Poslovia vojny
Frederick Forsyth
Napínavý román z vojenského prostredia je príbehom žoldnierov, najímaných rozličnými silami na riskantné a špinavé úlohy.
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 1994 , Slovenský spisovateľOriginální název:
The Dogs of War, 1974
více info...
Přidat komentář
Má třetí kniha od Fredericka Forsytha a opět velká spokojenost! Příběh skupiny žoldáků, kteří mají ve fiktivní africké zemi Zangaro provést státní převrat. Jak už to tak většinou bývá, aniž by to zainteresovaní nepopírali, důvodem převratu jsou zištné důvody a bohatá ložiska platinové rudy... Forsythovi je často vytýkána přílišná popisnost či neschopnost psát dialogy. Co se týče dialogů, osobně tuto výtku nevnímám a co se týče popisnosti, ta se mi na jeho knihách právě líbí. Nežli jsme vrženi do samotné akční části příběhu, jsme dopodrobna seznámení se všemi detaily. Podle mne to příběhu dost přidává na autentičnosti a to i proto, že jsou tyto fakta podávány neopakovatelně čtivým způsobem... Žoldáci patři mezi mé nejoblíbenější forsythovky, dokonce jsem viděl i film se skvělým Christopherem Walkenem. Ten je však jen slabým odvarem této báječné knihy.
Poněkud pomalý děj zabíhající okrajově do nudy, nicméně je to řemeslně provedený detailní popis státního převratu za účelem, jak jinak, nažrat se ještě více. Pobavil konec, když nájemný žoldák Shannon, považovaný chlapíky, co se pyšní absolutoriem z Oxfordu za loutku s poněkud mdlým rozumem, všem vytře zrak.
Tato kniha nabízí detailní projekt provedení státního převratu, včetně logistiky, rizik, harmonogramu, počtu lidí, zbraní a dalšího nezbytného vybavení. Na větší a rozvinutou demokracii to stačit nebude, ale nějakou banánovou republiku proč ne? Stačí dát dohromady partu vojáků Štěstěny, aktualizovat cenovou úroveň budgetu z 1974 na 2017 a jdeme na to! Přidá se někdo?
Z načtené knihy zážitek perfektní akce, detailní preciznost je obdivuhodná, působivá a uvěřitelná.
Autor se vyžívá v detailních popisech. Kniha má zajímavý a pro mě překvapivý konec. Velmi dobře se mi četla. Doporučuji i ženám.
Frederick Forsyth a jeho nejlepší román.
Dokonalý popis plánu převratu ve fiktivní zemi. Vše téměř do detailů vysvětleno - od koupě zbraní přes financování až po samotný převrat, který nakonec proběhne jinak než bylo naplánováno.
Ke knize jsem se vrátil cca po 20 letech od doby, kdy jsem ji četl poprvé. A opět na mě dokonale zapůsobila.
Byl jsem zviklán některými komentáři, jež vzbuzovaly dojem poněkud rozvláčného děje a nudných popisů. Protože již mám několik Forsythových knih za sebou, byl jsem ochoten těmto dojmům věřit, neboť sám autorovi častokrát vyčítám přílišné zamotávání se do podrobností a úplně bytostně nesnáším jeho slepé odbočky, které v celkovém kontextu děje nikam nevedou.
Musím konstatovat, že jsem mile překvapen. Ačkoli uznávám, že rozepisování časového harmonogramu příprav s uváděním cest a výší převáděných částek může působit nezáživně, přesto mě zaujalo, s jakou přesností a logikou autor veškeré přípravy popisuje. Rozdíly mezi finančními zákony v různých zemích, nakupování a systém pašování, zakládání firem s neprůhledným vedením a nakonec potvrzení známé skutečnosti, že není nesplnitelných úkolů, jde pouze o výši financování a zajištění kvalitních vykonavatelů, to vše zanechává pozitivní dojem.
4* hvězdy bez větších pochyb a kompromisů.
Podle mne výborná kniha - strhující historie jednoho afrického převratu přesně ve Forsythově stylu. Rozporuplná hodnocení knihy pravděpodobně vychází z předpokladu, že kniha obsahuje parádní střílečku někdy v džungli se spoustou zvratů a hrdinským kousků a ono je to o tom, co takovýmto akcím předchází - plánování, shánění a důkladná příprava. Pokud jde o žánr politický thriller, tak za mne jasně 5 hvězdiček.
Nádhera. Co jiným může se jevit až příliš rozvláčné, je pro čtenáře děl Dumasových, Balzacových a Sienkiewiczových skutečným potěšením – celá kniha je jako Bolero, které zvolna, leč nezadržitelně graduje ke svému krátkému, avšak důraznému konci. Jestli Forsyth někdy povyšuje moderní thriller na vysoké literární umění, je to právě v Žoldácích.
Kniha má asi 330 stran, z toho asi 290 stran je o tom kdo s kým se sešel, jaký proviant sehnal, koho uplatil .. prostě nuda, nuda, šeď, šeď .. Uznávám, že to autor měl docela do detailu promyšlený, ale to na zajímavosti moc nepřidává. Postupně jsem už ani nečetl, ale přelítával stránky očima a hledal pasáže, které stojí za to číst poctivě. Vůbec je celý román napsaný takovým popisným, odtažitým stylem, jako nějaká úřední zpráva. No a konec mi přišel poněkud odbytý, autor to vzal na pár stránkách z jedný vody na čisto. Pro mně zklamání.
Přestože mám Forsytha rád, tahle kniha se mu opravdu nepovedla. Sáhodlouhé popisy toho jak nakoupit 50 teplákových souprav pro své žoldáky... panebože. :-(
To Vážně přehnal, celá kniha je opravdu jen o nakupování až v asbolutním závěru dojde k boji, který je popsán skvěle, ale co naplat, je to až v závěru, jeden útok a tím celý román končí...
Asi jedna z najzdĺhavejšie opisujúcich z tých kníh čo od autora poznám. Kvôli týmto opisom ma to veľmi nebavilo aj keď koniec trošku prekvapil. Ešteže som ju počúval nahovorenú, lebo čítať by sa mi tie opisy nechceli ešte viac... Jeho knihám chýba dej čo by čitateľa bavil. Jednoducho menej opisu a viac deja...
Tato kniha mne nebavila tolik jako jiné Forsythovy romány. Podrobný popis plánování akce, verbování žoldáků, nákup všech potřebných věcí mne trochu nudil. A taky jsem měla trochu morální problém, k čemu se hlavní hrdina nechal najmout. Nicméně, jako obvykle, poslední stránkou to autor postaví do trochu jiného světla.
Forsyth opět dává najevo důraz na detail. Hlavní postava akci pořádně plánuje a to působí profesionálně. Námět knihy mě velmi zaujal a já si čtení užil. Konec mě hodně překvapil a celkově pozitivní dojem z knihy ještě umocnil.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1975 | Den pro Šakala |
2004 | Boží pěst |
2008 | Vyjednavač |
2005 | Ikona |
2014 | Seznam smrti |
Po víc než dvaceti letech jsem to přečetl znovu, perfektní počtení.