou a jejich postupné hledání. Tématem jsou vztahy mezi lidmi, problémy, které kolikrát vzniknou jen kvůli tomu, že se bojíme spolu mluvit, bojíme se reakce, odmítnutí, a tak raději neuděláme nic a zbytečně se trápíme. Je o tom, jak jednodušší by vše bylo, kdybychom se nebáli mluvit, ale na druhou stranu si také naslouchat, kdybychom říkali hlavně pravdu a vnímali ostatní lidi kolem sebe,...
Annabel je podle mě hrozně sympatická. Byla mi hrozně blízká povahově, takže jsem jí hrozně fandila a držela palce. Na druhou stranu si myslím, že doopravdy by to takhle být nemohlo - myslím tím, že doopravdy by úspěšná modelka (která je modelkou téměř celý život) asi těžko byla citlivá, skromná, někdy až plachá, nespolečenská, uzavřená, bojící se projevit svůj názor. Ale v knížce to k sobě tak nějak pasovalo. :-)
Tenhle typ knížky mě vždycky spolehlivě rozbrečí. Nejde o to, že by tam byl špatný konec, někdo umřel nebo něco takhle typicky smutného a k pláči, ale jde o to, jak je tam popsána ta osamělost. Hlavní hrdinka (v tomto případě Annabel) je tak sama a přitom vlastně není o nic horší než ostatní, třeba udělala pár chyb, ale kdo nechybuje? A stejně se k ní všichni otáčí zády, cítí se vyřazená, osamocená, izolovaná, uvědomuje si své vlastní chyby a připadá si vyloženě špatná.
Připomnělo mi to knížku "Blbá sázka o fajn kluka" - tam jsem cítila něco podobného.
Takové knížky mě vždycky hrozně rozesmutní. Tahle k nim patří, ale během čtení mnou probíhala spousta emocí, od radosti, smíchu až k pláči a smutku a zpátky ke smíchu, a to se mi na knížkách líbí. Hlavně proto má tedy ode mě "Poslouchej" všech pět hvězdiček, určitě doporučuju všem "citlivkám". :-D
Štítky knihy
hudba znásilnění anorexie vztahy modeling
Autorovy další knížky
2012 | Poslouchej! |
2011 | Ukolébavka |
2022 | Jedeme v tom spolu |
2013 | Pravda o večnosti |
Tak tahle knížka byla přesně to pravý čtení na pláž! Oddychovka, nic nároočného na přemýšlení! Od autorky si určitě přečtu další knihy! :)